Otázky s klíčovým slovem: Zboží

počet otázek s klíčovým slovem : 1207



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Dovoz zboží z Německa na Slovensko

ID29080 | | Ing. Martin Svoboda

Prosím o posouzení správného účtování DPH následující transakce. Právnická osoba, plátce DPH nakupuje zboží od plátce v Německu. Dopravu zajišťuje dodavatel. Odběratel nakoupil zboží pro slovenského zákazníka také plátce DPH a bylo převezeno z Německa rovnou na Slovensko. Německý dodavatel vystavil fakturu pro českého odběratele a ten ji zaúčtoval v režimu reverse charge. Následně vystavil fakturu na slovenského odběratele dle § 64 odst.1 - osvobozené plnění. Je toto řešení správné? Jaké potvrzení potřebuje Český dodavatel, aby prokázal FU, že zboží bylo dodáno na Slovensko.

Vrácení zboží z jiného členského státu do jiného členského státu než má dodavatel sídlo

ID29082 | | Ing. Martin Novák

Z Francie jsme koupili zboží, které jsme vykázali jako pořízení zboží z jiného členského státu, v Kontrolním hlášení jsme uvedli v oddíle A2. Nyní zboží dodavateli z Francie vracíme (dodavatel nám vystavil dobropis se svým francouzským DIČ) a my zboží odesíláme jeho dealerovi do Německa, kterému pak následně náš dodavatel vystaví fakturu za prodej. Mám vykázat tento dobropis jako pořízení zboží z jiného členského státu na řádku 3 DPH s opačným znaménkem a v Kontrolním hlášení také v oddíle A2 s opačným znaménkem (všude uvedu francouzské DIČ). DIČ dealera dodavatele mě vůbec nezajímá, že? Dodavatel vykáže v Souhrnném hlášení a v DPH na řádku 20? Nebo on to bude brát jako třístranný obchod a bude se považovat za prostřední osobu?

Vedlejší pořizovací náklady ke zboží

ID29070 | | Ing. Miroslav Bulla

Máme zahrnout jako VPN do pořizovací ceny zboží náklady na jeho katalogizaci? Jedná se o speciální zakázku na zboží, která byla smluvně podmíněna jeho katalogizací dle určitého standardu - výstupem katalogizace je dokument katalogizační doložka, bez kterého by odběratel zboží nepřijal. Katalogizace zboží byla provedena jiným dodavatelem, než byl dodavatel zboží. Katalogizace je využitelná pouze k této konkrétní jednorázové zakázce. Měla by se zaúčtovat na účet 504 (účtujeme způsobem B) anebo jako služba účet 518?

Dodání do Francie přes Polsko

ID28910 | | Ing. Ladislav Pitner

Dodáváme zboží odběrateli z Francie je registrovaný k DPH ve Francii, dodací podmínku na faktuře má FCA OSTRAVA. Dopravu si platí a zařizuje zákazník z FR. Auto s našim zbožím jede do Polska a tam se dokládá na kamion, kde má další zboží, vše jede do Francie. Můžeme toto plnění vykázat jako dodání do EU na Francouzské DIČ, jak máme nejlépe postupovat. Na CMR jako odesílatel jsme my CZ DIč, příjemce firma Francie DIč FR, místo vykládky Polsko, tam část dopravy končí. Druhé auto naloží za týden naším zbožím plus zboží od polského dodavatele a zaveze do Francie. Francouzský odběratel nám pak potvrdí převzetí zboží na dodací list a na CMR , který jsme popsala výše, potvrdí do kolonky 24 zboží obdržel.

České DIČ na fakturách zahraniční společnosti

ID29050 | | Ing. Martin Novák

Holandská společnost se zaregistrovala k DPH v České republice z důvodu pronájmu skladovacích prostor, kde umísťuje své zboží. V Holandsku registraci k DPH nemá. V ČR stálá provozovna nevzniká. Zboží je často pořízeno z JČS do skladu v ČR a posléze dodáno do JČS. Nicméně se také stává, že je zboží pořízeno v Německu a dodáno přímo do Polska. Na fakturách je ale uvedeno české DIČ holandské společnosti. Zboží se tedy vůbec do ČR nedostane. Nejdříve jsem si myslela, že se jedná o třístranný obchod, ale mám pochybnosti o tom, zda vůbec může holandská společnost v tomto případě používat české DIČ, když v ČR nemá faktické sídlo ani stálou provozovnu. Dále si společnost nechává fakturovat služby z JČS na české DIČ. Domnívám se, že dle § 9 zákona o DPH místem plnění bude Holandsko a tam by měla společnost daň přiznat. 

Kurzové rozdíly u dobírek vybraných pro klienta

ID28816 | | Bc. Stanislav Suchan

Společnost s. r. o., plátce DPH, pro své klienty zajišťuje služby skladování, balení a zasílání jejich zboží koncovým zákazníkům v ČR a na Slovensku, včetně výběru dobírek jak v českých korunách tak v EUR (platby probíhají v malé míře v hotovosti, z větší části převodem na účet). Tyto vybrané dobírky jsou účtovány a sledovány odděleně na závazkovém účtu a následně s jistým časovým odstupem jsou klientovi v souhrnné částce (nikoli jednotlivé dobírky) buď přeposlány nebo započteny s vystavenou fakturou za poskytované služby. Vzhledem k účtování cizích měn denním kurzem vznikají jak při odesílání, tak při zápočtech dobírek kurzové rozdíly. Podrobná evidence jednotlivých dobírek není vzhledem k jejich množství v účetnictví společnosti exaktně zachycena, sleduje se podrobně v externích systémech jednotlivých přepravců (Zásilkovna, PPL a jiné). Reálně nejsme schopni vyčíslit kurzové rozdíly u každé jednotlivé dobírky, ale pouze souhrnně. Vzhledem k vysokému počtu odeslaných zásilek a vybraných dobírek se v průběhu roku jedná o kurzové rozdíly v řádech desetitisíců Kč. Je zde někde z hlediska daňové uznatelnosti těchto nákladů, respektive výnosů problém? Bylo by řešením pro další účetní období zvolit raději účtování pevným kurzem?

Dovoz do Polska z Běloruska

ID28952 | | Ing. Ladislav Pitner

Naše společnost je plátcem DPH v ČR a plánujeme nakupovat zboží z Běloruska s dodáním a celním odbavením v Polsku. Celní prohlášení bude vypracováno takovým způsobem, aby naše společnost byla uvedena jako příjemce. Náš klient je společnost, která je plátcem DPH v Polsku, bude samostatně vyzvedávat zboží v Polsku ze skladu. Pokud jsem to správně pochopila, od naší společnosti se bude vyžadovat registrace v Polsku, avšak není mi jasné, bude-li nutné každý měsíc podávat hlášení o DPH?

Prodej do EU - suroviny s přímým závozem k dalšímu zpracování

ID28908 | | Ing. Ladislav Pitner

Jak máme nejlépe postupovat při prokazování nákupu do EU a z EU? Běžně nakupujeme hotové palety od dodavatelů z ČR, nebo PL. Teď je problém koupit hotové palety, výrobci nemají dřevo. Sami jsme si zajistili dřevo v ČR a výrobce palet v PL, ale dodavatel dřeva chce dřevo přímo zavést do PL, má zkušenosti s dopravou. Všichni jsou plátci DPH. Pokud by nám dodavatel dřeva fakturoval na 1 faktuře dřevo a dopravu, můžeme dál přeprodat do PL výrobci palet a fakturovat osvobozené plnění. Může být dodavatel dřeva třetí osobou, která na náš účet sjedná dopravu a doprava pouze přefakturovaná mezi českými firmami, pokud bych v objednávce pověřila dodavatele dřeva, aby zajistil dopravu do PL. PL firma by nám pak hotové palety fakturovala a přivezla také jako osvobozené plnění. Můžeme takto fakturovat a mít osvobozené plnění při prodeji a pak si u nákupu palet zase nárokovat DPH jako pořízení z EU. V současné době je problém cokoli nakoupit a musí se hned vše převážet ke zpracovateli a vzít co je. 

Prodej zboží konečnému spotřebiteli od 1. 7. 2021

ID28944 | | Ing. Martin Děrgel

Dodavatel prodává zboží na Slovensko občanům i firmám (neplátcům DPH). Od 1. 7. 2021 platí, že při prodeji konečnému spotřebiteli do EU se hlídá hranice 10 000 EUR. Při jejím překročení je nutno odvádět DPH v příslušném státě EU, nebo využít režimu jednoho správního místa (OSS). Bere se jako "konečný spotřebitel" občan, nebo i firma, která zboží dále využívá k ekonomické činnosti? Tzn. - pokud by 10 000 EUR bylo překonáno prodejem oběma typům odběratelů, odvádělo by se DPH ze všech těchto prodejů přímo v SK či přes OSS?

Prodej zaměstnancům za zvýhodněnou cenu

ID28809 | | RNDr. Libor Fiala

Obchodní firma, která je výhradním prodejcem určitých značek má víc ceníků. Jeden z nich je maloobchodní - tam je cena zboží např. 1500 Kč. Druhý z nich je velkoobchodní, tam je cena 1200 Kč. Pořizovací cena zboží pro společnost je 1000 Kč. Zaměstnanci firmy jsou na daný sortiment odborníci nebo mají informace o těchto přirážkách. Firma by je chtěla však i pro reprezentaci motivovat, aby pro své okolí měli u sebe zboží se značkou jejich firmy (a ne od konkurenční). Ovšem na běžném trhu si tito lidé s těmito informacemi za 1500 Kč nejsou zboží ochotni koupit. Mohla by zaměstnancům firma prodávat za velkoobchodní ceník (tedy za cenu velkoobchodní), aniž by dodaňovala do mzdy sociální, zdravotní a daň z příjmů rozdíl z maloobchodní a velkoobchodní ceny?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru