Otázky s klíčovým slovem: Zaměstnanec

počet otázek s klíčovým slovem : 3468



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Insolvence

ID29064 | | JUDr. Vlasta Víghová

Zaměstnavatel nám poskytuje jednou ročně možnost nakoupit jako benefit akcie firmy. Přičemž s nimi nemůžeme nakládat v průběhu dalších 3 let s výjimkami stanovenými vnitřním předpisem (úmrtí, výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů apod.). Po uplynutí 3 let nám poskytne prémiové podíly ve výši 2 ks za každý 1 ks zakoupený. Tyto prémiové podíly jsou zahrnuty do vyměřovacího základu v měsíci přidělení a odvedeno SP, ZP a daň z příjmu. Dále má zaměstnanec možnost se rozhodnout, zda chce v tom samém měsíci vše prodat nebo nikoliv. Můj dotaz je, zda tento příjem z prodej podléhá srážkám na insolvenci či exekuci. Příklad: v 6/2018 nákup 30 ks za 60 000 Kč, v 7/2021 příděl 60 ks zdarma, tj. benefit 120 000 Kč o který je navýšen VZ, prodej všeho celkem 180 000 Kč. Čistá mzda zaměstnance v 7/2021 činí po zúčtování a po zákonných srážkách např. 1 000 Kč (nízká ČM z důvodu vysokého VZ), celkem k výplatě 150 000 Kč. Jedná se o příjem, který se vztahuje k vykonávané práci nebo o jiný příjem, který musí zaměstnanec sám insolvenčnímu správci/exekutorovi přiznat, příp. zda srážku z tohoto příjmu musí provést zaměstnavatel? Podle našeho názoru musíme podle zákona provést srážku vztahující se k čisté mzdě, která ale nepostačí na srážku žádnou a zároveň budeme informovat zaměstnance i insolvenčního správce/exekutora o tomto příjmu.

Nápoje na pracovišti

ID29062 | | Ing. Jiří Nigrin

Firma, s. r. o., plátce DPH poskytuje svým zaměstnancům v období žní nealkoholické nápoje – minerální vody ochucené a neochucené. Je možné tyto vody dát do daňově uznatelných nákladů a uplatnit z jejich nákupu DPH?

Žena na další mateřské dovolené

ID29061 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Zaměstnankyni má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V říjnu roku 2019 se jí narodilo dítě. Čerpala na něj mateřskou dovolenou, posléze rodičovskou dovolenou, kterou stále čerpá. V záři 2021 jí vznikne opět nárok na mateřskou dovolenou, neboť bude mít 2. dítě.

1) Bude jí prvních 14 dnů nové mateřské dovolené hradit zaměstnavatel nebo sociálka?

2) Vznikne jí za rok 2021 nárok na dovolenou?

3) V případě, že ano, může jí dát zaměstnavatel v období čerpání dovolené výpověď?

Výpočet dovolené v roce 2021

ID29059 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Jak vypočítám nárok na dovolenou v hodinách na rok 2021, zaměstnanec - vdovec - v důvodu péče o děti má stanovenou pracovní dobu pondělí - čtvrtek 7 hodin denně, pátek nepracuje?

 

Přechod zaměstnance a průměrný výdělek

ID29008 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Zaměstnanec byl převeden dle § 338 zákoníku práce. Zpracovávám mzdy původního i přejímajícího zaměstnavatele. Přechod se uskutečnil ode dne 1.6. a pro červnové mzdy jsem převzala průměrný hodinový výdělek od původního zaměstnavatele. Jak správně nastavit průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí? Měl by být počítán i nadále jako by pracovní poměr nebyl přerušen a tedy z údajů mezd duben až červen (tj. vzít dohromady údaje z mezd za duben a květen od původního zaměstnavatele + údaje z mezd za červen přejímajícího zaměstnavatele)? Nebo mohu pro 3. čtvrtletí vzít průměr spočítaný pouze na základě mezd za červen, tj. za první měsíc u nového zaměstnavatele? 

Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ

ID28957 | | Ing. Marta Ženíšková, Ing. Antonín Daněk

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Převzetí zaměstnanců

ID28976 | | JUDr. Petr Bukovjan

Jak může jednat zaměstnavatel po skončení „ochranné lhůty“, po uplynutí platnosti kolektivní smlouvy či na konci následujícího roku po převzetí? Tato změna v zaměstnání byla v souladu s § 339 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. K převzetí došlo 1. 12. 2020 – kolektivní smlouva je platná do konce roku 2021. Nový zaměstnavatel odbory nemá a předpokládám, že nebude ani žádná kolektivní smlouva. Mzdu mám sjednanou v dohodě o mzdě. Může nám zaměstnavatel snížit mzdu a pokud ano, v jaké výši? Je zde nějaké procento, o které může snížit maximálně? Nebo může snížit až na minimální (popř. zaručenou) mzdu (předpokládám, že všem zaměstnancům na stejné pozici stejně). Jde mi o to, na co se mám připravit v lednu 2022, popř. už v listopadu, když k převzetí došlo 1. 12. 2020? Může dojít ke změně mzdy jednostranně (ze strany zaměstnavatele), nebo se na změně musíme dohodnout? Co nastane v případě, že nebudu s případným snížením souhlasit? Jaký bychom měli nárok na odstupné v případě zrušení pracovního místa? Může nás zaměstnavatel převést na jinou práci – jinou pozici (nižší)?

Náhradní volno za pracovní svátek

ID28966 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Mám dotaz ohledně čerpání náhradního volna za svátek, který když je ve všední den, tak je pro naše zaměstnance pracovní z důvodu zajištění fungování nemocnic atd. V současné coronavirové situaci máme méně práce a zaměstnanci zůstávají částečně doma. Některé dny máme práci např na 3-4 hodiny denně. Lze náhradní volno za pracovní svátek „rozkouskovat“? Tedy byly např. v práci o svátku 6 hodin a náhradní volno by čerpali 3x po 2 hodinách ve dnech kdy nebyl dostatek práce místo toho, aby po tuto dobu byli na 60 % doma?

Akcie zakoupené pro zaměstnance

ID28870 | | Ing. Josef Rajdl

Zaměstnanec neobdrží akcie, ale peníze (dolary) účelově na nákup akcií. Peníze pošle brokerovi na zaměstnancovo jméno a broker je v daném termínu zakoupí. Jak a zda zdanit tento zaměstnancův příjem?

Prodej zaměstnancům za zvýhodněnou cenu

ID28809 | | RNDr. Libor Fiala

Obchodní firma, která je výhradním prodejcem určitých značek má víc ceníků. Jeden z nich je maloobchodní - tam je cena zboží např. 1500 Kč. Druhý z nich je velkoobchodní, tam je cena 1200 Kč. Pořizovací cena zboží pro společnost je 1000 Kč. Zaměstnanci firmy jsou na daný sortiment odborníci nebo mají informace o těchto přirážkách. Firma by je chtěla však i pro reprezentaci motivovat, aby pro své okolí měli u sebe zboží se značkou jejich firmy (a ne od konkurenční). Ovšem na běžném trhu si tito lidé s těmito informacemi za 1500 Kč nejsou zboží ochotni koupit. Mohla by zaměstnancům firma prodávat za velkoobchodní ceník (tedy za cenu velkoobchodní), aniž by dodaňovala do mzdy sociální, zdravotní a daň z příjmů rozdíl z maloobchodní a velkoobchodní ceny?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru