Otázky s klíčovým slovem: Kurzové rozdíly

počet otázek s klíčovým slovem : 242



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Kurzový rozdíl u pořízení podílu - mikro účetní jednotka

ID28327 | | Ing. Ivana Pilařová

Prosím o potvrzení správnosti účtování kursových rozdílů při pořízení 100% podílu na zahraniční s. r. o. v roce 2020. Podíl byl uhrazen v cizí měně, vlastníkem je česká s. r. o., která je mikro účetní jednotkou, takže nesmí přeceňovat reálnou hodnotou. Je správný postup účtování na účet 414 podle § 60 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. „Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41."? 

Kurzové rozdíly při ocenění majetku a závazků k rozvahovému dni

ID28150 | | Ing. Ivana Pilařová

Účetní jednotka (v tomto případě fyzická osoba účtující v soustavě podvojného účetnictví) má v účetnictví majetek pořízený v roce 2019 v EUR nakoupený na Slovensku (budova + pozemky + prováděné technické zhodnocení) a současně eviduje v EUR úvěr poskytnutý slovenskou bankou na nákup a opravu tohoto majetku. V době pořízení roku 2019 byla pořizovací cena majetku i poskytnutý úvěr přepočten pevným kurzem ČNB kvůli zařazení a to kurzem platným v roce 2019. Účetní jednotka používá pevný roční kurz. Jak si prosím poradit s tímto úvěrem i majetkem účetně v roce 2020? Podléhají přepočtu novým kurzem k 31. 12. 2020 i hodnota nemovitosti a úvěr? Nebo jenom pokladna vedená v EUR a běžný bankovní úvěr v EUR, ze kterého se úvěr vedený u slovenské banky splácí? Ustanovení § 60 vyhlášky č. 500/2002 řeší metody kurzových rozdílů při ocenění majetku a závazků k datu pořízení nebo k rozvahovému dni (tedy i k datu sestavování účetní závěrky za daný rok) Podle § 4 odst. 12 vyhlášky č. 500/2002 však tomu přepočtu podléhají pouze pohledávky, závazky, cenné papíry, ceniny deriváty atd. čili ze znění těchto ustanovení tedy nedovozuji, že by účetní jednotka musela na konci každého roku přeceňovat i hodnotu nemovitosti a aktuálního zůstatku úvěru, nebo třeba zaplacené zálohy na energie vztahující se k této slovenské nemovitosti v bance - pouze pokladnu a stav hotovosti na bankovním účtu v EUR (pokud pohledávky ani závazky ke konci roku nemá). Uvažuji prosím správně? 

Kurzový rozdíl u poskytnuté půjčky dceřiné společnosti

ID27857 | | Ing. Martin Bureš

Česká s. r. o. půjčuje v průběhu roku peníze na provoz své 100% dceřiné společnosti na Slovensku. Půjčka je realizována v eurech a v průběhu roku ji slovenská společnost dle svých možností splácí. Při jednotlivých úhradách v eurech se kurzový zisk neřeší, řeší se ke konci roku přepočtením akruálním kurzem k 31. 12. Mateřské Společnosti vznikl rozdíl v důsledku přepočítání kurzem ve výši 200 tis. ve prospěch mateřské společnosti, t.j. kurzový zisk. Půjčka je účtována na účet 378. Společnost zaúčtuje interním dokladem 200 000 Kč na 378 MD a 663 D - je tento postup v pořádku?

Krádež cizí měny

ID27296 | | Ing. Jiří Nigrin

Na jaře naše společnost s r. o. zaslala 4 727 USD na podvodný účet. Přepočet na CZK v den platby je 112 845,65. Hned jsme to začali řešit s bankou i s policií, ta ale nakonec věc odložila s tím, že je pachatel neznámý. Pojištění proti tomuto nejsme. V protokolu od policie je uvedeno, že je pachatel neznámý, ale také je tam uvedena plná část v USD 4 727, ale přepočet je 108 494 Kč. Která částka je daňové uznatelná - 112 845,65 Kč nebo 108 494 Kč? Pokud ta nižší, jak máme zaúčtovat zbytek? 

Nadměrné výpůjční výdaje - kursové rozdíly

ID26830 | | Ing. Ivana Pilařová

Dle § 23e odst. 3 písm. e) ZDP se výpůjčním výdajem pro účely daní z příjmů rozumí výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d).

Pokud nám ale vznikne příjem (výnos) ve formě kurzového rozdílu v souvislosti s cizoměnovým závazkem (např. závazek z titulu neuhrazených úroků, při jehož přecenění bude realizován kurzový zisk), bude se v tomto případě jednat o výpůjční příjem dle § 23e odst. 4 ZDP?

2. Pokud vznikne výdaj (náklad) ve formě kurzového rozdílu v souvislosti s cizoměnovou pohledávkou, bude se v tomto případě jednat o výpůjční výdaj dle § 23e odst. 3 písm. e) ZDP?

3. Pokud vznikne příjem (výnos) ve formě kurzového rozdílu v souvislosti s cizoměnovou pohledávkou, bude se v tomto případě jednat o výpůjční příjem dle § 23e odst. 4 ZDP?

Pořízení investice v cizí měně od českého subjektu

ID26117 | | Ing. Josef Rajdl

Účetní jednotka používá ve svém účetnictví denní kurz ČNB. V dubnu pořídila od českého dodavatele stroj za 290 000 EUR bez DPH. Dodavatelem je český subjekt. Fakturace s dodavatelem byla dohodnuta v EUR. Dodavatel používá roční kurz, pro rok 2020 je tento kurz ve výši 25,41 Kč/EUR. Doklad byl kurzem dodavatele zaúčtován na účet 042 a DPH uplatněna ve výši, která byla vyčíslena na dokladu. Vzhledem k aktuálnímu kurzu 27,41 Kč/EUR vznikne při úhradě faktury kurzová ztráta ve výši cca 696 000 KčNeměla by účetní jednotka pro přepočet do svého účetnictví použít denní kurz a rozdíl doúčtovat na účet 042 interním dokladem? Software neumožňuje použití dvou kurzů na jednom dokladu. U nevýznamných částek, které jsou účtovány nákladově, toto účetní jednotka neřeší, i když v souladu s § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů by měla používat kurz, který používá v účetnictví. Bylo by možné stanovit ve směrnici, že účetní jednotka sice používá denní kurz ČNB, ale u dodávek od českých subjektů, kdy fakturace probíhá v cizí měně, bude používat kurz dodavatele.

Výpočet přirážky DPH, nákup v cizí měně, použití kurzu, sklad

ID26138 | | Ing. Ladislav Pitner

Firma uplatňuje zvláštní režim na použité zboží. Skladové hospodářství vede metodou B odděleně mimo účetní systém. Nějaké použité zboží nakupuje v cizí měně. Jaký kurz má použít pro přepočet cizí měny u nákupu s ohledem pro výpočet DPH z přirážky? Den z faktury přijaté a den z příjemky na sklad je odlišný, a tedy dochází k rozdílům u kurzů. Otázka je směřovaná na výpočet DPH z přirážky - z jakého dne vzít kurz pro výpočet nákupní ceny použitého zboží. Dále otázka směřuje k účetnictví - sklad je veden odděleně a může docházet k odlišné hodnotě na účtu 504 v účetnictví a na skladové příjemce na kartě (vlivem kurzu z jiného dne). Je třeba toto nějak srovnávat jako v metodě A? Bohužel mně nenapadá, jakým způsobem by šel oddělený sklad takto srovnávat s účetnictvím. Pokud daný druh použitého zboží je téměř zaměnitelný (ovladače stejné druhu) a obchodní politika při prodeji tohoto zboží je jednotná bez rozdílu od koho byla zásoba vykoupena. Je možné dávat víc různých použitých zboží na jednu skladovou kartu a používat na ní ocenění FIFO nebo vážený aritmetický průměrem? A to jak z hlediska zachycení pohybů skladové karty, tak i určení nákupní ceny pro výpočet přirážky?

 

Půjčka - změny výše v důsledku kurzu

ID26153 | | Ing. Ivana Pilařová

Mateřská (česká společnost) půjčila v průběhu roku 2019 své dceřiné (slovenské společnosti) částku ve výši cca 100 000 EUR. Tuto zápůjčku účtuje mateřská společnost na účet 378. Ke konci roku 2019, po přepočítání aktuálním kurzem k 31. 12. 2019 vznikl nesoulad, kdy v důsledku kurzového rozdílu došlo ke změně částky půjčky v Kč. Původně byla účtována částka půjčky 2 500 000 Kč, aktuálně výše půjčky vychází na částku 2 541 000 Kč. Jakým způsobem zaúčtovat rozdíl částky 41 000 Kč? Jako kurzový zisk? 378/663? Je nějaká jiná možnost, jak částku zaúčtovat, aby se nemusela načítat do výnosů? Nebo je možnost to nechat být, jak to je a nepřepočítávat kurzem k 31. 12. 2019.?

Vzorky

ID26170 | | Ing. Petra Konderlová

Společnost obchodující se spotřebním zbožím (na každém jednotlivém kusu je uvedena značka společnosti) poskytuje reklamní vzorky mimo jiné i při těchto příležitostech: zaměstnancům pro použití v zaměstnání, zaměstnancům při narozeninách, obchodním partnerům. Někdy je hodnota do 500 Kč bez DPH někdy je vyšší. Pokud je do 500 Kč bez daně, lze vzorky považovat za reklamní předměty i při příležitostech výše uvedených? Pokud mají hodnotu nad 500 Kč jak dokázat, že jde opravdu o poskytnutí vzorků a ne darů? Pokud by nešlo o poskytnutí vzorků, muselo by se odvádět DPH a náklady (výdejka) by byly daňově neuznatelné?

Další cestovní náhrady

ID25945 | | Ing. Zuzana Pšeničková

Zaměstnanec předložil dodatečně již po uzavřeném vyúčtování pracovní cesty (cestovního příkazu) doklad za úhradu výpůjčky auta na pracovní cestě v zahraničí. Jaký je správný postup? Proplatíme doklad pokladnou samostatně (pokud je již cestovní příkaz vyúčtován) nebo musíme otevřít vyúčtování cestovního příkazu? Jak tedy postupovat i při přepočtu měny? Pokud budeme proplácet doklad samostatně, použijeme kurz z původního vyúčtování cestovního příkazu, kdy byl použit kurz ze dne vyplacení zálohy nebo lze použít kurz ze dne vystavení dokladu za vypůjčené auto? 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru