Otázky s klíčovým slovem: Daňový rezident

počet otázek s klíčovým slovem : 85



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Podíl na zisku plynoucí do Ruska

ID29236 | | Ing. Martin Děrgel

Na české společnosti s ručením omezeným je společníkem jediná fyzická osoba, tedy se stoprocentní účastí, a to občan Ruska, nerezident v ČR. Bylo rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku tomuto společníkovi. Podle § 36 podléhá výplata podílu na zisku srážkové dani 15%. Dále je ale uvedeno v § 36 odst. 1 písm. c), že u nerezidentů činí sazba 35 %, pokud se nejedná o osoby dále vyjmenované. Náš dotaz se tedy týká toho, zda podíl na zisku v tomto případě podléhá sazbě 15 % nebo 35 %. 

Zdanění rezidenta ČR zaměstnaného v Německu, který je vysílán na pracovní cesty

ID29142 | | Ing. Martin Děrgel

Český občan, rezident ČR, je zaměstnán v Německu u tamní firmy, rezidenta Německa. Německý zaměstnavatel nemá pobočky nebo stálé provozovny v ČR, ani v jiných státech. V průběhu roku je tento náš občan vyslán na krátké (cca 3 – 7 denní) pracovní cesty například do Polska, na Ukrajinu, do Ruska nebo Japonska. Celková doba pracovních cest v součtu nepřekročí 3 měsíce v roce. Německý zaměstnavatel na konci roku vystavil potvrzení, kde je uvedena celková hrubá mzda, celková sražená daň atd. V potvrzení není nikde uvedeno, zda měl zaměstnanec příjmy ze zdrojů na území jiných států, popř. příjmy nezdaněné, osvobozené apod. Částka sražené daně odpovídá celkové výši vykázaných hrubých příjmů. Náš správce daně je toho názoru, že německý zaměstnavatel neměl nárok zdanit v Německu mzdu za dny, které zaměstnanec strávil na pracovních cestách v různých státech a tuto poměrnou část mzdy náš správce daně dodaňuje v ČR. Je postup našeho správce daně správný a jediný možný?

Srážková daň z dividendy

ID29165 | | Bc. Stanislav Suchan

Představenstvo společnosti rozhodlo o výplatě dividendy. Dividenda je vyplácena právnické a fyzické osobě. U fyzické osoby vyplatíme dividendu krácenou o srážkovou daň a daň odvedeme. Je potřeba podniknout ještě nějaký další krok? Je potřeba hlásit finančnímu úřadu odvod srážkové daně z dividendy pomocí nějakého formuláře? Jedná se o daňového rezidenta. 

Určení daňového rezidenství u OSVČ po návratu ze státu EU

ID28544 | | Bc. Stanislav Suchan

Klient se trvale zdržoval ve Španělsku od části roku 2018 do září 2020. V roce 2018 přerušil živnost odevzdal v ČR daňové přiznání. Nyní od října 2020 obnovil živnost a bude také podávat v ČR daňové přiznání. Je možné klienta považovat za rezidenta ČR pro část roku 2020 a do formuláře uvést pouze příjmy z jeho živnosti, tedy neuvádět zahraniční příjmy ze závislé činnosti v Španělsku? Trvalý pobyt má v ČR. V roce 2019 nepodával daňové přiznání (závislá činnost španělsko) Bohužel žádné potvrzení ohledně španělského příjmu od zaměstnavatele ani od jejich úřadu momentálně nemá.

Vyúčtování daně ze závislé činnosti, příloha nerezidenti, povinnost zjišťování daňového domicilu zaměstnavatelem

ID28078 | | Ing. Josef Rajdl

Firma zaměstnala na DPP v 1/2020 dva občany SVK. Oba podepsali prohlášení - sleva na poplatníka. Místo výkonu práce měli v ČR. V prohlášení zaměstnanci vyplnili část prohlášení patřící k nerezidentovi (identifikaci občanského průkazu, místo svého bydliště), ovšem pole - "Stát, ze kterého jste daňovým rezidentem" nevyplnili. Druhý z nich dostal v 7/2020 po dokončení studia pracovní smlouvu na HPP (opět místo v ČR, sleva na poplatníka), sociální i zdravotní pojištění je odváděno českému státu podle českých předpisů. Tito zaměstnanci si nepožádali o roční zúčtování (zřejmě nemají žádné další slevy - děti apod.). Je nutné tyto zaměstnance vyplnit do přílohy č. 2 (jako daňové nerezidenty) ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti FO? Zaměstnavatel netuší, zda jsou daňoví nerezidenti - protože nezkoumá jejich stálé bydliště a vazby na ČR/SK - jak moc dojíždí apod. Obecně první na DPP je předpoklad, že spíš je rezident SK, u HPP spíš rezident ČR. Ale rozhodně nechce spekulovat, kdo je rezident a zároveň tyto zaměstnance zbytečně obtěžovat s byrokracií, protože si o roční zúčtování a žádné slevy pro rezidenty nepožádali. Jakým způsobem je možné toto řešit? Mají se tito zaměstnanci do přílohy napsat? Je nutné je někam poslat, aby se zjistilo, zda jsou daňoví rezidenti?

Cizinec - daňový rezident

ID27715 | | Ing. Tereza Köppelová, daňový poradce společnosti Mazars s.r.o.

Cizinec - daňový rezident ČR má adresu hlášeného pobytu v Hradci Králové. Svou adresu má také na Slovensku v Breznu. Jakou adresu uvede na ř. daňového přiznání 09-15 - Adresa místa pobytu v den podání přiznání? Uvede dále také adresu, kde se obvykle zdržoval na ř. 16-21, nebo nikoliv? Pokud by cizinec adresu hlášeného pobytu neměl - jakou by uvedl tu na Slovensku nebo kde se obvykle zdržoval a vyplnil by obě adresy na ř. 16-21 a ř. 09-15 či pouze jednu? Byl by stejný postup jak u rezidenta a nerezidenta?

Vlastníci právnické osoby, která má sídlo v zahraničí, ale skutečné místo vedení v ČR

ID27127 | | JUDr. Vlasta Víghová

Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?

Zaměstnání cizinců na DPP

ID26935 | | Ing. Josef Rajdl

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Daňové zvýhodnění na dítě u zaměstnance z Ukrajiny

ID26248 | | Ing. Martin Děrgel

Máme zaměstnance z Ukrajiny, který zde pracuje již 3 roky. Prozatím byl a je veden jako daňový nerezident. Dle jeho sdělení za ním přicestovala na podzim roku 2019 manželka i dítě a žijí zde v pronajatém bytě. Daňové přiznání za rok 2019 zaměstnanec podával sám při konzultaci na finančním úřadě, kde mu za jeden měsíc přiznali slevu na dítě. Na finančním úřadě mu zároveň sdělili, že jsem mu roční zúčtování daně měla provést já (měla jsem ale pochybnosti a neměla od něj žádné doklady, domnívám se tedy, že vše bylo v pořádku, když jsem jej na FÚ poslala).

Mohu měsíčně uplatňovat slevu na dani na dítě nebo mám raději počkat na konec roku 2020, a ji uplatnit za celých 12 měsíců? Postačí mi potvrzení o pobytu v ČR a potvrzení ze školy, že je zde dítě studentem základní školy? Nebo musí mít zaměstnanec navíc i potvrzení z FÚ, že je již považována za daňového rezidenta ČR?

Náklady na vývoj aplikace před zahájením živnosti

ID25572 | | Ing. Josef Rajdl

Občan vyvíjí aplikaci na mobilní telefon, kterou po ukončení vývoje plánuje prodávat zájemcům. Občan zatím nemá živnostenské oprávnění, neboť je v současné době v zahraničí a zajištění ŽL by bylo komplikované. S vývojem aplikace má spojené výdaje, neboť se na vývoji podílí různí programátoři, kterým hradí faktury ze soukromých peněz. Občan se v 4/2020 vrátí do ČR a založí si ŽL. Bude moci považovat výdaje uskutečněné před založením ŽL a které jsou spojené s vývojem aplikace za daňové? A pokud ano, jaký je časový úsek, ze kterého bude moci tyto výdaje před podnikáním považovat za daňové?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru