Otázky v kategorii: Mzdy

počet otázek v kategorii: 1640



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Nárok na dovolenou

ID28436 | | JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstnankyně byla na první mateřské dovolené 19. 8. 2017 – 3. 3. 2018, poté nastoupila na rodičovskou dovolenou 4. 3. 2018 – 22. 7. 2020. Po ukončení mateřské dovolené nečerpala dovolenou. Druhá mateřská dovolená začala 23. 7. 2020.

Jaký je její nárok na dovolenou v letech 2020 a 2021? Pracovní dobu má rozvrženou rovnoměrně 7,5 hod/5 dní v týdnu. 

Pracovní právo

ID28632 | | JUDr. Rudolf Pospíšil

Ve společnosti s r. o. je podepsaná kolektivní smlouva, ke jsou uvedeny tarifní stupně odměňování zaměstnanců. 1. tarifní stupeň pro rok 2021 činí 16 400 Kč. Pracovník laboratoře má mzdový výměr, dle kterého mu za měsíc přísluší mzda ve výši mzdového základu 15 500 Kč a prémie ve výši 20 %. Na mzdovém výměru není uveden tarifní stupeň. Jednatel společnosti v písemné odpovědi uvedl: "Vaše celkové hodnocení se skládá z několika složek. Je tvořena základní složkou, ke které se automaticky připočítává 20 % z výše této složky. Obě tyto složky se vyplácejí každý měsíc a obě společně jsou Vaším mzdovým základem. Výše Vašeho mzdového základu dosahuje 1. tarifního stupně." Je názor jednatele společnosti správný?

Očkování proti covid-19 jako překážka v práci

ID28634 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Zaměstnanec má termín na očkování proti covid-19. Termín na očkování mu vyšel v době pracovní doby. Jedná se o placenou překážku v práci nebo neplacenou? Je rozdíl, zda ho bude očkovat lékař či bude očkován v očkovacím centru?

Zpětný doplatek základního platu učitelky

ID28646 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

V prosinci roku 2018 mělo dojít k platovému postupu učitelky mateřské školy. Z platového tarifu 9/3 do 9/4. Tato skutečnost byla přehlídnuta a tím došlo k předběžnému nedoplatku ve výši 8300 Kč (učitelka má zkrácený úvazek). Je možno doplatit uvedenou částku zpětně za celé období?

Nárok na dovolenou - nástup 1.4.2021

ID28651 | | JUDr. Petr Bukovjan

Jak počítat nárok na dovolenou - kolik týdnů počítat (za předpokladu, že bude pracovat do konce roku), když nastoupí zaměstnanec v průběhu 13. týdne? Tento týden nebude zahrnován do výpočtu a budeme počítat nárok z 39 týdnů (52-13)? 

Úhrada členského příspěvku za zaměstnance

ID28584 | | Ing. Josef Rajdl

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

Měsíční mzda a práce ve svátek

ID28596 | | JUDr. Petr Bukovjan

Jsme společnost s r. o., naši zaměstnanci mají měsíční mzdu. Dle vnitřního předpisu se mzda za svátky, které připadají na pracovní den, nekrátí. Jeden náš zaměstnanec bude vykonávat práci 8 hodin i ve svátek 8. 5. - v sobotu. Jeho měsíční hrubá mzda je 40 000 Kč.

Na jakou výši mzdy a příplatky bude mít tento zaměstnanec nárok v případě, že:

a) bude čerpat náhradní volno 8 hod. dne 10. 5. 2021 - bude mít skutečně odpracováno 168 h. Dostane v tomto případě pouze příplatek za sobotu, tj. ve výši 10 % průměrného výdělku za 8 hodin + plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) nebo ještě 100% příplatek za 8 hod. svátku 8. 5. 2021?

b) nebude čerpat náhradní volno, jeho odpracovaná doba by činila 168 hod. + 8 hod. svátek, tj. celkem 176 hodin.

Je rozdíl, jestli v tomto případě jsou zaměstnanci odměňování mzdou, nebo platem?

 

Nemůžeme se shodnout. Jedná skupina tvrdí, že má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. 100 % (8 hod sv.) + přípl.10 % (8 hod.- so) + náhradní volno (8 hod.)

Dle názoru druhé skupiny má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. so (8hod.) + 100% přípl. za svátek (8 hod.) n e b o náhradní volno místo příplatku 100 % za 8 hodin svátku (8.5). 

 

Doplnění otázky:

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednanou měsíční mzdu, jeho pracovní úvazek je stanoven na 8 hod. denně (40 hod. týdně). Vnitřní předpis firmy stanovuje týdenní pracovní dobu: pondělí až pátek,

je upřednostňováno čerpání náhradního volna místo příplatku. Zatím jsme řešili pouze práci např. v sobotu těmito způsoby: 

  1. Zaměstnanec pracoval výjimečně např. po – so 6 x 8 hodin, následující pondělí si vybral 8 hod. náhradního volna.

Pokud by sobota nebyla zároveň svátkem, dostal by např. v případě, že by se jednalo o měsíc květen zaplaceno 168 hodin : např. so 15. 5. – odpracováno 8 hod., pondělí 17. 5. – neplacené NV.

V tomto případě by měl odpracováno 168 hodin, dostal by plnou měsíční mzdu + příplatek ve výši 10 % prům. výdělku za hodiny odpracované v so (15. 5.)

 

Brali jsme to tak, že místo příplatku za práci přesčas čerpal NV, což ale nevíme, jestli je správně. Protože ale z hlediska přesčasů je sledována týdenní pracovní doba a NV je čerpáno až v příštím týdnu, zvolili jsme postup b): 

  1. Zaměstnanec v týdnu, ve kterém víme, že bude pracovat v sobotu, nejde do práce už např. ve čtvrtek 13. 5., v tomto týdnů odpracuje tehdy skutečně 40 hodin, včetně so 15. 5.

Za měsíc květen dostane plnou mzdu + příplatek 10 % za 8 hod. odpracovaných v sobotu.

 

Nevíme ani v tomto případě, jestli to řešit nějakým vnitřním předpisem, nebo jakým způsobem, jelikož náhradní volno si nemůže brát už dopředu (13. 5. 2021), když práci bude konat až v sobotu 15. 5. 2021.

 

Teď, v našem případě, že se jedná o sobotu 8. 5. 2021, která je navíc svátkem, už vůbec nevíme, jak to řešit. Nechceme každopádně zaměstnance poškodit po finanční stránce.

 

Jinak podotýkám, že je u nás kladen důraz na to, aby zaměstnanci nepracovali přesčas, ale za dny odpracované např. o víkendu jim bylo poskytováno náhradní volno. Byla bych Vám vděčna za konkrétní radu, jak postupovat v tomto případě, abychom zaměstnance neošidili a jak do budoucna, co nejsnadněji vyřešit situaci s případnou práci o víkendu tak, aby se nejednalo o práci přesčas.

Ošetřovné po celý měsíc a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance

ID28609 | | Ing. Ivana Pilařová

Zaměstnankyně po celý kalendářní měsíc duben ošetřovala své dítě - krizové ošetřovné z důvodu uzavření mateřské školky. Zaměstnavatel zaměstnankyni přispívá na její penzijní připojištění se stát. příspěvkem měsíčně 800 Kč. Tento příspěvek zaplatil také v měsíci dubnu. Představuje tato platba nějaký problém nebo nemá žádný význam, neboť se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů, a tudíž i od sociálního a zdravotního pojištění ?

Nárok na dovolenou 2021

ID28620 | | JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstnanec dostal výpověď z důvodu nadbytečnosti (pracoval u zaměstnavatele již před rokem 2020), výpovědní doba končí 31. 5. 2021. Od 12. 4. 2021 do konce pracovního poměru je v pracovní neschopnosti. Jaký bude nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru?

Zálohová daň u zaměstnance ze Slovenska

ID28550 | | Ing. Martin Děrgel

Tuzemská akciová společnost zaměstnává slovenského pracovníka, který pracuje na našem území o odvádí za něho zálohou daň a pojištění v ČR. Nyní tento slovenský zaměstnanec uzavřel DPČ se slovenskou firmou, ale práci bude vykonávat na území ČR. Vznikla tedy povinnost zahraničního zaměstnavatele se registrovat v ČR, u sociálního pojištění je povinnost registrace na Praze 8 u zdravotního pojištění u VZP, co se týče daně z příjmu, vzniká plátcova a pokladna a bude se registrovat tam, kde se nachází potřebné doklady. Je tomu tak?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru