Otázky v kategorii: Daňová evidence

počet otázek v kategorii: 209



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Úmrtí plátce DPH

ID29010 | | Bc. Stanislav Suchan

Dne 25. 5. 2021 zemřel OSVČ, čtvrtletní plátce DPH. Ke dni úmrtí eviduje zásoby zboží na prodejně a dlouhodobý majetek u kterého byl uplatněn nárok na odpočet dph na vstupu v plné výši. Spolupracující manželka chce zásoby prodat, ale do ukončení dědického řízení nesmí s majetkem nijak nakládat. Po ukončení dědického řízení nebude v podnikání pokračovat, ale ráda by nespotřebované zásoby prodala. Je možné zásoby prodat jako fyzická osoba-nepodnikající po ukončení dědického řízení? Jak postupovat z hlediska DPH? Již v přiznání za 2Q/2021 odvést DPH z nespotřebovaných zásob upravit rovněž výši daně z dlouhodobého majetku (pořízen v roce 2018 a 2019) nebo až po ukončení dědického řízení?

Oprava havarovaného automobilu - kontrolní hlášení a přiznání k DPH

ID28995 | | Ing. Ivana Pilařová

Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Faktura je základ daně 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. My jsme hradili autoservisu pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás rovnou servisu poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B2?

Dotace v daňové evidenci

ID28923 | | Bc. Stanislav Suchan

Fyzická osoba, daňová evidence, si pořídila v roce 2020 bagr za 1 000 000 Kč. Dne 1. 12. 2020 byla schválena dohoda o poskytnutí dotace ve výši 500 000 Kč. Tato dotace byla zaplacena až v roce 2021 na běžný účet podnikatele. V roce 2021 se bude jednat o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Snížili jsem tedy již v roce 2020 vstupní cenu o poskytnutou dotaci ve smyslu § 25 odst. 1 písm. i) ZDP a § 29 odst. 1 ZDP a daňově odepisovali z této snížené ceny. Je to takto v pořádku nebo jsme měli vstupní snížit až v roce 2021?

Odpis majetku

ID28757 | | Romana Smékalová

Fyzická osoba podnikající vede daňovou evidenci. V době podnikání pořídila majetek. Jelikož byla ve ztrátě, neprováděla odpis majetku (i když je to povinnost). V letošním roce odchází do starobního důchodu a bude ukončovat podnikatelskou činnost. Pokud by majetek správně odpisovala, byl by teď plně odepsán. Jak by měl správně majetek teď vykázat za rok 2020 a při ukončení podnikatelské činnosti v roce 2021?

Pohledávky v daňové evidenci

ID28835 | | Ing. Ivana Pilařová

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci eviduje nezaplacené pohledávky z roku 2007, 2008. Každý rok kontrolujeme jednotlivé firmy a některé jsme již nenašli na ARESu. Na peníze.cz je u těchto firem napsáno - vymazáno z obchodního rejstříku. Pohledávky nebyly přihlášeny ani vymáhány soudní cestou. Můžeme je z daňové evidence nedaňově vyřadit dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP? Myslela jsem si, že dle tohoto paragrafu lze postupovat pouze při přerušení, ukončení, přechodu na paušál atd. [§ 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP, kde je přímý odkaz na § 24 odst. 2 písm. y] ZDP]. Takže se takovéto pohledávky každý rok zinventarizovaly a dále se vedly v daňové evidenci v pohledávkách a nic se s nimi nedělalo.

Opravy nemovitosti před zařazením do obchodního majetku

ID28688 | | Ing. Jiří Vychopeň

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazů. OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce dph, se rozhodl pořídit nemovitost, kterou zařadí do obchodního majetku. Tuto nemovitost bude ze 3/4 využívat pro ekonomickou činnost (kancelář, zázemí pro zaměstnance, skladovací prostory) a z 1/4 k soukromým účelům (vlastní bydlení). S prodávajícím (firmou s.r.o, rovněž plátce dph) uzavřeli na dobu 6 týdnů nájemní smlouvu z důvodu časové prodlevy než bude vyhotovena kupní smlouva a kupující chtěl co nejdříve na nemovitosti provést nutné opravy. Prodávající (pronajímatel) umožnil kupujícímu v době trvání nájmu provádět na nemovitosti opravy. Tyto opravy nebudou zahrnuty v kupní ceně, ta byla předem dohodnuta. Mohu opravy provedené na nemovitosti v době trvání nájemní smlouvy, tedy před zařazením nemovitosti do obchodního majetku zahrnout do daňově uznatelných výdajů? Stačí k tomu jasně deklarovaný závazek obou stran nemovitost prodat a koupit?

Použitý kurz při leasingu v EUR

ID28785 | | Ing. Petra Konderlová

Fyzická osoba, daňOtázkaová evidence, má finanční leasing na auto v EUR. Auto využívá na 100 % v podnikání. První jednorázová splátka byla zaplacena 12/2020. Auto bylo uvedeno do provozu 1/2021. FO osoba používá měsíční kurz. Jakým kurz použít na přepočet poměrné části leasingu do výdajů - kurzem k 31. 12. 2021? Nebo sečíst splátky v Kč / počet EUR, které zaplatil v daném roce a použít ten kurz? A jakým kurzem přepočítat první splátku - kurzem zaplacení nebo ČNB k 31. 12. 2020? 

Doplnění dotazu: Splátky, které se platí průběžně přes rok bohužel nebyly rovnoměrné. Musím časově rozlišit celkovou částku leasingu i s navýšením děleno počet měsíců a to dát jednou za rok do výdajů a na tento kurz se ptám. Mám použít kurz 31. 12. 2021 a nebo spočítat všechny splátky za rok 2021 a vydělit celkovou sumou EUR a tím získat kurz pro přepočet?

Polský bankovní účet

ID28749 | | Ing. Ivana Pilařová

OSVČ, český daňový rezident, má také v Polsku zavedenou OSVČ (jednoosobowa dzialalnosc gospodarcza). V Polsku má podnikatelský bankovní účet polské firmy. Česká firma nakupuje zboží od polských dodavatelů, kteří fakturují na české DIČ (plátce DPH) a toto zboží platí z polského bankovního účtu, na který převádí z české firmy peníze přes bankovní služby. Zboží se prodává českým klientům. Může tak postupovat, nebo si musí  česká firma založit svůj bankovní účet v Polsku?

Úmrtí OSVČ a spolupracující manželka

ID28736 | | Bc. Stanislav Suchan

Osvč vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, zemřel 24. 5. 2021. Jeho manželka byla spolupracující osoba, příjmy a výdaje si dělili 50:50. Manželka bude zřejmě dál pokračovat v činnosti. Jaký bude následující postup u spolupracující manželky? Musí i ona podat daňové tvrzení stejně jako OSVČ (resp. osoba spravující pozůstalost)? Tedy do dne předcházejícímu úmrtí, dále pak ode dne úmrtí do konce kalendářního roku a pak po skončení daňového řízení? Ve kterém daňovém přiznání se zvyšuje základ daně o neuhrazené závazky? Jaký je postup z hlediska DPH? Může spolupracující manželka pokračovat v činnosti manžela a odvádět DPH a uplatňovat nárok na odpočet na DIČ zemřelého manžela? Nebo se musí sama registrovat jako plátce DPH? Jaký je postup u přehledů OSVČ? 

Předčasná výpověď investičního životního pojištění

ID28610 | | Ing. Tereza Köppelová, daňový poradce společnosti Mazars s.r.o.

Moje klientka (OSVČ) uzavřela v roce 2012 u pojišťovny investiční životní pojištění, které v dubnu 2021 předčasně vypověděla a obdržela „odkupné". Jaký dopad to bude mít na její daňovou povinnost a jaké použít pro tento případ formuláře, případně jaké jsou zákonné termíny?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru