Otázky v kategorii: Zdravotní pojištění

počet otázek v kategorii: 713



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti

ID27056 | | Josef Rajdl

Může být zaměstnanci, který byl celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti, dána provize z obratu jeho zákazníků? Nepracoval celý měsíc, zákazníci si posílali objednávky sami. Jedná se o čásku 6 400 Kč. Musí se v tomto případě odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovací základu? 

Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance

ID27038 | | Ing. Antonín Daněk

Dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (dále MVZ) zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, přičemž v poznámce pod čarou 15 je uveden § 127 zákoníku práce. Předpokládám, že se jedná o starý zákoník práce, který v tomto paragrafu mluví o nemoci a ošetřovném – analogicky v dnešní úpravě by se mělo jednat o § 191 zákoníku práce (současného). Avšak pojem „důležité osobní překážky“ je v zákoníku práce popsán také v § 199, případně i v § 200-205. Řadí se mezi překážky, za které se krátí MVZ na poměrnou část, všechny překážky z § 191-205? Pokud ano, nevadí, že jsou tyto překážky zaměstnavatelem placené (např. účast na pohřbu je placená průměrným výdělkem)? Potom může dojít k paradoxní situaci, kdy je zaměstnanci, který pracuje na poloviční úvazek za 14 000 Kč měsíčně, standardně dopočítáván doplatek do MVZ, ale v měsíci, kdy se jeden den účastní pohřbu, již doplatek dopočítán není, neboť MVZ je pro daný měsíc zkrácen, přestože se mzda prakticky nezměnila (nebo je dokonce nižší). Je to tak správně?

Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění

ID26958 | | Ing. Antonín Daněk

Nastupuje k nám zaměstnanec na DPČ. V původním zaměstnání dostal výpověď, bylo mu vyplaceno odstupné, tudíž je nyní od 2. 10. 2020 veden na úřadu práce a nepobírá podporu. Od 19. 10. 2020 k nám nastoupí na DPČ. Odměna z této DPČ nepřesáhne měsíčně 7 300 Kč hrubého (1/2 min. mzdy). Znamená to tedy, že v případě, že mu bude měsíčně zúčtována částka v rozmezí 5 000 - 7 300 Kč hrubého, bude i nadále státním pojištěncem a já mu budu ze mzdy odvádět sociální i zdravotní pojištění pouze z dosaženého příjmu a nebudu muset doplácet zdravotní pojištění do částky minimálního vyměřovacího základu?

Všude jsem se dočetla, že ÚP platí zdravotní pojištění za osoby, které:

 a) pobírají podporu,

b) nepobírají podporu (odstupné, vyčerpání doby podpory) a jsou nadále v evidenci ÚP,

c) osoby v evidenci, které mají příjem na DPČ do 3000 Kč (hrubého) měsíčně.

Jak je to v případě osoby, která nepobírá podporu, pracuje na DPČ s příjmem do 7 300 Kč za měsíc, nikde nemohu najít. Kolegyně účetní se přiklánějí spíš k názoru, že pro ZP musím provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu, já si spíš myslím, že pokud splňuje podmínku DPČ do 7 300 Kč, bude nadále registrován na ÚP, který jej bude zdravotní pojišťovně vykazovat jako státního pojištěnce, tudíž za něj budu odvádět pojistné jen z dosaženého příjmu, bez doplatku do minimálního vyměřovacího základu.

Nerada bych se pletla, aby nám pak nebyla ZP doměřená dlužná částka, včetně penále. Jak bych případně pojišťovně pak doložila (jakými doklady), že se jedná o státního pojištěnce, tudíž jsem neodváděla ZP alespoň z částky minimálního vyměřovacího základu? Na ÚP se nelze dovolat, abych se přesvědčila, že se i nadále bude jednat o pojištěnce, za kterého je plátcem ZP stát. Inspektorát nezná odpověď a ZP bude postupovat podle toho, co jí nahlásí Úřad práce, který případné vyřazení zaměstnance z evidence provede až zpětně. Prosím o odpověď a zároveň případně i odkaz na §, ve kterém bych našla tento konkrétní případ. 

Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění

ID26859 | | JUDr. Marcela Smutná

Zaměstnanec nastoupil 1. 3. a má měsíční mzdu 21 000 Kč, dne 16. 9. došlo dohodou k ukončení HPP. Zaměstnanec měl nárok na 20 dnů dovolené za odpracovaný rok. Díky ukončení 16. 9. a odpracování pouze 6 celých měsíců (část září nepočítám, protože za toto období nevznikne nárok) má nárok jen na 10 dnů dovolené. Do doby ukončení PP si však vybral 16,5 dne - tzn. došlo k přečerpání dovolené o 6,5 dne. Přečerpaná dovolená ve 3. kvartále je 4 dny a zbytek (tj. 2,5 dne) byl ve 2. kvartále. K výpočtu hodnoty přečerpané dovolené použiji tedy průměrný hodinový výdělek (dále PHV) za 4 dny, který byl ve 3. čtvrtletí a na zbývajících 2,5 dne využiji PHV za 2. čtvrtletí. Je moje logika správná? Výslednou náhradu mzdy budu s mínusem počítat do složky hrubé mzdy, a to tak, že sečtu základní mzdu za odpracované hodiny 11.455 Kč a náhradu za přečerpanou dovolenou -5 366 Kč a vyjde celková hrubá mzda 6 089 Kč. Minimální vyměřovací základ pro ZP je část měsíce, kterou zaměstnanec odpracoval - tzn. 16/30 × 14 600 = 7 786,66 Kč. Tzn. že dojde k doplatku zdravotního pojištění do minima v hodnotě (7866,66 - 6089) 1697,66 Kč * sazbou ZP 13,5%. Tento doplatek do vyměřovacího základu odvede pojišťovně zaměstnavatel, ale bude se jednat o pojístné zaměstnavatele nebo zaměstnance? Účetní SW to počítá jako zvýšení pojístného na straně zaměstnance. Je to správně?

Sociální výpomoc

ID26741 | | Josef Rajdl

 Naše firma výpomoc poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům - důchodcům nebo vybraným rodinným příslušníkům při úmrtí zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka. Výplata výpomoci při úmrtí, tzv. „pohřebné“ se vyplácí dle naší vnitřní směrnice takto: 5 VÝŠE VÝPOMOCI 1. Zemře-li zaměstnanec a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 15 000 Kč. 2. Zemře-li důchodce a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 10 000 Kč. 3. Zemře-li zaměstnanci, důchodci druhý partner, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 4. Zemře-li zaměstnanci, důchodci dítě, o které pečoval, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 5. Zemře-li zaměstnanec, důchodce, který nemá druhého partnera, ani dítě svojí výživou na něm závislé, hradí se prokázané náklady pohřbu tomu, který je nesl, maximálně však do výše 4 000 Kč. Můžete mi prosím poradit, jak je to s daněním, popř. zpojistněním těchto výpomocí. Zda se u bodu 1., 2. a 5. dá použít § 4 odst. 1 písm. k) bod 4. zákona o příjmu. A současně i vyhl. č. 114/2002 Sb. § 11 odst. 1. do maximální výše výpomoci 30 000 Kč. U bodu 3. a 4. se jedná o zdanitelný příjem, tudíž podléhá SZ a ZP. V případě, že ano a jedná se o výplatu důchodci, bývalému zaměstnanci, jaký se použije kód pro SP i ZP? 

Zdanění náhrad při pracovním úrazu

ID26744 | | Josef Rajdl

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Pracovní činnost pro s. r. o.

ID26607 | | Ing. Jiří Vychopeň

Mala rodinná společnost provozuje prodej nábytkového kování. Oba společníci jsou v důchodu, prodejnu mají ve svém domě. Mají oficiální pracovní dobu, ale než živobytí je to láska k celoživotní práci. Nyní řešíme, že stále dobíhá systém pracovní doba, minimální mzda, odvody OSSZ , VZP, daň, Podíl na zisku nula, protože to není supermarket. Lze pro společnost vykonávat práci " v pracovním poměru = prodejní doba = skutečný výkon práce v prodejně" nebo lze jako společník pracovat bez pracovní smlouvy, bez mzdy, bez povinných odvodů zaměstnance?

Přeplatek mzdy - zápůjčka

ID26683 | | Ing. Petra Konderlová

Zaměstnanci byla vyplacena za 2 měsíce vyšší mzda, než mu náležela. Jednak tím vznikl přeplatek jeho mzdy a jednak přeplatek na zalohové dani. Jak správně účtovat? 

Souběh DPČ a jednatelské odměny

ID26602 | | Josef Rajdl

Jednatel pobírá jednatelskou odměnu 2 400 Kč a zároveň pracuje pro společnosti na dohodu o pracovní činnosti za 3 000 Kč měsíčně. Jak je to s odvody ZP a SP z obou těchto činností?

Odčerpávání zisku z LLC v rámci české legislativy

ID26629 | | Ing. Martin Děrgel

Dobrý den, Ráda bych se zeptala na způsob zdanění a odčerpávání zisku z LLC (ve chvíli, kdy se veškeré zisky daní v rámci České republiky a tedy i odčerpávání zisku se řídí českou legislativou). Zakládám americkou LLC jako jediný člen, budu ji spravovat z ČR (jsem občan ČR a daňový rezident ČR), ale aktivity LLC budou probíhat v USA. Z dřívější diskuse vím, že veškeré zisky v tomto případě budu zdaňovat pouze v rámci České republiky a to jako s.r.o. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem mohu jako člen (jediný člen) z LLC odčerpávat zisk. Je dané možné pouze formou podílů na zisku (dividend) či, vzhledem k tomu, že se na danou společnost v ČR díváme jako na s. r. o., je zisk možné odčerpávat jako např. pravidelnou odměnu společníka (obdobně jako u s.r.o.) nebo jako odměnu zaměstnance? Pokud je to možné, co pro dané musí LLC splnit? Naopak mám povinnost si nějakou odměnu vyplácet ve chvíli, kdy se správě LLC aktivně věnuji a je mým jediným zdrojem příjmů (tedy neodčerpávat zisky pouze formou podílu na zisku)? Dále bych se ráda zeptala, jakým způsobem pak dané odčerpávání zisku z LLC ovlivňuje platby sociálního/zdravotního pojištění. (V tuto chvíli pro jednoduchost předpokládám, že zisky z LLC budou mým jediným příjmem). Jaké další povinnosti musí LLC v tomto případě splnit (zde připomínám, že LLC podniká na americkém trhu, je pouze spravována z ČR)? Např. je nutné zapisovat společnost do obchodního rejstříku / zřídit LLC datovou schránku či jiné povinnosti jaké má s.r.o.? Nebo jde v tomto případě pouze o zdanění v ČR a další povinnosti obdobné s.r.o. se pak LLC netýkají?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru