Otázky s klíčovým slovem: Zboží

počet otázek s klíčovým slovem : 1112



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Dodání zboží do JČS od roku 2020

ID25138 | | Ing. Ladislav Pitner

Můj dotaz se týká nových pravidel pro prokázání osvobození od daně při dodání zboží do JČS po 1. 1. 2020. Prostudoval jsem prováděcí nařízení EU č. 282/2011. V tomto předpise se mimojiné uvádí, že „a) prodávající uvede, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno jím nebo na jeho účet třetí osobou, a má buď alespoň dva důkazy uvedené v odst. 3 písm. a), které si neprotiřečí a které jsou vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli...“. Napadají Vás dva v praxi skutečně reálně obstaratelné důkazy z odst. 3 písm. a) daného nařízení, které by mohl mít prodávající k dispozici, a které by zároveň byly "vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli"? Pro tento příklad počítejme, že zboží přepravuje nezávislý přepravce, například společnost DHL.

Uplatnění DPH při pořízení zboží z EU

ID25156 | | Ing. Ladislav Pitner

Tuzemskému měsíčnímu plátci DPH jsme prodali náhradní díl. Tento náhradní díl jsme zakoupili od italského dodavatele, který je registrovaným plátcem daně v Itálii. Pro urychlení výměny náhradního dílu na zařízení, které je instalováno ve Francii, italský výrobce náhradní díl odeslal kurýrem (DHL) přímo do Francie. Tedy náhradní díl nevstoupil na území ČR. Obdrželi jsme od italského dodavatele fakturu za tento náhradní díl, místem určení je uvedena Francie. Jak jsem měla postupovat z hlediska daně? Je možné provést dodanění a následně uplatnit odpočet z této obdržené faktury? Jen doplňuji, že se zákazníkem z Francie nemáme žádný obchodní vztah. Náhradní díl měnil náš tuzemský odběratel v rámci uplatnění garance na služby, které zde prováděli.

Rozúčtování dokladu

ID25064 | | Ing. Zuzana Pšeničková

Jak správně zaúčtovat doklad, na kterém je zakoupeno zboží částečně pro firmu a částečně pro osobní použití? 

Dodání zboží do Německa pro firmu s NL DIČ

ID25132 | | Pavla Hadrabová

Dodali jsme piva (nejsme výrobci, necháváme si je plnit v pivovaru a nakupujeme je s vlastními etiketami jako zboží) holandskému odběrateli, plátci DPH, ale zboží šlo do Německa. Je správný postup, že vystavíme fakturu bez DPH? Holandský plátce má pouze holandské DIČ. Máme nějak řešit v DPH hledisko vratných obalů na pivo, které možná vrátí a možná ne?

Software jako zboží

ID25130 | | Ing. Martin Děrgel

Lze účtovat prodej software jako zboží? Společnost nakupuje z Rakouska software a ten hned prodává zákazníkům. Nic na něm nemění a nedělá. Následně poskytuje na tento software telefonickou podporu a školení. Tyto služby máme účtováne jako službu a lze je časově rozlišit. Na daný software společnost každý roku nakupuje licenci a tu opět prodává zákazníkovi. Chtěla bych se poradit, zda nákup softwaru i nákup podpory lze účtovat do zboží. Jedná se mi i o to, že někdy je podpora na software koupena pro zákazníka na 2 roky. Pokud by to bylo jako zboží časově by se nerozlišovalo. Souhlasíte se mnou? 

Prodej v eshopu, DUZP (DPH) a DUUP (účetnictví)

ID25040 | | Ing. Martin Děrgel

Firma (e-shop) má nastavené obchodní podmínky tak, že zákazník se stává vlastníkem převzetím zboží. Firma však dle mého názoru uvádí na fakturách vystavených o prodeji zboží špatně data DUZP a DUUP (datum uskutečnění účetního případu) v okamžiku předání přepravci, což má negativní dopad na účtování o výnosech a odvodu DPH (případně dobropisů, které nemají existovat, pokud si zákazník zboží nepřevzal). Přepravce nejčastěji až druhý den předává zákazníkovi, který si však ne vždy převezme, nebo si zákazník přichází až např. s týdenním zbožděním pro zboží k místům výdaje zboží u přepravních společností (jako je např.Geis Point, pobočka České pošty atd..). Někdy se i stane, že si zboží zákazník nepřevezme. Firma vystaví dobropis s DUZP a DUUP tedy např, i o měsíc později než bylo původní plnění. Podle mého názoru je tento systém nastaven špatně, není kompatibilní s obchodními podmínkami. Takto by šlo postupovat, pokud obchodní podmínky by byly nastavené tak, že k převodu vlastnictví by došlo již v okamžiku předání zásilky dopravci. Je moje dedukce o DUZP a DUUP ve vazbě na datum převodu vlastnictví správná? Dále se chci obecně zeptat: 1) Zda uskutečnění účetního případu (účtování o výnosech) za prodej zboží se má správně nastavit podle převodu vlastnického práva dle smlouvy? 2) Obdobnou otázku mám na datum uskutečnění zdanitelného plnění (pro odvod DPH) - je to stejné jako pro účetnictví nebo se i liší? (např. tím, že DUUP či DUZP ctí zásadu ekonomického vlastnictví nad právním vlastnictvím dle kupní smlouvy)

Prodej zboží v EU

ID25083 | | Ing. Martin Novák

Český plátce DPH nakoupí zboží v DE od německého plátce DPH, ale zboží nepřekročí hranice Německa, bude opět prodáno německému plátci za cca 500 000 EUR. Jak se tento obchod bude chovat z hlediska DPH?

Poskytnutí zboží a poukazů v rámci propagační akce na veletrhu dle sponzorské smlouvy

ID24966 | | Ing. Ivana Pilařová

Firma (e-shop a obchod) účtuje o zboží metodou B, při nákupu zboží uplatnila DPH na vstupu. Nyní v rámci smlouvy o poskytnutí reklamních a propagačních služeb poskytne příspěvkové organizaci v rámci výstavy v technickém muzeu některé svoje zboží (přesný výčet zboží je ve smlouvě). Firma (sponzor) bude za toto poskytnutí propagován v rámci soutěže i celé výstavy a to v podobě reklamních log, plakátů, bannerů a dalších. Jedná se o drobnou elektroniku do 5 000 Kč, ovšem vše bude nad 500 Kč. Firma má v plánu na základě dodání zboží účtovat zápisem MD 501 (Daňově - reklamní předměty)/D 504. Nevracet uplatněné DPH z nákupu a neodvádět DPH z tohoto poskytnutí na základě výměnného obchodu za protislužbu (propagaci). Je tento postup v pořádku? (Firma kromě smlouvy a výčtu poskytnutých zásob si bude dělat i fotodokumentaci z akce). Mimo zboží poskytne dle smlouvy i 10x dárkový poukaz v hodnotě 300 Kč, za kterou si budou moci "výherci" (vybraní účastnici na veletrhu v rámci soutěže) nakoupit zboží z eshopu firmy. Organizaci a rozdávání cen bude mít na starost příspěvková organizace. Jak zaúčtovat toto poskytnutí poukazů příspěvkové organizaci - může to být 548 (daňově - podpora prodeje) / 325 (závazek) ? S tím, že DPH se odvede podle určitosti plnění již v rámci poskytnutí nebo až v případě uplatnění poukazu za předpokladu, že nebude známa sazba zboží.

Osvobození při vývozu zboží

ID24888 | | Ing. Ladislav Pitner

Česká společnost s. r. o., plátce DPH, bude prodávat své výrobky slovenské společnosti s. r. o., registrované k DPH na Slovensku (není plátcem v ČR, ani zde nemá sídlo či provozovnu). Výrobky budou přepraveny ze závodu české společnosti přímo ke konečnému odběrateli ve třetí zemi, přičemž přepravu a celní řízení organizuje slovenská společnost, která české společnosti předloží potvrzení od výstupu zboží z EU (celní řízení proběhne v Gdaňsku, PL). Lze v souladu se závěry KOOV 365/04.04.12 dodání zboží od české společnosti na slovenskou společnosti osvobodit od DPH (§ 66), a tedy uvést v přiznání k DPH na řádek 22? A pokud bychom situaci otočili, tj. česká společnost s. r. o., plátce DPH, by nakupovala zboží od slovenské společnosti s. r. o. registrované k DPH na Slovensku, zboží by bylo přepraveno ze Slovenska přímo ke konečnému odběrateli ve třetí zemi, přičemž přepravu a proclení by organizovala česká s. r. o.: Slovenská s. r. o. by vykázala ve svém přiznání k DPH vývoz (osvobozeno) a česká s. r. o. by vykázala plnění na řádku 26 (fakturace slovenské s. r. o., místo plnění není v ČR)? 

Výroba cideru, skladové karty, výrobní listy

ID24748 | | Ing. Martin Děrgel

Nově vzniklé s. r. o. zkouší nový produkt - výroba cideru (prodej bude zpočátku symbolický např. do 5 000 Kč měsíčně). Zjišťuji řešení, které by bylo v rámci administrativního a technického zázemí řešitelné a zároveň by bylo v souladu se zákonem o účetnictví. Účetnictví bude vedeno externě metodou B a sklad si bude řešit firma odděleně.

Společnost obhospodařuje smluvním vztahem část sadu, ze kterého si sbírá jablka na sklad. Vylisováním jablek vzniká mošt, ten se dále neprodává a slouží výhradně pro výrobu cideru. Cider vzniká procesem kvašení a čištění z moštu. Do moštu se postupně přidává např. síra, kvasinky, želatina, bentonyt případně jiná dochucovadla. Složitěji by se dalo říct, že z moštu vzniká tzv. čistý mošt a tzv. suchý cider, smícháním těchto dvou nakonec vznikne finální cider, který je jediným výrobkem, který se prodává.

Společnost by pro jednoduchost preferovala vést pouze 3 karty zásob. Jablka, mošt a finální cider (a nevést dva meziprodukty při výrobě čistý mošt a suchý cider). Karta jablek by měla status materiálu, mošt nedokončená výroba, cider výrobek. Mezi výdejkou z karty moštu a příjemkou na kartu cideru by vznikla určitá časová prodleva a v případě této nedokončené výroby by se ocenila na základě plánované kalkulace ocenění moštu, přidaných ingrediencí a výrobních režií. Ocenění jablek na kartu zásob by bylo dle tržní ceny obdobných jablek, protože nejsou nakupovány. Ocenění moštu by vycházelo z tržní ceny moštu na výrobu cideru - nebo doporučujete jiný postup? A ocenění cideru vychází dle podrobné kalkulace přímých nákladů, kde je zcela zásadní hodnota moštu např. z 70 % a ztráta kalu např. z 20 % (ztráta hmotnosti při čištění apod.). Do kalkulace jsou započítány odborným odhadem náklady na další ingredience a výrobní režie.

Nakoupené ostatní ingredience - želatina, síra atd. budou účtovány do spotřeby na unikátní analytické účty 501.AE bez vedení skladové karty a do hodnoty zásob budou navedeny pomocí nedokončené výroby (respektive výrobku) MD 121/D 581 (MD 123/D 583), aby neovlivňovaly výsledek hospodaření. Nicméně nikoliv ne na základě skutečné spotřeby, ale pouze plánované kalkulace. Je takový to postup možný, nebo byste doporučili jiný?

Firmě kromě vedení 3 skladových karet zásob vznikne povinnost evidovat ještě výrobní listy? Co si má na takových to výrobních listech evidovat a v jakém okamžiku? Např. v případě v případě vylisování jablek a související příjemce na kartu moštu (by evidovala datum skončení výroby a množství jablek, ze kterých tento mošt vznikl. U výroby cideru z moštu by tento výrobní list byl zřejmě složitější - co je vše nutné tam psát a nejde to udělat nějak normovaně, aby vycházel z plánované kalkulace? A plánovaná kalkulace by byla na konci roku opravena dle skutečnosti na realitu?

 Kromě 3 skladových zásob bude firma mít 3 zásoby typu obaly - vratné láhve, přepravky a sudy. Je možné tyto evidovat na zálohových účtech 314.AE (lahve) apod. Tyto obaly nakupuje od větších firem (MD 314.AE/D 321) a prodává zvlášť položkou na faktuře k cideru (MD 311/D 314.AE). Účetní výsledek daného účtu na 314.AE by zároveň sloužil k porovnání stavu z fyzickou inventurou a mohl by být zaúčtován inventarizační rozdíl. Je tento postup vedení obalů možný, nebo se musí účtovat do nákladů (metodou B) na účet 504.AE a vést skladové karty?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru