Otázky s klíčovým slovem: Zboží

počet otázek s klíčovým slovem : 1165



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Bezúplatně poskytnuté zboží

ID27166 | | Josef Rajdl

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, poskytne zákazníkovi nebo potencionálnímu zákazníkovi zboží zdarma s cílem vyvolat nebo zvýšit poptávku. Jak tento výdej ze skladu evidovat v daňové evidenci? Lze na toto poskytnuté zboží zdarma vystavit fakturu se 100% slevou, kdy konečná částka k úhradě bude 0 Kč (a tímto postupem tedy vyskladní zboží)? Nebo pokud na zboží zdarma nelze vystavit fakturu, tak jakým jiným způsobem nebo dokladem zachytit tento výdej zboží ze skladu a jaký doklad předat zákazníkovi, aby bylo průkazné, že zboží zdarma obdržel?

Příjmy za prodej zboží

ID27073 | | Ing. Martin Děrgel

Právnická osoba s. r. o. prodává zboží - své výrobky. Denně prodá několik desítek kusů dětských háčkovaných hraček. Prodej probíhá pouze přes e-shop a inkaso peněz převodem na účet. Jak se z pohledu zákona mají správně vystavovat faktury, pokud by se jednalo o plátce DPH, pokud by se nejednalo o plátce DPH. Musí z pohledu zákona o daních z příjmů, resp. zákona o DPH vystavit s. r. o. fakturu ihned po prodeji nebo inkasování peněz a tu ihned zaznamenat do svých výnosů a zdanit tyto výnosy? Není možné faktury vystavit např. v dalších letech či např. s měsíčním zpožděním? V případě, že by s. r. o. fakturovalo až kdykoliv později - jaké zákony tím porušuje a jaké sankce by mu mohly hrozit?

DPH u nákupu ze Švýcarska

ID27130 | | Pavla Hadrabová

Společnost s r. o. vydražila přes aukční portál pásové rypadlo ze Švýcarska. Fakturu má včetně svýcarské DPH. Z celní správy má doklad pro příjemce, kde je výpočet poplatků 21 % z částky. Co s tím máme dělat? To je informace pro nás, jaký bude odvod DPH zde FÚ nebo kvůli poplatkům cla? A pokud ano, tak jak budu účtovat fakturu (DPH): částka zaplacená byla 289 970 Kč bankou, ale z celního úřadu je info 279 364 Kč a 21 % 58 666,44 Kč? Na které řádky to vstoupí a bude i nárok na odpočet? Nebo se bude muset žádat Švýcarsko pro vratku? Z EU jsme vždy řešili reverse charge, ale se Švýcarskem jako zemí, která není v EU, nemáme zkušenost.

Účtování nákupu, opravy a prodeje poškozeného použitého zboží

ID27048 | | Ing. Ivana Pilařová

Firma (obchodník s použitým zboží) vykupuje jednou za čas ve větším objemu rozbité ovladače, některé z nich opraví a prodá. Např. ze 100 takto nakoupených rozbitých ovladačů je po servisování technikem 50 určeno k prodeji a 50 na likvidaci (neopraví se), jedná se o ovladače s nákupní cenou cca 100 Kč a prodejní cca 600 Kč - pokud se povedlo opravit - zboží malé hodnoty. Jakým způsobem je vhodné účtovat o těchto ovladačích (firma vede sklad - metodou B)?

Varianta A) Rozbité ovladače eviduje při nákupu na účtě 501.XY (tedy odlišně než jako běžné ovladače nakoupené rovnou k prodeji - tj. zboží). Pokud servisní technik opraví ovladač a využije přitom např. 2 ks rozbitých ovladačů, tak jeden z nich zlikviduje (nepoužitelné části) a jeden z nich přesune na sklad zboží v nezvýšené pořizovací hodnotě. Tento přesun ze skladu materiálu na sklad zboží by byl zachycen operací MD 504/D 501. Varianta, když se ovladač podaří opravit bez použití dalšího ovladače, např. jen nějakou činností, dotažením, čištěním kontaktu, výměnou šroubku, kabelu apod., tak po opravě dochází pouze přesunutí materiálu (rozbitého ovladače) na sklad zboží v nezměněné hodnotě. Je tento způsob možný?

Varianta B) Z těchto např. 1-2 materiálu účtovaných na 501.XY (rozbitých ovladačů) vznikne výrobek - nová karta, a ta se prodá jako výrobek (nikoliv jako zboží). Hodnota výrobku je dle namodelovaného propočtu např. 100 Kč materiál ovladač, 100 Kč práce dělníka, 50 Kč další materiál (např. někdy z dalšího rozbitého ovladače). Takže se opravený rozbitý ovladač převede na sklad výrobků, kde je určen k prodeji (zápisem MD 123/D 583). U způsobu A i B jsou rozbité a neopravitelné ovladače jednou za čas zlikvidovány na základě likvidačního protokolu, předkontací MD 548/D 501.

Varianta C) Naskladnit stejně jako nerozbité ovladače vše na sklad zboží a účtovat na předkontaci 504. Až prohlédne technik tyto ovladače, tak dle skutečného výsledku ovladače, které dokázal opravit, nechat bez zaúčtování na skladě, kde jsou určeny k prodeji. A ty, které jsou neopravitelné, tak vyřadit likvidací -zápisem MD 548/D 504?

Metoda C) by byla firmou preferovaná. Jaké způsoby evidence jsou v souladu se zákonem (např. po zpracování postupu do vnitropodnikové směrnice)? Případně jaké účtování navrhujete?

Dodání náhradního dílu do jiného členského státu než je sídlo společnosti

ID26857 | | Ing. Ladislav Pitner

Tuzemská společnost plátce DPH vyrobí náhradní díl pro stavební stroj slovenskému podnikateli plátci DPH. Tento výrobek si slovenský zákazník vyzvedne a díl odveze přímo do Chorvatska, kde provádí práce na stavební zakázce. Jaké důkazní prostředky pro doložení osvobození od DPH tuzemská společnost musí doložit?

Celní služby - režim DPH

ID26922 | | Ing. Ladislav Pitner

Přepravní společnost nám vždy celní služby při dovozu osvobozovala od DPH. Nyní však DPH uplatňuje s následující argumentací. Ustanovení § 69 odst. 2 písm. a) ZDPH je od daně z přidané hodnoty osvobozeno poskytnutí služby přímo vázané na dovoz, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží. Současně, podle § 38 odst. 1 písm. b) ZDPH se do základu daně při dovozu zboží zahrnují také vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku. Předmětné služby však vznikly, resp. jejich poskytování bylo ukončeno až poté, co zboží dorazilo do prvního místa určení, a proto nemohou být zahrnuty do základu daně při dovozu zboží, a tudíž nemohou být osvobozeny od DPH. Je tento postup správný?

Odeslání zboží do Německa

ID26926 | | Ing. Martin Svoboda

Česká společnost plátce DPH dovezla do ČR zboží ze třetí země. Je identifikovanou osobou. Společnost je registrovaná k DPH i v Německu. Zboží převeze z ČR do Německého skladu Amazonu, kde je pak zboží prodáváno finálnímu zákazníkovi. Při převozu zboží uvede zboží na ř. 20 a v souhrnném hlášení? Nebo jde o přemístění majetku a jak se v tomto případě postupuje? 

Nákup a prodej zboží s prodlouženou zárukou

ID26851 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost se zabývá nákupem a prodejem zboží, 10 % zboží nakupuje společnost na sklad a uskutečňuje dodání do EU, 90 % zboží nakupuje a prodává formou třístranného obchodu, je v pozici prostřední osoby. Jak postupovat s případnou prodlouženou zárukou, která je nabízena u určitého typu zboží? Dodavatel (výrobce) z EU většinou na tuto prodlouženou záruku vystaví samostatnou fakturu, současně naše společnost také fakturuje tuto záruku samostatně.

1. Jedná se o přímý náklad a současně výnos pro naši společnost, nebo se náklady i výnosy musí časově rozlišit dle období, kdy plyne prodloužená záruka? Dle mého je to přímý náklad i výnos, prodloužená záruka by ve skutečnosti byla uplatňována u prvního dodavatele, přes nás by šla pouze prvotní reklamace od zákazníka.

 2. Je správné účtovat MD 504/D 604?

3. Jaký je režim DPH? Předpokládám, že žádná služba vlastně dodávaná není a faktury by se měly vykazovat ve stejném režimu, jako se vykazovalo předmětné zboží (které ale může být v jiném období a na jiné faktuře). V případě pořízení a prodeje z naše skladu jako pořízení z EU/dodání do EU, tedy řádky 3 a 43 přiznání k DPH, v případě nákupu a prodeje třístranným obchodem jako pořízení tř. obch./dodání tř. obch., tedy řádky 30 a 31 přiznání k DPH? Pokud je takto vykazování správné, není na závadu, že spolu s vykázáním DPH není spojen fyzický pohyb zboží? Třístranný obchod je určen výlučně pro obchod se zbožím, není problém v případě samostatné faktury na záruku vykazování tohoto režimu? Pokud ano, otázkou je, jakým způsobem nákup a prodej v přiznání k DPH vykázat, když souvisí s dodávkou zboží třístranným obchodem a žádná služba podle mě nenastala.

Nárok na odpočet DPH při dovozu zboží při změně režimu

ID26873 | | Ing. Martin Svoboda

Právnická osoba, neplátce DPH, nakupuje zboží ze třetích zemí, které následně prodává v ČR. V měsíci červnu 2020 dovezla zboží ze třetí země a uhradila DPH vyměřené celním úřadem. Následně zjistila, že v měsíci březnu 2020 byl překročen limit pro vznik povinnosti registrace k DPH, a tudíž byla zpětně od 1. 5. 2020 zaregistrována jako plátce DPH. Tato právnická osoba je povinna vypočíst a uhradit DPH na výstupu z prodaného zboží po 1. 5. 2020. Může si tato právnická osoba v přiznání k DPH za měsíc červen 2020 uplatnit v řádku č. 42 nárok na odpočet DPH vyměřeného celním úřadem nebo musí žádat přímo celní úřad o vrácení DPH z dovozu zboží? 

Dovozní doklad - vrácení zaslaného zboží chybou přepravce

ID26801 | | Ing. Ladislav Pitner

Naše společnost uskutečnila vývoz zboží do Švýcarska určeného k opravě, nejednalo se o prodej. Přepravce uskutečnil proclení do režimu volného oběhu jelikož tento přepravce není schopen zajistit proclení do jiného celního režimu. Tento vývoz (jelikož nenastal prodej) se nevykazuje v přiznání DPH. Ale v průběhu cesty ve Švýcarsku vznikl přepravci nějaký interní problém (rozbité auto) a zásilku nedoručil příjemci a byla vrácena zpět. Vrácená zásilka byla opět přepravcem proclena do volného oběhu. Standartně se všechny dovozy (na rozdíl od vývozů) vykazují v přiznání DPH, platí tato povinnost i u tohoto dovozu? Jelikož chyba nastala prokazatelně chybou přepravce, bude zboží odesláno k opravě znovu.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru