Otázky s klíčovým slovem: Zboží

počet otázek s klíčovým slovem : 1130



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Dodaní zboží do EU prostřednictvím dvou dopravců

ID26367 | | Ing. Martin Svoboda

Český plátce DPH z důvodu snižování nákladů uvažuje o dodání zboží na Slovensko tak, že objednané zboží určené na Slovensko slovenským plátcům DPH v ČR zabalí, opatří adresou konečného zákazníka a předá tuzemskému dopravci, který toto zboží převeze na území Slovenska do depa slovenské doručovací společnosti, a tato pak za vnitrostátní slovenské ceny provede doručení konečným zákazníkům. Bude toto dodání zboží v ČR osvobozeno od DPH?

Třístranný obchod

ID26319 | | Ing. Martin Svoboda

Společnost A (Francie), objedná u společnosti B (ČR) zboží. Společnost B toho zboží objedná u společnosti C (Holandsko). Zboží pojede z Holandska do Anglie. Fakturace bude: Společnost C nafakturuje společnosti B a ta to přefakturuje společnosti A (Francie). Dopravu zajišťuje společnost B (ČR).Všichni jsou plátci DPH. Bude se prosím jednat o třístranný obchod i když zboží pojede místo Francie do Anglie? 

Doplňující dotaz:

V případě, že by kupující A (Francie) nebyl registrovaný k DPH v Anglii (v místě, kde bude ukončena doprava). Jak tento případ by byl z pohledu prostřední osoby společnosti B (ČR)?

Vratka nevyzvednuté dobírky zákazníkem, ocenění příjemky

ID26200 | | Ing. Ivana Pilařová

Firma udělá skladovou výdejku č.1 při expedici zboží zákazníkovi (100 Kč/kus). Používá jako ocenění klouzavý vážený aritmetický průměr - při každém pohyby dochází k přecenění. Po této výdejce dojde k dalším pohybům na této kartě a aktualizuje se vážený aritmetický průměr za kus na 102 Kč. Poté se firmě vrátí na sklad zboží z výdejky č. 1, protože si zákazník zboží nevyzvedl na dobírce. Firma zaúčtuje dobropis 604/311. Je správné, aby software počítal tuto příjemku ve výši 102 Kč/ks nebo za 100 Kč/ks? V praxi se setkávám s oběma varianty dle typu skladového hospodářství. Pokud by byla jedna z metod nebyla správná, lze ji ospravedlnit ve vnitropodnikové směrnici o oceňování skladu nebo jiným způsobem?

Prodej zásob za sníženou cenu

ID26197 | | Ing. Jiří Nigrin

Firma, s. r. o., plátce DPH nakupuje a následně prodává slámu. Vrchní balíky slámy jsou však někdy po dešti znehodnocené. Firma tyto balíky přimíchala do nakoupeného kravského hnoje a prodala je se sníženou cenou. Musí zde být proúčtovaná snížená hodnota zásob?

Vzorky poskytnuté za obdrženou službu

ID26192 | | Ing. Petra Konderlová

Dvě fyzické osoby poskytly naší společnosti jednorázovou službu. My jim za to poskytneme vzorky našeho zboží - jedné osobě vzorky v hodnotě do 500 Kč naší nákupní ceny, druhé osobě v hodnotě nad 500 Kč naší nákupní ceny. Musíme z hodnoty vzorků odvést DPH? Vzorky mají na sobě logo naší společnosti.

Doplnění k otázce DAUC ID 25292 - Vzorky

ID26180 | | Ing. Petra Konderlová

Je možné poskytnout vzorky zboží, se kterým společnost obchoduje, jako odměnu za službu, kterou pro ni udělala jiná osoba? Je třeba z hodnoty vzorků odvést DPH?

Vzorky

ID26170 | | Ing. Petra Konderlová

Společnost obchodující se spotřebním zbožím (na každém jednotlivém kusu je uvedena značka společnosti) poskytuje reklamní vzorky mimo jiné i při těchto příležitostech: zaměstnancům pro použití v zaměstnání, zaměstnancům při narozeninách, obchodním partnerům. Někdy je hodnota do 500 Kč bez DPH někdy je vyšší. Pokud je do 500 Kč bez daně, lze vzorky považovat za reklamní předměty i při příležitostech výše uvedených? Pokud mají hodnotu nad 500 Kč jak dokázat, že jde opravdu o poskytnutí vzorků a ne darů? Pokud by nešlo o poskytnutí vzorků, muselo by se odvádět DPH a náklady (výdejka) by byly daňově neuznatelné?

Zboží z EU jako dar

ID26075 | | Ing. Ivana Pilařová

Jako plátce dph jsem nakoupila zboží z EU, které jsem následně prodala v ČR. Zboží z EU přišlo s tím, že se jedná o dar a k uvedenému zboží nebude faktura. Jak se účtuje nákup tohoto zboží a je třeba něco vyměřit pro přiznání k dph? 

Účtování odebraného zboží z důvodu neplacení

ID26050 | | Ing. Petra Konderlová

Společnost s. r. o. koupila za 100 000 Kč bez DPH zboží, které za 110 000 Kč bez DPH posléze prodala klientovi, který měl fakturu uhradit formou 5-ti plateb, každý měsíc 1/5. Jelikož klient zaplatil jen jednu splátku, bylo zboží, které bylo do až do jeho splacení majetkem dodavatele odběrateli odebráno a na celkovou částku 115 tis. byl vystaven dobropis. Účtováno bylo takto: 100 000 Kč nákup zboží 504/321 21 000 Kč DPH 343/321 115 000 Kč - prodej zboží 311/604 24.150 DPH 311/343 Platba, kterou odběratel zaplatil, t.j. 1/5 částky byla odběrateli po započtení penále vrácena. Dobropis byl účtován: -115 000 Kč 311/604 zboží - 24.150 311/343 DPH Nyní má dodavatel na zboží nového kupce, který ovšem akceptuje pouze cenu 80 000 Kč bez DPH, jelikož je zboží již použité. Dodavatel vystaví fakturu na prodej zboží, která bude zaúčtována: 80 000 Kč 311/604 zboží 16.800 311/343 DPH Po zaúčtování vznikne z obchodu ztráta 20 000 Kč, oproti původní kupní ceně, neboli výnosy ze smlouvy budou nižší než náklady, je to takto účetně v pořádku? Nemusí se o ztrátě 20 000 Kč nějak ještě účtovat? Pokud ano, prosím o sdělení účtové osnovy, jak přesně zaúčtovat.

Rozpuštění vedlejších pořizovacích nákladů na nákup zboží při účtování metodou B

ID25682 | | Ing. Ivana Pilařová

Společnost nakupuje zboží a nákup účtuje způsobem B na účet 504100. Vedlejší pořizovací náklady (dopravné, clo) ke zboží účtuje na účtě 504200. Na konci roku byla provedena inventura zboží a stav skladu zaúčtován na 132100/504100. Ve skladovém hospodářství se nerozpočítávají vedlejší pořizovací náklady do hodnoty zboží na skladě. Jak se vypočítá koeficient rozpuštění vedlejších pořizovacích nákladů, dle kterého by měly zůstat náklady na účtu 504200 a zbytek by byl přeúčtován na 132200/504200?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru