Otázky s klíčovým slovem: Zápůjčka

Tuzemská akciová společnost A poskytnula úvěr úročený 5 % p. a. právnické osobě B, následně tuto svou pohledávku postoupila třetí osobě C. Postoupila však pouze jistinu a ve smlouvě bylo ujednáno, že se postupuje pouze jistina, nikoliv však úroky, ty až do doby vyplacení této pohledávky náleží postupiteli. Znamená to, že postupitel tedy osoba A až do doby, než bude uhrazena jistina osobě C, si bude počítat úrok a účtovat na 662 a zdaňovat?

Společnost A (s. r. o.) půjčila společnosti B (s. r. o.) během roku 2019 částku 600 000 Kč. Zároveň společnost B je 100% vlastníkem společnosti A. Jedná se o bezúročnou zápůjčku, nebo by se mělo úročit?

Doplňující dotaz:

Není možnost, aby dceřiná společnost do mateřské společnosti zapůjčovali peníze bezúročně, když ve zmiňovaném ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů je uvedeno "ustanovení věty první a druhé (o stanovení cen obvyklých) se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob" ? Zároveň využít majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce předmětem daně z příjmů, přičemž je u právnické osoby dle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP osvobozen, pokud od jednoho poplatníka nepřesáhne částku 100 000 Kč za rok?

Fyzická nepodnikající osoba má pohledávku z titulu poskytnuté úročené půjčky. Pohledávka se tak skládá z poskytnuté nesplacené půjčky (jistiny) a úroků. Fyzická osoba se rozhodla tuto pohledávku postoupit. Pohledávka z titulu jistiny bude postoupena subjektu A za cenou jmenovité hodnoty dané nesplacené výše jistiny (tj. za nominální hodnotu). Dejme tomu, že nesplacená výše jistiny činí 1 mil. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 1 mil. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt A. Pohledávka ve výši neuhrazených úroků z poskytnuté půjčky bude postoupena na subjekt B. Dejme tomu, že nesplacená výše úroků z půjčky činí 300 tis. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 300 tis. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt B. Náš první dotaz zní, zda vzhledem k ustanovení § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů, bude fyzické nepodnikající osobě vznikat příjem z titulu postoupení jistiny, když splacení jistiny nepředstavuje pro fyzickou osobu předmět daně? Pokud ano, předpokládáme správně, že se daný příjem bude zdaňovat v § 10 s tím, že daňovým výdajem bude rovněž hodnota nesplacené výše jistiny, a tedy základ daně 0 Kč? (13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen. Co se týče postoupení pohledávky z titulu nesplacených úroků z půjčky, předpokládáme správně, že se daný příjem z postoupení bude zdaňovat v § 10 zákona o daních z příjmů, s tím, že jako daňový výdaj lze dle § 10 odst. 4 daného zákona uplatnit např. uhrazené poplatky právníkovi za sepsání smlouvy o postoupení pohledávky? (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). 

Tuzemská společnost s ručením omezených poskytla své spřízněné společnosti úročenou zápůjčku. Nyní se rozhodla tuto zápůjčku včetně úroků prominout. Jistinu odepíše nedaňově na účet 546. Výnosové úroky 662, které společnost v předchozích letech zdanila, je možné odepsat daňově?

Společnost s r. o. zapůjčila peníze do svěřenského fondu, se kterým není osobou spojenou s tím, že vrácení zápůjčky je smluveno za 5 let. Dle smlouvy je zápůjčka bezúročná a v době vrácení peněz s. r. o. obdrží podíl na zisku svěřenského fondu, vypočítaný od druhého do pátého roku zápůjčky. Hodnotu podílu určuje dle smlouvy hodnota kmenových listů. Je třeba na podíl na zisku dělat nějaké roční dohadné položky, a pokud ano, jakým způsobem by se měly vypočítat?

Mohli byste mi ozřejmit obsahovou náplň účtu 067 pro ÚSC? Vyhláška č. 410/2009 Sb. ji nedefinuje. Jaké dlouhodobé půjčky se mají na tento účet účtovat a nemají se účtovat na účet 462?

Firma půjčila jednateli peníze bezúročně. Tento jednatel je zároveň jediným společníkem firmy. Jednatel vykonává svou funkci bezúplatně. add 1 - Je možné využít osvobození u jednatele bezúročné půjčky do jistiny 300 000 Kč jako u klasického zaměstnance nebo ne? add 2 - Bylo by to možné této bezúročné osvobozené půjčky do 300 000 Kč využít v případě, pokud by tento jednatel si sjednal dohodu o pracovní činnosti např. na 3 000 Kč? A z tohoto důvodu by již byl chápán dle daně z příjmu jako zaměstnanec dle § 6 ZDP?

Společnost s r. o. přijala od fyzické osoby v r. 2019 částku 50 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce. Částka je splatná v r. 2020, domluven je úrok 1,8 % ročně ze zapůjčené částky. Úrok za rok 2019 byl uhrazen až v lednu 2020. Jak zaúčtovat do účetnictví r. 2019 předpis úroku ze zápůjčky? Bude tento úrok v r. 2019 daňově uznatelný, když byl uhrazen až v následujícím roce? 

Společnost A poskytla zápůjčku jiné společnosti B, kterou nyní vymáhá soudně. Současně si u této společnosti B objednala reklamní služby a eviduje tutu fakturu jako neuhrazenou. Lze jednostranně u společnosti A započíst fakturu se zápůjčkou nebo po 30 měsících musí tuto fakturu dodanit daní z příjmů?

Společník FO poskytl úročnou zápůjčku do své společnosti v roce 2018, byl proveden výpočet úroků a byl zaúčtován předpis 562/365. Vzhledem k tomu, že úroky nebyly v roce 2018 zaplaceny, byly vyloučeny v rámci daňového přiznání na ř. 40 . Na konci roku 2019 se společník rozhodl, že zápůjčka bude bezúročná od svého počátku. Lze takto postupovat, když je již rok 2018 je uzavřen a jak provést zaúčtování?