Dva zaměstnanci IT firmy jsou vysláni na služební cestu do USA na 14 dní na odborná školení a sympozia. Zaměstnavatel svolil, že si zaměstnanci mohou vzít s sebou členy rodiny (manželku a děti). Je daňovým výdajem pro zaměstnavatele úhrada cestovních výdajů, tj. letenek a ubytování i pro tyto členy rodiny? Pokud ano, prosím o odkaz na paragraf a zákon. Pokud tyto výdaje pro člena rodiny nejsou daňovým nákladem společnosti, nebude nutné tyto výdaje zdanit ve mzdě a odvést z nich soc. + zdr. poj. zaměstancům, kterým byly náklady za rodinné příslušníky proplaceny jako nepeněžní daňový příjem?
K 31. 8. 2019 v naší organizaci skončil zaměstnanec a odcházel z odstupným. Bohužel jsme mu chybně vyplatili 3 měsíční odstupné, i když měl podle zákoníku práce nárok pouze na 2 měsíční. Přišli jsme na to na konci prosince a v našem účetnictví jsme si to opravili. Teď ale nevíme, jaké kroky máme směrem k bývalému zaměstnanci podniknout, aby nám navíc vyplacené peníze vrátil, je-li to vůbec možné. Jsme příspěvková organizace.
Již jednou jsem psala ohledně zařazování do platových tříd umělecko-technické zaměstnance (dotaz ID 24906). Jedná se mi o zodpovězení konkrétního problému. Máme zvukaře, osvětlovače, kterým nadřízený navrhne 10. platovou třídu, kde je požadavek vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné. Tento člověk má ovšem pouze výuční list a 25 let. Započitatelnou praxi 5 let. Návrh na platové zařazení je tř. 10/st. 7. Lze tohoto pracovníka takto zařadit? Vím, že u umělecko-technických pracovníků lze využít § 6 a prominout vzdělání po dobu 4 let, ale lze to takto používat běžně?
Firma prováděla pro své zaměstnance mimo firmu celodenní školení, po kterém následovalo společenské posezení s noclehem. Součástí školení byly tyto výdaje:
a) nájem místnost,
b) odměna pro lektory,
c) občerstvení v době školení (káva, čaj, nealko, oběd),
d) občerstvení při společenské akci (raut a nealko),
e) nocleh.
Jakým způsobem rozdělit výdaje na daňově uznatelné a neuznatelné? Všechny faktury byly vystaveny s DPH.
Máme zaměstnance v exekuci, má několik exekucí. Dosud byla splácena jedna exekuce. Zaměstnanec se nyní stal zároveň příjemcem starobního důchodu. Bylo doručeno rozhodnutí od jiného exekutora jiné exekuce, který nařídil srážet pouze polovinu nezabavitelné částky, tu druhou polovinu bude srážet „sociálka“ z důchodu. Je správný postup takový, že to, co jsme dosud posílali prvnímu exekutorovi budeme posílat dále a tomu druhému pošleme 1/2 nezabavitelné částky, nebo je jiný správný postup?
Dobrý den, v případě že 2 zaměstnanci jednou dohromady na pracovní cestu, může jeden z nich uhradit ubytování dohromady a ve svém cestovním příkaze vykázat ubytování za oba dva? Druhý zaměstnanec také předkládá cestovní příkaz s dietami apod., ale bez tohoto ubytování. Pokud toto nelze, podle jakého zákona?
Firma na Slovensku - matka Firma v Čechách - dcera. Jednatelé jsou zaměstnanci matky a v české dceřiné společnosti jsou zaměstnaní jenom na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Jednatelé jezdí každý měsíc na pár dní do dceřiné společnosti, a tak dceřiná společnost pronajala byt, aby nemuseli bydlet na hotelu. Cesťáky si psát nechtějí. Daňově tedy může jít celý nájem bytu do nákladů nebo je tam nějaký háček? Pak se může stát, že byt bude využívat zaměstnanec ze Slovenska, který bude mít v české dceři klasický pracovní poměr. Bohužel v tuto chvíli mi není známo, kde bude mít výkon práce stanovený v pracovní smlouvě. Pokud by byla ČR - v sídle dceřiné společnosti, tam by se to bralo jako benefit, takže by firma musela částku nad 3 500 Kč dodanit zaměstnanci ve mzdě? Nájem by ale byl stále daňově uznatelný celý, že ano? A co když nastane situace, kdy v bytě bude bydlet zaměstnanec (v jednom pokoji z třípokojového bytu) a zbylé dvě místnosti by využívali jednatelé, když na pár dní v měsíci přijedou?
Společnost s r. o. by svým zaměstnancům ráda dala dárek k pracovnímu jubileu (např. 5 let ve společnosti, 10 let ve společnosti atd.) a případně také ke „kulatým“ narozeninám (např. 30 let, 40 let). Jak postupovat, aby zaměstnanci nemusela být hodnota tohoto daru zdaněna ve mzdě? Musí se společnosti s. r. o. řídit vyhláškou o FKSP?
Jako zaměstnavatel hradíme našemu zaměstnanci Přípravný kurz ke zkouškám CIA v Českém institutu interních auditorů. Kurz považujeme za prohlubování kvalifikace. Certifikát po zaměstnanci nepožadujeme. Zkoušky za účelem získání certifikátů opět uhradíme. Bude správné včlenit úhradu za zkoušky do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného a daně z příjmu?
Zaměstnanec je v pracovním poměru celý kalendářní rok, vznikne mu tedy nárok na dovolenou za kalendářní rok (20 dnů). Během roku odpracuje nepravidelně 50 dnů (v průměru 4 - 5 dnů v měsíci). Bude mít nárok na 20 dnů dovolené, proplacené podle průměrné délky směny cca 2 hod./den?
