Otázky s klíčovým slovem: Zaměstnanec

počet otázek s klíčovým slovem : 3395



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Zápůjčka poskytnutá zaměstnanci

ID27120 | | Ing. Martin Děrgel

Akcionář společnosti poskytl vlastním jménem zápůjčku zaměstnanci ze společnosti a. s. Smlouva o zápůjčce je splatná za "x" let a zápůjčka je úročená "x %" p. a. Smlouva o zápůjčce je uzavřená mezi akcionářem a. s. (fyzickou osobou) a zaměstnancem. Na který účet máme ve společnosti a. s. zaúčtovat dlouhodobou peněžitou zápůjčku? Je to účet 378? Jsou úroky ze zápůjčky hrazené zaměstnancem výnosem společnosti a. s. nebo příjmem akcionáře a. s. (fyzické osoby) podle § 8 zákona o dani z příjmu?

Prevence rizik - nutnost mít odborně způsobilou osobu

ID27141 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců.

Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou?

Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

Splátkový kalendář - uznání dluhu zaměstnance

ID27156 | | Josef Rajdl

Zaměstnanec byl v roce 2019 na školení, výše školení byla 120 000 Kč bez DPH, DPH jsme si nárokovali. Se zaměstnancem byla sepsána dohoda o prohlubování kvalifikace, v roce 2020 dal výpověď. Na základě dohody o uznání dluhu nám bude 2 roky splácet 5 000 Kč/měsíc. Jakým způsobem to celé zaúčtovat? Je pro mne částka 120 000 Kč korun výnos již datem podepsání dohody o uznání dluhu, tzn. v roce 2020 nebo až jednotlivými splátkami? Nejasno mám i s DPH, podléhají splátky DPH? 

Vánoční balíčky - dodanění zaměstnanci

ID27081 | | Ing. Christian Žmolík

Každý rok pořádáme pro zaměstnance podnikový večírek, letos kvůli koronaviru nahradíme večírek vánočním balíčkem. Jak je to s dodaněním do mzdy zaměstnancům. Nevím, jestli chápu dobře § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů. Je zde uvedeno: "hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance". Je tedy možné na základě toho paragrafu zakoupit zaměstnancům vánoční balíčky ve výši cca 500 Kč (víno, čokoláda, apod.) doklad účtovat na nedaňový účet 528 a zaměstnancům již nedodaňovat? Myslela jsem, že nedodaňuji pouze v případech narozenin od 50 let, odchodu do důchodu apod, ale pak jsem našla § 6 odst. 9 písm. g) a vidím to trochu jinak. 

Home office a stravenky

ID27023 | | Ing. Matěj Nešleha

Jsme s. r. o. a zaměstnancům poskytujeme stravenky. Část zaměstnanců nyní bude pracovat z domova. Je možné jim přesto poskytnout stravenky a náklady na ně budou pro firmu daňově uznatelné, když v interní směrnici budeme mít jasně staveno, že v případě práce na home office bude zaměstnanec povinen být dostupný pro komunikaci se spolupracovníky, dodavateli či zákazníky, a to v době od 8 do 13 hod. (zbytek pracovní doby si pak může rozvrhnout sám dle svým potřeb)? Nebo je nutné s nimi na tuto dobu sepisovat dohodu o home office? Po skončení nouzového stavu se totiž všichni opět vrátí normálně na pracoviště. 

Půjčka firemního automobilu zaměstnanci a fakturace za půjčovné

ID26980 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost s r. o. bude občas půjčovat firemní vozidlo svému zaměstnanci, se kterým má uzavřenou DPP. Tento zaměstnanec je zároveň společník a jednatel firmy. Firma se nechce zabývat dodaňováním 1 % u zaměstnance a výpočty vracení části DPH finančnímu úřadu za soukromě projeté km, ani výpočty kolik DPH na vstupu si může uplatnit ze servisu automobilu. Zároveň se nechce zabývat výpočty, kolik má zaměstnanec zaplatit do pokladny za projeté PHM. Je možné, aby firma uzavřela se zaměstnancem smlouvu o výpůjčce/pronájmu s tím, že za každý den, kdy zaměstnanec použije soukromě firemní vozidlo uhradí firmě částku, na kterou bude vystavena faktura v ceně obvyklé? Ve smlouvě by bylo i ujednáno, že převzetí vozidla bude s plnou nádrží a zaměstnanec musí vozidlo vrátit také s plnou nádrží, k tomu by byly vyhotovovány předávací protokoly. Firma předpokládá, že takto by si mohla na vstupu uplatnit celé DPH z pořizovací ceny auta, ze servisů i PHM a zároveň by do daňových nákladů vstoupily celé odpisy i veškeré částky bez daně uhrazené v souvislosti s vozidlem. 1) Je tento způsob výpůjčky/pronájmu možný? 2) V případě, že by překážkou byla shodná osoba (společník = jednatel = DPP), byl by tento způsob možný s nespojenou osobou?

Mzdové dokumenty, kopie nebo posílání emailem

ID26956 | | advokáti s.r.o. Holubová

1) Je možné zaměstnanci zasílat naskenované kopie dokumentů ELDP, zápočtového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel. Případně můžeme si obstarat souhlas zaměstnance s posláním těchto věcí na jeho e-mail, pokud by to bylo vyžadováno?

2) Pokud by e-mailovou cestou toto nešlo, tak je možné zaměstnanci dávat tyto dokumenty pouze jako papírové kopie originálů (tzn. není tam originální podpis účetní nebo jednatele za zaměstnavatele; originál leží u účetní nebo jednatele firmy). Dočetl jsem se, že je možné takto řešit ELDP, ale nevím, zda by to prošlo u dalších dvou zmiňovaných dokumentů.

Elektromobil používaný zaměstnancem

ID26907 | | Ing. Matěj Nešleha

Jak to bude při stanovení příjmu zaměstnance v případě použití služebního elektromobilu v situaci, kdy vozidlo je nabíjeno i doma na náklady zaměstnance a je využíváno jak pro služební, tak soukromé účely? Po přečtení obou KOOV mi pořád není jasné praktické provedení. Není mi jasné, jaké výdaje si může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelné v případě spotřeby elektřiny, když zaměstnanec nabíjí "z domova". GFŘ v KOOV 561/29.01.20 připustilo referenční cenu dle vyhlášky č. 358/2019. Avšak pokud se bude jednat o vozidlo, kde máme např. smlouvu o výpůjčce z důvodu úvěru, tak podle §24/2/k lze uplatnit pouze výdaje v prokázané výši. A to bude při nabíjení z domova asi problém. Dále mi není jasný praktický postup dle projednaného KOOV č. 561 - jak stanovím výši nepeněžního příjmu zaměstnanci, pokud bude nabíjet na vlastní náklady? Bude muset zaměstnanec tedy doložit cenu, za kterou energii pořídil, zaměstnavatel mu ji na základě např. dokladu o použití proplatí a následně mu stanoví nepeněžní příjem formou váženého průměru nákupních cen z dokladů, které mu doloží zaměstnanec - např. nákupy u dodavatelů, doložená cena za dobíjení doma atd? Pokud zaměstnanec nedokáže prokázat cenu, bude pak možné pracovat s cenou referenční - stanovená vyhláškou? Zajímal by mne hlavně praktický postup. 

Testy na covid-19 a vitaminy

ID27004 | | Ing. Petra Konderlová

Pokud firma nakoupí pro své zaměstnance testy na covid-19 a vitaminy, bude se jednat o daňově uznatelný náklad?

Výhra z reklamní soutěže

ID26880 | | Ing. Matěj Nešleha

Akciová společnost uspořádala ve firemním týdeníku vědomostní soutěž za účelem zvýšení povědomí zaměstnanců o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a předcházení pracovním úrazům. Soutěž je určena pro zaměstnance společnosti a jejich dceřiných společností. Vylosovaní výherci soutěže obdrží nepeněžní výhru v podobě poukazu na pobyt v penzionu v hodnotě 4 000 Kč. Společnost nyní řeší správný daňový režim soutěže na straně pořadatele a na straně výherců. Jedná se u pořadatele soutěže o daňově uznatelný náklad s nárokem na odpočet DPH související s činností společnosti v oblasti BOZP? O jaký druh příjmu se jedná u výherců soutěže - vlastních zaměstnanců a zaměstnanců dceřiných společností? Je nutno u vlastních zaměstnanců zahrnout výhru do příjmů ze závislé činnosti s povinností odvodu pojistného nebo se jedná u všech výherců o ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP, který je do výše 10 000 Kč osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. f) bod 3 ZDP?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru