Rakouská společnost zaměstnává českého rezidenta. Rakouská společnost nemá v ČR provozovnu. Český rezident, jakožto obchodní zástupce, se bude v ČR zdržovat více jak 183 dní v roce. Posoudili jsme, že za dny, které stráví v ČR, bude jeho mzda zdaněna v ČR. Tento český rezident – zaměstnanec dostane možnost používat služební automobil k soukromým účelům. Moje otázka zní : zda přidanění 1 % vstupní ceny vozidla bude rozděleno podle strávených dnů v ČR a v Rakousku nebo bude zdaněno jen v ČR anebo jen v Rakousku.
Zaměstnankyně podala k 31. 1. 2020 výpověď. Pracovní poměr měl být tedy ukončen k 31. 3. 2020. Od 15. 3. 2020 nastoupila na nemocenskou do 31. 3. 2020 a hned následně od 1. 4. 2020 nastupuje na ošetřovné z důvodu uzavření školy v souvislosti s epidemií. Pokud by na ošetřovném byla do např. 31. 5. 2020, kdy dojde k ukončení pracovního poměru? Jak je to s nárokem na dovolenou (na kolik dní by měla nárok, pokud je roční nárok 20 dní)? Započítává se ošetřovné z důvodu uzavření školy do odpracované doby pro účely dovolené?
Firma zaměstnává stavbyvedoucího, který pracuje v kanceláři i na stavbě. Na stravenku má nárok v případě, že je v kanceláři déle než 3 hodiny a zároveň nevznikne nárok na stravné při pracovní cestě (déle než 5 hodin). V kanceláři je 2 hodiny, odjede na stavbu, kde je 4 hodiny a znovu se vrátí do kanceláře, kde je do konce pracovní směny. Lze hodiny strávené v kanceláři sčítat pro nárok na stravenku?
Jak je to s proplácením svátku při překážce na straně zaměstnavatele - má se svátek zaplatit z tarifu (tedy 100 %) nebo zaplatit jako překážka na straně zaměstnavatele (např. 60 %)?
Z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele budou zaměstnanci doma podle § 209 ZP. Považuje se doba, kdy zaměstnanci nepracují z tohoto důvodu, za výkon práce podle § 348 ZP, abychom ji mohli zahrnout do počtu odpracovaných dnů při výpočtu nároku na dovolenou podle § 212 a 214 ZP?
Je možné přispívat zaměstnancům z FKSP na dopravu např. 20 Kč/odpracovaný den za předpokladu, že bude odvedena daň, SP a ZP, tedy společně se mzdou - peněžité plnění? (OO je názoru, že tato forma není možná a že je možné hradit takový příspěvek pouze nepeněžní formou - př. nabití karet.)
1. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti - strana 1. počet zaměstnanců - podle mzdových listů k poslednímu dni kalendářního měsíce příslušného roku. 05 Počet zaměstnanců podle § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"). Zahrnují se zde i zaměstnanci na mateřské dovolené a zaměstnanci celý měsíc v pracovní neschopnosti?
2. POČET ZAMĚSTNANCŮ ke dni 1. 12. 2019 - Zahrnují se zde i zaměstnanci na mateřské dovolené a zaměstnanci celý měsíc v pracovní neschopnosti?
Zaměstnanec mi přinesl paragon za nákup spotřebního materiálu pro firmu k proplacení z firemní pokladny. Paragon hradil zaměstnanec kartou ze svého soukromého účtu. Je možné zaúčtovat v pokladně MD 501/D 211 nebo je správný jiný postup ?
Zaměstnavatel má hodně zakázek a nestíhá je vyřizovat. Může nakázat administrativním pracovníkům práci ve výrobě či ve skladu? Pokud zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedenu pozici - marketingový specialista a v náplni práce mimo jiné uvedeno, že bude konat také "ostatní práce dle požadavku vedení společnosti", znamená to, že ho může zaměstnavatel poslat na jakoukoliv práci ve společnosti?
Jak nejlépe řešit situaci v období karantény ČR? Malinká s.r.o. má 2 zaměstnance. Provozuje obchod. Nyní je obchod zavřen, resp. otevřen pouze z části. Je jasné, že s. r. o., bude-li situace pokračovat i v dalších týdnech, tj. zda neotevře obchod naplno, bude muset jednoho zaměstnance propustit, protože nebude mít na výplatu jeho mzdy. Jak se toto řeší v období, kdy s. r. o. nemůže za danou situaci a zaměstnanec nyní nechodí do práce? Je mu možné ze zákona snížit mzdu na minimum, resp. žádnou mzdu na dobu karantény, co nechodí do práce, nevyplatit? Jak se při této situaci postupuje? Je možno sjednat se zaměstnancem dodatek ke smlouvě např. na 1/2 úvazek, aby s. r. o. dokázala pokrýt mzdové náklady alespoň z poloviny? Jak nejlépe vyřešit tutu situaci v malinké s. r. o.? Je možné se zaměstnancem skončit pracovní poměr tak, aby šel na pracovní úřad a dostal podporu v nezaměstnanosti? Jaká by musela mýt rozvazovací podmínka, resp. dohoda, aby měl zaměstnanec nárok na podporu v nezaměstnanosti? V budoucnu by mohla s. r. o., pokud se po krizi její tržby opět zvýší, zaměstnance znovu zaměstnat.
