Otázky s klíčovým slovem: Zaměstnanec

Zaměstnanec byl na zahraniční služební cestě a při zpáteční cestě zmeškal čas odletu (měl cestovat na základě již pořízené zpáteční letenky v určený čas) z objektivních důvodů (zpoždění dopravních prostředků, kterými se měl dostat na letiště). Je možné proplatit zaměstnanci zvýšené výdaje související s pořízením další letenky na pozdější let? Jak má zaměsnanec doložit důvody, kvůli nimž se nedostavil k odletu včas?

Zaměstnanec jede v jednom kal. dni na pracovní cestu na Slovensko a zpět. ČR od 4:00 do 7:00, tedy 3 hodiny SK od 7:00 do 15:30, tedy 8,5 hod., poskytnut oběd ČR od 15:30 do 17:00. Zahraniční část je mi jasná, sazba pro 8,5 hodin trvání a zároveň pokrácení stravného o jedno jídlo. Tuzemská cast - sečtu časy 3 + 3,5 hodiny = 6,5 hodiny. Krátím tuzemskou část o oběd, který byl poskytnut v „zahraniční“ části této cesty, nebo tuzemské stravné nebudu krátit?

V administrativní budově mohou pobývat a často pobývají psi zaměstnanců. Nyní nastoupila kolegyně, která trpí alergií na psy. Jaká jsou doporučení pro řešení takovýchto situací? Dotýká se této problematiky některý ze zákonů? 

Firma koupila auto na úvěr. Toto auto plánuje půjčit/pronajmout zaměstnanci na týdenní dovolenou, celkový nájezd na tuto dovolenou bude tvořit nezanedbatelnou část nájezdu auta cca 10 % za rok.

1) Firma se rozhoduje skrz zdanění, zda auto bezplatně zapůjčí zaměstnanci a dodaní jeho pořizovací cenu včetně DPH do mzdy zaměstnance v měsíci dovolené nebo úplatně pronajme zaměstnanci za sazby na km dle cestovních náhrad 4,10 Kč za opotřebení a náhradu za spotřebu PHM na km dle spotřeby z TP vozidla a skutečně najetých km. Je tento postup obhajitelný, že se dá využít úplatný pronájem zaměstnanci za tyto sazby z náhrad, aby se nemuselo dodaňovat auto do mzdy?

2) Pokud firma dodaňuje zaměstnanci auto do mzdy a na konci roku je soukromé využití např. 10%, tak lze uplatnit 100% daňový odpisy s odůvodněním, že je to "benefit pro zaměstnance". Nicméně při takovém to využití auta by 10% pohonných hmot, oprav, parkování a pojišťovacích a úrokových nákladů dle úvěrového splátkového kalendáře mělo být vyloučeno jako nedaňový náklad. Chápu to správně?

3) Pokud firma bezúplatně nezapůjčí auto zaměstnanci, ale pronajme za úplatu. Tak firma používá auto ze 100% pro ekonomické účely a může i všechny PHM (včetně účtenek ze zaměstnancovy dovolené) dát do daňových nákladů, stejně tak opravy za celý rok ze 100 %, protože k těmto nákladům má výnos v podobě pronájmu auta (včetně spotřeby PHM) zaměstnanci. Chápu to správně?

4) Zaměstnanci se zdá vysoká náhrada za opotřebení 4,10 Kč za km. Proto navrhujeme dát cenu za opotřebení nižší - např. 2,50 Kč. Vypočítali bychom to vzorcem, který počítá s pořizovací cenou auta a cenou tržní po 5 letech a odhadovaným nájezdem, do ceny by se promítlo i celkové pojištění a běžný servis po dobu 5 let. Je to obhajitelné?

5) Pokud by firma dodaňovala auto do mzdy, ale auto by nebylo na úvěr, ale na operativní leasing, tak jak je to s daňovou uznatelností leasingové splátky. Může být plně daňově uznatelná? Nebo se musí vyloučit z daňových nákladů a jakou metodikou, pokud to bylo v jednom měsíci a za rok to tvořilo celkově 10 % nájezd km auta?

Jsme příspěvková organizace - základní škola. V září letošního roku přinesla zaměstnankyně školy podklady od předchozího zaměstnavatele - zápočtový list s opravenou délkou trvání pracovního poměru. Na základě nového potvrzení měla mít v roce 2014 postup do vyššího platové stupně dříve asi o 6 měsíců. Podklady, které přinesla a které ovlivnily výpočet platového postupu v roce 2014 nedodala, což přiznává. Nyní požaduje doplatit rozdíl v základní mzdě za celou uvedenou dobu. Jsme povinni mzdu doplatit? Pokud ano, tak za celé období, které zaměstnankyně požaduje?

Společnost zamýšlí umožnit zaměstnancům samostatně výběr a nákup ochranné pracovní pomůcky - obuv. Cílem je umožnit jim výběr kvalitnější i dražší obuvi než jakou standardně zajišťuje zaměstnavatel. Zaměstnanec přinese účtenku za nákup, společnost mu ji zcela uhradí. V tomto případě jsme názoru, že pro společnost se jedná o daňově uznatelný náklad a zároveň má plný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Protože je společnost ochotna financovat obuv pouze do určitého limitu, zamýšlí o rozdíl mezi skutečnou cenou obuvi a stanoveným limitem snížit zaměstnanci variabilní složku mzdy. Systém chce popsat v rámci vnitropodnikových směrnic. Je tento postup zákonný nebo mu brání pracovněprávní předpisy?

Jak správně účtovat o příspěvcích od úřadu práce na zaměstnávání osob zdravotně postižených? Příspěvek se vyplácí čtvrtletně, pokud skončí prosinec - 4. čtvrtletí, peníze přijdou až na začátku března. V prosinci je tedy nutné nárok na příspěvek zaúčtovat přes časové rozlišení částkou, kterou si s. r. o. spočítá a vyčíslí na žádosti? Potom se účtuje v dalším roce, když přijde rozhodnutí o vyplacení příspěvku a dále až přijdou peníze na účet? Jedná se o velké částky, každé čtvrtletí cca 2 mil. Kč, tak abychom měli správně zaúčtováno. 

Naše společnost má v pracovním poměru zdravotně handicapovaného zaměstnance, který má protézu na ruce. Zdravotní pojišťovna neustále "utahuje opasek" a zdráhá se mu poskytnout potřebnou výměnu rukavice cca 2x do roka. (Povrch, který kryje surový materiál - výrobek od zápěstí s prstovou části). Zaměstnanec je již z toho nešťastný, rukavice se opotřebovávají rychle a zdravotní pojišťovna, aby ušetřila svoje prostředky, tak navrhuje, aby si rukavice zaplatil sám (3 000Kč/ks), spotřebuje 2-3 ks ročně. Můžeme si od základu daně odečíst tento zdravotnický prostředek, který bychom mu rádi zaplatili? Pokud ano, jak máme tento dar (dle zákona) prokázat?

Zaměstnanec odevzdal zaměstnavateli dne 25. 9. hlášení o vzniku DPN. Je povinen k 30. 9. dodat zaměstnavateli potvrzení o trvání DPN? Nebo ho musí dodat až ke 14. dni trvání DPN a pak ke každému 30./31. dni v měsíci trvání DPN?

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu v délce jeho pracovní doby (např. Ostrava - Brno) a dostane ten den stravenku ve výši 95 Kč po předchozí dohodě se zaměstnavatelem. Z toho důvodu mu zaměstnavatel nevyplácí stravné jako cestovní náhradu. Je to takto v souladu se zákonem?