Otázky s klíčovým slovem: Zaměstnanec

Společnost měla za období březen až červenec v pracovním poměru jednoho zaměstnance (má pracovní smlouvu) a dva členy statutárního orgánu (mají smlouvu o výkonu funkce). Na zaměstnance v pracovním poměru na pracovní smlouvu bylo za období červen a červenec využito snížení pojistného - Antivirus C. K 31. 7. 2020 ukončil činnost jeden člen statutárního orgánu, který byl od roku 2019 na pracovní neschopnosti. Výše vyměřovacích základů pro sociální pojištění tedy v srpnu nepoklesla, snížil se jen počet zaměstnanců. Je správné za srpen započítat do počtu zaměstnanců pouze pracovníka v pracovním poměru na pracovní smlouvu a lze u tohoto pracovníka v srpnu využít program Antivirus C?

 Naše firma výpomoc poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům - důchodcům nebo vybraným rodinným příslušníkům při úmrtí zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka. Výplata výpomoci při úmrtí, tzv. „pohřebné“ se vyplácí dle naší vnitřní směrnice takto: 5 VÝŠE VÝPOMOCI 1. Zemře-li zaměstnanec a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 15 000 Kč. 2. Zemře-li důchodce a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 10 000 Kč. 3. Zemře-li zaměstnanci, důchodci druhý partner, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 4. Zemře-li zaměstnanci, důchodci dítě, o které pečoval, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 5. Zemře-li zaměstnanec, důchodce, který nemá druhého partnera, ani dítě svojí výživou na něm závislé, hradí se prokázané náklady pohřbu tomu, který je nesl, maximálně však do výše 4 000 Kč. Můžete mi prosím poradit, jak je to s daněním, popř. zpojistněním těchto výpomocí. Zda se u bodu 1., 2. a 5. dá použít § 4 odst. 1 písm. k) bod 4. zákona o příjmu. A současně i vyhl. č. 114/2002 Sb. § 11 odst. 1. do maximální výše výpomoci 30 000 Kč. U bodu 3. a 4. se jedná o zdanitelný příjem, tudíž podléhá SZ a ZP. V případě, že ano a jedná se o výplatu důchodci, bývalému zaměstnanci, jaký se použije kód pro SP i ZP? 

Naše s. r. o. chce poskytnout zaměstnanci, který je cizím státním příslušníkem, bezúročnou zápůjčku 3 000 EUR, kterou by splácel v 10 měsíčních splátkách po 300 EUR. Zápůjčka by byla vyplacena z našeho EUR účtu a splácena taktéž na náš bankovní účet vedený v EUR. Jelikož výše zápůjčky nedosáhne hranice 300 000 Kč, nebude podléhat zdanění ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Je tento postup možný a správný?

Zaměstnanci byla vyplacena za 2 měsíce vyšší mzda, než mu náležela. Jednak tím vznikl přeplatek jeho mzdy a jednak přeplatek na zalohové dani. Jak správně účtovat? 

Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?

Zaměstnanci naší společnosti mají přiděleny různé telefonní tarify. Někdo má neomezený tarif, jiný např. 130 Kč. Po překročení stanoveného telefonního tarifu mu je tato částka dána k úhradě a z této částky odvedeno DPH. Někdy ale zaměstnanec použije služební telefonní tarif k úhradě svých soukromých aktivit - darovací sms, nákup jízdenek. Dodavatel T-Mobile nám tyto služby fakturuje osvobozené od DPH. Jelikož tyto výdaje nesouvisí se zaměstnáním, jsou zaměstnanci fakturovány - dány k úhradě. Podléhají tato osvobozená plnění odvodu DPH nebo je fakturuji ve stejném režimu jako T-Mobile?

S. r. o. má v předmětu činnosti masáže - thajské masáže. Může dát do nákladů letenky z Thajska do ČR pro svého budoucího zaměstnance? Zároveň může nárokovat DPH? Zaměstnanec bude v ČR 12 měsíců a pak zase odletí zpět do Thajska.

Pan X pracoval část roku ve firmě A, a dosáhl stropu pro sociální pojištění. Pracovní poměr ukončil a nastoupil do firmy B. Otázka je, zda ve firmě B mají strhávat opět sociální pojištění (předpokládám, že ano, protože nemají informace z firmy A o dosažení max. stropu)? Jak má pan X postupovat, aby dostal "přeplacené" pojištění zpět? To že platí sociální pojištění, i když už dosáhl stropu, má samozřejmě vliv i na daň z příjmů, která se vypočítává ze superhrubé mzdy. Jak má postupovat, aby základ daně byl na roční bázi vypočten dobře a byla mu daň vrácena?

Zaměstnankyně si po skončení mateřské dovolené zažádala o čerpání řádné dovolené, nárok 26 dní. Mateřská dovolená byla ukončena 21. 6. 2020 - za červen vyčerpala 7 dní. Za měsíc červenec má nárok na zbylých 19 dní. Jak je to se svátkem 6. 7. 2020 - má nárok na proplacení svátku + 19 dní dovolené? Zaměstnankyně je na HPP, fixní mzda. 

Firma splňuje všechny podmínky čerpání antivirus C pro snížení pojistného (sociálka). Lze o toto snížené pojistné zažádat i za zaměstnance, který končí pracovní poměr dohodou, dle § 49 ZP k 31. 7. 2020, do počtu zaměstnanců ANO, a ke snížení odvodu VZ pojistného též? Nebo se bude postupovat stejně jako u zaměstnance s výpovědí?