Otázky s klíčovým slovem: Srážková daň z příjmů

počet otázek s klíčovým slovem : 252



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Pronájem obalů od zahraniční společnosti a srážková daň

ID26097 | | Ing. Martin Děrgel

Naše společnost vyrábí plastové díly pro automobily. Zákazník - firma BMW v Německu nám zaslal fakturu na pronájem obalů, kterou mu budeme hradit. Jedná se v tomto případě o příjem plynoucí ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi? Do těchto obalů my na území České republiky zabalíme naše výrobky, které společně s obaly zasíláme zákazníkovi do Německa. Máme povinnost z pronájmu těchto obalů srazit srážkovou daň?

 

Registrace ke srážkové dani a zrušení registrace

ID26077 | | Ing. Zdeněk Morávek

Obecně prospěšná společnost má v úmyslu zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti pracovníka pro konkrétní projekt. Měsíční hrubá odměna by měla být 2 900 Kč měsíčně, bude z ní tedy odvedena srážková daň. Projekt končí za tři měsíce. Musí se OPS na finančním úřadu registrovat jako plátce srážkové daně (před zahájením projektu?) a po skončení projektu tuto registraci zrušit? Pokud by OPS v budoucnosti realizovala další projekt, musí se opět registrovat jako plátce srážkové daně?

Druhá dohoda o provedení práce

ID25913 | | Ing. Matěj Nešleha

Jednatel v jednom s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství a zároveň dohodu provedení práce na částku 10 000 Kč. Může mít uzavřenou dohodu o provedení práce na částku 10 000 Kč ještě u jiné společnosti s. r. o.? Dohoda by byla opět na částku 10 000 Kč. Takže by jednatelka měla dvě dohody o provedení práce v celkové hodnotě 20 000 Kč. Vztahuje se i na druhou dohodu pravidlo, že se z částky neodvádí socální a zdravotní, ale pouze srážková daň 15 %?

Nájem železničních nákladních vagonů ze Slovenska

ID25881 | | Ing. Martin Děrgel

Česká společnost, plátce DPH, české DIČ, má v nájmu nákladní železniční vagony. Jedná se o dlouhodobý nájem, vagony jezdí pouze na území České republiky. Pronajímatel je slovenská společnost, plátce DPH se slovenským DIČ. Je česká společnost povinna hradit fakturovanou částku sníženou o sráženou daň a v jaké výši?

Srážková daň

ID25645 | | Ing. Martin Děrgel

Naše společnost si kupuje každý měsíc jednorázové přístupy na stránky stránky společnosti z USA, kde používá program této společnosti. Jedná se třeba o tři přístupy měsíčně, každý v hodnotě 10 000 Kč. Od další zahraniční společnosti z Irska si také kupuje možnost rok používat standardní grafický program, který tato společnost nabízí běžně k dispozici i ostatním společnostem. Podléhají tyto nákupy srážkové dani z licenčních poplatků? S uvedenými společnostmi nemáme uzavřené žádné smlouvy, jde o nákupy přes internet.

Srážková daň, zdroj příjmů mimo ČR

ID25596 | | Ing. Matěj Nešleha

Jako česká firma si koupíme od slovenské společnosti vystavovatelský balíček na výstavu (pronájem plochy, přístup k energiím, pronájem nábytku). Měli bychom z takové faktury odvádět srážkovou daň, bude se jednat o zdroj příjmu na jiném území? Jak by to bylo pokud by nám Slovenská agentura pouze zprostředkovala reklamní prezentaci na výstavě (jednalo by se o reklamní stojany, bannery)? 

Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka

ID25479 | | Ing. Martin Děrgel

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Odměna jednatele 2020

ID25488 | | Ing. Petra Konderlová

Je nějaká změna v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u odměn jednatele? Od jaké částky je třeba platit sociální pojištění a kolik se platí zdravotní pojištění z odměny ve výši 2 500 Kč? Daň bude zálohová nebo srážková. 

Licence - srážková daň

ID25432 | | Ing. Martin Děrgel

Německá společnost vyvinula pro naši českou společnost speciální SW. Pokud dojde k technickému vylepšení (zhodnocení) uvedeného programu, je nutné odvést srážkovou daň i z tohoto zhodnocení?

Vyúčtování daně při ukončení registrace

ID25157 | | Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru