Subjekt vystaví neomezenou plnou moc na jinou osobu (zmocněnec č. 1). Následně po vystavení této plné moci vystaví další neomezenou (generální) plnou moc na další jinou osobu (zmocněnec č. 2) s tím, že plnou moc na zmocněnce č. 1 nezruší. Je toto jednání v souladu s právním řádem ČR, anebo vystavením plné moci na zmocněnce č. 2 se ruší plná moc na zmocněnce č. 1.
Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy.
Jsem živnostník, kvartální plátce DPH. Chci ukončit činnost a převést ji na dceru. Měl jsem restauraci a dvě vozidla, u kterých jsem uplatnil odpočet DPH, a samozřejmě zaměstnance a zboží, které bude součástí převodu. Jaké povinnosti mi z toho vyplývají a co musím udělat ve vztahu k finančnímu a živnostenskému úřadu?
Je možné použít jako důkazní prostředek (v rámci odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru) zvukový záznam z telefonického rozhovoru se správcem daně v situaci, kdy správce daně předem neupozorním na skutečnost, že tento telefonický rozhovor nahrávám?
Společnost s ručením omezeným za rok 2015 vykázala ztrátu 75 000 Kč. V průběhu roku 2016 (po provedení závěrky za rok 2015) jsme zjistili, že v roce 2015 měla být vytvořena dohadná položka na výnosy ve výši cca 14 000 Kč. Měli jsme tedy vykázat nižší daňovou ztrátu. V roce 2016 jsme vystavili faktury a účtujeme o výnosu, který však vyloučíme v roce 2016 ze základu daně, jelikož věcně a časově náleží do roku 2015. Víme, že musíme za rok 2015 podat dodatečné daňové přiznání a dodatečně oněch 14 000 Kč zdanit.
1. Na kterém řádku daňového přiznání se toto uskuteční?
2. Platí i pro rok 2015 pravidlo, že rozdíl mezi novou daňovou povinností a původní musí být větší než 1 000 Kč?
3. Čeká nás v této souvislosti vůči finančnímu úřadu nějaká pokuta nebo penále?
OSVČ obdržela v 12/2016 výzvu k úhradě úroků z prodlení k pozdě zaplacenému DPH za 4. čtvrtletí 2007. Nedoplatek tohoto DPH byl uhrazen v 5/2008. Finanční úřad podnikateli v r. 2010, 2012 a 2015 vracel nadměrné odpočty v plné výši. Jakou lhůtu má finanční úřad pro vyměření úroků z prodlení? Domníváme se totiž, že když vracel nadměrné odpočty, vyměřil úroky z prodlení až v době odeslání výzvy k úhradě.
Náš dodavatel - obec- je plátcem DPH, ale vyhodnotil chybně svou činnost z pohledu DPH a z přijaté úplaty neodvedl DPH. Správce daně mu DPH doměřil. Chceme obci vyhovět a doplatit obci DPH. Lze takto postupovat? Jak tuto DPH proúčtujeme? Prosím o odvolávku na odpovídající paragrafy.
Jsme s. r. o. a máme účet ve slovenské spořitelně, spořitelna nám připíše úrok a srazí srážkovou daň. V České republice se u právnické osoby srážková daň neprovádí. Volala jsem na Slovensko a zaměstnankyně spořitelny mi sdělila, že mám požádat finanční úřad o vrácení daně. Jak se má správně postupovat?
Soukromý zemědělec, plátce DPH, vede daňovou evidenci: a) Nakoupí pozemek - je výše uvedený poplatek součástí vstupní ceny pozemku a tudíž možnost daňové uznatelnosti může nastat až v případě pozdějšího prodeje dle § 24 odst. 2 písm. t) ZDP? b) Prodává pozemek a zaplatí za kupujícího tento správní poplatek - může si ho uplatnit do daňových výdajů?
