Otázky s klíčovým slovem: Společnost s ručením omezeným

počet otázek s klíčovým slovem : 3098



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Kapitalizace závazků

ID24750 | | prof. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

Společnost s. r. o. přijímá půjčky od fyzické osoby, která není jednatelem, ani v jiném vztahu ke společnosti. V s. r. o. jsou půjčky účtovány na účty MD 211/D 365. Fyzická osoba se rozhodla, že tyto půjčky nebude chtít od s. r. o. vrátit a chce je převézt na kapitálové fondy. Společnost funguje od roku 2018, za roky 2018 a 2019 je ve ztrátě 1500 000 Kč. Je možné to takto udělat a není v tom nějaký háček? Jaké bude správné účtování, místo účtu 365 použijeme 413? 

Pokud se půjčky v s. r. o. od fyzické osoby převedou na kapitálové fondy, je možné třeba za 3 roky znovu převést na účet 365? 

Pronájem rodinného domu ve vlastnictví s. r. o.

ID24775 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost si nechala postavit a zkolaudovat rodinný dům (15 % DPH při stavebních pracích) se záměrem pronajímat soukromým osobám k bydlení. Pokud by dům pronajala jiné s. r. o., bylo by to pro ni finančně výhodnější – je to možné, nebo se musí provést rekolaudace? Co by bylo nezbytné provést, kdyby rodinný dům pronajímala další společnosti?

Půjčka jednatele do s. r. o.

ID24845 | | Ing. Christian Žmolík

Jednatel, který není zároveň společníkem, půjčil v roce 2019 do s. r. o. 5 mil. Kč. V průběhu roku se mu 4 mil. Kč zase ze společnosti vrátily. Ke konci roku 2019 bude na účtu 379 pravděpodobně zůstatek ve výši 1 mil. Kč. Zápůjčky jsou sjednány jako bezúročné. Prosím o napsání, zdali vzhledem k tomu, že jednatel není zároveň společníkem, vzniká tímto ve společnosti majetkový prospěch. Částka nevrácené zápůjčky bude k 31. 12. 2019 vyšší než 100 000 Kč. Půjčené peníze jsou použity pro účely dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jak toto prosím zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019? 

Prodej obchodního podílu s. r. o. u lékařky

ID24787 | | Ing. Christian Žmolík

Lékařka vykonává své služby v rámci svého s. r. o., kde je jediným společníkem. Firmu založila v 10/2015, se základním kapitálem 1 000 Kč. V budoucnu plánuje ukončit své služby. V době prodeje bude určitě v účetnictví evidovat odpisovaný majetek (vybavení kanceláře) a neuhrazené závazky a pohledávky. Již nyní má o její firmu zájem jiná lékařka, která by odkoupila obchodní podíl, a tudíž by pokračovala v účetnictví s. r. o. Kupní cena by byla 1,5 mil. s tím, že by byly v rámci převodu obchodního podílu na kupující převedeni i stávající pacienti.

1) Je správný předpoklad, že v případě prodeje obchodního podílu 1. 11. 2020 bude částka za prodej obchodního podílu osvobozena od daně z příjmu bez ohledu na to, zda bude ve smlouvě napsaná pouze celková částka k úhradě za prodej obchodního podílu či zda bude ve smlouvě částka rozložena na její součásti (vybavení ordinace ... Kč, pohledávky ... Kč, klientela ... Kč atd.?

2) Měla by na osvobození prodeje nějaký vliv smlouva o smlouvě budoucí, která by byla sepsána již nyní s tím, že v 11/2020 bude na prodej sepsána smlouva o prodeji?

3) V případě, že by z bodu 1) a 2) vyplývalo, že by lékařka prodej danit musela, je nějaká cesta, jak s. r. o. převést na kupujícího bez daňového zatížení?

Kupónový dluhopis

ID24665 | | prof. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

Společnost s r. o. nakoupila při emisi 1.7. 2019 tříletý dluhopis o jmenovité hodnotě 100 000 Kč za 100 000 Kč. Kupon je vyplácen pololetně (vždy k 30. 6. a k 31. 12.), a to ve výši 5 % jmenovité hodnoty. Účetní jednotka hodlá tento dluhopis držet do splatnosti. Obchodníkovi s cennými papíry zaplatila poplatek za zprostředkování obchodu 7000 Kč. Dotazy: 1. Je správné poplatek obchodníkovi časově rozlišovat do doby splatnosti dluhopisu s účetním zápisem 566 MD/D 065, a to dle ČÚS bod 2.4.2, který říká „u kupónových dluhových cenných papírů držených do splatnosti se rozdíl mezi pořizovací cenou bez kupónu a jmenovitou hodnotou zaúčtuje ve věcné a časové souvislosti podle...?

2. Pokud by účetní jednotka od počátku věděla, že dluhopis nehodlá držet do splatnosti a po určité době jej prodá, poplatek obchodníkovi se v takovém případě časově rozlišovat nebude a bude součástí pořizovací ceny dluhopisu až do doby prodeje, při prodeji dojde k odúčtování celé pořizovací ceny zápisem 561 MD/D065?

3. Daňová účinnost poplatků či pořizovací ceny při prodeji bude v obou případech odpovídat zaúčtovaným nákladům nebo jsou zde nějaká omezení dle zákona o daních příjmů? 

Ukončení zemědělské činnosti OSVČ a následný převod - prodej z otce na syny

ID24713 | | Ing. Martin Děrgel

Zemědělský podnikatel, OSVČ, chce vzhledem k věku ukončit podnikání a předat zemědělský závod svým 3 synům, kteří by za tímto účelem založili s. r. o. s předmětem podnikání „zemědělská výroba“ a pokračovali v zemědělské činnnosti společně. Převod chce uskutečnit formou prodeje zemědělského závodu jako celku. Cena by byla stanovena součtem: zůstatkových cen HIM, zásob (živá zvířata) oceněných skutečnými náklady, pohledávek a závazků dle účetnictví (knihy pohledávek a závazků). Bude tento prodej osvobozený od daně z příjmů pro otce a může s. r. o. tento prodej zahrnout do svých nákladů (odpisy, zásoby)?

Prodej hmotného majetku do s. r. o.

ID24716 | | Ing. Jiří Nigrin

Osoba, která dosud podnikala jako fyzická osoba, si založila s. r. o., kde je jediným společníkem. Jedná se o stejný předmět podnikání. Do tohoto s. r. o. chce OSVČ prodat (nikoliv vložit) hmotný majetek a materiálové zásoby, jež využívala k činnosti jako OSVČ. Jsou nějaké zákonné překážky či omezení bránící tomuto prodeji, a pokud ne, tak za jakou cenu majetek a zásoby prodat? 

Vyplacení části dobrovolného příplatku mimo základní kapitál společníkům

ID24628 | | Ing. Jiří Vychopeň

Společnost s r. o. má dva společníky - každý má 50% podíl. V roce 2013 na základě rozhodnutí valné hromady každý ze společníků vložil do společnosti příplatek mimo základní kapitál 2 000 000 Kč v peněžité formě na běžný účet společnosti. Společnost celkově vykazuje nerozdělený zisk minulých let. Společníci si chtějí každý vyplatit 1 000 0000 Kč a zbytek prozatím ponechat ve firmě. Oba společníci jsou zároveň i původní vkladatelé. První společník je českým rezidentem - spadá pod § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů, vychází mi, že ke srážková daň je 0, protože vložená prokázaná nabývací cena příplatku mimo základní kapitál je 2 000 000 Kč a podíl 50 % na její vrácení je 1 000 0000 Kč, takže cena ke zdanění je 0. Druhý společník je švýcarským rezidentem - český nerezident - tady si nevím rady, pod jaký paragraf spadá, ale jeho nabývací prokázaná cena podílu je stejná jako u prvního společníka - to co vložil do firmy, chce částečně zpět.

Fakturace mezi vlastním OSVČ a vlastním s. r. o.

ID24617 | | Ing. Jiří Nigrin

Pan X má živnostenský list na reklamní služby. Zároveň má s. r. o. (plátce DPH), kde je jediným společníkem a toto s. r. o. má obchod, ve kterém prodává počítače. Pan X byl ve svém obchodě zaměstnán jako prodavač. Nyní zvažuje, že tento pracovní poměr ukončí a bude v obchodě prodávat z titulu majitele firmy. Pro zvýšení obratu potřebuje zajišťovat reklamu a marketing. Tyto práce plánuje vykonávat jako OSVČ s tím, že je bude svému s. r. o. fakturovat.

1) Je tato fakturace svému s. r. o. schůdná (i za situace, že jako OSVČ jiným firmám reklamní služby nefakturuje), pokud bude fakturovat v ceně obvyklé?

2) Přináší tato fakturace nějaká rizika?

Odprodej osobních automobilů společníkům s. r. o.

ID24703 | | Ing. Christian Žmolík

Společnost s. r. o. plánuje ukončit činnost a společníci měli představu, že si odkoupí osobní vozy z jejího majetku za ca 20 000 Kč za vůz. Vzhledem k tomu, že společnost je plátcem DPH a byl uplatněn odpočet DPH, bylo jim vysvětleno, že prodej podléhá DPH na výstupu a cena musí odpovídat reálné tržní ceně. Společníci si nyní opatřili potvrzení z bazarů, že výkupní cena automobilů se pohybuje od 200 000 do 300 000 Kč. Když jsme si cenu ověřovali na internetu, tak to neodpovídá, protože tyto bazary stejné vozy (typ, stáří, počet kilometrů) prodávají za prodejní ceny od 350 000 do 550 000 Kč, tady mnohem vyšší, a takto vysoké ceny jsou i u soukromých inzerátů na internetu. Jak určit prodejní cenu automobilů společníkům? My bychom se klonili k průměru cca tří bazarových prodejních cen, ale společníci tlačí na cenu co nejnižší a chtěli by odkup za výkupní cenu v bazaru. Jak postupovat správně, tak aby nedošlo k porušení zákonů a prodej byl v pořádku?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru