Otázky s klíčovým slovem: Společník

Veřejná obchodní společnost (finanční poradenství) měla dva společníky, majetkově 50 % / 50 %. Jeden ze společníků ukončil svoji činnost k 30. 6. 2020 postoupením smlouvy na jiného společníka. Odcházející společník jako vyrovnání obdržel od společnosti "nepeněžní vyrovnání" v podobě klientského kmene, tedy 50/50. Nyní potřebuji dořešit správné účetní a daňové vyrovnání s odcházejícím společníkem k 30. 6. 2020. Společnost nemá žádný vlastní kapitál, tam tedy k žádnému vyrovnání nedojde. Jak je to ale s výsledkem hospodaření k uvedenému datu? Zisk zaúčtuji MD 596/D 364 a společnost společníkovi zisk vyplatí, a on si pak zisk za tento půl rok dá do daňového přiznání? Nebo si zisk vyplatí oba původní společníci, a dají do daňových přiznání? Současní společníci mají 99%/1%. Nebo je to všechno ještě jinak, a odcházející společník byl vyrovnán "nepeněžně"? 

Firma s. r. o. má pouze jediného společníka. Pojmenovaným výstupním dokumentem o rozhodnutí zisku/ztráty na základě účetní závěrky je "valná hramada" nebo "rozhodnutí jediného společníka"? Je chybné, pokud je to pojmenované valnou hromadou?

Společnost s r. o. je vlastněna z 60 % německým společníkem č. 1, který je zároveň prokuristou, a z 40 % dalším německým společníkem č. 2, který je jednatelem. Oba společníci pracují pro s. r. o. bez odměny, oba společníci používají firemní automobil a mobilní telefon. Má toto nastavení negativní vliv na nepeněžní příjem na straně společníků nebo na případnou neuznatelnost daňových nákladů aut (odpisy, PHM) na straně s. r. o.? Společník č. 1 žije z pronájmu nemovitostí v Německu a společník č. 2 žije z výkonu zaměstnání v Německu. Společník č. 1 se stal českým rezidentem (trvale žije v ČR, bydlí v majetku s. r. o.), společník č. 2 je rezidentem v SRN. 

Mala rodinná společnost provozuje prodej nábytkového kování. Oba společníci jsou v důchodu, prodejnu mají ve svém domě. Mají oficiální pracovní dobu, ale než živobytí je to láska k celoživotní práci. Nyní řešíme, že stále dobíhá systém pracovní doba, minimální mzda, odvody OSSZ , VZP, daň, Podíl na zisku nula, protože to není supermarket. Lze pro společnost vykonávat práci " v pracovním poměru = prodejní doba = skutečný výkon práce v prodejně" nebo lze jako společník pracovat bez pracovní smlouvy, bez mzdy, bez povinných odvodů zaměstnance?

Pokud jednatel/společník zasílal pracovní dokumenty na svou s. r. o. a uvedl odesílatele sebe a adresáta svou s. r. o., může být v s. r. o. toto poštovné daňově uznatelné? 

Veřejná obchodní společnost má tři společníky. Jeden ze společníků se rozhodl k 31. 8. 2020 vystoupit ze společnosti dle § 110 ZOK. Společníkovi připadá 25% podíl na základním kapitálu. Společnost eviduje závazek vůči společníkovi z titulu finanční půjčky na účtu 36xxxx. Zároveň společnost eviduje záporný zůstatek na účtu 491xxx vztahující se k tomuto společníkovi. Jakým způsobem vyřešit toto vystoupení společníka z pohledu účetnictví a daní z příjmů? 

Firma s. r. o průměru 18 zaměstnanců měsíčně splňuje § 1 a § 2 zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného. Jiné úlevy v souvislosti s koronavirem neuplatňovali. Nouzovým stavem prošla firma bez větších problémů. Může si firma za 06, 07, 08/2020 uplatnit prominutí pojistného? Firmy malých s. r. o., kde zaměstnancem je jen společník firmy, může si za 3 měsíce uplatnit prominutí pojistného? 

Společník s. r. o. založil se svým kolegou v roce 2011 společnost s ručením omezeným, kde vlastnil 50% podíl na základním kapitálu. V červnu roku 2019 odkoupil od svého kolegy zbylých 50% takže vlastnil sám celých 100% a stal se jediným společníkem. V září 2019 pak prodal 50% obchodního podílu jinému s. r. o. Celou částku obdržel v roce 2019. Jak bude tento příjem z prodeje zdaněn z hlediska daně z příjmů? Domnívám se, že kdyby prodal celých 100%, tak po změně zákona v roce 2014, použiji pro rozklíčování procenta na základním kapitálu a první část příjmu ve výši 50% bude od daně osvobozena a druhá zdaněna, kdy výdajem bude nabývací cena dokoupeného podílu. Ale nevím jak postupovat, pokud prodal jen 50% ? Bude mít celý příjem osvobozen, protože 50% vlastnil už od roku 2011 a splňuje tedy časový test nebo je třeba i zde použít klíčování a z přijaté částky 50% osvobodit a 50% ( - nabývací cena) zdanit? 

Jsem OSVČ jako vedlejší činnost, bez výdělku. Zároveň jsem společník v s. r. o. A, kdy tato společnost má tři různé "nerodinné" společníky, a není činná. Zároveň jsem společník ve své s. r. o. B, kde jsem sám a zároveň zaměstnanec. Nečerpám žádnou kompenzaci na OSVČ ani jiné v s. r. o. a rád bych si požádal o kompenzaci pro malé s. r. o. - pro společnost B, která je činná a musela se kvůli krizi omezit. Mám nárok na kompenzační bonus pro s. r. o. B? 

Prosím o radu s výběrem vhodného typu smlouvy pro společníka s měsíční odměnou a možností využívání firemního vozidla pro činnosti firmy. Ve firmě figuruje menšinový společník, který není jednatelem. Tento společník však tráví aktivně čas (cca 50 hodin měsíčně flexibilně bez ohledu na zákoník práce) pro firmu a chce být za to oprávněně odměňován. Jeho působení spočívá v obchodní činnosti a nakupování zásob pro společnost včetně navazování styku s obchodními partnery. Do jiných oddělení jako je marketing, účetnictví, skladový provoz by přístup neměl. Stejně tak vzhledem k jeho statusu společníka se nedá předpokládat, že by měl běžnou pracovní smlouvu jako ostatní zaměstnanci. Ve své činnosti bude bude hodně flexibilní a tato činnost nebude podléhat evidence odpracovaných hodin jako u ostatních zaměstnanců, dovolené atd. Z toho důvodu usuzujeme, že by byla nejlepší obdobná smlouva jako je smlouva o výkonu funkce jednatele s tím, že by nešlo o jednatele, ale o prokuristu. Ve smlouvě by bylo dohodnuto, že může využívat firemní vozidlo. Zdaňování odměny bylo bylo podle par. 6 jako u zaměstnance. Uvažujeme správně, nebo byste navrhovali jinou formu smlouvy a jiné zdanění? Jako další řešení by mohla být smlouva externím o zastoupení, kde by tento společník při výkonu obchodní činnosti vystupoval jako OSVČ, fakturoval by podle § 7 zákona o daních z příjmů podle dohodnutých podmínek. Avšak tady vidíme riziko s použitím firemního automobilu osobou, která není dle daně z příjmu zaměstnancem, a možné (do)danění podle § 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by však jednatel využíval svoje soukromé vozidlo, mohl by být odměňován jako externí OSVČ (obchodní činnost) dle § 7 zákona o daních z příjmů?