Otázky s klíčovým slovem: Spojené osoby

Jsou společníci české s. r. o. zároveň mezi sebou navzájem tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů ve vztahu, když dochází mezi nimi k prodeji obchodního podílu na této společnosti? Mění na tomto závěru něco, pokud jsou společníci zároveň i jednateli? Nejsme si jisti, zda totiž v situaci, kdy je prodán obchodní podíl (nesplňuje časový test) a cena by byla nižší než obvyklá, hrozilo nějaké riziko - např. zvýšení základu daně u prodávajícího. 

Svěřenský fond vyplácí obmyšleným pravidelnou rentu, která je dána stanovami fondu. Doposud bylo vypláceno z majetku, který zakladatel vložil do fondu, příjem byl tedy pro obmyšlené (fyzické osoby) osvobozeným příjmem podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů. Nyní svěřenský fond obdržel osvobozené dividendy od dceřiné společnosti. V případě výplaty těchto dividend obmyšleným by se uplatňovala srážková daň. Je možné se při výplatě pravidelné renty rozhodnout, zda je vypláceno z majetku - tedy osvobozený příjem, nebo se jedná o podíly na zisku - neosvobozený příjem. Kdyby se jednalo o situaci, že svěřenský fond sám má nějaký zisk ze své činnosti, viděla bych situaci jednoznačně - podíly na zisku mají přednost. V tomto případě si nejsem jistá. 

Naše zahraniční mateřská společnost nám přefakturovává poplatky za centrálně poskytované manažerské pojištění; mzdové náklady k nám přiděleného zaměstnance působícího ve statutárním orgánu; a za poskytnuté bankovní záruky, které mateřská společnost nechala vystavit na základě naší žádosti pro naše účely. Tyto bankovní záruky jsou fakticky vystavené bankou v ČR na základě protizáruky, kterou jim poskytla zahraniční banka mateřské společnosti. Podléhají tyto platby do zahraničí oznamovací povinnosti dle § 38da zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů? Zároveň od mateřské společnosti využíváme jednotný účetní software, jedná se tzv. krabicový typ softwaru částečně upravený na naše potřeby, z kterého nám ze zahraničí fakturují poplatky za jeho poskytování a přímou podporu softwaru. Veškeré servery jsou umístěné v zahraničí. Jak se chovat k poskytovanému softwaru a jak je to s fakturovanou technickou podporu softwaru, např. dle našich požadavků úprava cizích měn, reorganizace tabulek po aktualizaci, restart serverů, úprava a rozdělení souborů pro přenos aj. Podléhají i zde tyto platby týkající se softwaru výše uvedené oznamovací povinnosti pro příjmy plynoucí do zahraničí?

Naše firma je součástí velké mezinárodní skupiny. Všechny prostředky, které přijdou na účet do banky či jsou z banky odesílány, jsou denně zúčtovány formou cashpoolingu s naší mateřskou společností, tzn. každý den je na našem bankovním účtu nulový zůstatek. Z cashpoolingu nám celkově vzniká závazek, který je evidován na účtě 361 a každý měsíc nám naše mateřská společnosti z této dlužné částky vypočítá úroky. Úroky zaúčtujeme interním dokladem 562 proti účtu 361. Fyzicky se tyto úroky nikam neodesílají. Podléhají i tyto úroky oznamovací povinnosti finančním úřadu podle § 38da zákona o daních z příjmů? 

Můj dotaz se týká správné daňové nabývací ceny pozemku při jeho prodeji. V prosinci 2007 byla založena akciová společnost DD a.s. Základní kapitál společnosti činil 15 mil. Kč. Zakladatelé tento základní kapitál splatili nepeněžitým vkladem pozemků, jejichž hodnota byla ke dni založení společnosti stanovena znaleckým posudkem na 15 mil. Kč. Tito zakladatelé pořídili dané pozemky na základě kupní smlouvy v srpnu 2007 za kupní cenu 600 000 Kč. V červenci 2008 prodali zakladatelé veškeré své akcie společnosti AB s.r.o., jež se stala mateřskou společností společnosti DD a.s. V roce 2017 zanikla společnost DD a.s. sloučením se svou mateřskou společností AB s.r.o.. Nástupnickou společností se stala společnost AB s.r.o., na kterou přešel veškerý majetek společnosti DD a.s. včetně daných pozemků. V roce 2019 společnost AB s.r.o. dané pozemky prodala za 30 mil. Kč. Jakou daňovou nabývací cenu může společnost AB s.r.o. uplatnit v roce 2019 do daňových výdajů oproti výnosům z prodeje pozemků? 

Právní služby ve věci fúze společností jsme vyfakturovali na investiční fond s DPH, který nám tuto fakturu vrátil, že faktury by měly být v souladu s § 54 zákona o DPH vystaveny v režimu osvobození, neboť jsou fakturovány na fond. Je tomu tak?

Firma ABC je neauditovaná mikro účetní jednotka s jediným společníkem FO, který je zároveň jednatelem. Společník poskytl do společnosti půjčku a pronajímá ji nebytový prostor pro podnikání. Tento společník dále vlastní ze 100% i firmu DEF a tato firma DEF obchoduje s firmou ABC. Musí firma ABC sestavovat a zveřejňovat v OR zprávu o propojených osobách dle § 82 ZOK? Je třeba v této zprávě o prop. os. firmy ABC zachytit dle § 82 odst. 2 písm. e) ZOK - vztah mezi společníkem (ovládající osobou) a firmou ABC (ovládanou osobou) - nájemní vztah i půjčku včetně finančních informací např. o jakou výši půjčky a nájmu jde nebo stačí nefinanční informace ze smlouvy? A mezi firmou ABC a DEF je třeba ve zprávě o vztazích taktéž popsat vztah (jako ovládaných osob stejnou ovládající osobou) i včetně finančních informacích obchodu?

Společnost A a. s. vlastnila k 1. 1. 2019 pozemek č. 1 a č. 2. V průběhu roku 2019 společnost A a.s. nakoupila nebo směnila pozemky č. 3 až č. 15. K 1. 10. 2019 byl zpracován Projekt rozdělení formou odštěpení se vznikem nové společnosti B a.s.. Rozhodným dnem rozdělení je 1.1.2019. Podle Projektu se ze společnosti A a.s. odštěpily do společnosti B a.s. mj. pozemky č. 1 až č. 10. U pozemků č. 1 a č. 2, které společnost A a.s. vlastnila již k 1. 1. 2019, předpokládám vyloučení z předmětu daně podle § 5 písm. b) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. Vztahuje se vyloučení z předmětu daně i na pozemky č. 3 až č. 10, které společnost A a. s. k rozhodnému dni 1. 1. 2019 nevlastnila?

Firma na Slovensku - matka Firma v Čechách - dcera. Jednatelé jsou zaměstnanci matky a v české dceřiné společnosti jsou zaměstnaní jenom na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Jednatelé jezdí každý měsíc na pár dní do dceřiné společnosti, a tak dceřiná společnost pronajala byt, aby nemuseli bydlet na hotelu. Cesťáky si psát nechtějí. Daňově tedy může jít celý nájem bytu do nákladů nebo je tam nějaký háček? Pak se může stát, že byt bude využívat zaměstnanec ze Slovenska, který bude mít v české dceři klasický pracovní poměr. Bohužel v tuto chvíli mi není známo, kde bude mít výkon práce stanovený v pracovní smlouvě. Pokud by byla ČR - v sídle dceřiné společnosti, tam by se to bralo jako benefit, takže by firma musela částku nad 3 500 Kč dodanit zaměstnanci ve mzdě? Nájem by ale byl stále daňově uznatelný celý, že ano? A co když nastane situace, kdy v bytě bude bydlet zaměstnanec (v jednom pokoji z třípokojového bytu) a zbylé dvě místnosti by využívali jednatelé, když na pár dní v měsíci přijedou? 

Společnost "A" odštěpuje majetek do společností "B" a "C" ; bez zániku "A". Jsou náklady odštěpení - znalecké posudky, právní , účetní a další nezbytné služby daňově uznatelným nákladem společnosti "A"? Důvodem odštěpení je ekonomická optimalizace hospodaření.