Otázky s klíčovým slovem: Spojené osoby

Firma (s. r. o.) by chtěla prodat auto bývalému spolupracovníkovi, který je aktuálně v insolvenci. Strany se dohodly, že by auto bylo splaceno po dubnu 2023, a to na splátky (cca 2 000 Kč měsíčně). Postup je schválen insolvenčním správcem. Chtěli bychom ale ověřit, zda je tento postup účetně v pořádku nebo zda existují nějaké okolnosti, které bychom měli brát v úvahu. Smlouva by byla podepsána tento rok, výnosy i DPH bychom samozřejmě danili tento rok.

Právnická osoba A nakoupila dne 14. 8 .2017 akcie odpovídající podílu na společnosti B ve výši 4 % za 1 160 000 Kč. Dne 22. 5. 2020 je prodala jiné společnosti za 12 000 000 Kč. Bude příjem za akcie daňový a bude ztráta z prodeje také daňová, nebo lze uznat jako daňový výdaj pořizovací cenu akcií pouze do výše příjmů z prodeje těchto akcií?

Som daňový rezident ČR a vlastním českú s.r.o. plátca DPH. Som jediným majiteľom, nemám zamestnancov, obrat do 1 mil CZK. Minulý rok som sa vrátil na Slovensko a mám s tým spojené problémy. K výkonu činnosti potrebujem internet, tarif na mobil, nákup počítača a pod., ale slovenské firmy (O2, T-mobile, ...) neumožňujú uzatvárať zmluvy na české IČO. Taktiež účetní ma varovala, že nákup počítača podlieha 2x DPH v ČR aj SR, pretože reverse charge v mojom prípade neplatí. Z tohto dôvodu som sa rozhodol založiť slovenskú s.r.o. kde by jediným majiteľom bola česká s.r.o. 1) Prosím o info, či musí moja účetní robiť konsolidovanú účetní uzávierku (ak som dobre pochopil, tak mikro účetní jednotky ako je moja s.r.o. túto povinnosť nemajú). 2) Aký by bol daňový a účetní dopad transakcie, kedy by moja česká materská spoločnosť poslala na účet slovenskej dcérskej spoločnosti povedzme 150 000 CZK? Tieto prostriedky by boli použité na úhradu nákladov (internet, tarif, nákup majetku a pod.). Moja predstava je taká, že 150 000 CZK by bolo pre českú firmu nákladom, pre slovenskú príjmom. Českej by sa znížil základ dane o 150 000 CZK a slovenskej naopak zvýšil. Ak by slovenská s.r.o. mala náklady vo výške 100 000 CZK, tak z 50 000 CZK by zaplatila daň z príjmu a tým by to bolo vyriešené. 

Česká s. r. o. půjčuje v průběhu roku peníze na provoz své 100% dceřiné společnosti na Slovensku. Půjčka je realizována v eurech a v průběhu roku ji slovenská společnost dle svých možností splácí. Při jednotlivých úhradách v eurech se kurzový zisk neřeší, řeší se ke konci roku přepočtením akruálním kurzem k 31. 12. Mateřské Společnosti vznikl rozdíl v důsledku přepočítání kurzem ve výši 200 tis. ve prospěch mateřské společnosti, t.j. kurzový zisk. Půjčka je účtována na účet 378. Společnost zaúčtuje interním dokladem 200 000 Kč na 378 MD a 663 D - je tento postup v pořádku?

OSVČ vložila část obchodního závodu do s. r. o. s výjimkou nemovitostí a investičního úvěru. Následně s. r. o. načerpala bankovní úvěr na poskytnutí zápůjčky svému společníku (OSVČ) na splacení jejího investičního úvěru. Úrok ze zápůjčky účtovaný společníku je stanoven ve výši úroku z bankovního úvěru čerpaného s. r. o., splátky zápůjčky jsou shodné se splátkami úvěru. Je možné tento úrok ze zápůjčky považovat za úrok v ceně obvyklé nebo je nutné, aby s. r. o. účtovala svému společníku vyšší úrok, než sama platí bance?

ˇČeská s. r. o. je 100% vlastníkem slovenské s. r. o., ze které se rozhodla si vyplatit podíl na zisku za rok 2020. Podíl na zisku není na Slovensku předmětem daně, jelikož se jedná o nerezidenta smluvních států. Předpokládám tedy, že podíl na zisku ze slovenské firmy bude předmětem daně v Česku. Bude daněn 15% srážkovou daní stejně jako u českých firem? A kdy se musí daň odvést, v okamžiku, kdy bude podíl připsán na účet v ČR? daňové přiznání se potom bude podávat také za stejný měsíc nebo stačí až ve vyúčtování za rok 2021?

Za jakých podmínek může firma s. r. o. půjčit jednorázově jinému s. r. o. finanční hotovost? Je omezena hranice půjčky (9 mil.)? Kde najít běžnou výši úroků? Zejména proto, že společníky s. r. o. jsou bratři. 

Lze pokračovat v tvorbě zákonných opravných položek (případně k následnému daňovému odpisu) k pohledavkám získaných v rámci nákupu části závodu? Vůči dlužníkům není vedeno soudní ani jiné vymáhací řízení.

Obchodní společnost s. r. o. s názvem ALFA (matka) koupila v prosinci 2020 podíl (100 %) na základním kapitálu obchodní společnosti s. r. o.  s názvem BETA (dcera). Obě společnosti jsou českými daňovými rezidenty. Do budoucna lze předpokládat, že držba podílu ve společnosti BETA bude nepřetržitě déle než 12 měsíců a stále ve výši 100 %.

1) Pokud valná hromada společnosti BETA rozhodne v červnu 2021 o výplatě podílů na zisku za účetní období roku 2020, a v co nejkratším termínu po tomto rozhodnutí je vyplatí společnosti ALFA, bude splněna podmínka pro osvobození příjmu z podílu na zisku dle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP?

2) Pokud by valná hromada společnosti BETA v lednu 2021 rozhodla o výplatě zálohy na podílu na zisku (za rok 2020) pro společnost ALFA, bude i tato záloha osvobozena?

Mateřská společnost přijala úvěr na pořízení podílu v dceřiné společnosti. Mateřská společnost čerpá úvěr na pořízení podílu v dceřiné společnosti a v této souvislosti jí vznikají kromě úroků z úvěrů i další výdaje hrazené bance jako: bankovní poplatky za vedení úvěrového účtu, výpisy, náklady na obstarání (bankovní posudek) a zpracování úvěru, apod. Nyní mateřská společnost uvažuje o změně způsobu financování úvěru na pořízení podílu v dceřiné společnosti, a to tak, že by si vzala úvěr nový, kterým by plně uhradila (refinancovala) úvěr současný, proto si objednala poradenskou službu, která se týkala odborného posouzení a ekonomického vyhodnocení zamýšleného kroku refinancování původního úvěru novým úvěrem. Považují se další výdaje hrazené bance a výdaje na poradenskou službu za přímý nebo režijní (nepřímý) náklad mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti dle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, případně dle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP? Nebo lze tyto další výdaje hrazené bance a výdaje na poradenskou službu považovat za daňově uznatelné náklady dle § 24 ZDP?