Jsme střední škola. Nyní naši učitelé objednali náhr. díly na CNC u zahraničního dodavatele. Na faktuře je uvedeno: Osvobozeno od DPH dle článku 138 směrnice Evropské komise o DPH. Musím to dodanit? Musím udělat souhrnné hlášení nebo to jen nějak uvést do přiznání DPH?
Firma v říjnu 2020 zjistila chybu ve fakturaci služeb do jiného členského státu uváděných na řádku 21 přiznání k DPH. Firma podala podle § 102 ZDPH následné souhrnné hlášení za měsíce březen a červen 2020, kterými chyby v SH odstranila. Dodatečné přiznání k DPH ale nepodala, protože nedošlo ke změně daňové povinnosti. Vycházela přitom z ustanovení § 141 daňového řádu. Správce daně firmu kontaktoval, aby dodatečné přiznání k DPH podala, jinak firmě bude doručena oficiální výzva. Z jakých ustanovení ZDPH vychází správce daně při stanovení povinnosti uvést v soulad souhrnné hlášení s řádkem 21 přiznání k DPH?
Jsem plátce DPH (fyzická osoba) vedu daňovou evidenci a firma z Německa (je také plátce DPH) provede na naší zemědělské farmě opravu asfaltových ploch. Bude faktura od nich bez DPH a nebo k tomu budu dopočítávat DPH 21 % a do jakých řádků v přiznání k DPH uvedu tuto částku za provedenou službu, kde se to promítne v kontrolním hlášení, v jakém odd. musím podávat i souhrnné hlášení? Nemám s tímto žádnou zkušenost, tak prosím o radu. Zároveň nevím, kde mohu ověřit DIČ německé firmy a zda DIČ bude začínat označením DE.
Společnost (dříve sdružení) o třech společnících poskytují služby pro osobu registrovanou k DPH v EU. Jeden společník vystaví na odběratele za celkové plnění daňový doklad (za celou společnost) a tuto částku uvede v přiznání na ř. 21. Zároveň tuto hodnotu plnění uvede v souhrnném hlášení. Zbývající dva společníci si vyúčtují své třetiny (z celkového plnění) u prvního společníka, a to ve stejném daňovém režimu, ve kterém bylo poskytnuto plnění třetí osobě. Toto plnění pak uvedou na ř. 21 daňového přiznání. Ovšem souhrnné hlášení už nepodávají. Je tento postup správný?
Společnost s r. o., plátce DPH, provádí těžební práce v lese pro německého odběratele, který mu poskytl německé DIČ. Práce jsou prováděny jak v Německu, tak v Česku. Z hlediska DPH se u obou míst plnění postupuje podle § 9 zákona o DPH + souhrnné hlášení?
Jaké je pravidlo pro rozdělení zboží a služby do souhnného hlášení? Naše firma prodává zboží a v té souvislosti některým zákazníkům fakturuje poštovné, balné do zahraničí (většinou do EU). Vše - zboží i dopravné/balné - je na jedné faktuře. Má tato faktura jako celek spadnout do kolonky v souhrnném hlášení do zboží, nebo se má dělit na zboží a službu? Služba je v malé částce oproti dodanému zboží.
Je možné zaslat zboží konečnému příjemci například německé pobočce NW do Číny (do třetí země, popř. do Norska, Švýcarska) a fakturovat to přímo té německé firmě NW do Německa (do EU)? Zboží nechat vyclít na NW Čína, poslat s fakturou, kde je odběratel NW Německo, ta Čína je pouze konečný příjemce? Do jakého řádku DPH uvádím? Do ř. 20 nebo ř. 22? Jak je to se souhrnným hlášením?
OSVČ vede DE se dnem 8. 11. 2018 stal identifikovanou osobou § 6g ZDPH - pořídil zboží z EU za více než 326 000 Kč. Co s přiznáním DPH? Dát do ř. 3 - pořízení zboží z jiného členského státu a vypočtenou DPH na výstupu odvést? Jako identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet. A pokud ano, bude daňová povinnost u identifikované osoby daňovým nákladem? Stejně asi budu řešit i to, že OSVČ používá k propagaci zboží i reklamu na Google AdWords, z přijaté faktury od Googlu k ZD vypočítám DPH, kterou odvedu a zase nemohu nárokovat. Dotkne se tato situace nějak souhrnného hlášení? Kontrolní hlášení vím, že se nepodává.
Český podnikatel, plátce DPH v ČR, provádí na území Německa stavební práce pro německé plátce. Jak se vykazuje toto plnění v přiznání k DPH, v souhrnném hlášení, popř. musí se registrovat k DPH v Německu?
