Otázky s klíčovým slovem: Sociální pojištění

počet otázek s klíčovým slovem : 218



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Cizinci a odvody

ID24583 | | Ing. Marta Ženíšková, Ing. Antonín Daněk

Zaměstnavatel přijal na DPČ občana Slovenska. Tento zaměstnanec prozatím čeká na určení příslušnost k právním přepisům. Rádi bychom se zeptali, do kterého státu máme odvádět zdravotní a sociální pojištění do chvíle, než obdržíme rozhodnutí o určení příslušnosti? 

Sociální pojištění OSVČ poskytující služby v cizině

ID24582 | | Ing. Marta Ženíšková

OSVČ letecký mechanik poskytuje své služby různě po světě. Bydliště má v ČR, rodinu má v ČR, vedení daňové evidence má v ČR, avšak zatím nevykonává činnost mechanika v ČR. Podle 14 článku nařízení Evropského parlamentu č. 2009R0987 (a potažmo nařízení ES č. 883/2004) se určí jako příslušný členský stát pro sociální pojištění ten, kde je větší podíl než 25% u daného kriteria. Je možné využít kritérium „doba strávená v ČR“ - kdy by důkazem byl soupis dnů, kdy nebyl v cizině?

Odměna učni na praxi

ID24557 | | Josef Rajdl

Naše firma přijme učně na praxi zhruba pět týdnů v období tří měsíců. Máme sepsanou smlouvu se školou, ve které je uvedeno: Dodavatel poskytne žákovi finanční odměnu za produktivní práci ve výši min. 30 % minimální mzdy, tj. min. 40 Kč/hod. produktivní práce, a to podle kvality, množství a přístupu k vykonávané práci. Odměna bude žákovi vyplacena přímo. Žák je pojištěn úrazově ve škole (KOOPERATIVA). Jakým způsobem máme postupovat - je možné vyplatit studentovi odměnu najednou po skončení praxe na základě pokladního dokladu, nebo je potřeba sepsat ještě nějakou dohodu? Předpokládám, že odměna z praxe je osvobozena od daně z příjmů. Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Příjem asi 7 000 Kč, nevzniká tedy ohlašovací povinnost vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně?

Dar pro zaměstnance

ID24454 | | Ing. Jiří Vychopeň

Zaměstnavatel (s. r. o.) předává zaměstnancům u příležitosti narození dítěte autosedačku. Jak postupovat z hlediska daní z příjmů u zaměstnavatele a zaměstnance?

Fiktivní pojištění - EU

ID24451 | | Ing. Martin Děrgel

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento?

2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

Úmrtí zaměstnavatele zaměstnávajícího rodinné příslušníky

ID24419 | | Ing. Martin Děrgel

Zemřel zaměstnavatel - OSVČ, který zaměstnával svého syna a jeho manželku. Syn bude patrně pokračovat v provozování živnosti. Když bude syn pokračovat v živnosti do té doby, než získá vlastní živnostenské oprávnění, jaký bude jeho statut? Může sám sebe a svou manželku zaměstnávat, či jejich pracovní poměr úmrtím zaniká? Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním?

Zaměstnání Čecha v ČR polskou firmou

ID24385 | | Ing. Martin Děrgel

Polská firma, která nemá v ČR provozovnu, hodlá zaměstnat českého zaměstnance. Ten pro ni bude v ČR shánět odběratele. Polská firma musí z tohoto zaměstnaneckého poměru vypočítávat mzdu a odvádět SP, ZP a FÚ dle českých zákonů. Jakým způsobem se polská firma zaregistruje k odvodům u zmíněných institucí, když nemá v ČR provozovnu a není zapsaná v českém obchodním rejstříku? Má polská firma nějaké jiné povinnosti související se zaměstnáním českého občana? (např. oznámení na ŽÚ, nějaká jiná registrace na úřadech, vyplnění nějakých výkazů atd.?)

Dohoda o provedení práce

ID24337 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Odměna jednatele za výkon funkce

ID24287 | | JUDr. Marcela Smutná

Jednatel má odměnu ve výši 2 500 Kč - odvádíme zdravotní pojištění a zálohově daň z příjmů - předpokládám, že tak je to správně. Sociální pojištění neodvádíme? Je to tak správně? Jednatel podepsal prohlášení. Zdravotní pojištění je odvedeno z částky 13 350 Kč, protože svoji podnikatelskou činnost bude provozovat jako vedlejší - je to tak správně? Jak je to prosím s dovolenou - musí dle zákona nějakou mít nebo ne? Funkci vykonává maximálně 2 hodiny týdně. Má odměna jednatele nějaký vliv na jeho podnikatelskou činnost?

Benefity pro zaměstnance - odvod sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň

ID24242 | | Ing. Martin Děrgel

Musí zaměstnavatel srážet zdravotní, sociální pojištění a zálohovou daň z následujících benefitů pro zaměstnance?

1) Zaměstanci, který má dlouhodobou pracovní neschopnost, je nakoupeno ovoce v hodnotě do 100,- Kč. Placeno z fondu kulturních a sociálnch potřeb - účet 423.

2) Zaměstnanec přinese vstupenky na různé kulturní akce (z kina, divadla, vstupenka na hrad atd.) v hodnotě nad 2 000 Kč. Hotově je mu proplacena částka 2 000 Kč rovněž z fondu kulturních a sociálních potřeb. V případě, že by zaměstnavatel nakupoval tyto benefity pro zaměstnance, musí být na dokladu jako odběratel uveden přímo zaměstnavatel, aby se jednalo o nepeněžní plnění, ze kterého není třeba odvádět sociální, zdravotní pojištění, zálohu na daň z příjmu zaměstnance?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru