Otázky s klíčovým slovem: Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

počet otázek s klíčovým slovem : 96



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Kompenzace za stažení pracovní nabídky

ID26239 | | Ing. Martin Děrgel

Zaměstnavatel (s. r. o.) nabídl uzavření pracovního poměru občanovi SR, měl původně nastoupit k 1. 4. 2020, vzhledem k vyhlášení nouzového stavu a situaci kolem COVID19, kdy nešlo překračovat hranice, byla nabídka zrušena. Nebylo možné ani uvažovat o posunutí počátku pracovního poměru, firma již nemá po skončení nouzového stavu pro danou pracovní pozici uplatnění z důvodu poklesu poptávky po jejích službách. Kandidát mezitím podnikl kroky k přestěhování do města, kde firma sídlí, vynaložil určité výdaje na stěhování, zaplatil kauci na nájem… Zaměstnavatel by za normálních okolností byl z titulu předsmluvní odpovědnosti dle NOZ povinen tyto výdaje uchazeči uhradit, byť ještě nebyla uzavřena pracovní smlouva. Zájem uzavřít pracovní smlouvu byl již v takové fázi, kdy o tom ani jedna ze stran nepochybovala. Za daného stavu však existovala k jednání zaměstnavatele ospravedlnitelný důvod a není proto k takové náhradě škody povinen (toto konzultováno s právníkem). Přesto se rozhodl, že uchazeči část nákladů proplatí nebo tam, kde žádné náklady nevznikly, proplatí mu jakousi kompenzaci za stažení pracovní nabídky. Jak se k takové náhradě postavit z pohledu daně ze závislé činnosti a jak z pohledu daňové uznatelnosti takové kompenzace?

1. Spadne příjem do § 6 ZDP jako příjem související s budoucím zaměstnáním, když pracovní smlouva uzavřena nebyla a v okamžiku uzavření dohody o výplatě kompenzace je zřejmé, že k tomu ani k tomu nedojde? Kompenzace je vyplácena právě z toho titulu, že budoucí zaměstnání nevznikne.

2. Uchazeč je slovenský daňový rezident. Má tento příjem zdroj v ČR dle § 22 ZDP a měl by uchazeč zdanit tento příjem v ČR aspoň v rámci § 10 v českém DPFO, pokud se tak nestane dle § 6 ZDP? Nebo jej zdaní pouze dle slovenských předpisů v rámci slovenského DPFO?

3. Bude pro s. r. o. uvedená kompenzace daňovým nákladem?

Český řidič kamiónu pendlující mezi ČR a Německem z pohledu SZDZ

ID26158 | | Ing. Martin Děrgel

a) Česká s. r. o. zaměstnává řidiče kamionu, který pendluje po celý rok 4-5 pracovní dny mezi ČR a Německem. Sice jsou v Německu déle než 183 dnů v kalendářním roce, ale české s. r. o. nevznikla v Německu stálá provozovna. Zdanění mezd tedy probíhá v ČR (jsme v souladu s čl. 15 SZDZ ČR-SRN).

b) Pokud ale tato česká s. r. o. přidělí řidiče do Německa dle § 43a zákoníku práce a řidiči zase pendlují CZ-DE 4-5 dnů v týdnu? Mzdy vyplácí česká s. r. o., řidiči jsou řízeni od německého uživatele, kamiony má v majetku německý uživatel, CZ řidič musí mít stejné mzdové podmínky jako DE řidič (§ 43a ZP).

Výplata podílů na zisku do Německa

ID25956 | | Josef Rajdl

Německý občan a zároveň daňový rezident Německa, má podíl v české s. r. o., ve výši 25 %. Společnost má v úmyslu vyplácet každoročně společníkům podíly na zisku. Otázka tedy zní, jakou daň srazit z podílu tohoto německého společníka? V ZDZP je uvedena srážková daň 15 %, ale ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění je uvedeno v čl. 10 odst. 2b, že osoby mající podíl na ZK nejméně 25 %, mohou být zdaněny maximálně 5 %. Na první pohled mi tedy vyplývá, že bychom tomuto společníku měli srazit pouze 5 %. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli je má dedukce správná, nebo zde jsou ještě další okolnosti, které je potřeba zohlednit? A pokud by mělo být opravdu sraženo jen 5%, ale společnost dosud srážela 15 %, lze dodatečně výši těchto srážek opravit? 

Zdaňování příjmů daňových nerezidentů

ID25631 | | Josef Rajdl

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?

Licenční poplatky

ID25595 | | Ing. Christian Žmolík

Pokud platíme licenční poplatky za antivirový program společnosti v Irsku, sazba srážkové daně by měla být 10 % z užití. S dodavatelem je složitější komunikace a musíme jim zaplatit celou hodnotu faktury a my tady odvedeme ještě 10% na srážkové dani, máme pro ně žádat potvrzení o zaplacení daně a byla by takto zaplacená daň ještě nad hodnotu faktury pro nás uznatelným nákladem. Do Polska platíme také licenci za software, tam je také 10% srážková daň? 

Oznamovací povinnost o příjmech plynoucích do zahraničí

ID25535 | | Ing. Jan Matějka

Co vše spadá pod oznamovací povinnost o příjmech plynoucích do zahraničí? Jaké jsou limity a jaký je způsob oznámení na FÚ?

Penze ze Spojeného království

ID25292 | | Ing. Martin Děrgel

Klient během roku 2019 obdržel dvě jednorázové platby z veřejného důchodového systému Velké Británie a v prosinci začal pobírat pravidelnou měsíční penzi. Nejedná se o penzi za veřejnou službu. Je český daňový rezident. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem se dočetla, že penze se zdaní pouze v ČR, ale je mi to divné, protože v UK jsou tyto penze osvobozeny od daně. Můžete mi prosím potvrdit, jaký je správný postup? A pokud bude potřeba danit v ČR, je možnost použít částečné osvobození od zdanění důchodů, jako to mají české důchody?

Zdanění daru z Francie

ID25206 | | Ing. Martin Děrgel

Český daňový rezident (fyzická osoba) obdrží dar od francouzského občana, daňového rezidenta Francie. Předmětem daru bude podíl v obchodní korporaci, jejíž aktiva pozůstávají z více než 50 % své hodnoty z nemovitého majetku umístěného na území Francie. Tento dar bude zdaněn ve Francii daní darovací v souladu s tamní daňovou legislativou. Poplatníkem této daně je obdarovaný, tedy český daňový rezident. Domníváme se, že pro posouzení zdanění v České republice je nutné vyjít z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Francií v oboru daní z příjmu a majetku. Podle komentáře ke vzorové smlouvě OECD, z níž vychází i příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi ČR a Francií, spadají příjmy ve formě darů pod článek 13 – „Zisky ze zcizení majetku“. Komentář na tomto místě zároveň dodává, že článek 2 smlouvy, který vyjmenovává daně, na které se smlouva vztahuje, bývá koncipován natolik obecně, že zpravidla definičně pojme i nejrůznější daně, které mohou jednotlivé státy na příjmy ve formě darů uvalovat. Protože příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Francií obsahuje pouze demonstrativní výčet daní, na které se smlouva vztahuje (..“Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou zejména..“), domníváme se i daň darovací uhrazenou ve Francii je možné v daném případě zahrnout pod působnost smlouvy. V souladu s článkem 23 odst. 2 mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Francií pak může obdarovaný započítat daň darovací uhrazenou z příslušného daru ve Francii formou prostého zápočtu oproti dani z příjmů, kterou bude povinen uhradit z nepeněžního příjmu ve formě daru v České republice. Prosíme o potvrzení správnosti výše popsaného závěru, tedy možnosti započítat daň darovací uhrazenou ve Francii oproti daňové povinnosti k dani z příjmů v ČR.

Rekapitulace o dani sražené podle zvláštní sazby daně

ID24747 | | Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?

Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění

ID24959 | | Ing. Petra Konderlová

Do Seznamu pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění v daňovém přiznání do sloupce č. 5 se píše zahraniční příjem (jedná li se o příjem ze zaměstnání) v hrubé výši BEZ fiktivního pojištění nebo S fiktivním pojištěním? 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru