Otázky s klíčovým slovem: Rezervy

počet otázek s klíčovým slovem : 128



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Opravná položka k postoupeným pohledávkám

ID26060 | | Josef Rajdl

Společnost jako postupník pořídila na základě Smlouvy o postoupení pohledávky pohledávku v celkové výši 544 942 Kč (nominální hodnota = pořizovací hodnotě). Pohledávka je specifikována jako pohledávka, která ve svém souhrnu vznikla z titulu neuhrazení jednotlivých faktur ve výši: 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, a nedoplatek z faktury ve výši 167 000Kč (původní výše faktury 667 000Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč). Faktury byly u postupitele účtovány do výnosu. Splatnost původních faktur je v roce 2017. Postupník postupiteli uhradil celou částku 544 942 Kč. Naše společnost-postupník nevede žádné soudní řízení s dlužníkem, dlužník není v insolvenci, dlužník neuhradil žádnou částku.

Prosím o zodpovězení otázek:

a) lze k takto nabytým pohledávkám ve výši 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a, protože jejich rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejich vzniku byla nižší než 200 000 Kč, nebo je vznik pohledávky dán Smlouvou o postoupení a jedná se tedy o pohledávku vyšší než 200 000 Kč a daňově účinnou opravnou položku nemůžeme tvořit, protože je vyšší než 200 000Kč a nezahájili jsme soudní řízení?

b) lze k nedoplatku z faktury 167 000 Kč (původní výše faktury 667 000 Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč) vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a? Nebo nelze, protože původní hodnota pohledávky byla 667 000 Kč?

 c) pokud k pohledávkám nelze vytvořit daňově účinnou opravnou položku, můžeme pohledávky nedaňově kdykoliv odepsat bez tvorby nedaňové opravné položky? Nebo musíme vytvořit nedaňovou opravnou položku, tu následně rozpustit a pohledávku odepsat? Lze provést v jednom účetním období?

Tvorba zákonných opravných položek u ostatní finanční instituce

ID26044 | | Ing. Martin Děrgel

Právnická osoba v minulých letech splnila podmínky uvedené v § 5a zákona o rezervách a vytvářela opravné položky, toto se dělo v souladu se zákonem. Jednou z podmínek pro tvorbu OP podle § 5a je, že právnická osoba je ostatní finanční institucí, za které se považuje (§ 5a odst. 2) osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěr (to předpokládám dokládáme živnostenským oprávněním). Stalo se to, že PO již přestala nové spotřebitelské úvěry poskytovat a zrušila živnostenské oprávněn, tedy aktuálně podmínku finanční instituce nesplňuje. Podle našeho názoru, nemůžeme nové další opravné položky k původním nesplaceným pohledávkám dle tohoto ustanovení tvořit, s tím jsme srozuměni, otázka je, zda musíme rozpustit dříve vytvořené opravné položky k dosud nesplaceným pohledávkám (tj ty, které jsme tvořili v době, kdy jsme firma finanční institucí byla). Takovou podmínku jsme v zákoně o rezervách nenašli. V době tvorby OP firma finanční institucí byla a mohla tvořit OP. Některé pohledávky z daného období jsou stále neuhrazené a tam bychom rádi OP zachovali, tam kde dochází k úhradě bychom postupně rozpouštěli. odst

Tvorba rezervy na pěstební činnost

ID25926 | | Ing. Jan Ployer

Společnost (s. r. o.) na základě smlouvy o pachtu obhospodařuje les (provádí těžbu a následně opětné zalesňování a s tím související další práce). Propachtovatelem (vlastníkem lesu) je fyzická osoba. Dle smlouvy pak přebírá pachtýř plnou zodpovědnost za řádné hospodaření v lesích a plnění povinností daných lesním zákonem. Tento zákon v § 31 a 32 ukládá vlastníkovi povinnosti ohledně obnovy, výchovy a ochrany lesa. Pachtýř (s. r. o.) tedy má v nákladech výdaje na obnovu, výchovu a ochranu lesního porostu. Může na základě uzavřené smlouvy pachtýř tvořit rezervu na pěstební činnost podle § 9 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, kde je uvedeno, že rezervu mohou podle lesního zákona tvořit poplatníci, jimž tento zákon (lesní zákon) povinnost ukládá? Zákon obecně povinnost ukládá vlastníkovi, ten ji ale smluvně převedl na pachtýře. Pro jistotu uvádím, že se tedy jedná o lesy v soukromém vlastnictví.

Tvorba zákonné opravné položky, uznání dluhu a prodloužení doby splatnosti pohledávky

ID25716 | | Ing. Martin Děrgel

1. Pokud "včas" přihlásíme pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, musíme tvořit vždy pohledávky podle § 8 nebo můžeme dle § 8a, tedy zda můžeme tvořit časovou zákonnou opravnou položku nebo jen závazné tvořit již dle § 8. 2. Dále máme podepsané u jiné pohledávky uznání dluhu dne 4. 1. 2019 , čímž se doba promlčecí prodlužuje o 10 let. Pokud máme pohledávku vytvořenou a splatnou k 5. 1. 2016 a zákonnou opravnou položku jsme k 31. 12. 2018 dle § 8a vytvořili ve 100 %, můžeme tuto pohledávku např. k 31. 12. 2019 daňově odepsat nebo pokud daňově neodepíšeme můžeme u této pohledávky ponechat 100 % ZoP k 31. 12. 2019? Předpokládám, že uznáním dluhu se nemění doba splatnosti, to bychom museli mít pravděpodobně další smlouvu o prodloužení splatnosti pohledávky 3. Pokud máme jinou smlouvu o prodloužení splatnosti, musíme pak ZoP ve 100 % zrušit? Například se dodatkem podepíše, že pohledávka je splatná k 31. 12. 2019, pak ZoP ve výši 100 % dle § 8a vytvořená dle bodu 2 tohoto příkladu se musí zrušit? 

Rezervní fond

ID24659 | | Ing. Zdeněk Morávek

 Dle § 30 odst. b) zákona č. 250/2000 Sb. lze rezervní fond použít k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady. Toho jsme v průběhu l. pololetí 2019 využili a finanční prostředky rezervního fondu jsme čerpali. Koncem roku 2019 již tyto finanční prostředky nebudeme potřebovat a chtěli bychom je opět do rezervního fondu vrátit. Lze to takto provést? Zákon o tom nic neříká.

Opravná položka k pohledávce nepřihlášené do insolvence a odpis pohledávky

ID24657 | | Ing. Miroslava Kočová

V roce 2018 jsme vytvořili opravnou položku k pohledávce dle § 8a zákona o rezervách, ale v roce 2019 jsme zjistili, že dlužník je od 05/2018 v insolvenci. Je možné k pohledávce nepřihlášené do insolvence (nad 30 000 Kč) tvořit daňově uznatelné opravné položky a poté ji daňově odepsat?

Čerpání rezervy na opravu nemovitosti

ID24569 | | Ing. Jan Ployer

Společnost s r. o. vytvořila v roce 1994 rezervu na opravu nemovitosti - na opravu střechy. Nemovitost je v jejich vlastnictví. V roce 2019 zahájí opravu střechy - tudíž čerpání rezervy. Předpokládá dokončit opravu střechy v následujících 2 až 3 letech. Rezerva byla vytvořena dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. Čerpání rezervy bude tedy probíhat také dle tohoto znění zákona? Může být tedy rezerva čerpána po dobu 2-3 let?

Období zaúčtování tvorby opravných položek

ID24542 | | Ing. Ivana Pilařová

Musíme zaúčtovat tvorbu opravné položky k pohledávkám podle § 8a zákona o rezervách přesně v měsíci, kdy jsou po splatnosti 18 nebo 30 měsíců, nebo stačí, když jsou vytvořeny ke konci zdaňovacího období?

Odpis pohledávky - zúčtování OP k pohledávkám v insolvenčním řízení

ID24352 | | Ing. Ivana Pilařová

Společnost má vytvořené OP k pohledávkám dle § 8 i § 8a ZoR. Některé OP jsou i pohledávkám splatným v r. 2007, 2008. Insolvenční/konkursní řízení však dosud nebylo ukončeno; od právníků stále při uzávěrkách dostáváme seznam, kde je vidět, že řízení stále pokračuje. Pohledávky byly řádně a včas přihlášeny. Nepředpokládáme už, že by byly vůbec uspokojeny, ani částečně. Kvůli těmto pohledávkám evidujeme vysoký stav účtů 311 a 391.Pohledávky bychom už evidovali jen podrozvahově. Je možné zúčtovat tyto opravné položky a daňově odepsat uvedené pohledávky? Jak správně postupovat?

Odpis pohledávky v konkurzu

ID24297 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost Železo s. r. o., měla pracovitou paní účetní, která už je v zaslouženém důchodu. Firma měla nezaplacenou pohledávku, v minulosti ji řešila domluvou, žádostmi, ale nakonec se připojila se svojí pohledávkou 500 000 Kč do konkurzu. Výsledek konkurzu po letech řešení: soud přiznal plnění ve výši 290 000 Kč, které dorazily na účet. Bohužel pracovitá paní účetní netvořila zákonné opravné položky v průběhu let. Nedobytná pohledávka byla uhrazena z úplaty 290 000 Kč jako plnění a řešíme, jak odepsat zbytek 210 000 Kč. Je doloženo soudní rozhodnutí o plnění jen z části pro nedostatek majetku dlužníka, ale nebyla tvořena opravná položka. Můžeme v dobré víře odepsat jako daňový náklad běžného roku ke dni nabytí právní moci rozsudku?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru