Otázky s klíčovým slovem: Registrace k dani

počet otázek s klíčovým slovem : 522



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Nákup a prodej aut z EU a třetích zemí

ID25359 | | Ing. Martin Novák

OSVČ, neplátce, bude podnikat v nákupu a prodeji aut. Auta bude pořizovat v EU, ale také ve Švýcarsku. Jak je to s registrací k DPH pokud bude nakupovat v EU a s registraci k DPH pokud bude nakupovat mimo EU? Auta bude opravovat a dále v ČR prodávat.

Vývoz zboží do třetích zemí - obrat DPH

ID25253 | | Ing. Martin Svoboda

Společnost s.r.o., neplátce DPH, plánuje mimo obchodování v rámci tuzemska vyvážet zboží do třetích zemí. Budou plnění do třetích zemí započítávána do obratu pro povinnou registraci k DPH? Domníváme se, že ano. Můžete nám, prosím, napsat na základě jakého § zákona o DPH? 

Doplňující dotaz:

A kdyby společnost s.r.o., neplátce DPH nakupovala a prodávala zboží dle pravidel Incoterms 2010 pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu v paritě CIF (zboží by bylo koupeno a zároveň rovnou prodáno v přístavu ve 3. zemi). Dokladově by to probíhalo tak, že např. dánská firma vystaví doklad, na kterém je uvedeno "CIF + přístav ve městě ve třetí zemi" společnosti s.r.o. v ČR a ta by následně vystavila doklad firmě ve 3. zemi s uvedením stejného údaje ohledně CIF... Zboží tedy vůbec nevstoupí na území EU. Domníváme se správně, že by se fakturovaná plnění do 3. země v tomto případě do obratu nezapočítávala?

Registrace k DPH

ID25274 | | Ing. Ladislav Pitner

Existuje nějaká výjimka, kdy FO - podnikatel překročí obrat 1 000 000 Kč a nemusí se stát plátcem DPH?

Vyúčtování daně při ukončení registrace

ID25157 | | Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Fyzická osoba - nepodnikatel a prodej pozemků včetně stavby

ID24896 | | Ing. Jan Ployer

Fyzická osoba, syn, nabyla letošním roce pozemky od svého otce darováním. Syn by chtěl tento pozemek využít k tomu, že na něm postaví rodinný dům a následně ho prodá. Prodejní cena bude vyšší než 1 mil. Kč. Bude muset občan odvést z prodejní hodnoty domu DPH ve výši 15 % ( obytná plocha do 300 m2)? Další otázka souvisí s plátcovstvím DPH, kterým dnem se občan stává plátcem DPH až po prodeji, kdy obdrží částku vyšší než 1 mil. Kč, takže do 15 dnů podá žádost o plátcovství, a od následujícího měsíce se stává plátcem DPH ze zákona? Ale, jestliže do jednoho roku od vzniku plátcovství žádný podobný prodej výstavby rodinného domu či prodej stavebního pozemku neučiní, bude podávat nulové přiznání k DPH? Na závěr: Při prodeji bude muset syn také zaplatit daň z příjmů podle § 10, kde uplatní veškeré výdaje/náklady proti prodejní ceně. Otázkou je, zda do výdajů může zahrnout pozemek, který dostal darem od otce, domnívám se, že nikoliv, nejednalo se úplatné nabytí? Ostatní zaplacené výdaje spojené s výstavbou rodinného domu budou moci být ve výdajích proti prodejní ceně. 

Faktura za služby od neplátce z EU

ID24924 | | Ing. Martin Svoboda

Tuzemská firma - plátce DPH přijala od slovenského dodavatele fakturu za potrubářské práce (výstavba nového vedení potrubí nebo oprava stávajícího). Práce byly prováděny v tuzemsku. Faktura je vystavená bez DPH, na faktuře je uvedeno, že dodavatel není plátcem DPH. Jedná se o poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti s místem plnění v tuzemsku? Je tuzemská firma povinna přiznat DPH, i když slovenský podnikatel není plátcem DPH? Případně, je dodavatel – slovenská firma povinna registrovat se k dani v tuzemsku nebo na Slovensku?

Fakturace v rámci EU plátcům a neplátcům DPH za prodej zboží

ID24801 | | Ing. Martin Svoboda

Firma s. r. o. nemá provozovnu na území SK. Vzhledem k tomu, že dodáváme zboží pravidelně ve velkých částkách plátcům na Slovensko, vykazujeme Intrastat vývoz. Zde neexistuje limit pro registraci k DPH na Slovensku, když dodáváme zboží plátcům DPH jako např. při zasílání zboží do EU např. e-shop občanům? Chápeme dobře, že když bychom byli firma plátce DPH s. r. o. v ČR (např. e-shop) a dodávali zboží do EU např. SK, tak bychom museli při dodání zboží neplátcům-občanům tento limit 35 000 EUR ročně hlídat? Dále nás zajímá, jak se přistupuje z hlediska registrace na Slovensku při kombinaci obou variant, dodání zboží plátců na SK a občanům do EU? 

Plátce DPH - záloha

ID24799 | | Ing. Martin Novák

Osoba povinná k dani se sídlem v ČR překročila v březnu 2019 limit pro povinnou registraci k DPH, ze zákona jsme se stali plátci od 1. 5. 2019, nicméně v březnu jsme obdrželi zálohu ve výši 50 000 Kč na opravu movité věci - jedná se o opravu pro jiného českého plátce DPH. Opravenou movitou věc (automobil) předáváme v polovině měsíce května 2019, kdy celková cena za opravu je na úrovni 80 000 Kč - máme povinnost odvést DPH z celé částky 80 000,00 Kč jak nám tvrdí odběratel nebo bude zdaněna jen částka 30 000 Kč - tj. zdaněna nebude částka přijatá před účinností registrace (jak se my domníváme). Děkujeme za názor a za odkaz na ustanovení, které tuto oblast upravuje.

Služba dobíjení a DPH

ID24546 | | Ing. Ladislav Pitner

Jsme tuzemská softwarová společnost, plátce DPH, která vyvinula software pro účtování a placení za užívání dobíjecích stanic pro elektromobily. S provozovateli dobíjecích stanic máme uzavřenou smlouvu o zajištění vyúčtování na jimi vlastněných nebo provozovaných dobíjecích stanicích. Platba za dobíjení bude probíhat kartou přes platební bránu. Uživatelům služby budeme vydávat zjednodušené daňové doklady v elektronické podobě, předmětem vyúčtování bude „Služba dobíjení“ a částka za službu se bude odvíjet od doby dobíjení. Je správný náš předpoklad, že služba dobíjení bude účtována s 21% DPH? Jaký bude správný postup při poskytování této služby v zahraničí? Bude nutná registrace naší provozovny nebo registrace k DPH v zemi, kde budeme službu dobíjení poskytovat?

Doplnění dotazu:

Jedná se o 2 typy služeb:

1)     Služba zajištění vyúčtování mezi naší společností a provozovatelem či vlastníkem dobíjecí stanice. Dle mého názoru jde v tomto případě o poskytnutí elektronické služby.

2)      Služba dobíjení, účtovaná konečnému spotřebiteli, kde bychom celý proces vyúčtování rádi nastavili tak, aby v naší aplikací vznikl pro konečného uživatele doklad na 'Službu dobíjení' a doklad byl vystaven naším jménem na naši společnost a to bez ohledu na skutečnost, zda se bude jednat o tuzemsko nebo zahraničí.

Vrácení DPH při zrušení registrace k DPH

ID24597 | | Ing. Ladislav Pitner

Plátce DPH si zakoupil v listopadu 2018 zařízení kanceláře – skříňovou sestavu, cca za 20 000 Kč včetně DPH. V září 2019 ukončil plátcovství DPH z důvodu malého obratu. V podnikání dále pokračuje a pořízený majetek zůstává v obchodním majetku. Musí při ukončení DPH vrátit částečný odpočet ze skříňové sestavy?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru