Otázky s klíčovým slovem: Pracovní úraz

počet otázek s klíčovým slovem : 76



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Krácení dovolené, pracovní úraz

ID25045 | | JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů

ID24679 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 

Práce z domova - místo výkonu práce

ID24658 | | Ing. Jiří Nigrin

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Praha (konkrétní adresa ve smlouvě uvedena není). Ve smlouvě není uvedeno pravidelné pracoviště. V budoucnu by měl zaměstnanec pracovat z domova ze svého bydliště v Praze 9. Je v tomto případě nutná změna pracovní smlouvy týkající se místa výkonu práce? Jak by to bylo s cestovními náhradami, když by zaměstnavatel občas vyzval zaměstnance, aby se v určitý den dostavil do firmy? Pokud by se zaměstnanci v takový den (cesta z domova do firmy v Praze) stal úraz, byl by to úraz pracovní? 

Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy

ID24365 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 

Zaměstnanec u lékaře

ID24329 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě

ID24248 | | JUDr. Vlasta Víghová

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Náhrada za pracovní úraz

ID24178 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?

Zákonné pojištění jednatele

ID23532 | | JUDr. Vlasta Víghová

Prosím o vyjasnění problematiky úhrady zákonného pojištění u jednatele. Jednatel pobírá odměnu ze své funkce a zároveň je ve společnosti zaměstnaný na smlouvu. Z tohoto druhého PP odvádí SP, ZP, zálohovou daň, uplatňuje nezdanitelnou položku na poplatníka. Bude v tomto případě odvádět zákonné pojistné na pracovní úraz? Klient je přesvědčený, že jako jednatel nemusí hradit, já si tím jistá nejsem. 

Roční zúčtování daně a náhrada za pracovní úraz

ID23022 | | Ing. Ivana Pilařová

V 10/2018 k nám nastoupil nový zaměstnanec, který v 5/2018 u předchozího zaměstnavatele utrpěl pracovní úraz. Dosud obdržel od tohoto zaměstnavatele pouze náhradu za ztrátu na výdělku. Od Kooperativy ještě žádné odškodnění nedostal. V jakém případě mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně z příjmu? Předpokládám, že pokud k 31.12.2018 neobdrží od Kooperativy žádné odškodné, RZD za rok 2018 mu provedu a za rok 2019 ( pokud mu Kooperativa v tomto roce odškodné vyplatí) , bude si muset tento zaměstnanec RZD udělat sám, z důvodu, že ve stejném období bude mít vyplacené 2 souběžné příjmy. Nejsem si jistá, jestli na tuto povinnost má vliv výše částky vyplacené Kooperativou ? Není stanoven nějaký limit, do výše kterého by tento příjem nebyl považován za souběžný a zaměstnanec mohl požádat o RZD svého nynějšího zaměstnavatele? 

Ukončení pracovního poměru

ID22755 | | JUDr. Vlasta Víghová

Prosím o posouzení platnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době (zaměstnanec Polák). Zaměstnán od 20. 6. 2018 jako dělník dřevařské výroby. Sjednána zkušební doba na období 3 měsíce. Pracovní poměr sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2018. Dne 27. 6. 2018 úraz v práci, sepsán Záznam o úrazu dne 2. 7. 2018. Dne 28. 6. 2018 a 29. 6. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 2 dny. Od 30. 6. 2018 - 4. 7. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 13. 8. 2018 - 17. 8. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 5 dní. Od 20. 8.2018 - 24. 8. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 27. 8. 2018 - 3. 9. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka). Od 3. 9. 2018 - trvá dosud pracovní neschopnost (česká neschopenka). Dne 24. 9. 2018 zasláno zaměstnanci Oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, zrušení ke dni 27. 9. 2018. Zaměstnanec převzal-doručeno dne 28. 9. 2018. Doručenka se nám vrátila po urgencích až dne 24. 10. 2018. Je správný náš závěr, že pracovní poměr skončil dne 28. 9. 2018 (zkušební doba se o dobu nemoci prodloužila)?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru