Otázky s klíčovým slovem: Pohledávky

počet otázek s klíčovým slovem : 790



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Opravná položka k postoupeným pohledávkám

ID26060 | | Josef Rajdl

Společnost jako postupník pořídila na základě Smlouvy o postoupení pohledávky pohledávku v celkové výši 544 942 Kč (nominální hodnota = pořizovací hodnotě). Pohledávka je specifikována jako pohledávka, která ve svém souhrnu vznikla z titulu neuhrazení jednotlivých faktur ve výši: 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, a nedoplatek z faktury ve výši 167 000Kč (původní výše faktury 667 000Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč). Faktury byly u postupitele účtovány do výnosu. Splatnost původních faktur je v roce 2017. Postupník postupiteli uhradil celou částku 544 942 Kč. Naše společnost-postupník nevede žádné soudní řízení s dlužníkem, dlužník není v insolvenci, dlužník neuhradil žádnou částku.

Prosím o zodpovězení otázek:

a) lze k takto nabytým pohledávkám ve výši 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a, protože jejich rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejich vzniku byla nižší než 200 000 Kč, nebo je vznik pohledávky dán Smlouvou o postoupení a jedná se tedy o pohledávku vyšší než 200 000 Kč a daňově účinnou opravnou položku nemůžeme tvořit, protože je vyšší než 200 000Kč a nezahájili jsme soudní řízení?

b) lze k nedoplatku z faktury 167 000 Kč (původní výše faktury 667 000 Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč) vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a? Nebo nelze, protože původní hodnota pohledávky byla 667 000 Kč?

 c) pokud k pohledávkám nelze vytvořit daňově účinnou opravnou položku, můžeme pohledávky nedaňově kdykoliv odepsat bez tvorby nedaňové opravné položky? Nebo musíme vytvořit nedaňovou opravnou položku, tu následně rozpustit a pohledávku odepsat? Lze provést v jednom účetním období?

Vyřazení pohledávky - daňová evidence

ID25973 | | Ing. Zuzana Pšeničková

Je nějaká možnost, jak vyřadit nevymahatelnou pohledávku v daňové evidenci? Dlužníkem je s. r. o., s kterým bylo ukončeno soudní jednání se závěrem, že společnost nedisponuje žádným majetkem. Lze tuto nevymahatelnou pohledávku vyřadit? Nebo je nějaká jiná možnost storna pohledávky, aby se jednou (např. při ukončení podnikání) nemusela dodaňovat?

Opravné položky k pohledávkám - doplnění ID: 25166

ID26053 | | Ing. Ivana Pilařová

a) Budu-li tedy mít vytvořeny k pohledávce opravné položky daňové v celé její výši (základně), např. druhým rokem "dotvořím" opravnou položku na celou její část, pak mohu i v tomto roce, resp. ihned ten den, pohledávku i odepsat i bez nějakého soudního řízení (prostě si řekne účetní, že jí odepíše)? Je to takto možné? b) Pokud má pohledávka splatnost např. 90 dní, na celou vytvořím opravné položky, odepíšu jí a nakonec za měsíc jí dostanu zaplacenou - v tom daném roce nebo v roce příštím - jak se pak toto řeší, resp. zaúčtuje? Když tu pohledávku už v účetnictví nemám? c) Mala by částka z přiznání z Přílohy č. 1 části C - ř. 6 a ř. 10 - opravné položky sedět na částku ve Výsledovce E. 3 - úprava hodnot pohledávek - je to ten účet nákladový daňový?

Opravné položky

ID26038 | | Ing. Petra Konderlová

1) Odběratel nám neuhradil fakturu za 350 000 Kč z roku 2016, soud v roce 2018 rozhodl, že odběratel je povinen nám pohledávku uhradit do 1. 10. 2018 (po nabytí právní moci rozsudku). Kdy se uvedená pohledávka promlčí? V účetnictví u této pohledávky stále evidujeme vytvořenou daňovou opravnou položku - je to správné? Do jaké doby ji v účetnictví můžeme mít?

2) Evidujeme pohledávky z roku 2015. V září roku 2017 jsme je dali k vymáhání advokátovi, ten je vymáhá ve spolupráci s exekutorem. Ve kterém roce se pohledávky promlčí? K těmto pohledávkám máme také vytvořenou daňovou opravnou položku. Je to správné?

Úvěr v účetnictví

ID26037 | | Ing. Petra Konderlová

Jak se zaúčtují a jak "fungují" v účetnictví právnické osoby

 a) úvěry na pohledávky např. ve výši 1 000 000 Kč a

b) úvěry zatížené zástavním právem k nemovitosti např. ve výši 500 000 Kč. Jak se toto účtuje, resp. chová v účetnictví? (spadá do finanční oblasti?, účtuje se nějak do ostatních finanční výnosů a nákladů?, jak a co mají společného s pohledávkami, majetkem - účtování..,)

Děkuji za podání odborného vyjádření k této účetní problematice.

 

Opravné položky k pohledávkám

ID26032 | | Ing. Ivana Pilařová

Společnost s. r. o. má pohledávku za odběratelem ve výši 16 000 Kč a 230 000 Kč. Jsou to dva růžní odběratelé. Pohledávky jsou po splatnosti nyní v březnu 2 roky.

Jak zaúčtuji a jak to bude řešeno z pohledu daňového v přiznání a v příloze č. 1 II. oddílu v pasáži C. Odpis pohledávek. a) zaúčtuji 558 či 559?/391 nyní v roce 2020? A pokud jí v účetnictví budu evidovat i nadále na účtu č. 311 - budu jí moci někdy úplně odepsat (třeba i také letos?) a případně kdy nebo mi pořád bude vyset na účtu č. 311? Prostě mi jí odběratel již nikdy nezaplatí i přesto, že podnikání a není v žádném konkursu atd.

b) Je správné vyplnit v příloze č. 11 II oddílu C. - stejnou výši na řádcích 5-7 a případně jakou a dále pro tu nižší pohledávku pouze jeden řádek č. 11 a v jaké částce? Děkuji za vysvětlení na konkrétních částkách v jednotlivých řádcích přiznání, resp. správné zaúčtování.

Nedobytné pohledávky

ID25940 | | Ing. Christian Žmolík

V účetnictví a. s. byly vedeny od roku 2011 pohledávky z finančních půjček (předmět podnikání a. s. do roku 2011) ve výši 2,2 mil. Kč. Na pohledávky nebyly vytvořeny žádné opravné položky. Od roku 2012 má a. s. jiný předmět podnikání, půjčkami se již nezabývá. Na všechny pohledávky (cca 100 dlužníků) bylo vedeno vymáhací řízení, občas se něco vymohlo, ale 90% exekucí bylo zastaveno pro nemajetnost dlužníků, probíhá pouze pár posledních exekučních řízení. Pohledávky z půjček jsou vedeny na účtu 378 (k 31. 12. 2019 ve výši 2 mil. Kč). Nerozdělený zisk firmy je v řádu několika mil. Kč. Během roku 2019 si akcionáři vyplatili dividendy ve výši 2 mil Kč. Musí být z důvodu vyplacených dividend nedobytné pohledávky v roce 2019 proúčtovány do výnosů (což se akcionářům nelíbí a nevidí v tom logiku)? Dá se nějak jinak „zbavit“ těchto pohledávek?

Opravné položky k pohledávkám

ID25811 | | Ing. Ivana Pilařová

Účetní jednotka vytvořila v roce 2018 opravnou položku k pohledávkám z roku 2015 dle § 8a. V tu dobu pohledávky nebyly promlčené. Tato opravná položka nebyla nikdy zrušena a je stále v účetnictví. Je možné ji k 31. 12. 2019 zrušit a pohledávky, které jsou již promlčené, daňově odepsat? Je nutné opravné položky k pohledávkám z minulých účetních období vždy na začátku nového účetního období zrušit a vytvořit nové, nebo pokud nedojde k žádné změně je možné tyto opravné položky nerušit, ale nechat je v účetnictví do doby, než dojde k odpisu pohledávky?

Tvorba zákonné opravné položky, uznání dluhu a prodloužení doby splatnosti pohledávky

ID25716 | | Ing. Martin Děrgel

1. Pokud "včas" přihlásíme pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, musíme tvořit vždy pohledávky podle § 8 nebo můžeme dle § 8a, tedy zda můžeme tvořit časovou zákonnou opravnou položku nebo jen závazné tvořit již dle § 8. 2. Dále máme podepsané u jiné pohledávky uznání dluhu dne 4. 1. 2019 , čímž se doba promlčecí prodlužuje o 10 let. Pokud máme pohledávku vytvořenou a splatnou k 5. 1. 2016 a zákonnou opravnou položku jsme k 31. 12. 2018 dle § 8a vytvořili ve 100 %, můžeme tuto pohledávku např. k 31. 12. 2019 daňově odepsat nebo pokud daňově neodepíšeme můžeme u této pohledávky ponechat 100 % ZoP k 31. 12. 2019? Předpokládám, že uznáním dluhu se nemění doba splatnosti, to bychom museli mít pravděpodobně další smlouvu o prodloužení splatnosti pohledávky 3. Pokud máme jinou smlouvu o prodloužení splatnosti, musíme pak ZoP ve 100 % zrušit? Například se dodatkem podepíše, že pohledávka je splatná k 31. 12. 2019, pak ZoP ve výši 100 % dle § 8a vytvořená dle bodu 2 tohoto příkladu se musí zrušit? 

Postoupení pohledávky - cena obvyklá

ID25775 | | Ing. Martin Děrgel

Právnická osoba A se sídlem v ČR nakoupí od své spojené osoby (jiné právnické osoby B) pohledávku, která vznikla z titulu úvěru (dlužníkem je česká společnost C). Je dohodnuta úplata za toto postoupení, která je obratem uhrazena. Nicméně úplata za postoupení je sjednána v ceně vyšší, než je cena obvyklá (díky faktu, že věřitel - společnost C je ve finančních problémech, podle posudku znalce je obvyklá cena dané pohleávky cca jedna desetina). Hrozí díky sjednání zmíněné ceny nějaké daňové dopady u společností? V případě společnosti A je nákup účtován rozvahově a jediné, co nás napadá je evetuální okamžik, kdy půjčka bude opět postoupena a správce daně by chtěl vyřazení pohledávky na účtu 546 ponížit na její obvyklou výši stanovenou ke dni tehdejšího postoupení z firmy B. 

Doplňující otázka:

Podle Vašeho závěru by tedy mělo dojít u společnosti, která nakoupí takto "předraženou" pohledávku ke zvýšení ZD - ke kterému okamžiku ale tuto operaci provést? Již ke dni nákupu (je účtován rozvahově) nebo až v okamžiku, kdy je promítnuto do nákladů - např. když je opět postoupena pohledávka dále, nebo je odepsána atd.?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru