Otázky s klíčovým slovem: Odpočet DPH

Společnost s. r. o., měsíční plátce DPH, poprvé uskutečnila v průběhu roku osvobozené plnění - finanční činnosti podle § 61. Předtím uskutečňovala pouze plnění zdanitelná, bez krácení na vstupu. Po celý tento rok se ponechal zálohový koeficient ve výši 100 %. V prosinci společnost provedla úpravu odpočtu, kdy se koeficient podstatně snížil. Jak vyrovnat plnění, která byla do přiznání po začátek roku uplatňována jako plný nárok a v programu nebylo zadáno plnění krácené? Je nutné podat dodatečná přiznání za všechny tyto předchozí měsíce, z důvodu přeřazení na odpočet krácený, i když se daňová povinnost nezmění? 

Česká společnost, měsíční plátce DPH, si u italského dodavatele objedná v listopadu 2019 zboží v hodnotě 5 000 EUR. Dojde k potvrzení objednávky a na základě toho naše společnost uhradí v témže měsíci italskému dodavateli zálohu na toto plnění v částce 3 000 EUR. Následně italský dodavatel vystaví dokument "Invoice", s datem přijetí zálohy 18. 11. 2019 a na doklad uvede jednoduchý text: záloha na objednávku a částku 3 000 EUR. K fyzickému dodání zboží dojde až v prosinci 2019 a spolu se zbožím, italský dodavatel vystaví a dodá dokument "Invoice" s datem 19. 12. 2019 (odpovídá datu dodání zboží), kde je detailně rozepsáno zboží vč. množství a cen (vše dohromady v částce 5000 EUR), dále je zde odečtena záloha 3 000 EUR a výsledná částka na tomto dokumentu je vypočtena na 2 000 EUR. Dodavatel dodání zboží osvobodil. Na dokladech je nulová sazba a odkaz na zákon/nařízení.

Kdy je pořizovatel zboží, tedy český plátce, povinen přiznat DPH z tohoto plnění? Musí přiznat už i z toho dokladu o záloze nebo až z finálního dokumentu? Má ve stejný okamžik i nárok na odpočet, když splní podmínky a použije plnění pro ekonomickou činnost? Jaká jsou rizika/sankce ze strany FÚ, když by plnění přiznal v jiném čase (měsíci), než mělo být? 

ÚSC, plátce DPH, nakoupí pro účely vzdělávání žáků nové nákladní vozidlo a jeho příslušenství jako stavebnici - v rozloženém stavu. Tyto "díly" předá vlastní příspěvkové organizaci (škole), kde je žáci v rámci výuky smontují. Hotové vozidlo je ihned po smontování vráceno ÚSC, neslouží již dále jako učební pomůcka. ÚSC obratem vozidlo prodá vlastní akciové společnosti. Jaký bude správný postup z pohledu DPH? Uplatnit u nakupovaných dílů a příslušenství DPH a při prodeji odvést daň na výstupu nebo by bylo možné posoudit, že vozidlo sloužilo k výuce, kdy není nárok na odpočet a při prodeji osvobodit. Nebo vůbec nezahrnovat do předmětu daně, neboť hlavním smyslem operace je, aby žáci získali praktické dovednosti, nikoliv ekonomický zájem ÚSC - nejedná v rámci ekonomické činnosti.

Společnost nakoupila nemovité věci (pozemky, staré budovy) z důvodu plánované rezidenční výstavby ve které budou k dispozici i komerční části. V průběhu výstavby vznikají společnosti náklady od různých subdodavatelů, které souvisejí s výstavbou daného projektu (např. architektonické práce, právní služby, výkopové práce, položení základní desky apod.). Někteří subdodavatelé nejsou plátci DPH a některé práce jsou vykonané i zaměstnanci společnosti. Většina nákladů je účtováno na účet 042, protože vstupují do pořizovací ceny, nicméně některé náklady mohou být zaúčtovány i přímo do nákladů, protože dle zákona o účetnictví tyto náklady nevstupují do pořizovací ceny. Společnost kromě této výstavby má další činnosti zdanitelné i osvobozené, tj. používá zálohový koeficient na vstupy, které spadají do kráceného nároku na odpočet DPH. Z důvodu, že tyto náklady jsou vynaloženy k výstavbě rezidenční a komerčních prostorů, tj. bude pronajímáno, jak neplátcům DPH, tak plátcům DPH), tak se bude jednat o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, kde dochází k fikci dodání dle § 13 odst. 4 písm. b). Naše otázky jsou následující: a) Může společnost uplatňovat plný nárok na odpočet DPH u těch vstupů, které souvisejí s výstavbou tohoto projektu bez rozlišení, zda je účtováno na účet 042 či do nákladů? Nebo u těch vstupů, které neskončí na účtu 042 musí rovnou dát do kráceného nároku na odpočet DPH a zkrátit aktuálním zálohovým koeficientem? b) V roce, kdy dojde k zařazení výstavby do užívání dle § 13 odst. 4 písm. b) dojde k fiktivnímu dodání zboží , kde základ daně se určí dle § 36 odst. 6. písm. a)prostřednictvím kterého se odvede státu DPH na řádku 1 daňového přiznání (A.5. kontrolní hlášení). Jelikož u tohoto projektu nelze zjistit cenu obdobného zboží, tak by měl být základ daně dle zákona stanoven ve výši celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k DUZP. Vstupují do základu daně i ty náklady u kterých nebylo DPH účtováno ani samovyměřeno? Jsou to náklady od neplátců DPH a mzdové náklady společnosti, takže tam není žádný titul pro krácení, neboť nebyl uplatněn původně žádný nárok na odpočet DPH a tudíž by byla porušena neutralita DPH. Ve podobné logice funguje i § 13 odst. 5, kdy se jedná o dodání zboží pouze v případě, že byl nárok na odpočet DPH uplatněn. c) současně při fiktivním dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm.a) vzniká společnosti nárok na odpočet DPH v krácené výší, který uvede na řádku 47 a na řádku 40 do sloupečku pro krácený nárok na odpočet DPH. V jaké hodnotě bude uveden tento majetek na řádek 47? Bude to součet nákladů, kde byl uplatněn nárok na odpočet DPH, které podléhají 10 letému období pro úpravu odpočtu DPH či pořizovací cena z účetnictví, která zahrnuje i náklady od neplátců či mzdové náklady? V případě, že budu mít daný rok zálohová koeficient 20%, tak bude toto zdaňovací období uplatněna pouze 20% část DPH, která je odvedena na řádku 1 prostřednictvím fiktivního dodání zboží i kdyby v dané budově bylo 90% prostoru určeno plátcům DPH a 10 % neplátcům? d) Desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu DPH by měla běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do užívání. Pokud první rok jsem majetek vypořádal v prosinci vypořádacím koeficientem 25 %, tak následující rok vždy porovnávám s tímto původním číslem a to na celkový koeficient celé společnosti bez ohledu na situaci pronájmů v tomto konkrétním projektu? Pokud je rozdíl vyšší nebo nižší 0 10 %, tak dělám úpravu odpočtu DPH a jinak nikoliv?

Společnost ABC s.r.o. přijímá faktury (daňové doklady) za telefonní poplatky od operátora. Na těchto fakturách je tato společnost uvedena jako jakýsi „uživatel/příjemce služeb“, ale jako odběratel je uveden jiný subjekt. Na fakturách je uvedeno IČ společnosti ABC s.r.o., ale chybí DIČ, přestože je společnost ABC s.r.o. plátcem DPH. Celková částka faktury nikdy nepřesáhne částku 10 000 Kč. Může si společnost ABC s.r.o. uplatnit odpočet DPH z těchto faktur? Může si takto fakturované telefonní poplatky uplatnit do daňových výdajů? Samozřejmě za předpokladu, že dané služby používá pro uskutečňování ekonomické činnosti, kde má plný nárok na odpočet a zároveň tyto výdaje slouží na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 

Fyzická osoba postaví dům, který bude sloužit částečně pro vlastní rekreaci a částečně pro ekonomické účely (poskytování krátkodobého ubytování – 15% DPH). Při výstavbě uplatní 80% odpočet DPH. Následně v průběhu 10 let (včetně kalendářního roku zařazení do užívání) bude sledovat poměr použití a případně upravovat dříve uplatněný odpočet při pořízení. Na začátku roku spočítá počet dní, po které bude dům rezervovaný pro vlastní rekreaci a počet dní, po které bude dům k dispozici k pronájmu. Poměr bude v součtu dní 2 měsíce: 10 měsícům. Na konci roku spočítá počet dní, po které byl dům skutečně využívaný pro vlastní rekreaci a počet dní, po které se podařilo dům pronajmout. Poměr bude nakonec v součtu dní 1 měsíc: 7 měsícům. Správný poměr, ve kterém je v daném roce potřeba upravit původní odpočet, je 2:10 nebo 1:7? Pokud bude daná nemovitost v SJM, ale ubytovací služby bude poskytovat manželka (manželka OSVČ – plátce DPH, manžel OSVČ – neplátce DPH), předpokládám, že může uplatňovat celý odpočet DPH z nákladů na výstavbu a provoz (samozřejmě v poměru používání pro ekonomické/soukromé účely). Je to tak?

Účetní jednotka používá krácený odpočet DPH. V případě, že daňový doklad s datem uskutečnění zdanitelného plnění 31. 12. 2019 obdrží až v lednu 2020, má si nárokovat zkrácený odpočet v lednu 2020 již pomocí nově vypočteného koeficientu?

Naše firma v rámci konce roku rozdává svým klientům dárkové poukazy (např. do Sportissima). Dárkové poukazy jsou do 500 Kč včetně DPH. Poukaz se nedá směnit za peníze, obchodní partner si za něj může koupit nějaký předmět. Poukaz je opatřený obchodním názvem naší firmy. Jedná se o daňově uznatelný výdaj z hlediska daně z příjmů a máme nárok na odpočet DPH?

Společnost s r. o. se zabývá nákupem nemovitostí a následným pronájmem. Nemá jinou činnost. V jedné nájemní smlouvě je rozdělená částka na nájemné a služby (energie) s ním spojené. Služby jsou v paušální částce a nepodléhají vyúčtování. Jsou tyto služby též osvobozené od DPH bez nároku na odpočet?

Právnická osoba, plátce DPH, pracovní agentura zaměstnává montážní dělníky ze zahraničí. Svým zaměstnancům hradí jako nepeněžní plnění přechodné ubytování v ubytovně pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Poskytovatel ubytování vystavuje zaměstnavateli daňový doklad s 15% DPH. Má tento zaměstnavatel nárok na odpočet DPH z úhrady za přechodné ubytování svých zaměstnanců? Pronájem pracovní síly společnost fakturuje s DPH, jedná se o zdanitelné plnění.