Otázky s klíčovým slovem: Odpočet DPH

Zaměstnavatel dováží obědy pro své zaměstnance v hodnotě 110 Kč se spotřebou na pracovišti. Do dnešního dne zaměstnanci hradili 45 % hodnoty oběda, takže na vstupu zaměstnavatel uplatnil 100 % odpočtu DPH a na výstupu odvedl DPH z vybrané částky od zaměstnanců. Nově chce zaměstnavatel poskytnout celý oběd zdarma. Bude si moci uplatnit celý odpočet DPH nebo částečně ve výši 55 % nebo nedojde k žádnému uplatnění DPH na vstupu?

Firma pronajímá nemovitosti na základě zdanitelného pronájmu a u oprav a technických zhodnocení na tomto pronajímaném majetku si uplatňuje DPH v plné výši. Nyní pronajímatelé požádali o odpuštění nájemného na jeden rok. Bude nutné použít § 77 a § 78 zákona o DPH a provést úpravu odpočtu daně, když nájemní smlouva jako taková trvá, ale nebude z ní příjem?

OSVČ, plátce DPH, prodává již odepsaný osobní automobil, který má zařazen v obchodním majetku. Prodává ho svému bratrovi do podnikání, který je také OSVČ a plátce DPH. Bratr ihned automobil zařadí od obchodního majetku. Má otázka je následující: Musejí bratři mezi sebou dodržet cenu obvyklou dle § 36a zákona o DPH? Pokud ano - pak si jí stanoví na základě filtrace např. na internetu - kolik přibližně stejně stará, ojetá auta stojí nebo je nutné dělat nějaký znalecký posudek? Nikde v zákoně o DPH jsme toto nenašli. Musí si prodávající i kupující připravit nějaký podklad - stačí vytištěné nabídky z internetu, aby při případné kontrole mohli dokázat, že to byla cena obvyklá? Jak se v případě kontroly z FÚ postupu v dokazování, resp. finanční úřad předloží např. znalecký posudek na onen automobil a naší cenu dle "internetu" může tak vyvrátit? Jak se řeší cena obvyklá z pohledu praxe?

Doplňující otázka:

V případě, že by kupující - plátce DPH - neměl nárok na odpočet daně v plné výši - pak tedy jak "dokázat" cenu obvyklou? Dle jakého postupu dokazuji cenu obvyklou? Otázka tedy zní: jak se dokazuje dle § 36a zákona o DPH cena obvyklá v praxi? Je potřeba mít znalecký posudek kdyby FÚ cenu rozporoval nebo nikoliv? Nebo stáčí mít připraveny vytištěné nabídky z internu, které jsou tam volně vloženy třeba z autobazaru? Děkuji za odpověď ohledně ceny obvyklé.

Firma A (česká společnost plátce DPH), zajišťuje pro firmu B (česká společnost plátce DPH) a pro firmu C (kanadská společnost) některé služby, které jim jednou ročně bez přirážky přefakturuje. Je to tak dojednáno ve smlouvách. Nejedná se o spojené osoby. Může si firma A uplatňovat DPH na vstupu za tyto služby postupně tak, jak je nakupuje (jde o jednotlivá ukončená zdanitelná plnění), i když k přefakturaci na firmy B a C dojde až po delší době?

Společnost s r. o., která ještě nebyla zapsána v OR, přijala v 4/2020 fakturu za právní služby. Na faktuře je vyčísleno DPH. Faktura byla uhrazena ještě v 4/2020, s. r. o. ale byla založena/zapsána do OR a zároveň i zaregistrována jako plátce DPH v 5/2020. V 4/2020 s. r. o. obdržela daňový doklad k uhrazené záloze, v 5/2020 - po zápisu do OR a registraci k DPH, obdržela vyúčtovací fakturu s DUZP v 5/2020. Může si s. r. o. uplatnit DPH i z daňového dokladu k záloze, nebo jen z doplatku faktury?

Společnost přispívá zaměstnancům na obědy do limitu určeného zákonem. Z faktury od dodavatelů za obědy si neuplatňuje DPH, zaměstnancům strhává ze mzdy doplatek na obědy, případně za celý oběd, pokud si zaměstnanec např. objednal dva. DPH na výstupu neodvádí. Je to tak správně?

Doplňující otázka:

Je třeba odvádět DPH za část obědů, které si hradí zaměstnanci i v případě, že bychom o přijaté faktuře za obědy (o té části, která by byla stržena zaměstnancům) účtovali rozvahově přes účet 335? Není to možné považovat za přefakturaci?

Společnost, plátce DPH je vlastníkem bytového domu (zahrnutý v obchodním majetku). Dům využívá pro svou hlavní ekonomickou činnost a zároveň v domě pronajímá byty (osvobozené DPH). Pozemek u domu je oplocen, zídku pod plotem bylo potřeba zpevnit. Společnost nakoupila písek, terasové zahradní tvárnice a zídku nechala opravit. Stavební práce byly provedeny společností-neplátce DPH. Oprava zídky včetně práce a materiálu stála 5 000 Kč. Má společnost nárok na odpočet DPH z nakoupeného materiálu? Pokud ano, bude DPH kráceno?

Tuzemská společnost s ručením omezeným obdržela od finančního úřadu dodatečný platební výměr na DPH. V rámci kontroly nebyl uznán nárok na odpočet, společnost doměřenou DPH zaplatila, ale současně proti dodatečnému platebnímu výměru podala odvolání. Dle pokynu GFŘ k § 24 odst. 2, který v bodě č. 5 písm. b) uvádí, že ostatními daněmi podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona jsou také DPH nebo část DPH, kterou nemůže plátce uplatnit jako odpočet. Může společnost uplatnit neuznaný nárok na odpočet do daňových výdajů? Pokud ano, v kterém období, buď v roce zaplacení doměrku nebo až v momentě nabytí právní moci výměru (tzn. až v případě, že nebude odvolání vyhověno) - tzn. asi vzhledem k délce vyřízení odvolání v dalším zdaňovacím období?

V roce 2015 plátce DPH koupil automobil a zařadil jej do obchodního majetku - využil poměrový koeficient, který každý rok upravoval. 1) Nyní pokud dojde v letošním roce 2020 k prodeji auta - tj. nejdříve automobil vyřadím z majetku a následně prodám - jak správně odpočet upravit či příjem z pohledu DPH zdanit? Bude se prodej či vyřazení danit? A bude se upravovat původně uplatněný odpočet (v roce 2015 byl odhad 80 % pro ekonomickou činnost a 20 % pro soukromé jízdy) - jaký by byl konkrétně výpočet úpravy odpočtu? Např. byl-li uplatněn 2015 odpočet 80 Kč ze 100 Kč, pak bude v roce 2020 - 80 x 1/5 = 16 Kč odpočtu vracím? 2) Sleduje se 5 leté lhůta na měsíce, tj. nákup 05/2015 a prodej 08/2015 pak již by to bylo jinak zdaněno než prodej do 05/2020 nebo se nákup a prodej, resp. vyřazení sleduje na 5 letou lhůtu během celého roku? 3) Dojde-li k vyřazení v roce 2021 a následně k prodeji, pak jak je vyřazení či prodej zdaněn či se provádí nějaké úpravy?

Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupila od jiného plátce DPH dezinfekce v malých lahvičkách za 50 Kč za kus včetně DPH, lahvičky jsou označeny názvem a logem firmy. Tyto chce firma rozdávat bezplatně jako reklamní předměty v rámci své ekonomické činnosti. Jak to bude s DPH? DPH na výstupu by neměly dezinfekce podléhat na základě § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH jakožto poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti (hodnota je zde splněna, další podmínka pro účely DPH zde není). O případném prominutí DPH na výstupu při bezplatném poskytnutí dezinfekce po dobu nouzového stavu dle rozhodnutí uveřejněného ve Finančním zpravodaji 6/2020 víme. Jak to bude s nárokem na odpočet DPH a daňovou uznatelností? Ustanovení § 25 odst. 1 písm. z) zákona o daních z příjmů stanoví jako jednu z podmínek daňové uznatelnosti fakt, že reklamní předmět nesmí být předmětem spotřební daně. Nárok na odpočet DPH se odvíjí z § 72 odst. 4 zákona o DPH, který jej váže na daňovou uznatelnost reklamního předmětu. Denaturovaný líh obecně je dle § 71 zákona o spotřebních daních od spotřební daně osvobozen. Ale ať už by byl při výrobě použit jakýkoli druh lihu, pořád je předmětem spotřební daně, byť ten denaturovaný je od této daně osvobozen. Z toho by vyplývalo, že tyto dezinfekce nelze poskytnout jako daňově uznatelné reklamní předměty s nárokem na odpočet DPH. Prosíme o korekci tohoto závěru.