Otázky s klíčovým slovem: Odměna

počet otázek s klíčovým slovem : 258



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Dvě výše odměny v jedné DPP

ID25072 | | JUDr. Marcela Smutná

Náš spolek pořádá vzdělávací semináře. S lektory, kteří na seminářích vyučují, uzavírá dohody o provedení práce. Tyto DPP bychom chtěli uzavírat na celý kalendářní rok. Ve smlouvě bude uveden pracovní úkol „Lektorská činnost na seminářích“. Jeden ze seminářů je však výrazně méně náročný, a zde tedy chceme sjednat nižší odměnu. Pokud bychom na tento seminář uzavřeli další DPP, porušili bychom ZP (dvě pracovní smlouvy na shodný druh práce). Bylo by tedy možné, abychom do jedné DPP, uzavřené na období kalendářního roku sjednali odměnu např. 200 Kč/hod za činnost lektora na obvyklém semináři a 150 Kč/hod na jednom konkrétním semináři s nižší náročností ? 

Dosažená mzda pro práci přesčas - definice

ID25010 | | JUDr. Marcela Smutná

V naší společnosti došlo k rozporování správnosti výpočtu mzdy za přesčasovou práci ve smyslu § 114 ZP. Hned v první větě § 114 ZP je uveden pojem „dosažená mzda“ a jeden z vedoucích zaměstnanců tvrdí, že je to mzda včetně všech příplatků a odměn, i mimořádných, nikoli „pouze“ tarifní/základní mzda a odkazuje se na ustanovení o platu.

Cituji z dopisů zaměstnance: „Při kontrole proplácení odpracovaných hodin u zaměstnanců za práci přesčas bylo zjištěno, že mzda za vlastní přesčasové hodiny je nesprávně vypočítávána ze základní mzdy dotčeného zaměstnance a nikoli správně z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. U příplatku je již výše příplatku správně stanovena z průměrného výdělku. Uvedeným pak vzniká každému dotčenému zaměstnanci nedoplatek. …. Pokud bychom se řídili představou, že mzdou je pro účely odměňování za práci přesčas pouze a jedině tarifní mzda, museli bychom připustit fakt, že v případě, že by tarifní mzdu zaměstnanec nepobíral, ale měl by např. mzdu úkolovou nebo podílovou, nedostával by zaměstnanec za práci přesčas mzdu žádnou… Proto je v textu příslušného shora uvedeného ustanovení ZP uvedeno, že přísluší mzda (dosažená) a nikoli tarifní mzda. Takovéto záměrné rozlišení je např. uvedeno v ust. § 127 ZP, které řeší odměnu za práci přesčas v RoPo (státní sféra) a zcela taxativně vyjmenovává, jaké části platu se započítávají do odměny za práci přesčas – zde je totiž tarifní mzda zakotvena v systému odměňování příslušným pracovněprávním předpisem, na rozdíl od podnikatelské sféry, kde tato jistota nemůže být pracovněprávním předpisem dána. Vyjdeme-li z dikce příslušného ustanovení ZP, musí být odměna za práci přesčas ve výši mzdy, na kterou mi za tuto dobu práce přesčas vzniklo právo. Na jakou mzdu mi tedy vzniklo za tuto dobu právo? Vzniklo mi právo pouze na tarifní mzdu, nebo mi za tuto dobu vzniklo i právo na další složky mzdy, včetně měsíčně vyplácené odměny? Podle mého názoru vzniklo i právo na odměnu, jako složku mzdy, pokud jsem samozřejmě splnil podmínky pro její přiznání, protože odměna není v tomto případě vázána na konkrétní pracovní úkol, časově jasně vymezený, ale jedná se o odměnu měsíční, který je „naplňována“ v průběhu celého měsíčního období a podmínky pro její přiznání jsou splňovány průběžně. Z tohoto tedy pak vyplývá, že v okamžiku výkonu práce přesčas (tj. v době, která je příslušným ust. ZP označována právě jako „tato doba“) jsem výkonem práce dosáhl nejenom na odměnu formou tarifní mzdy, ale tím, že jsem průběžně splňoval podmínky pro přiznání odměny, jsem dosáhl i na odměnu formou odměny a dosažená mzda se v okamžiku výkonu práce přesčas skládá z tarifní mzdy a odměny.

Zde příkladmo uvádím odkazy na články nebo výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna + další případné složky, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/330-prace-prescas.html

https://www.pamprofi.cz/33/bezchybne-mzdove-vypocty-prace-prescas-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EvMTzwP8b0yIw2wrk_m0YdOnbbHr-wy1Ag/?uri_view_type=5

Ing. Alena Chládková: Příplatky za práci přesčas…, Práce a mzda 10/2018 Ing. Ivan Tomší: Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, www.komora-ucetnich.cz

Zde příkladmo odkazy na SW programy s výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.stormware.cz/prirucka-pamica-online/Mzdy/Definice_slozek_mezd/

Odkaz, který citujete, neilustruje to, že tarifní mzda je 23.000,- Kč, ale že měsíční mzda (která v sobě zahrnuje tarif + odměny) je 23.000,- Kč a v další části (algoritmus výpočtu) je označení Výpočet základní mzdy z důvodu rozdělení na: - výpočet výše mzdy (zde základní, myšleno tím mzdy odpovídající skutečně odpracovaným hodinám, nicméně obsahující všechny oprávněné složky mzdy), která v sobě zahrnuje hodiny odpracované v řádném rozvrhu pracovního týdne a hodiny v přesčasovém příplatku a - výpočet výše příplatku (zde mzdy odpovídající pouze hodinám v přesčasovému příplatku). Škoda, že jste se pravděpodobně nepodívala i na ostatní odkazy k algoritmům výpočtu, kde je vše zcela jasně a přehledně popsáno… “

Zaměstnanci u nás mají standardně měsíční mzdu sjednánu jednou složkou v pracovní smlouvě. V kolektivní smlouvě je sjednána měsíční odměna z tarifní mzdy ve výši 9 %. Tato odměna není vázána na žádný konkrétní výkon a o její výši, či nepřiznání rozhoduje vedoucí dle vlastního uvážení (nikde nejsou specifikována pravidla). V praxi je tato odměna přiznávána většinou, ale ne vždy. Můžete mi prosím napsat správný výklad sousloví „dosažená mzda“? Zda v „dosažené mzdě“, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, se pro výpočet práce přesčas zohlední tato 9% odměna, či i nějaká další mimořádná měsíční odměna, přiznaná vedoucím zaměstnancem? Nebo je to nárok vyplývající z údaje pracovní smlouvy, či mzdového výměru, tj. nárok, na který zaměstnanec dosáhne za odpracovanou dobu „bezpodmínečně“. Popř. kde tuto informaci najdu? Chybí mi argument, či explicitní vysvětlení pojmu „dosažená mzda“, abych před vedením mohla obhájit správnost výpočtu. Žádnou vnitřní směrnici pro výpočet práce přesčas nemáme a nyní obecně výpočet odpovídá tomuto příkladu: Harmonogramem směn bylo na daný kalendářní měsíc určeno zaměstnanci odpracovat 160 hodin. Zaměstnanec má měsíční mzdu 23 000 Kč (částka sjednána v Pracovní smlouvě). Průměrný hodinový výdělek činí 135,55 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy v minimální výši. Výpočet základní mzdy: (23 000 : 160) x (160 + 18) = 25 587,50 Kč. Příplatek za práci přesčas: 135,55 x 25 % x 18 = 609,98 Kč. Celková mzda včetně práce přesčas: 25 587,50 + 609,98 = 26 197,48, po zaokrouhlení 26 198 Kč.

Dobrovolná práce - sázení stromků

ID24994 | | Ing. Martin Děrgel

Jsme s. r. o., které hospodaří s místními lesy na základě pachtovní smlouvy s městem. Město je též naším jediným společníkem. Pořádáme akce pro dobrovolníky na sázení nových stromků. Sazenice nakupujeme, dobrovolníci od nás dostanou za svou práci jen občerstvení. Občerstvení účtujeme jako nedaňový náklad na reprezentaci. Obáváme se, že jako právnická osoba máme v podobě práce dobrovolníků zdarma bezúplatný příjem. Jejich práce by se dle našeho názoru měla ocenit obvyklou cenou a tento nepeněžní příjem uvést v přiznání k dani z příjmů na ř. 30. O tomto nepeněžním příjmu nebudeme účtovat, pouze jej uvedeme v přiznání. Je náš postup správný? Pokud by akce pro dobrovolníky pořádalo přímo město - vlastník lesa - byl by postup odlišný?

Odměna členům dozorčí rady a střet zájmů

ID24992 | | JUDr. Vlasta Víghová

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v § 5 odst. 2 uvádí, že veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně. Uvolněný starosta obce je členem dozorčí rady akciové společnosti, v níž má obec majetkovou účast a podíl na hlasovacích právech (vodárenská společnost) a akciová společnost vyplácí starostovi měsíčně odměnu 7 500 Kč za výkon funkce člena dozorčí rady. Jedná se v případě osoby starosty o střet zájmů ve smyslu uváděného zákona? V případě že ano, může mít tato skutečnost (vyplácení odměn uvolněným členům zastupitelstva) akciovou společností na tuto společnost?

 

Dohoda o provedení práce - mimořádná odměna

ID24838 | | JUDr. Petr Bukovjan

Je možné zaměstnanci zaměstnanému na dohodu o provedení práce vyplatit mimořádnou nenárokovou odměnu? (např. z důvodu dobrých výsledků a udržení dohodářů ve firmě). Bude tato odměna mít stejný daňový režim jako standardní sjednaná odměna z DPP? Pokud ve stávající písemné smlouvě - DPP není o takové mimořádné odměně žádné ustanovení, je třeba písemně uzavřít nějaký dodatek?

Mimořádné odměny zastupitelům obce

ID24714 | | JUDr. Vlasta Víghová

Svou žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. jsem požádala o poskytnutí přílohy ze zasedání rady obce - z jeho usnesení, kde se navrhovaly roční odměny podle dohod o provedení práce, za r. 2016 a 2017. Toto mi bylo rozhodnutím obce zamítnuto s odvoláním na ústavní právo na ochranu soukromí, viz rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 As 189/2014-50 a cit. další. Běžně se lze na webových stránkách jiných obcí a měst dočíst o schvalování mimoř. odměn (v minulosti to byly peněžní dary) a v jaké výši např. starostům uvolněným a jiným zastupitelům neuvolněným i jmenovitě. Jedná se opravdu o ochranu soukromí a osobnosti ve střetu dvou zaručených práv, podle názoru povinného subjektu, když zastupitelé mají za výkon své funkce zákonné měsíční odměny určené nařízením vlády? Má občan právo znát výši ročních odměn a komu byla přiznána nebo mohu znát alespoň celkovou výši ročních odměn? To pak bychom jako občané nemohli zjistit, za co a komu byla peněž. odměna schválena. Z usnesení rady toto vyplývá, na zastupitelstvu obce však nebylo o ročních odměnách vůbec jednáno ani samostatným bodem projednáno.

Odměna za doporučení kandidáta - průměr

ID24765 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Má být odměna vyplacená zaměstnanci za doporučení kandidáta zahrnuta do průměru pro dovolenou?

Odměna jednatele a nemoc

ID24656 | | Ing. Marta Ženíšková

Jednatel (společnost má 2 jednatele), který má odměnu dle smlouvy o výkonu funkce 30 000 Kč měsíčně, si doma způsobil nepracovní úraz. Nechal si vypsat nemocenský lístek od 16. 9. 2019. Ve smlouvě o výkonu funkce není žádné ujednání ohledně nemoci, náhrady odměny při nemoci. Je zde pouze sjednána měsíční výše odměny 30 000 Kč. Nemocenskou od OSSZ by měl pobírat od 30. 9. 2019. Jak máme nyní postupovat při zpracování odměny za měsíc září a říjen? V září odměnu zkrátit o 1 den (30. 9.) a vyplatit 30 000 Kč/21 x 20 dní. Náhradu odměny tak vůbec neřešit? A odměnu za měsíc říjen vůbec nevyplatit? Jak je to s jeho výkonem funkce jednatele v jednotlivých měsících? Je možné se nemocenské vzdát?

Odměna učni na praxi

ID24557 | | Josef Rajdl

Naše firma přijme učně na praxi zhruba pět týdnů v období tří měsíců. Máme sepsanou smlouvu se školou, ve které je uvedeno: Dodavatel poskytne žákovi finanční odměnu za produktivní práci ve výši min. 30 % minimální mzdy, tj. min. 40 Kč/hod. produktivní práce, a to podle kvality, množství a přístupu k vykonávané práci. Odměna bude žákovi vyplacena přímo. Žák je pojištěn úrazově ve škole (KOOPERATIVA). Jakým způsobem máme postupovat - je možné vyplatit studentovi odměnu najednou po skončení praxe na základě pokladního dokladu, nebo je potřeba sepsat ještě nějakou dohodu? Předpokládám, že odměna z praxe je osvobozena od daně z příjmů. Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Příjem asi 7 000 Kč, nevzniká tedy ohlašovací povinnost vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně?

Jak zaúčtuji odměnu učni? Vyplácím v hotovosti po skončení praxe. Jedná se o 200 hodin (25 dní x 8 hod), dohodli jsme se na 50 Kč za hodinu, což je 10 000 Kč. Budou náklady daňově uznatelné v plné výši?

Benefity - jako odměna do vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další čtvrtletí

ID24448 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Pokud firma vyplácí jako benefit formou jednorázové finanční odměny příspěvek na dovolenou, vstupuje tato částku do hrubé mzdy pro výpočet průměru na další čtvrtletí.

1. Měsíční příspěvek na dopravu podle počtu odpracovaných směn (jeden z možných volitelných benefitů - není to z žádného fondu), vstupuje vždy i tato odměna do výpočtu pro průměr na další čtvrtletí?

2. Další benefit - jednorázová finanční odměna v měsíci prosinec přiznána a její výše stanovena vždy vedoucím zaměstnancem až do výše 10 000,- Kč - takto je to definováno ve směrnici, má to tedy být pro výpočet průměru jen do dalšího čtvrtletí, nebo na celý další rok - roční? Opět není vypláceno z žádného fondu. 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru