Otázky s klíčovým slovem: Odměna

počet otázek s klíčovým slovem : 266



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Výkon funkce jednatele v s. r. o.

ID25877 | | Ing. Martin Děrgel

Na začátku roku 2020 jsme založili rodinou s. r. o. Dva jednatelé - členové rodiny. Předpokládáme, že i kvůli nouzovému stavu v tomto roce 2020 s. r. o. podnikání nerozjedeme, nebudeme mít žádné příjmy ani náklady. Je nutné mít uzavřenou s jednateli smlouvu o výkonu funkce a je nutné vyplácet nějaké odměny? Jak to v praxi obvykle chodí? Mají mít vždy malé s. r. o. vypláceny odměny za výkon funkce a to i v roce, kdy nebude s. r. o. činnost žádnou vykonávat? Kontrolují toto finanční úřady? A v případ, že je nutné nějaké odměny jednatelům vyplatit, pak to může být jediný náklad s. r. o., a bude tím pádem ve ztrátě, je to tak? Předpokládáme, že v roce 2021 uzavře s. r. o. se svými jednateli klasické pracovní smlouvy na "normální" výkon povolání. 

Náhrada odměny u DPČ

ID25887 | | JUDr. Petr Bukovjan

Máme zaměstnance na DPČ. Smlouva vystavena na x hodin týdně, odměna x Kč/hod. Má každý měsíc jiný počet odpracovaných hodin, dle potřeby, ale není DPČ malého rozsahu. Má nárok na náhradu odměny z DPČ za nemoc, když má docházku nepravidelnou? Jak vypočítat?

Roční odměna a rozpočet do průměru

ID25565 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Jak zaměstnanci, který nastoupil až v srpnu a na konci roku byla vyplacena roční odměna (tento zaměstnanec samozřejmě obdržel nižší částku), rozpočítávat tuto odměnu do vyměřovacího základu pro výpočet průměru pro náhrady? Také na čtyři čtvrtletí jako ostatním, kteří pracovali po celý kalendářní rok? 

Práce společníka pro vlastní společnost

ID25543 | | Ing. Matěj Nešleha

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 ZDP? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

Náklady řízení advokáta (přísudek)

ID25529 | | Ing. Martin Děrgel

Advokát, plátce DPH, zastupuje svého klienta, společnost "A", v řízení vedeném např. u exekutorského úřadu, vůči žalované společnosti "B" (pro porozumění jde o vymáhání pohledávek a společnost "B" je v postavení dlužníka vůči společnosti "A"). Toto řízení je úspěšné a exekutorský úřad zašle společnosti A vymoženou odměnu (vyčíslené náklady řízení,) kterou však složí na účet advokáta. Neboť advokát je v této situaci platebním místem. Dále je na základě smlouvy mezi advokátem a společností A sjednáno, že takováto odměna (tzv. přísudek) zůstane advokátovi. Domnívám se, že advokát musí k této odměně vystavit doklad (fakturu nebo lépe interní doklad?) a odvést příslušnou DPH k datu přijetí platby. Bude tento doklad vystaven na společnost A nebo B? Nebo na exekutorský úřad? Odběratel, kterého na dokladu uvedu, advokátovi nic platit nebude. Tato faktura bude započtena s částkou (platbou odměny) připsanou na jeho účet. Je advokát tento doklad povinen doručit odběrateli (druhé straně)? Musí být na dokladu poznámka, že doklad se nemá hradit? A může si druhá strana uplatnit odpočet DPH? Pokud je plátcem DPH. 

Odměna jednatele - náhrada při pracovní neschopnosti

ID25319 | | JUDr. Marcela Smutná

Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?

Odměna pěstouna a výkon SVČ

ID25088 | | Josef Rajdl

Osoba pobírající odměnu pěstouna na 2 děti (18 000 Kč hrubého měsíčně) zahájila v r. 2019 podnikatelskou činnost. Platí si zálohy na ZP a SP v minimální výši. Může při podání přehledu za rok 2019 označit svou podnikatelskou činnost za vedlejší? V případě ZP jsem načetla, že ano, ale jak je to v případě důchodového pojištění (nemocenské pojištění si neplatí)?

Schválení ročních odměn - doplnění otázky DAUC ID 23930

ID25062 | | JUDr. Vlasta Víghová

Dne 30. 10. 2019 jsem obdržela odpověď na otázku Mimořádné odměny zastupitelům obce (DAUC ID 23930), bohužel jsem  nebyla jsem přesná v zadání. Jednalo se o informace, kdy obecní rada svým usnesením ze zasedání schválila roční odměny dle Ddhod o provedení práce. Z toho nelze zjistit, zda se jedná o odměny zastupitelům nebo někomu jinému např. z řad občanů nebo někomu mimo naší obec. Chtěla jsem vědět, o jaké odměny tedy šlo, čeho se týkaly, jakých prací pro obec. Dosud mi tyto informace naše obec odmítá svým rozhodnutím poskytnout. Jak mám postupovat? Už jednou jsem na jedno rozhodnutí poslala odvolání. Také jsem žádala poskytnutí těchto informací nahlédnutím, opět jsem obdržela rozhodnutí o odmítnutí. Přece i tady šlo o poskytnutí veřejných prostředků. 

Dvě výše odměny v jedné DPP

ID25072 | | JUDr. Marcela Smutná

Náš spolek pořádá vzdělávací semináře. S lektory, kteří na seminářích vyučují, uzavírá dohody o provedení práce. Tyto DPP bychom chtěli uzavírat na celý kalendářní rok. Ve smlouvě bude uveden pracovní úkol „Lektorská činnost na seminářích“. Jeden ze seminářů je však výrazně méně náročný, a zde tedy chceme sjednat nižší odměnu. Pokud bychom na tento seminář uzavřeli další DPP, porušili bychom ZP (dvě pracovní smlouvy na shodný druh práce). Bylo by tedy možné, abychom do jedné DPP, uzavřené na období kalendářního roku sjednali odměnu např. 200 Kč/hod za činnost lektora na obvyklém semináři a 150 Kč/hod na jednom konkrétním semináři s nižší náročností ? 

Dosažená mzda pro práci přesčas - definice

ID25010 | | JUDr. Marcela Smutná

V naší společnosti došlo k rozporování správnosti výpočtu mzdy za přesčasovou práci ve smyslu § 114 ZP. Hned v první větě § 114 ZP je uveden pojem „dosažená mzda“ a jeden z vedoucích zaměstnanců tvrdí, že je to mzda včetně všech příplatků a odměn, i mimořádných, nikoli „pouze“ tarifní/základní mzda a odkazuje se na ustanovení o platu.

Cituji z dopisů zaměstnance: „Při kontrole proplácení odpracovaných hodin u zaměstnanců za práci přesčas bylo zjištěno, že mzda za vlastní přesčasové hodiny je nesprávně vypočítávána ze základní mzdy dotčeného zaměstnance a nikoli správně z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. U příplatku je již výše příplatku správně stanovena z průměrného výdělku. Uvedeným pak vzniká každému dotčenému zaměstnanci nedoplatek. …. Pokud bychom se řídili představou, že mzdou je pro účely odměňování za práci přesčas pouze a jedině tarifní mzda, museli bychom připustit fakt, že v případě, že by tarifní mzdu zaměstnanec nepobíral, ale měl by např. mzdu úkolovou nebo podílovou, nedostával by zaměstnanec za práci přesčas mzdu žádnou… Proto je v textu příslušného shora uvedeného ustanovení ZP uvedeno, že přísluší mzda (dosažená) a nikoli tarifní mzda. Takovéto záměrné rozlišení je např. uvedeno v ust. § 127 ZP, které řeší odměnu za práci přesčas v RoPo (státní sféra) a zcela taxativně vyjmenovává, jaké části platu se započítávají do odměny za práci přesčas – zde je totiž tarifní mzda zakotvena v systému odměňování příslušným pracovněprávním předpisem, na rozdíl od podnikatelské sféry, kde tato jistota nemůže být pracovněprávním předpisem dána. Vyjdeme-li z dikce příslušného ustanovení ZP, musí být odměna za práci přesčas ve výši mzdy, na kterou mi za tuto dobu práce přesčas vzniklo právo. Na jakou mzdu mi tedy vzniklo za tuto dobu právo? Vzniklo mi právo pouze na tarifní mzdu, nebo mi za tuto dobu vzniklo i právo na další složky mzdy, včetně měsíčně vyplácené odměny? Podle mého názoru vzniklo i právo na odměnu, jako složku mzdy, pokud jsem samozřejmě splnil podmínky pro její přiznání, protože odměna není v tomto případě vázána na konkrétní pracovní úkol, časově jasně vymezený, ale jedná se o odměnu měsíční, který je „naplňována“ v průběhu celého měsíčního období a podmínky pro její přiznání jsou splňovány průběžně. Z tohoto tedy pak vyplývá, že v okamžiku výkonu práce přesčas (tj. v době, která je příslušným ust. ZP označována právě jako „tato doba“) jsem výkonem práce dosáhl nejenom na odměnu formou tarifní mzdy, ale tím, že jsem průběžně splňoval podmínky pro přiznání odměny, jsem dosáhl i na odměnu formou odměny a dosažená mzda se v okamžiku výkonu práce přesčas skládá z tarifní mzdy a odměny.

Zde příkladmo uvádím odkazy na články nebo výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna + další případné složky, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/330-prace-prescas.html

https://www.pamprofi.cz/33/bezchybne-mzdove-vypocty-prace-prescas-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EvMTzwP8b0yIw2wrk_m0YdOnbbHr-wy1Ag/?uri_view_type=5

Ing. Alena Chládková: Příplatky za práci přesčas…, Práce a mzda 10/2018 Ing. Ivan Tomší: Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, www.komora-ucetnich.cz

Zde příkladmo odkazy na SW programy s výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.stormware.cz/prirucka-pamica-online/Mzdy/Definice_slozek_mezd/

Odkaz, který citujete, neilustruje to, že tarifní mzda je 23.000,- Kč, ale že měsíční mzda (která v sobě zahrnuje tarif + odměny) je 23.000,- Kč a v další části (algoritmus výpočtu) je označení Výpočet základní mzdy z důvodu rozdělení na: - výpočet výše mzdy (zde základní, myšleno tím mzdy odpovídající skutečně odpracovaným hodinám, nicméně obsahující všechny oprávněné složky mzdy), která v sobě zahrnuje hodiny odpracované v řádném rozvrhu pracovního týdne a hodiny v přesčasovém příplatku a - výpočet výše příplatku (zde mzdy odpovídající pouze hodinám v přesčasovému příplatku). Škoda, že jste se pravděpodobně nepodívala i na ostatní odkazy k algoritmům výpočtu, kde je vše zcela jasně a přehledně popsáno… “

Zaměstnanci u nás mají standardně měsíční mzdu sjednánu jednou složkou v pracovní smlouvě. V kolektivní smlouvě je sjednána měsíční odměna z tarifní mzdy ve výši 9 %. Tato odměna není vázána na žádný konkrétní výkon a o její výši, či nepřiznání rozhoduje vedoucí dle vlastního uvážení (nikde nejsou specifikována pravidla). V praxi je tato odměna přiznávána většinou, ale ne vždy. Můžete mi prosím napsat správný výklad sousloví „dosažená mzda“? Zda v „dosažené mzdě“, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, se pro výpočet práce přesčas zohlední tato 9% odměna, či i nějaká další mimořádná měsíční odměna, přiznaná vedoucím zaměstnancem? Nebo je to nárok vyplývající z údaje pracovní smlouvy, či mzdového výměru, tj. nárok, na který zaměstnanec dosáhne za odpracovanou dobu „bezpodmínečně“. Popř. kde tuto informaci najdu? Chybí mi argument, či explicitní vysvětlení pojmu „dosažená mzda“, abych před vedením mohla obhájit správnost výpočtu. Žádnou vnitřní směrnici pro výpočet práce přesčas nemáme a nyní obecně výpočet odpovídá tomuto příkladu: Harmonogramem směn bylo na daný kalendářní měsíc určeno zaměstnanci odpracovat 160 hodin. Zaměstnanec má měsíční mzdu 23 000 Kč (částka sjednána v Pracovní smlouvě). Průměrný hodinový výdělek činí 135,55 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy v minimální výši. Výpočet základní mzdy: (23 000 : 160) x (160 + 18) = 25 587,50 Kč. Příplatek za práci přesčas: 135,55 x 25 % x 18 = 609,98 Kč. Celková mzda včetně práce přesčas: 25 587,50 + 609,98 = 26 197,48, po zaokrouhlení 26 198 Kč.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru