Je nutné, aby rozpočet obce obsahoval členění na běžné a kapitálové výdaje celkem? Pokud ano, stávají se automaticky závaznými ukazateli? Lze stanovit jako závazný ukazatel ve výdajích jednotlivé paragrafy celkem? Jsou pak přesuny mezi běžnými a kapitálovými výdaji v rámci jednoho paragrafu rozpočtovým opatřením podléhajícím schválení zastupitelstva (resp. rady, jestliže je k tomu pověřena zastupitelstvem)?
Město založilo s. r. o. a je 100% vlastník. Město vložilo do s. r. o. pozemky a nějaký majetek. S. r. o. bude mít na starosti výstavbu sportovišť a jejich provoz, resp. údržbu. Je výhoda z pohledu DPH, že při výstavbě sportovišť bude moci uplatit DPH a zároveň např. příjmy ze vstupu se budou danit na výstupu? Je nějaká výhoda, resp. nevýhoda z pohledu DPH, které musí zdanit s. r. o. oproti situaci, kdy by nebylo založeno s. r. o. a město by např. prostřednictvím příspěvkové organizace provozovalo sportoviště? V případě, že bude mít nárok na odpočet, s. r. o. vznikne výhoda ve formě nadměrného odpočtu - to by jinak město nemělo, kdyby provozovalo, resp. vystavilo sportoviště bez s. r. o.? Nejedná s v tomto případě o využití jakési výhody, které město využije prostřednictvím s. r. o. ve formě nadměrného odpočtu? Z pohledu daně z příjmů PO se s. r. o. bude chovat jako normální s. r. o.? Bude sportoviště odepisovat? Pravděpodobně bude s. r. o. ve ztrátě - bude jí moci vykázat, není tam nějaké omezení? Chová se s. r. o. vlastněná městem jako klasická s. r. o.? Bude moci uplatnit paušál na automobil jako ostatní s. r. o.? A pohledu silniční daně se bude chovat jako klasická s. r. o. , která bude silniční daň platit?
Mám otázku ohledně povinnosti EET u obcí - územní samosprávné celky. Obec - plátce DPH - (zatím bez hospodářské činnosti) eviduje tržby v hotovosti, a to mimo jiné i tržby za prodej upomínkových předmětů, prodej palivového dřeva či vánočních stromků (z lesů které obec vlastní), tržby za pronájmy movitých věcí (např. zahradní a lesní techniky), prodej vstupenek na kulturní akce vč. prodeje občerstvení na kulturních akcích, apod. Do budoucna plánují také provoz místní restaurace v rámci hospodářské činnosti. Mají obce povinnost elektronické evidence tržeb? Dočetla jsem se, že obce jsou z této povinnosti vyjmuty, ale na školení zase zazněl názor, že se obcí týká EET u činností, na které mají obce živnostenské oprávnění.
Rozpočtová organizace, svazek obcí, vede účetnictví, není plátce DPH. Svazek obcí má ve svém vlastnictví přívěs, ale má jej vypůjčený jedna z členských obcí. Svazek obcí jako pojistník zaplatil povinné ručení a přefakturoval je obci, která má předmět vypůjčen. Prosím o radu, zda je správné účtovat u svazku obcí výsledkově, tj. náklady x výnosy, anebo zaplacení do nákladů a při uhrazení přefakturace snížení nákladů ? Popř. pouze přes účty 3. třídy? Prosím o uvedení účtů.
Dcera žije a pracuje trvale v zahraničí od října 2016. Trvalý pobyt má stále v ČR. Zaplatila poplatek za popelnici a stočné obci do konce roku 2016 a požaduje vrátit poměrnou část za říjen - prosinec zpět, poněvadž se na území ČR nezdržuje. Jak má postupovat při žádosti o vracení peněz? Prosím uvést na základě jaké vyhlášky, zákona, paragrafu?
Náš dodavatel - obec- je plátcem DPH, ale vyhodnotil chybně svou činnost z pohledu DPH a z přijaté úplaty neodvedl DPH. Správce daně mu DPH doměřil. Chceme obci vyhovět a doplatit obci DPH. Lze takto postupovat? Jak tuto DPH proúčtujeme? Prosím o odvolávku na odpovídající paragrafy.
Jsme obec, ale v rámci tzv. hospodářské činnosti poskytujeme na základě živnostenského listu ubytovací služby v dřevěných chatkách, ale neposkytujeme k tomu stravování a žádné další doplňkové služby. Příjmy má z ubytování jsou nárazové a pohybují se v desítkách tisíc korun. Bude se na nás vztahovat 1. fáze elektronické evidence služeb? Nebo by se mělo přihlížet k tomu, že obec není primárně podnikatelský subjekt?
Jakým způsobem se lze bránit, nebo v čem najít právní oporu, když starostka naší obce cíleně nabádá nájemníky v podporovaných bytech (postavené z dotací a peněz z obecní pokladny), aby chodili nakupovat ke konkurenci (konkrétně vietnamskému obchodníkovi), od kterého neplyne ani koruna do obecní pokladny. Nájemnící mají nájemní smlouvu na dobu určitou, která by prý nemusela být prodloužena. Tímto je starostka nabádá proti místnímu obchodníkovi, kde rodina je čtyřčlenná, jsou občany obce, čili přínos finanční je jasný - ať z daní ze závislé činnosti i platby státu na občana trvale žijícího v obci - jelikož místní obchodník je pro ni opozice z minulých voleb a z jeho strany je případná důvodná kritika její osoby jako starostky. Je možná obrana?
