Otázky s klíčovým slovem: Mzda

počet otázek s klíčovým slovem : 664



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené

ID26508 | | JUDr. Marcela Smutná

Zaměstnankyně si po skončení mateřské dovolené zažádala o čerpání řádné dovolené, nárok 26 dní. Mateřská dovolená byla ukončena 21. 6. 2020 - za červen vyčerpala 7 dní. Za měsíc červenec má nárok na zbylých 19 dní. Jak je to se svátkem 6. 7. 2020 - má nárok na proplacení svátku + 19 dní dovolené? Zaměstnankyně je na HPP, fixní mzda. 

Návštěva lékaře při pružné pracovní době a zkráceném úvazku

ID26114 | | JUDr. Petr Bukovjan

Máme zaměstnance, který má zkrácený úvazek 20 hod./týdně formou pružné pracovní doby. Má nárok na náhradu mzdy, pokud půjde k lékaři?

Postup při chybném vyplacení daňového bonusu

ID26093 | | Ing. Petra Konderlová

Jak postupovat v případě chybně vyplaceného daňového bonusu ve dvou případech :

a) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda nedosahuje poloviny minimální mzdy – jedná se o zkrácený pracovní úvazek, jehož hrubá mzda bez odměn nikdy nepřekročí polovinu minimální mzdy. Můžeme tento chybně proplacený bonus zaměstnanci předepsat formou menších měsíčních srážek ze mzdy? Je k tomu nutný jeho souhlas?

b) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda běžně dosahuje poloviny minimální mzdy, ale z důvodu OČR mzda za březen poloviny minima nedosáhla. Je možné chybně vyplacený daňový bonus započíst v některé z budoucích mezd, kde budou splněny podmínky výplaty daňového bonusu? Jak je daňový bonus řešen v ročním zúčtování, pokud zaměstnanci v některých měsících vznikl nárok na měsíční daňový bonus, ale v ročním zúčtování bude zjištěno, že celkově jeho příjmy za uplynulý rok nedosáhly 6ti násobku minimální mzdy? Je možné takovému zaměstnanci roční zúčtování provést? Má zaměstnanec povinnost přeplatek vracet?

 

Náhrada mzdy za svátek - ušlá mzda

ID26090 | | JUDr. Petr Bukovjan

§ 115 ZP bod 3. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu či část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

 Dotaz: Pokud máme nastaven měsíční tarif, tak nedochází k úniku mzdy a zaměstnanec obdrží měsíční tarif (nikoliv náhradu). Podle systému odměňování má zaměstnanec nárok také na prémie a případné příplatky (noc, víkend, odpoledne, ztížené prostředí).

Prémii máme ve dvou variantách:

a) stanovené % k tarifu při splnění povinností (není závislá na kvantitativních ukazatelích)

 b) stanovená sazba za odpracovanou hodinu (např. 50 Kč/hod.)

Vztahuje se ušlá mzda i na prémie (varianta a, b) a příplatky?

Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP

ID26095 | | Ing. Antonín Daněk

Soukromá firma má zaměstnance OZP 1. stupeň. Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek - 20 hod./týden. Má tak poloviční měsíční hrubý příjem cca 7 500 Kč. Musí se zdravotní pojištění odvádět z minimální mzdy 14 800 Kč?

Antivirus - účtování příspěvku na mzdu

ID26034 | | Ing. Martin Děrgel

Můžete nám prosím sdělit jak přesně účtovat o poskytnutém příspěvku na mzdy od státu v rámci programu Antivirus a v jakém období zaúčtovat předpis např. na příspěvky za březnové mzdy, které přijdou na náš účet např. v 05/2020? 

Stará dovolená vs Kurzarbeit

ID26055 | | JUDr. Petr Bukovjan

Musí být vyčerpána, původně plánovaná stará dovolená před Kurzarbeit dnem, v rámci měsíce? Např. stará dovolená byla naplánována na 29. 4. 2020, ale dne 24. 4. 2020 byl celozávodní Kurzarbeit. Lze čerpat náhrady mzdy z programu Antivirus na 24. 4. 2020? Starou dovolenou si zaměstnanec vybere 29. 4. 2020.

 

Snížení mzdového výměru

ID26048 | | JUDr. Petr Bukovjan

Z důvodu nynější špatné situace způsobené vládními opatřeními kvůli Coronaviru, firma nemá na výplaty v takové výši, jaké byli do teď. Zaměstnanci mají smlouvu a k tomu zvlášť mzdový výměr. Lze nějak snížit mzdový výměr, a to i bez souhlasu zaměstnance? Slyšela jsem názor, že pokud dodržíme minimální zaručenou mzdu, tak je to možné i v případě, kdy by zaměstnanec nepodepsal, ale byl by tento mzdový výměr předán za účasti svědka. Moje otázka tedy zní, zda je opravdu možné snížit mzdový výměr bez souhlasu a za jakých podmínek (jakou formou).

Částečná nezaměstnanost a superhrubá mzda

ID25939 | | Josef Rajdl

V dubnu budeme platit zaměstnancům za období od 20. 4. do 30. 4. náhradu mzdy ve výši 60 % - tzv. částečná nezaměstnanost. U některých zaměstnanců bude třeba provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění - tento doplatek bude hradit zaměstnavatel v celé výši 13,5 %. Bude se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zahrnovat do superhrubé mzdy i tento doplatek zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnavatele ve výši 9 %( popř. 13,5 %) ?

Dosažená mzda pro práci přesčas - definice

ID25010 | | JUDr. Marcela Smutná

V naší společnosti došlo k rozporování správnosti výpočtu mzdy za přesčasovou práci ve smyslu § 114 ZP. Hned v první větě § 114 ZP je uveden pojem „dosažená mzda“ a jeden z vedoucích zaměstnanců tvrdí, že je to mzda včetně všech příplatků a odměn, i mimořádných, nikoli „pouze“ tarifní/základní mzda a odkazuje se na ustanovení o platu.

Cituji z dopisů zaměstnance: „Při kontrole proplácení odpracovaných hodin u zaměstnanců za práci přesčas bylo zjištěno, že mzda za vlastní přesčasové hodiny je nesprávně vypočítávána ze základní mzdy dotčeného zaměstnance a nikoli správně z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. U příplatku je již výše příplatku správně stanovena z průměrného výdělku. Uvedeným pak vzniká každému dotčenému zaměstnanci nedoplatek. …. Pokud bychom se řídili představou, že mzdou je pro účely odměňování za práci přesčas pouze a jedině tarifní mzda, museli bychom připustit fakt, že v případě, že by tarifní mzdu zaměstnanec nepobíral, ale měl by např. mzdu úkolovou nebo podílovou, nedostával by zaměstnanec za práci přesčas mzdu žádnou… Proto je v textu příslušného shora uvedeného ustanovení ZP uvedeno, že přísluší mzda (dosažená) a nikoli tarifní mzda. Takovéto záměrné rozlišení je např. uvedeno v ust. § 127 ZP, které řeší odměnu za práci přesčas v RoPo (státní sféra) a zcela taxativně vyjmenovává, jaké části platu se započítávají do odměny za práci přesčas – zde je totiž tarifní mzda zakotvena v systému odměňování příslušným pracovněprávním předpisem, na rozdíl od podnikatelské sféry, kde tato jistota nemůže být pracovněprávním předpisem dána. Vyjdeme-li z dikce příslušného ustanovení ZP, musí být odměna za práci přesčas ve výši mzdy, na kterou mi za tuto dobu práce přesčas vzniklo právo. Na jakou mzdu mi tedy vzniklo za tuto dobu právo? Vzniklo mi právo pouze na tarifní mzdu, nebo mi za tuto dobu vzniklo i právo na další složky mzdy, včetně měsíčně vyplácené odměny? Podle mého názoru vzniklo i právo na odměnu, jako složku mzdy, pokud jsem samozřejmě splnil podmínky pro její přiznání, protože odměna není v tomto případě vázána na konkrétní pracovní úkol, časově jasně vymezený, ale jedná se o odměnu měsíční, který je „naplňována“ v průběhu celého měsíčního období a podmínky pro její přiznání jsou splňovány průběžně. Z tohoto tedy pak vyplývá, že v okamžiku výkonu práce přesčas (tj. v době, která je příslušným ust. ZP označována právě jako „tato doba“) jsem výkonem práce dosáhl nejenom na odměnu formou tarifní mzdy, ale tím, že jsem průběžně splňoval podmínky pro přiznání odměny, jsem dosáhl i na odměnu formou odměny a dosažená mzda se v okamžiku výkonu práce přesčas skládá z tarifní mzdy a odměny.

Zde příkladmo uvádím odkazy na články nebo výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna + další případné složky, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/330-prace-prescas.html

https://www.pamprofi.cz/33/bezchybne-mzdove-vypocty-prace-prescas-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EvMTzwP8b0yIw2wrk_m0YdOnbbHr-wy1Ag/?uri_view_type=5

Ing. Alena Chládková: Příplatky za práci přesčas…, Práce a mzda 10/2018 Ing. Ivan Tomší: Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, www.komora-ucetnich.cz

Zde příkladmo odkazy na SW programy s výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.stormware.cz/prirucka-pamica-online/Mzdy/Definice_slozek_mezd/

Odkaz, který citujete, neilustruje to, že tarifní mzda je 23.000,- Kč, ale že měsíční mzda (která v sobě zahrnuje tarif + odměny) je 23.000,- Kč a v další části (algoritmus výpočtu) je označení Výpočet základní mzdy z důvodu rozdělení na: - výpočet výše mzdy (zde základní, myšleno tím mzdy odpovídající skutečně odpracovaným hodinám, nicméně obsahující všechny oprávněné složky mzdy), která v sobě zahrnuje hodiny odpracované v řádném rozvrhu pracovního týdne a hodiny v přesčasovém příplatku a - výpočet výše příplatku (zde mzdy odpovídající pouze hodinám v přesčasovému příplatku). Škoda, že jste se pravděpodobně nepodívala i na ostatní odkazy k algoritmům výpočtu, kde je vše zcela jasně a přehledně popsáno… “

Zaměstnanci u nás mají standardně měsíční mzdu sjednánu jednou složkou v pracovní smlouvě. V kolektivní smlouvě je sjednána měsíční odměna z tarifní mzdy ve výši 9 %. Tato odměna není vázána na žádný konkrétní výkon a o její výši, či nepřiznání rozhoduje vedoucí dle vlastního uvážení (nikde nejsou specifikována pravidla). V praxi je tato odměna přiznávána většinou, ale ne vždy. Můžete mi prosím napsat správný výklad sousloví „dosažená mzda“? Zda v „dosažené mzdě“, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, se pro výpočet práce přesčas zohlední tato 9% odměna, či i nějaká další mimořádná měsíční odměna, přiznaná vedoucím zaměstnancem? Nebo je to nárok vyplývající z údaje pracovní smlouvy, či mzdového výměru, tj. nárok, na který zaměstnanec dosáhne za odpracovanou dobu „bezpodmínečně“. Popř. kde tuto informaci najdu? Chybí mi argument, či explicitní vysvětlení pojmu „dosažená mzda“, abych před vedením mohla obhájit správnost výpočtu. Žádnou vnitřní směrnici pro výpočet práce přesčas nemáme a nyní obecně výpočet odpovídá tomuto příkladu: Harmonogramem směn bylo na daný kalendářní měsíc určeno zaměstnanci odpracovat 160 hodin. Zaměstnanec má měsíční mzdu 23 000 Kč (částka sjednána v Pracovní smlouvě). Průměrný hodinový výdělek činí 135,55 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy v minimální výši. Výpočet základní mzdy: (23 000 : 160) x (160 + 18) = 25 587,50 Kč. Příplatek za práci přesčas: 135,55 x 25 % x 18 = 609,98 Kč. Celková mzda včetně práce přesčas: 25 587,50 + 609,98 = 26 197,48, po zaokrouhlení 26 198 Kč.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru