Otázky s klíčovým slovem: Likvidace

Společnost provozovala trafiku, tzn. podnikala v oboru maloobchodní prodej tabáku, tabákových výrobků, novin, časopisů a dalšího zboží, které lze běžně v trafice zakoupit. Tuto podnikatelskou činnost společnost ukončila. Část zásob, které jí zůstaly, se společnosti podařilo prodat. Zbytek zásob, převážně tabák a tabákové výrobky, společnosti zůstaly, neboť jim prodejci, u kterých toto zboží společnost nakoupila, odmítli vzít zpět. Jakým způsobem může společnost tento zbytek zásob legálně zlikvidovat, aniž by jí vznikly problémy v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Firma s. r. o. vyřadila ze svého majetku dvě věci: automobil, který předala k ekologické likvidaci a vystavila k tomu fakturu na prodej souboru ND a část oplocení vlastní budovy, který odvezla do sběrny a vystavila fakturu na prodej šrotu. Jedná se o prodej majetků (účet č. 641) nebo ostatní prodeje (účet č. 648)? Oba majetky jsou již daňově odepsány.

U s. r. o. probíhá kontrola finančního úřadu. Ve Výzvě k prokázání skutečností správce daně uvádí: „V likvidačním protokolu není uveden čas provedení likvidace. Protokol o likvidaci tedy neprokazoval veškeré skutečnosti, které je k prokázání likvidace poplatník povinen předložit dle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů“. Jaký dopad může mít neuvedení konkrétního času (den je uveden) likvidace? Je možné dodatečně dodatkem k likvidačnímu protokolu doplnit čas provedení likvidace? Případně jakým způsobem je možné dodatečně uvést likvidační protokol do bezchybného stavu?

Prosím o ujasnění daňové uznatelnosti zůstatkové ceny při vyřazení majetku likvidací (např. z důvodu technické zastaralosti). Jak postupovat, aby zůstatková cena byla daňová?

1) Drobný majetek evidovaný dle směrnice na účtech 022, pořizovací cena je do 40 000 Kč, účetní odpisy = daňové.

2) Dlouhodobý hmotný majetek (PC = 40 000 Kč a výše), účetní odpisy =/= daňové.

3) Jak je třeba doložit likvidaci? Je třeba protokol od likvidační firmy?

4) A jak je to s odvodem DPH u:

a) majetku výše uvedeného,

b) drobného majetku účtovaného při nákupu přímo do nákladů, pouze v operativní evidenci,

c) reklamních předmětů do 500 Kč účtovaných při nákupu přímo do nákladů, evidovaných v operativní evidenci - vyřazení v případě, že jiné předpisy neumožňují nadále propagovat zboží, ke kterému je reklamní předmět určen?

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů.

Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit.

Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Účtuji externě cukrárnu a pekárnu, která si vyrábí své výrobky, jež prodává. Na konci dne jim zbyde pečivo a zákusky. Jak mám účetně naložit s těmito neprodanými výrobky? Vedou si pouze soupisku v prodejních cenách. A kam účtuji zkažené zásoby, třeba pytle s moukou zničené od myší? Zásoby účtujeme způsobem B.

Společnost má v majetku zařazenou pracovní plošinu pořízenou v roce 2014. Daňová zůstatková cena plošiny je 90 000 Kč. Plošina je v současné době nefunkční. Oprava je vyčíslena na částku 84 000 Kč, to však nemusí být cena konečná. Firma, která má plošinu opravovat, řekla, že se během opravy mohou ukázat další závady, které nejsou na první pohled zřejmé. Lze plošinu vyřadit z majetku z důvodu neekonomické opravy a zůstatkovou cenu uplatnit jako daňový náklad? V případě že ano, co je třeba doložit?

Akciová společnost vstoupila ke dni 1. 6. 2018 do likvidace, do 30 dnů bylo podáno řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2018 (kód B). K 30. 11. 2018 byla zpracována zpráva likvidátora na rozdělení likvidačního zůstatku, byla sestavena mimořádná účetní závěrka a za období od 1. 6. 2018 do 30. 11. 2018 bylo podáno opět daňové přiznání (kód H). Po tomto datu dojde již jen k připsání úroků z peněžních prostředků na bankovních účtech. Ke schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku dojde pravděpodobně v průběhu února 2019. Má společnost povinnost sestavit řádnou účetní závěrku k rozvahovému dni, tj. 31. 12. 2018 a povinnost podat daňové přiznání za období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018? Nebo bude podávat jen dodatečné přiznání na transakce uskutečněné od 1. 12. 2018 do okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku?

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů. Nyní, po dalších 6 letech se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit. Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Společnost má provozovnu, ve které prodává potraviny, bohužel některé potraviny se kazí (exspiruje datum trvanlivosti nebo prostě shnijí) a je nutné je likvidovat. Při nákupu byl uplatněn odpočet DPH, nyní předpokládáme, že pokud je livkidováno, tak není nutné odvádět DPH na výstupu. Nicméně z praktického pohledu se chceme zeptat, jak ideálně doložit samotnou likvidaci - potraviny vyhazujeme do přistavených kontejnerů, kdy není v lidských a časových možnostech každý shnilý banán nafotit. Stačí třeba jen nafotit naplněný kontejner a k tomu udělat jeden sumární likvidační protokol?