Pokud by slovenská firma prováděla v ČR práci na nemovitosti (stavbu) pro českého neplátce - s.r.o. - jak by to bylo s DPH? DPH se vypořádává v místě nemovitosti = ČR, česká společnost je neplátcem DPH, tak by žádnou povinnost neměla? Nebo by musela z faktury od slovenské firmy odvést DPH jako identifikovaná osoba?
Neplátce DPH z Anglie nám fakturuje službu - vývoj software pro naše zboží, které prodáváme z ČR. Jsme plátci DPH v ČR. Jak to u nás bude z pohledu DPH: musíme zaplatit DPH na výstupu, nárokovat si DPH - samovyměření nemůžeme, když firma z Anglie není plátce DPH?
Český plátce DPHsi dává tiskout knihy v Polsku polské firmě také plátci DPH (VAT). V jaké formě dodává podklady k tisku knihy, by nemělo být důležité. Polská firma fakturuje do ČR s DPH nulovým. Chtěla jsem se informovat, jestli se jedná a službu a bude se na českém daňovém přiznání DPH uvadět 21 % nebo 10 % a bude se jednat o nákup knih z Polska? A hlavně bude se jednat o reverse charge?
Klient během roku 2019 obdržel dvě jednorázové platby z veřejného důchodového systému Velké Británie a v prosinci začal pobírat pravidelnou měsíční penzi. Nejedná se o penzi za veřejnou službu. Je český daňový rezident. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem se dočetla, že penze se zdaní pouze v ČR, ale je mi to divné, protože v UK jsou tyto penze osvobozeny od daně. Můžete mi prosím potvrdit, jaký je správný postup? A pokud bude potřeba danit v ČR, je možnost použít částečné osvobození od zdanění důchodů, jako to mají české důchody?
Můj dotaz se týká nových pravidel pro prokázání osvobození od daně při dodání zboží do JČS po 1. 1. 2020. Prostudoval jsem prováděcí nařízení EU č. 282/2011. V tomto předpise se mimojiné uvádí, že „a) prodávající uvede, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno jím nebo na jeho účet třetí osobou, a má buď alespoň dva důkazy uvedené v odst. 3 písm. a), které si neprotiřečí a které jsou vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli...“. Napadají Vás dva v praxi skutečně reálně obstaratelné důkazy z odst. 3 písm. a) daného nařízení, které by mohl mít prodávající k dispozici, a které by zároveň byly "vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli"? Pro tento příklad počítejme, že zboží přepravuje nezávislý přepravce, například společnost DHL.
Česká společnost, měsíční plátce DPH, si u italského dodavatele objedná v listopadu 2019 zboží v hodnotě 5 000 EUR. Dojde k potvrzení objednávky a na základě toho naše společnost uhradí v témže měsíci italskému dodavateli zálohu na toto plnění v částce 3 000 EUR. Následně italský dodavatel vystaví dokument "Invoice", s datem přijetí zálohy 18. 11. 2019 a na doklad uvede jednoduchý text: záloha na objednávku a částku 3 000 EUR. K fyzickému dodání zboží dojde až v prosinci 2019 a spolu se zbožím, italský dodavatel vystaví a dodá dokument "Invoice" s datem 19. 12. 2019 (odpovídá datu dodání zboží), kde je detailně rozepsáno zboží vč. množství a cen (vše dohromady v částce 5000 EUR), dále je zde odečtena záloha 3 000 EUR a výsledná částka na tomto dokumentu je vypočtena na 2 000 EUR. Dodavatel dodání zboží osvobodil. Na dokladech je nulová sazba a odkaz na zákon/nařízení.
Kdy je pořizovatel zboží, tedy český plátce, povinen přiznat DPH z tohoto plnění? Musí přiznat už i z toho dokladu o záloze nebo až z finálního dokumentu? Má ve stejný okamžik i nárok na odpočet, když splní podmínky a použije plnění pro ekonomickou činnost? Jaká jsou rizika/sankce ze strany FÚ, když by plnění přiznal v jiném čase (měsíci), než mělo být?
Občan ČR byl v roce 2019 v 1-7/19 zaměstnán u české firmy. Od 1. 8. 2019 nastoupil do pracovního poměru v Německu u německého zaměstnavatele, kam se i s rodinou přestěhoval (od zaměstnavatele mu byl přidělen byt) a mají tam dočasný pobyt. Pracovní smlouvu tam uzavřel na 3 roky. V ČR nadále pronajímá byt. Na které příjmy se vztahuje v ČR jeho daňová povinnost v roce 2019 a poté v roce 2020?
Občan Dánska má přechodný pobyt v ČR za účelem zaměstnání. Koupil si zde dům a po odchodu do starobního důchodu, který mu bude vyplácen z Dánska, by zde v ČR chtěl trvale bydlet. Jaké musí splnit podmínky k realizaci tohoto záměru? A jak to bude se zdravotním pojištěním, bude se muset registrovat jako samoplátce a platit si z penze měsíčně zdravotní pojištění?
Tuzemskému měsíčnímu plátci DPH jsme prodali náhradní díl. Tento náhradní díl jsme zakoupili od italského dodavatele, který je registrovaným plátcem daně v Itálii. Pro urychlení výměny náhradního dílu na zařízení, které je instalováno ve Francii, italský výrobce náhradní díl odeslal kurýrem (DHL) přímo do Francie. Tedy náhradní díl nevstoupil na území ČR. Obdrželi jsme od italského dodavatele fakturu za tento náhradní díl, místem určení je uvedena Francie. Jak jsem měla postupovat z hlediska daně? Je možné provést dodanění a následně uplatnit odpočet z této obdržené faktury? Jen doplňuji, že se zákazníkem z Francie nemáme žádný obchodní vztah. Náhradní díl měnil náš tuzemský odběratel v rámci uplatnění garance na služby, které zde prováděli.
