Otázky s klíčovým slovem: Jiný členský stát

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Bioplynová stanice v SRN (německý plátce DPH) při výrobě bioplynu z biomasy produkuje digestát – využitelný jako hnojivo. Česká společnost (český plátce DPH) se zavázala digestát odebírat, uskladnit ve svých jámách (na území ČR) a zpracovat v souladu s ekologickými předpisy, za to obdrží od německé společnosti úplatu. Digestát bude následně zapravovat do vlastní zemědělské půdy – využije ho jako hnojivo. Bude uskutečňovat dva druhy plnění – 1. Digestát odebere přímo v německé bioplynové stanici 2. Digestát doveze dodavatel digestátu do jam v ČR. Otázka zní: 1. Bude místem plnění v německé bioplynové stanici – odběratel služby potřebuje odvézt a ekologicky zlikvidovat digestát? 2. Místem plnění je ČR, neboť veškerý digestát bude aplikován do zemědělské půdy v ČR?

Pokud podnikatel nakupuje zboží z jiného členského státu a zde ho prodává a překročil limit 326 000 Kč, stane se identifikovanou osobou.

Jak se potom postupuje z hlediska fakturace? Dodavatel by měl podnikateli jakožto identifikované osobě vystavovat doklady bez DPH členského státu a podnikatel potom odvede DPH zde v Česku?

Platí limit 326 000 Kč pro každou členskou zemi zvlášť? To znamená např. ze Slovenska může podnikatel přivézt zboží za 300 000 Kč a z Rakouska také za 300 000 Kč a identifikovanou osobou se stát nemusí?

Nakupujeme vozy v EU a následně je prodáváme do Německa. Naše firma je plátcem DPH v Česku. V tomto případě jsme pořídili nové vozy na Slovensku a prodali je do Německa. Vozy byly přepraveny přímo ze Slovenska do Německa. Přeprava je domluvena naší firmou a vozy přepravila společnost z Bulharska, plátce DPH v Bulharsku. Faktura za přepravu je vystavena touto bulharskou firmou na naší firmu v režimu reverse charge. Následně tuto přepravu přefakturuji německé firmě plátce DPH v Německu, která od nás vozy nakupuje. Postupuji správně, když v tomto případě u nákupu a prodeje vozů používám třístranný obchod a u přefakturace přepravy režim reverse charge? 

Jsme česká firma, identifikovaná osoba. Nakupujeme zboží z jiných států EU (hlavně Maďarsko a Rakousko) a prodáváme koncovým zákazníkům v EU (Rakousko, Francie). Zboží je dodáno přímo od dodavatele koncovému zákazníkovi a vůbec neputuje přes ČR. Jaká pro nás platí pravidla z pohledu DPH? Musíme vykazovat v DPH faktury od našich dodavatelů a platit DPH? Co když DPH už na faktuře je účtováno dodavatelem? Zákazníkovi asi DPH neúčtuji, že? Protože zatím nejsme plátci DPH. a pokud překročíme obrat pro povinnou registraci, co se pro nás změní?

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy?

1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou.

2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku?

3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit?

4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?

Jsme střední škola. Nyní naši učitelé objednali náhr. díly na CNC u zahraničního dodavatele. Na faktuře je uvedeno: Osvobozeno od DPH dle článku 138 směrnice Evropské komise o DPH. Musím to dodanit? Musím udělat souhrnné hlášení nebo to jen nějak uvést do přiznání DPH? 

Firma v říjnu 2020 zjistila chybu ve fakturaci služeb do jiného členského státu uváděných na řádku 21 přiznání k DPH. Firma podala podle § 102 ZDPH následné souhrnné hlášení za měsíce březen a červen 2020, kterými chyby v SH odstranila. Dodatečné přiznání k DPH ale nepodala, protože nedošlo ke změně daňové povinnosti. Vycházela přitom z ustanovení § 141 daňového řádu. Správce daně firmu kontaktoval, aby dodatečné přiznání k DPH podala, jinak firmě bude doručena oficiální výzva. Z jakých ustanovení ZDPH vychází správce daně při stanovení povinnosti uvést v soulad souhrnné hlášení s řádkem 21 přiznání k DPH?

Faktury vystavené po 1. 1. 2021 na služby (zpracování dat a IT poradenství) budou do Velké Británie vystavovány českým plátcem DPH v systému reverse charge jako dosud (přijemce je společnost registrovaná k DPH v GB) nebo půjde o službu poskytnutou do třetí země (ř. 26 DPH)? 

Firma A - plátce DPH v ČR dodává firmě B - plátci DPH v ČR zboží. Zboží bude dodáno do Německa. V Německu nemá firma B provozovnu, není v Německu registrována k DPH. S jakou DPH bude zboží fakturováno?