Otázky s klíčovým slovem: Jiný členský stát

počet otázek s klíčovým slovem : 423



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

OSVČ v pojišťovnictví

ID25810 | | Ing. Martin Děrgel

Rezident pracuje v Polsku v pojišťovnictví. Má vystaveny formulář A1. Musí v České republice vystavit daňové přznání, včetně přehledů sociál. a zdravotního pojištění? Daň v ČR neodvádí (zamezení dvojího zdanění). V příloze 1 daň. přiznání uplatňuje výdaje procentem z příjmů. A v tomto případě musí uplatnit jen 40 % z příjmů? Může uplatnit i 60 %, když nemá vyčíslené jako český pojišťovák, co je příjem, kde uplatňuje 60 %, a co je příjem, kde uplatňuje 40 %?

Občan Slovenska a daňové přiznání

ID25803 | | Josef Rajdl

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí...

2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

Nakupované služby z Velké Británie

ID25732 | | Ing. Martin Děrgel

Firma nakupuje poradenské služby od dodavatele z VB, který má GB VAT. Dosud z těchto nákupů nesrážela žádnou daň, pouze podávala Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podle ustanovení § 38da zákona o daních z příjmů, jakožto nakoupené služby podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, přičemž nebyla prováděna žádná srážka daně, srážková daň byla nulová. Jak se má postupovat u faktur za nákup těchto služeb z Velké Británie od 1. 2. 2020, má se provádět nějaké zajištění daně nebo srážet nějaká srážková daň nebo postupovat jako dosud a nic nezajišťovat ani nesrážet? A jak podávat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí dle § 38da zákona o daních z příjmů?

Silniční daň - auto registrované na Slovensku, používané k podnikání v ČR

ID25796 | | Mgr. Václav Pikal

OSVČ slovenské národnosti podnikající a platící daně v ČR využívá ke své podnikatelské činnosti automobil, který je registrovaný na Slovensku, má slovenskou poznávací značku. Kde by se měla platit silniční daň, na Slovensku nebo v Česku? 

Úrok z hypotéky zahraničního zaměstnance

ID25752 | | Josef Rajdl

Zaměstnanec s trvalým bydlištěm na Slovensku, ale celý rok žije v ČR, příjmy má pouze ze zaměstnání v ČR (daňový rezident ČR). Má hypotéku na domě v ČR od české banky, v domě bydlí. Může si u zaměstnavatele uplatnit odpočet na úroky z hypotéky? 

Nákup stroje v EU a DPH

ID25782 | | Ing. Martin Svoboda

Jsme s. r. o., tuzemský plátce DPH. Od dodavatele z Itálie máme objednaný výrobní stroj. Stroj bude vyroben v červnu 2020. Ve stejném měsíci nám bude v Itálii fyzicky předán společně s fakturou, na základě které získáme vlastnické právo (potřebujeme být vlastník co nejdříve kvůli úvěrovému financování). Vzhledem ke složité dopravě tohoto stroje, bude fyzicky stát ještě asi tři týdny v Itálii u dodavatele a do ČR jej přepravíme až v červenci 2020. Kdy máme správně vykázat uvedený nákup v přiznání k DPH, když faktura bude z jiného měsíce než fyzický převoz stroje z Itálie do ČR?

Nákup zboží z EU neplátcem a okamžik povinné registrace identifikované osoby

ID25791 | | Ing. Martin Svoboda

OSVČ - neplátce DPH, začala podnikat v 9/2019. Nakupuje zboží v EU a prodává ho v ČR, obrat nepřesahuje 1 mil. V 10/2019 překročila limit nákupu 326 tis. pro registraci identifikované osoby. Nezaregistrovala se, neboť měla za to, že k registraci je nutné překročit limit ve dvou letech za sebou. V 1/2020 obdržela další fakturu z EU v hodnotě 230tis. a dne 2. 2. 2020 jí dodavatel z EU vystavil fakturu na 180tis. Kč. 1) Je úvaha o povinné registraci identifikované osoby až po překročení limitu ve dvou letech za sebou správná? 2) Pokud platí bod 1), znamená to, že kdyby limit překročila např. v r. 2019 a pak až v r. 2021, registraci by nepodléhala? 3) Do kdy musí OSVČ podat žádost o registraci identifikované osoby v našem případě? 4) Bude OSVČ na FÚ odvádět DPH z únorové faktury i v případě, že neobdrží rozhodnutí o registraci do 25. 3. 2020?

Nákup zboží z Franice

ID25738 | | Ing. Martin Novák

Klient, český plátce DPH, nakoupil zboží ve Francii od neplátce DPH. Francouzská firma není plátcem francouzské a ani jiné DPH. Nákupy jsou prováděny pomocí objednávky v mailu, přímo do té firmy. Zboží je zasíláno poštou. Má tato situace nějaký vliv na DPH v Česku?

Zdaňování příjmů daňových nerezidentů

ID25631 | | Josef Rajdl

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?

Místo plnění - pořízení zboží a jeho přeprava - Německo, Slovensko

ID25570 | | Ing. Ladislav Pitner

Česká firma (kupující) plátce DPH si objednala zboží od německé registrované osoby k DPH na platné DIČ. Dle CMR česká firma zjistila, že zboží nebylo do ČR přepraveno z Německa, ale ze Slovenska a také od osoby registrované k DPH na Slovensku. V tomto případě neuvažujeme o třístranném obchodu. Přepravu zajistil Němec jako prodávající osoba.Jedná se pro českého plátce o pořízení zboží z EU dle § 16 ZDPH, pokud má sice platné německé DIC, ale zboží přišlo ze Slovenska? Neměl se Němec registrovat v ČR (tedy obdoba našeho § 11 odst. 2)? Dle mého názoru nám neměl Němec uvést na dokladu, že s se jedná o osvobozené plnění, protože to se domnívám bylo uplatněno mezi Němcem a Slovákem a v rámci jedné přepravy může být osvobození uplatněno jen jedenkrát. Jaký doklad měl tedy Němec vystavit? Pokud se měl Němec registrovat v ČR tak i tak to bude pro českého plátce pořízení zboží z EU? Domnívám se, že pokud bylo zboží naloženo mimo tuzemsko, tak i přesto že se Němec v ČR zaregistruje, nemůžu si uplatnit české DPH, pokud by mi české DPH na faktuře uvedl, protože místo plnění není v tuzemsku. Nejsem si jistá, jak tuto transakci uvést u českého platce v přiznání k DPH. 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru