Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Rozhodl se dovážet ojeté motorky z EU a prodávat v ČR. Motorky v zemích EU budou nakupovány jak od plátců DPH, tak i neplátců podnikatelů nebo od občanů. Jaké povinnosti musí podnikatel splnit v ČR?
Česká společnost, plátce DPH, má uzavřenou smlouvu na dodávku HW a SW do Řecka s řeckou společností A a zároveň smlouvu s řeckou společností B na instalaci HW u zákazníka A. Společnosti A i B jsou v Řecku plátci DPH. HW bude objednávat a kupovat v Řecku společnost B, bude za něj fakturovat naší společnosti, HW fyzicky zůstane v Řecku a bude dodán společnosti A. Naše společnost bude následně dodávku HW a SW fakturovat řecké společnosti A. Jak bude v tomto obchodu správně uplatněna a vypořádána DPH u všech tří společností?
Jsme právnická osoba, plátci DPH. V červenci 2020 jsme dodali zboží do Německa odběrateli, který nám uvedl své DIČ, které sice bylo neplatné, ale tvrdil nám, že se stane platné ještě do konce července. To se však nestalo a my máme vystavenou fakturu bez DPH. Jak máme nyní postupovat? Máme vystavit opravný daňový doklad k původní faktuře a vystavit do července novou s DPH? A pokud se DIČ stane platné během srpna do podání přiznání k DPH, můžeme ponechat původní fakturu nebo je nutná stejně oprava s DPH?
Tuzemský podnikatel OSVČ, plátce DPH si v roce 2018 koupil osobní automobil z EU. Předpokládá, že v roce 2020 ukončí podnikatelskou činnost i plátcovství DPH, bude vracet nárok na odpočet DPH, když vozidlo pořídil z EU a v rámci přiznání uplatnil režim revers echarge?
Při dodání zboží nebo poskytnutí služby do jiného členského státu EU musí faktura mimo DIČ odběratele a dodavatele obsahovat doplňkový text, že daň odvede zákazník. Nebo faktura musí obsahovat odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH?? Jaké je přesné a správné uvedení textu na faktuře do EU při dodání zboží a poskytnutí služby?
Plátce DPH přijme zálohu (vždy v případě EU od plátců daně, v případě třetích zemí osob povinných k dani), kdy je povinen vystavit daňový doklad k platbě a uvést toto plnění do přiznání DPH a v případě EU i do souhrnného hlášení již na základě přijaté platby a ne až na základě finálního daňového dokladu? Domnívám se, že pouze v případě poskytnutí služby do EU i mimo EU (bod 1, 2). V případě přijatých záloh na dodání zboží vzniká podle mého názoru DUZP nejdříve dnem dodání zboží do EU nebo vývozem zboží mimo EU. 1. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla do EU, 2. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla mimo EU, 3. přijatá záloha na dodání zboží do EU, 4. přijatá záloha na vývoz zboží mimo EU, 5. přijatá záloha prostřední osobou od kupujícího v případě třístranného obchodu.
Pokud je odběratel osoba identifikovaná k dani - DPH v jiném členském státě, tak pokud naše firma ji fakturuje služby dle par. 9, tak je dává do souhrnného hlášení a na řádek DPH 21. Nebo se toto plnění vykazuje jako neplátci DPH - tzn. do souhrnného hlášení a do DPH jde na ř. 26.? Pokud bychom naopak přijímali službu od dodavatele z EU, který je identifikovanou osobou v JČS, tak obdobně dáváme do našeho DPH na ř. 5, jako by byl plátce DPH, nebo na ř. 12 ?
Rodiče se rozvedli, kdy jedná dcera byla plnoletá a mladší dceru dostala matka do své péče. A s dcerami se odstěhovala se společné domacnosti. Dcery mají krásný vztah z otcem, který na ně platí vyživné. Starší dcera studuje v zahraničí a jejich maminka pracuje také v zahraničí (v Polsku), kde uplatňuje slevy na dětí (to jsou jiné zákony). Může otec dcer uplatňovat slevy na dětí, a za jakých podmínek? Nebo tyto podmínky nesplňuje?
Česká s.r.o. vlastní 100% slovenskou s.r.o. Mateřská (česká) společnost půjčuje v průběhu roku převodem na účet peníze dceřiné (slovenské) společnosti , která díky těmto zdrojům může financovat své aktivity. Neboli v průběhu roku dochází k půjčce od mateřské společnosti a dceřiná společnost dle svých možností část půjčky v průběhu roku vrací. Jedná se o bezúročné půjčky, žádný úrok dceřiná společnost neplatí ,mateřská společnost si k rozvahovému dni přepočte aktuální stav půjčky aktuálním kurzem ČNB a vyčíslí případný kurzový zisk nebo ztrátu. Můj dotaz zní k vyplnění přiznání k dani z příjmu za rok 2019. Jelikož mateřská společnost splnila jednu z podmínek a přesáhla celkový objem aktiv 40 mil., musí vyplnit přílohu přehled transakcí se spojenými osobami. Kam přesně tyto částky půjček uvést, jako úverové finanční zdroje, cash-pooling? Půjčka dceřiné společnosti se účtuje na účet 378 a pohybuje se kolem 3 mil. (stav k 31.12.). Pokud se částka bude zapisovat na řádek úvěrové finanční nástroje, je zde sloupec přijaté a vyplacené - tím se myslím souhrn všech plateb za účetní rok, které byly na účtu 378 uskutečněné ? Neboli rozdíl sloupce přijaté a vyplacené se má rovnat koncovému stavu účtu 378? A dále bude se tato částka uvádět i do tabulky D - závazky a pohledávky za spojenou osobou bez úvěrových finanční zdrojů do řádku krátkodobé pohledávky? Potřebuji přesně určit kam tuto částku uvést.
Dodáváme zboží do EU, výdejka ze skladu je ze dne 30. 6., vystaven daňový doklad je také 30. 6. (DUZP 30. 6., Vystaveno 30. 6.), potvrzený přepravní list - nakládka je ze dne 3. 7. a zboží opustilo území ČR až 8. 7., do jakého období v přiznání DPH budeme tuto dodávku zboží evidovat? Je to dle vystavení daňového dokladu, tj. za měsíc červen?
