Otázky s klíčovým slovem: Dovolená na zotavenou

počet otázek s klíčovým slovem : 398



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Krácení dovolené u vojáka z aktivních záloh

ID25057 | | JUDr. Petr Bukovjan

Může se krátit nárok na dovolenou pracujícímu, který je v aktivních vojenských zálohách a v průměru v roce se zúčastní cvičení v délce 2 měsíců?

Krácení dovolené, pracovní úraz

ID25045 | | JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Nárok na dovolenou

ID24993 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Zaměstnanec je v pracovním poměru celý kalendářní rok, vznikne mu tedy nárok na dovolenou za kalendářní rok (20 dnů). Během roku odpracuje nepravidelně 50 dnů (v průměru 4 - 5 dnů v měsíci). Bude mít nárok na 20 dnů dovolené, proplacené podle průměrné délky směny cca 2 hod./den?

Výkon práce pro účely dovolené

ID25033 | | JUDr. Eva Dandová

Kde najít právní oporu v tom, že dny, ve kterých zaměstnanec nepracuje z důvodu čerpání dovolené, se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považují za výkon práce. Ve všech publikacích a komentářích se píše, že dny čerpání dovolené jsou považovány za dny výkonu práce pro účely dovolené. Nicméně, jaké dny (ne)jsou považovány za výkon práce pro účely dovolené je vypsáno v § 216 odst. 2 zákoníku práce a zde dovolená uvedená není. Vycházeli jsme pak z § 348 zákoníku práce, který uvádí, že za výkon práce je považována doba dovolené, aniž by však ustanovení blíže specifikovalo, pro jaké účely jsou tyto doby (uvedené v § 348 zákoníku práce) považovány za výkon práce. Doteď jsme doby uvedené v § 348 zákoníku práce považovali za výkon práce i pro účely dovolené. Když se však podíváme na písmeno a), tak podle něj se za výkon práce považuje i doba překážek v práci (mimo volna, které bude napracováno a překážek z důvodu nepřiznivých povětrnostních vlivů). Pokud tedy budeme doby z § 348 zákoníku práce považovat za doby výkonu práce pro účely dovolené, znamená to, že se za výkon práce pro účely dovolené považují i překážky v práci na straně zaměstnance, které nutně nemusí být uvedeny v § 199 odst. 2 zákoníku práce (resp. v prováděcím předpisu), kam odkazuje § 216 odst. 2 zákoníku práce. Tyto dva paragrafy by tak byly ve vzájemném rozporu. Můžete nám prosím situaci objasnit?

Překážka na straně zaměstnavatele - odstávka

ID24997 | | JUDr. Petr Bukovjan

Naše firma nechává zaměstnance doma kvůli překážkám na straně zaměstnavatele (§ 209 zákoníku práce) s náhradou mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku až do konce roku 2019. Vše bylo projednáno s odbory s tím, že do práce všichni nastoupí 6. ledna 2020 a ve dnech 2. - 3. 1. 2020 jim bude nařízena dovolená (již z nového nároku na rok 2020, byť ještě nevznikl nárok). Včerejší aktuální informace z vedení a. s. je taková, že by se v odstávce pokračovalo i v měsíci lednu 2020. Je možné nechat zaměstnance v lednu (případně i únoru) doma s náhradou mzdy ve výši 60 %? V podstatě tedy zrušit rozhodnutí o čerpání nové dovolené a nařídit 60 %? Nebo je nutné nařídit napřed dovolenou, na kterou jim teprve vznikne nárok (předpokládaný)?

Nárok na dovolenou v případě nemoci

ID24914 | | JUDr. Marcela Smutná

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 1. 1. 2017. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 8 hodin denně 5 dnů v týdnu. Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost 23. 1. 2019 a ukončil pracovní neschopnost 31. 5. 2019. Jaký mu vznikl k 11. 11. 2019 nárok na dovolenou?

Dovolená

ID24909 | | JUDr. Marcela Smutná

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou od 19. 8. 2019 do 31. 12. 2019, pracuje 3 dny v týdnu (úterý, středa, čtvrtek). Zaměstnancům v organizaci náleží 5 týdnů dovolené, tj. 25 dní. Pro tohoto zaměstnance bude týden dovolené představovat 3 dny, tj. jeho celoroční nárok by byl 15 dnů. Pokud odpracuje 44 dní do konce roku, jeho nárok by byl 2/12 z jeho celoročního nároku tj. 15 dnů = 15 : 12 = 1, 25 x 2 = tj. 2,5 dne. Je to správně?

V případě krácení dovolené za zameškané dny - započítávají se svátky do zameškaných dnů pro krácení dovolené? Našla jsem v časopise „Práce a mzda 3/2017“, že při krácení se do zameškaných dnů nepočítají svátky, protože ve svátek se nepracuje. V jiných výkladech se svátky započítají. Co je správně?

Nárok na dovolenou při čerpání rodičovské dovolené a následně druhá mateřská dovolená

ID24932 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou po narození prvního dítěte, v jejímž průběhu nastoupila na druhou MD od 22. 6. 2019. Tuto MD bude čerpat do 3. 1. 2020 včetně. Na kolik dnů dovolené bude mít nárok, pokud bezprostředně po ukončení MD dne 3. 1. 2020 si zažádá o čerpání celé řádné dovolené ? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům roční dovolenou v délce 25 PD. Čerpáním MD od 22. 6. 19 do 31. 12. 2019 ( tj. 137 pracovních dnů včetně svátků, které připadají na prac.dny), zaměstnankyně splní podmínku odpracování víc než 60 směn a pokud si požádá o bezprostřední čerpání dovolené od 4.1.2020 bude mít nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů dovolené ? Dny MD jsou považovány pro účely dovolené jako odpracované, nemá na délku nároku vliv předchozí čerpání rodičovské dovolené u prvního dítěte (tj. v r. 2019 od 1. 1. do 21. 6.)? Pokud by měla nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů, po ukončení 2 MD dne 3. 1. 2020 by tuto dovolenou čerpala od 4. 1. 2020 do 7. 2. 2020 (pátek), čímž by za období 1. 1. 2020 - 7. 2. 2020 měla odpracovaných 28 směn - vznikl by jí za tuto dobu nárok na 1/12 (2dny) dovolené za r. 2020 (čímž by dovolenou ve skutečnosti čerpala až do 11. 2. 2020, tj. 4. 1.-11. 2. celkem 27 prac dnů)?

Zhodnocení doby práce přesčas u kratší pracovní doby

ID24873 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Jak správně vyhodnotit dobu práce přesčas u zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou např. 30 hodin týdně? Pokud zaměstnanec odpracuje se svým souhlasem v pondělí 8,75 hod, v úterý 8,75, ve středu 8,75, ve čtvrtek 8,75 hodin a v pátek 6 hodin (přičemž dle rozvrhu měl odpracovat každý den po 6 hodinách), pak přesčas činí 1 hodinu. Jak máme vyhodnotit přesčas, pokud by zaměstnanec odpracoval v pondělí až čtvrtek po 8,75 hodinách, ale v pátek si vezme dovolenou a ta je dle rozvrhu 6 hodin. Je přesčas stále 1 hodinu, nebo se srovnávají jen 4 odpracované dny, tzn. 40 - 8 = 32 stanovená týdenní pracovní doba a proti tomu 8,75 * 4 = 35 hodin, takže přesčas jsou 3 hodiny? 

Přečerpaná dovolená a odvod zdravotního pojištění

ID24886 | | Ing. Antonín Daněk

Při ukončení pracovního poměru k 21. 10. 2019 se zjistilo, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 8 dní. Celková výše náhrady za přečerpanou dovolenou činila 7 689 Kč hrubého. Poslední zúčtovaná mzda činila 11 520 Kč. Z důvodu opravy přečerpané dovolené se vyměřovací základ sníží pod minimum tzn. bude činit 3 831 Kč (tj. 11 520 - 7 689 Kč). Je nutné v takovém případě dopočítávat odvod pojistného do minimálního vyměřovacího základu? Nebo je možné ponechat vyměřovací základ pod minimem, vzhledem k tomu, že již bylo pojistné odvedeno v měsících, kde byla vyplacena náhrada za dovolenou?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru