Společnost s r. o. má dva zaměstnance na dohodu o provedení práce (10 000 Kč), musí za tyto zaměstnance odvádět úrazové pojištění na pojišťovnu Kooperativa?
Může mít jednatel společnosti sjednánu se svojí společností dohodu o provedení práce na činnost, kterou firma vykonává (např. stavební firma uzavře s jednatelem DPP na zednické práce)?
Pokud si někdo vydělá u jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč na dohodu o provedení práce a zároveň obdrží za odpracované dny stravenkový paušál (8x 75,6 Kč), což znamená, že celkově obdrží od zaměstanvatele 10 604,8 Kč, stále z celé částky nebude platit sociální ani zdravotní pojištění?
Je povinností zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby u zaměstnanců, kteří jsou zaměstnání na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou případně požadavky pro evidenci pracovní doby? Je povinností zaměstnavatele rozvržení pracovní doby u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou požadavky či forma pro rozvrhování pracovní doby? A pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti má nárok na příplatky za přesčas, práci v noci nebo za práci o sobotách či nedělích?
Je možné, aby zaměstnavatel zaměstnával zaměstnance na pracovní poměr a zároveň na dohodu o provedení práce? Zaměstnanec pracuje jako operátor balení, má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (7,5 hod denně, pouze ranní směna). Zároveň by pro zaměstnavatele chtěl vykonávat na DPP úklidové práce s rozvržením pracovní doby úterý 2 hod po práci, čtvrtek 2 hod po práci a sobota 4-5 hod. S limitem 300 hod/rok počítáme.
ID27615 ||
Ing. Tereza Köppelová, daňový poradce společnosti Mazars s.r.o.
Pokud je u jednoho zaměstnavatele zaměstnanec zaměstnán na pracovní smlouvu a současně i na dohodu o provedení práce na jinou činnost, jak se bude tento příjem zdaňovat? Lze příjem na pracovní smlouvu zdaňovat daní ze závislé činnosti a příjem na dohodu srážkovou daní? Prohlášení poplatníka podepsal u pracovní smlouvy.
Zaměstnavatel (s. r. o.) do dohody o provedení práce svým zaměstnancům uvedl, že mají nárok na roční příspěvek na penzijní či životní pojištění maximálně do výše 50 000 Kč. Tuto platbu také již v roce 2020 zrealizoval a zaslal peníze (50 000 Kč) na účet penzijní společnosti. Je taková operace z hlediska daní v pořádku, v případě že se jedná o brigádníky a nejsou to zaměstnanci na hlavní pracovní poměr?
Dohoda o provedení práce je sjednána na 9,5 hodiny týdně. Mimo smlouvu jsou sjednány pracovní dny na čtvrtek a pátek. Vztahuje se v tomto případě na DPP náhrada za svátek? Ve smlouvě je sjednána pouze odměna za odpracovanou hodinu (případně její část). Nechtěli bychom v tomto pochybit.
Zaměstnavatel od ledna 2020 přijal na HPP asistentku. Zaměstnankyně od 9. 8. 2019 pobírá invalidní důchod II. stupně. Pro zaměstnavatele je to jeden zaměstnanec na HPP a zároveň invalidní důchodce. Ostatní jsou jen zaměstnanci na DPP.
Splňuje tedy zaměstnavatel podmínku zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců – zaměstnanci pracující na DPP se do počtu zaměstnanců nezahrnují?
Jak by to bylo v případě, kdyby měl zaměstnavatel tuto zaměstnankyni a zároveň jednu zaměstnankyni na rodičovském příspěvku?
Má zaměstnavatel nárok na odpočet zdravotního pojištění ve výši 11 607 Kč z vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního pojištění nebo je tato sleva podmíněna smlouvou s krajskou pobočkou Úřadu práce, kde bude uznán jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce? Tuto informaci nám poskytla referentka příslušné zdravotní pojišťovny, když jsme zaměstnankyni přihlašovali, že bez doložení potvrzení z Úřadu práce si zaměstnavatel slevu na tohoto zaměstnance uplatňovat měsíčně nemůže.
Jako základní škola prosím o informaci, jak přistupovat k zaměstnancům, kteří mají dohodu o provedení práce (např. práce v kuchyni) v případě zavření škol z důvodu nařízené karantény z důvodu epidemie covid-19. U zaměstnanců na HPP máme překážku na straně zaměstnavatele a vyplácíme 100 % průměrného výdělku. Je možné u dohod o provedení práce proplácet jen skutečně vykonanou práci, nebo pro ně také platí překážka na straně zaměstnavatele a povinnost zaměstnavatele proplatit smluvenou mzdu?
Doplnění dotazu:
Mají na výplatu náhrady nárok i zaměstnanci, se kterými je uzavřena DPP a měsíčně jim není vyplaceno více než 10 000 Kč, tudíž neodvádí sociální a zdravotní pojištění, pokud mají v DPP rozvrženo kdy a kde mají pracovat? Může pak zaměstnavatel požadovat náhradu v rámci programu Antivirus, nebo v jiném vládním kompenzačním programu?
