Prosím o vyjasnění, zda do kolonky místo výkonu v příloze č. 1 se uvádí skutečné - faktické místo výkonu práce zaměstnance, když má ve smlouvě sice uvedené dvě místa - Unhošť, Kladno - ale skutečně pracuje jen v Unhošti, tak se má uvést Unhošť? Sídlo společnosti je v Kladně, společnost má ještě provozovnu i v Unhošti. A dále dohody o provedení práce - místo výkonu práce v dohodě Unhošť. Sídlo společnosti je v Kladně. Uvádí se místo výkonu, nebo sídlo společnosti, nebo místo pobytu zaměstnance? Pokud uvedu sídlo, nebo místo pobytu, tak to vlastně nemá nic společného s místem výkonu práce.
Je možno, a pokud ano, co je k tomu zapotřebí, zaměstnat osobu na funkci pedagogického pracovníka, která by v rámci vlastního volna ráda pracovala na základní škole na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo dohody po dobu jednoho měsíce bez nároku na plat. Podotýkám, že by tak činila z vlastní vůle, aby se seznámila s pedagogickou praxí na naší škole a současně by ušlou mzdu věnovala jako finanční dar škole. Jak by se na tuto skutečnost nahlíželo, kdyby šlo o osobu, která je vedena na Úřadu práce a pobírala by podporu v nezaměstnanosti? Byla by ohrožena výplata podpory v nezaměstnanosti?
Je možné se zaměstnancem, s nímž máme uzavřenou dohodu o provedení práce na úklidovou činnost, po naplnění 300 hodin sjednat návazně dohodu o pracovní činnosti na stejnou činnost?
Jednatel pobírá odměnu z výkonu funkce ve výši 2 999 Kč a zároveň má příjem z dohody o provedení práce ve výši 9 000 Kč. Jednatel nemá podepsané prohlášení k dani. Jak se v tomto případě příjem z obou činností zdaní? Uplatní se u dohody o provedení práce srážková daň a u odměny za výkon funkce zálohová daň?
Zaměstnankyně u nás pracuje na dohodu o provedení práce. Mimo to má u jiného zaměstnavatele HPP. Od exekutora přišlo usnesení, že zákl. nezabav. částku bude v plné výši uplatňovat u zaměstnavatele na HPP. Jak tedy postupovat nyní při výpočtu srážky z dohody o provedení práce? Vzít celou čistou odměnu, tj. 1500 Kč, a odvést na exekuci 1/3, tj. 500 Kč? Setkala jsem se s tím, že kolegyně odvádí celou odměnu, tj. celých 1500 Kč, tak si nejsem jistá, jaký je správný postup při výpočtu.
Náš zaměstnanec - důchodce - bude mít na prosinec u naší firmy dohodu o provedení práce s odměnou 10 000 Kč - nepodepsal daň. prohlášení, takže se mu srazí daň 15 %. Ještě sipřivydělává i u jiné firmy na DPP také s odměnou 10 000 Kč. Vím, že hodiny z dohod u jiných firem se nesčítají, ale jak je to s odměnami, sčítají se? Má zaměstnanec povinnost sám odvést zdravotní a sociální pojištění? My jako každá samostatná firma ho nepřihlásíme na zdravotní pojištění, protože má na dohodu jen 10 000 kč. Má zaměstnanec povinnost něco sám odvádět?
Pokud si zaměstnanec na konci roku 2019 bude podávat sám přiznání k dani z příjmů fyzických osob a jeho příjmy dosáhnou 80 100 Kč za rok 2019, má nárok na daňové zvýhodnění na děti. Příjmy ve výši 80 100 Kč měl ale zaměstnanec z dohody o provedení práce, neztrácí tím nárok na daňové zvýhodnění na děti?
Náš spolek pořádá vzdělávací semináře. S lektory, kteří na seminářích vyučují, uzavírá dohody o provedení práce. Tyto DPP bychom chtěli uzavírat na celý kalendářní rok. Ve smlouvě bude uveden pracovní úkol „Lektorská činnost na seminářích“. Jeden ze seminářů je však výrazně méně náročný, a zde tedy chceme sjednat nižší odměnu. Pokud bychom na tento seminář uzavřeli další DPP, porušili bychom ZP (dvě pracovní smlouvy na shodný druh práce). Bylo by tedy možné, abychom do jedné DPP, uzavřené na období kalendářního roku sjednali odměnu např. 200 Kč/hod za činnost lektora na obvyklém semináři a 150 Kč/hod na jednom konkrétním semináři s nižší náročností ?
Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?
