Otázky s klíčovým slovem: Dohoda o pracovní činnosti

počet otázek s klíčovým slovem : 153



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Příplatky k odměně z DPČ nebo DPP

ID24736 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

V naší firmě jsme přijali zaměstnance na DPČ nebo na DPP do Call Centra. Tito zaměstnanci mají předem naplánované směny na svém stálém pracovišti (nemohou pracovat z domova), pracují tedy občas i v noci, o sobotách a nedělích a ve svátek. V dohodách (DPČ, DPP) mají pevně stanovenou hodinovou sazbu. Musí se i u DPP a DPČ zaměstnavatel řídit zákoníkem práce a je povinen k této odměně za odvedenou práci (tzn. počet odpracovaných hodin x hodinová sazba) poskytnout těmto dohodářům příplatky za práci v noci, víkend a svátek?

Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka

ID24669 | | Ing. Jiří Vala, Ph.D.

Chceme přijmout na půl roku uklízečku na dohodu o pracovní činnosti. Práce uklízečky máme od KHS zařazenou ve druhé nerizikové kategorii, musíme poslat paní na lékařskou prohlídku? 

Dohody o pracích mimo pracovní poměr - docházka

ID24651 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Na školení nám bylo řečeno, že u dohod o pracích mimo pracovní poměr se má docházka vést s uvedením začátku a konce, včetně přestávek. Je toto pravda? Pokud ano, z jakého paragrafu zákoníku práce toto ustanovení vyplývá? Podle § 77 se přece na dohody ustanovení pracovní doby nevztahuje. Stačí vyplňovat pouze hodiny celkem za každou směnu? Zároveň nám bylo řečeno, že u klasických smluv se přestávky mají také evidovat od-do. Kde je toto napsáno v zákoně? 

Zdravotní pojištění

ID24581 | | Ing. Antonín Daněk

Zaměstnanec je evidován na úřadu práce a u nás pracuje na DPČ. V červenci 2019 dosáhla odměna z DPČ výše 5 700 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V září 2019 tento zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na Úřadu práce ke dni 22. 7. 2019. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. do 31. 7. 2019, nebo je pokrytý již celý měsíc červenec 2019?

Pracovní smlouva a dohoda o pracovní činnosti

ID24490 | | JUDr. Marcela Smutná

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Náš školník byl nemocen, takže jsme za něho vzali zástup. Nejdříve na dohodu o provedení práce. Po vyčerpání 300 hodin jsme DPP ukončili a uzavřeli se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti. Náš původní školník však nakonec odešel do důchodu. Tak jsme tedy chtěli sjednat zastupujícímu školníkovi na DPČ pracovní poměr na stejnou práci. Myslíme si, že jeden zaměstnanec nemůže u jednoho zaměstnavatele vykonávat dvě práce stejného druhu, v tomto případě školníka na základě pracovní smlouvy a DPČ. Proto chceme DPČ před sepsáním pracovní smlouvy ukončit. Ovšem problém nastal v tomto okamžiku, neboť k datu skončení, by měl zaměstnanec přečerpáno v průměru 20 hodin týdně na DPČ. DPČ byla uzavřena zhruba od března 2019 do srpna 2019. Jak tuto situaci řešit? 

Průměrný měsíční výdělek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

ID24199 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Žádáme o stanovisko ke stanovení průměrného měsíčního výdělku pro účely náhrady škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem pracujícím na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. Jedná se zejména o řidiče MHD, kterým není stanoven rozvrh směn, pouze „fiktivní“ rozvržení týdenní pracovní doby pro potřeby poskytování náhrady odměny z dohody po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (a to ve dnech pondělí – pátek 4 hodiny denně). Práce je těmto zaměstnancům určována operativně dle potřeb provozu a v dohodě mají uvedeno, že rozsah práce nesmí v období, na které je dohoda uzavřena, v průměru překročit 20 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že není v dohodě pevně stanovena týdenní pracovní doba, není zřejmé, jakou hodnotu týdenní pracovní doby dosadit k výpočtu průměrného měsíčního výdělku dle § 356 odst. 2 věty druhé zákoníku práce. Je možné použít jako týdenní pracovní dobu průměrnou odpracovanou dobu zaměstnance připadající na 1 týden za uplynulé rozhodné období? Příklad: Zaměstnanec odpracoval v 1. čtvrtletí 180 hodin, odměna za uvedené rozhodné období byla vyplacena v souhrnné výši 34 650 Kč, průměrný hodinový výdělek (PHV) činil 192,50 Kč. V 1. čtvrtletí bylo 90 dnů, tj. 12,86 týdnů. V jednom týdnu tak odpracoval průměrně 14 hodin (180 : 12,86 = 13,996). Průměrný měsíční výdělek (PMV) by dle tohoto výpočtu činil: PMV = PHV x (týdenní pracovní doba x 4,348) = 192,50 x (14 x 4,348) = 11 718,- Kč Nebo se v takovém případě vychází z hodnoty 20 hodin, ačkoli zaměstnanec v rozhodném období většinou odpracuje v průměru méně hodin než maximálních 20 hodin uvedených v dohodě? Z údajů uvedených v předchozím příkladu by průměrný měsíční výdělek činil: 192,50 x (20 x 4,348) = 16 740,- Kč. Obdobný problém je v případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce, kteří mají v dohodě uvedeno, že rozsah práce v příslušném kalendářním roce nesmí být větší než 300 hodin. Který z uvedených postupů je správný a jak postupovat u dohod o provedení práce?

Dohoda o pracovní činnosti - svátek

ID24107 | | JUDr. Marcela Smutná

Máme zaměstnance na DPČ, se stanovenými dny, kterými jsou Po a Čt. Zaměstnanec má stanovenou mzdu za měsíc. Víme, že zaměstnanec na DPČ nemá nárok ani na dovolenou, ani na svátek, takže mu odečítáme nepřítomnost za dny, které měl být podle smlouvy na pracovišti, ale nebyl. Například za měsíc duben: vezmeme, že bylo dohromady 9 dní (pondělí a čtvrtků), z nichž jeden připadal na svátek. Vezmeme tedy částku, kterou má zaměstnanec dostat (10 000 Kč), vydělíme počtem určených dní za měsíc (9) a vynásobíme pouze počtem dní, které byl na pracovišti (8), tzn: 10 000/9 = 1 111 -> 8 x 1 111 = 8 888. Je náš postup správný? Přece jen, když by měl zaměstnanec ve smlouvě pouze například pondělky a tři ze čtyř těch pondělků by vyšly na svátek, nedostane celou měsíční mzdu, ale jen její poměr (1/4), když fyzicky odpracoval jen 1/4 z určených dní.

Zaměstnání malého rozsahu

ID24096 | | Josef Rajdl

Zaměstnankyně (lékařka) má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, druh práce lékař se specializací- pohotovní služby dle potřeb zaměstnavatele. Sjednaný pracovní úvazek: 0,20; tj. 8 hod./týdně, nebo po vzájemné dohodě dle potřeb zaměstnance a zaměstnavatele. Za provedení sjednaných prací poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu ve výši 650 Kč/hod. Dle našeho názoru se jedná o zaměstnání malého rozsahu, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc nečiní aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dovětek... „nebo po vzájemné dohodě dle potřeb zaměstnance nebo zaměstnavatele“). Je náš názor správný? 

Odměna předsedovi společenství vlastníků a předsedovi kontrolní komise

ID24015 | | Ing. Kateřina Kurková

Je možné vyplácet odměnu předsedovi společenství vlastníků a předsedovi kontrolní komise nebo mzdu tak, aby se neodvádělo sociální ani zdravotní pojištění? Oba dva jsou již důchodci. Je možné na jejich činnost pro společenství udělat dohodu o provedení práce?

Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění

ID23836 | | Ing. Antonín Daněk

Zaměstnavatel odmítá známému vrátit přeplatek ze zdravotního pojištění. Známý měl souběh pracovních úvazků (jedná se pouze o 3 měsíce minulého roku - říjen, listopad, prosinec, protože po Novém roce se změnily odvody u malých úvazků). V jednom pracovním úvazku byl zaměstnán na plný zkrácený úvazek, ve druhém brigádně na DPČ.

Zaměstnanec u plného zkráceného úvazku za měsíc říjen nedosáhl minimálního vyměřovacího základu (asi o 100 Kč), za měsíce listopad a prosinec lehce přesáhl minimální mzdu. Byť DPČ-zaměstnavatel o tom věděl (i z doporučeného dopisu), že tento zaměstnanec má souběh příjmů a platí zdravotní pojištění i jinde, nedokázal mu také poradit, jak situaci řešit. Zaměstnanec se snažil o přímý kontakt s účetní firmou, ale bylo mu v tom zamezeno. Tím zaměstnanec ztratil několik měsíců a dodal potřebné dokumenty až po Novém roce. Zaměstnavatel jako důvod nevrácení přeplatku uvedl, že nedodal externí účetní firmě potřebné dokumenty včas, to jest potvrzení o tom, že u druhého zaměstnavatele bylo odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, resp. potvrzení o srážkách ze mzdy.

DPČ-externí účetní firma k tomu přistupovala zcela mechanicky - provedla každý měsíc dopočet do minimálního vyměřovacího základu, jako by zaměstnanec žádný jiný příjem neměl. Došlo tedy k tomu, že zaměstnanec platil zdravotní pojištění hned dvakrát a zaměstnavatel mu odmítl poskytnout součinnost v jednání se zdravotní pojišťovnou o vrácení přeplatku. VZP pojišťovna také zaměstnanci sdělila, že žádost o vrácení přeplatku, resp. pokrácení dalších odvodů ze zdravotního pojištění, nemůže žádat sám, ale pouze přes svého zaměstnavatele.

Je jednání DPČ-zaměstnavatele žalovatelné (byť jednal legálně, odmítá poskytnout součinnost v jednání s pojišťovnou), nebo je zaměstnanec v tomto případě rukojmí zaměstnavatele? Je zde další problém, a to časový. V momentě, když se příjmy u jednoho zaměstnavatele pohybují kolem minimální mzdy a není úplně jisté, jestli zaměstnanec dosáhne minimálního vyměřovacího základu u tohoto zaměstnavatele pro účely zdravotního pojištění, není ani technicky možné zajistit potvrzení včas, ale až po uplynutí měsíce. Takže se nestíhá a je možné to řešit pouze ex post. Otázka také zní, co termín včas znamená.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru