Otázky s klíčovým slovem: Dobropisy

počet otázek s klíčovým slovem : 88



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Podpis odběratele na dobropisu

ID26254 | | Ing. Zdeněk Morávek

Odborová organizace VŠ pořádá letní dětské tábory. Činnost je vedena samostatně, v rámci této činnosti je plátcem DPH. V únoru se otvírají přihlášky. Na základě přihlášek rodiče obdrží zálohový doklad. Po zaplacení je vystaven daňový doklad, DPH je odvedeno ke dni přijetí platby. V důsledku korona viru a hygienických nařízení, je každý táborový turnus (původně 20 dnů) rozpůlen na 2x 10 dnů, aby se snížil počet dětí v kolektivu. Část úhrady za stravu a mzdy se rodičům vrací. Vystavujeme opravné daňové doklady.

- 90 % rodičů zaplatí ze svého, nejsou plátci DPH, neuplatňují do nákladů, fakturu na platbu nežádají. Vystavený opravný daňový doklad musí mít účtárna od rodičů podepsaný nebo můžeme uplatnit vratku DPH na základě opravného daňového dokladu bez podpisu rodičů o převzetí?

- 10 % případů, hradí původní částku zaměstnavatelé z FKSP, tedy bez nároku na odpočet, hrazeno ze zisku, po zdanění, bez možnosti uplatnění nákladů. Opět: opravný daňový doklad musíme mít potvrzený odběratelem, přestože nejde o možnost uplatnění DPH na straně odběratele? Potvrzení odběratele není nutné v případě vystavení ODD ze zákonných důvodů, což je v našem případě § 42 odst. 1 písm. a). Vracíme část platby za dětský letní tábor - strava, mzdy vedoucích, část režie. Jedná se zhruba o 20 % celkové platby za tábor. 

Reklamace poskytnutých služeb na přelomu roku

ID26384 | | Ing. Christian Žmolík

Jsme s. r. o., přijali jsme fakturu od dodavatele za překlad a přípravu na ISO v 12/2019. Faktura šla v roce 2019 do nákladů. V 01/2020 jsme zjistili nějaké pochybení ze strany dodavatele a má to dopad nyní v roce 2020 (příprava na ISO). Dodavatel nám vystavil dobropis. Je pro nás daňově účinný v roce 2020 z hlediska nákladů? 

Nevyzvednuté zboží objednané přes e-shop

ID26309 | | Ing. Jiří Vychopeň

Společnost s r. o. provozuje e-shop s výživovými doplňky. Objednané zboží je dodávané logistickou společností, která i inkasuje peníze a pak je poukazuje na účet e-shopu a také zajišťuje osobní odběr v provozovně logistické společnosti. V roce 2019 došlo k situaci, že logistická společnost údajně dělala pořádek a vrátila e-shopu nevyzvednuté zásilky, které měla na skladě a o kterých zřejmě nevěděla, a to zasilky, které byly vyfakturovány e-shopem v roce 2018 a 2017. Zboží bylo vráceno zpět na sklad a následně prodáváno. Jak správně postupovat účetně, jak řešit DPH a jak postupovat při sestavení přiznání k DPPO za rok 2019? Dále bych se chtěla zeptat, jak řešit každoročně v prosinci vyfakturované zboží, které zákazníci vrátí nebo nepřevezmou až v dalším účetním období. Společnost to řeší vystavování dobropisů. Jak správně účtovat a jak postupovat v oblasti daně z příjmu PO?

Prodej v eshopu, DUZP (DPH) a DUUP (účetnictví)

ID25040 | | Ing. Martin Děrgel

Firma (e-shop) má nastavené obchodní podmínky tak, že zákazník se stává vlastníkem převzetím zboží. Firma však dle mého názoru uvádí na fakturách vystavených o prodeji zboží špatně data DUZP a DUUP (datum uskutečnění účetního případu) v okamžiku předání přepravci, což má negativní dopad na účtování o výnosech a odvodu DPH (případně dobropisů, které nemají existovat, pokud si zákazník zboží nepřevzal). Přepravce nejčastěji až druhý den předává zákazníkovi, který si však ne vždy převezme, nebo si zákazník přichází až např. s týdenním zbožděním pro zboží k místům výdaje zboží u přepravních společností (jako je např.Geis Point, pobočka České pošty atd..). Někdy se i stane, že si zboží zákazník nepřevezme. Firma vystaví dobropis s DUZP a DUUP tedy např, i o měsíc později než bylo původní plnění. Podle mého názoru je tento systém nastaven špatně, není kompatibilní s obchodními podmínkami. Takto by šlo postupovat, pokud obchodní podmínky by byly nastavené tak, že k převodu vlastnictví by došlo již v okamžiku předání zásilky dopravci. Je moje dedukce o DUZP a DUUP ve vazbě na datum převodu vlastnictví správná? Dále se chci obecně zeptat: 1) Zda uskutečnění účetního případu (účtování o výnosech) za prodej zboží se má správně nastavit podle převodu vlastnického práva dle smlouvy? 2) Obdobnou otázku mám na datum uskutečnění zdanitelného plnění (pro odvod DPH) - je to stejné jako pro účetnictví nebo se i liší? (např. tím, že DUUP či DUZP ctí zásadu ekonomického vlastnictví nad právním vlastnictvím dle kupní smlouvy)

Pořízení zboží z EU

ID24652 | | Ing. Martin Novák

Společnost, plátce DPH (vede daňovou evidenci), pořizuje zboží v Polsku od plátce DPH. Dohodnutou cenu zboží česká společnost uhradí převodem z účtu. Po obdržení částky polský dodavatel vystaví a ihned zašle fakturu spolu se zbožím. DPH společnost (odběratel) vypořádá. Při dodání zboží došlo k situaci, kdy bylo polským dodavatelem dodáno méně zboží, než bylo českým odběratelem uhrazeno a na které byla vystavena faktura. Polský dodavatel vrátil českému odběrateli převodem na účet částku 30 EUR za nedodané zboží, k částce nedodal žádný doklad. Jak postupovat, pokud se nepodaří domluvit se s dodavatelem na vystavení dokladu k vrácené částce 30 EUR, jak má český odběratel vypořádat DPH? Odběratel je čtvrtletním plátcem DPH, zboží bylo dodáno spolu s fakturou 28. 8. 2019 a vrácení částky za nedodané zboží bylo připsáno na účet 30. 8. 2019.

Doplňující otázka k dotazu ID č. 24465 - Dobropis na zboží starší 3 let bez DPH - upřesnění na příkladu

ID24487 | | Ing. Ladislav Pitner

V odpovědi citujete zákon: V § 42 odst. 8 zákona o DPH je dále s účinností od 1. 4. 2019 stanoveno, že opravu základu daně nelze provést, pokud se oprava základu daně a výše daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné v den, který nastane po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění nebo došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo. To znamená, že v případě, že lhůta tří let již uplynula, nemůže plátce, který původní zdanitelné plnění uskutečnil, provést opravu základu daně, a tím i opravu výše daně, která byla přiznána a odvedena (a vystavit opravný daňový doklad).

Prosím konkrétně na příkladu:

Dne 1. 9. 2015 vystavil dodavatel daňový doklad za dodané zboží 100 000 Kč + 21 % DPH. Čtvrtina z tohoto zboží byla z důvodu neprodejnosti (tak bylo dohodnuto) vrácena 1. 7. 2019 – dodavatel vystavil opravný daňový doklad 25 000 Kč + 0 % DPH. = 25 000 Kč. Je to v pořádku? Případně prosím uvést, jak má doklad správně vypadat.

Dobropis na zboží starší 3 let bez DPH

ID24465 | | Ing. Ladislav Pitner

Dostali jsme dobropis na zboží, které se vztahuje k faktuře za zboží starší 3 let a paní účetní mi tvrdí, že v tomto případě se fakturuje bez DPH. Odkazuje se na § 42 (zřejmě odst. 6 a 7) zákona o DPH. Původní zboží bylo fakturováno s DPH. Jak je to správně?

Zvláštní režim použitého zboží - vratky (dobropisy)

ID24370 | | Ing. Martin Děrgel

Firma prodává použité zboží. Člení je pro výpočet přirážky do dvou skupin (nákupní cena do 1 000 Kč a nad 1 000 Kč). U zboží s nákupní cenou do 1 000 Kč počítá za měsíc přirážku souhrnně (celkový prodej minus celkový nákup v daném měsíci). U použitého zboží nakoupeného nad 1000 Kč sleduje ke konkrétní zásobě nákupní a prodejní cenu v tabulce - vypočte nejprve přirážky ke konkrétním zbožím (pokud vyjde u nějakého zboží záporná přirážka, počítá 0) a poté vypočte z dílčích přirážek přirážku celkovou. Nastávají však případy, že jim po prodeji použité zboží zákazník zboží vrátí a firma toto vrácení akceptuje (zároveň dochází také k vrácení platby). Jak prosím správně postupovat v takovém případě vrácení?

A) Pokud v 5/2019 prodala firma použité zboží zákazníkovi za 500 Kč/ks (nakoupeného do 1 000 Kč/kus) a v 6/2019 ho zákazník vrátí. Firma vystaví dobropis v režimu použitého zboží a v 6/2019 tento dobropis snižuje celkové příjmy o 500 Kč pro výpočet přirážky (i kdyby dobropis zvyšoval nákupní cenu, tak výsledek přirážky zůstává stejný).

B) Jak ale postupovat v případě, že zákazník vrátí další měsíc zboží, které u firmy přesahovalo nákupní cenu 1 000 Kč (např. bylo nakoupeno za 4 000 Kč v 4/2019 a prodáno za 6 000 Kč v 5/2019 a z přirážky 2 000 Kč odvedeno příslušné DPH v 5/2019). Jak se má toto vrácení v 6/2019 projevit pro výpočet přirážky? Je správné, když firma vystaví dobropis na –6 000 Kč a eviduje nově nákupní cenu za 6 000 Kč/kus, a zároveň v 5/2019 nic neupravuje a nejde-li v 6/2019 k prodeji, tak pro výpočet přirážky tato operace je v tomto období neutrální? Naopak až toto zboží prodá za 6 000 Kč např. další měsíc v 7/2019, tak již eviduje přirážku 0 Kč (6 000–6 000=0). Postupuje takto správně?

C) Musí se doprava vždy fakturovat jako vedlejší náklad pro výpočet přirážky, nebo je možné dopravu fakturovat zvlášť jako službu v běžném režimu 21 %? Pokud se doprava musí fakturovat také ve zvláštním režimu, jak postupovat, když firma na jedné faktuře prodává bazarové zboží společně se zbožím v běžném režimu 21 %? Jelikož se jedná softwarově o problém, tak firma odvádí z dopravy v takových případech 21 % jako v běžném režimu, může to být problém?

Doplňující otázka:

Pokud dojde k vrácení použitého zboží zákazníka (nepodnikatele) v jednotkové hodnotě do 1000 Kč, které bylo prodáno a zdaněno v souladu s postupem § 90 odst. 4 zákona o DPH hromadně za celé zdaňovací období, tak oprava nebude mít vliv na „celkovou přirážku“ (nebude jí snižovat). Můžete mi prosím u zboží např. nakoupeného za 600 Kč a prodaného za 800 Kč při uplatnění § 90 odst. 4, kde byla celková přirážka za toto zboží do 1000 Kč za dané období celkově 5.000 Kč (ZD 4132 a DPH 868) , popsat prosím jak vrácení takového zboží ovlivní DPH, oprava ZD proběhne dle par 42 v následujícím období (nebo i to stejné období, pokud je to jinak?). Bude oprava v následujícím období znamenat žádný dopad na ř.1 a 26. nebo bude přirážka 200 Kč (ZD165,29 Kč a DPH 34,71 Kč) snižovat ř.1 a 600 Kč ř. 26? Pokud by byla správně druhá možnost, je možné tuto možnost snížení daně v přiznání nevyužít?

Dobropis plátci, který se stal neplátcem

ID23731 | | Ing. Zdeňka Hušáková

Jsme plátci DPH a vystavili jsme fakturu s daní za pronájem kanceláře jinému plátci DPH. My jsme přiznali uskutečnění tohoto plnění, nájemce si DPH uplatnil. Nyní k dané faktuře budeme vystavovat dobropis (opravný daňový doklad), jenže nájemce se mezitím stal NEPLÁTCEM. Jak v takovém případě postupovat? 

Vystavený dobropis a vrubopis po uzavření účetní závěrky

ID23912 | | Ing. Martin Svoboda

Máme klienta, společnost s. r. o., plátce DPH, který podniká v telekomunikačních službách (přeprodej služeb telefonního operátora ČR). Klient si na základě uzavřené smlouvy s telefonním operátorem každý měsíc fakturuje provizi za prodej služeb tohoto mobilního operátora. Každý měsíc má splnit daný plán, který se hodnotí měsíčně a pak ještě kvartálně. Klient má již provedenou účetní závěrku a podané přiznání za rok 2018. V současné době se dozvěděl, že operátor při zpětné kontrole 2018 zjistil, že některé provize byly vyplaceny neoprávněně a zároveň některé provize vyplaceny nebyly. Tyto skutečnosti nebyly našemu klientovi v době sestavování účetní závěrky 2018 známy. Klient musí vystavit dobropis a zároveň vrubopis vztahující se k roku 2018. Jak má klient v tomto případě postupovat v zaúčtování, pokud je již rok 2018 uzavřen a skutečnosti pro vystavení dobropisu a vrubopisu se dozvěděl v dubnu 2019? Jaký dopad to bude mít na daň z příjmů a na DPH? Podotýkám, že se nejedná o zanedbatelnou položku, a v případě, že by byl dobropis i vrubopis zohledněn v roce 2018, byl by daňový základ zhruba o několik desítek tisíc nižší. Je možné dobropis i vrubopis daňově přiřadit do roku 2019, nebo by se jednalo o krácení daňového základu za 2019?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru