Otázky s klíčovým slovem: Dary

Podnikatel FO, plátce DPH, dostal darem nemovitost od nemocné matky, která bohužel již zemřela a tuto nemovitost jako podnikatelka odpisovala. Obdarovaný má představu, že bude tuto nemovitost pronajímat a příjem danit v § 9 DPFO. Výdaje chce uplatňovat ve skutečné výši a uplatňovat i odpisy. Může v daném případě pokračovat v započatém odpisování po matce a nebo bude vycházet ze vstupní ceny oceněného majetku soudním znalcem? Součástí této nemovitosti jsou i místa k parkování vozidel. Půjde v daném případě o jeden celek zdaňovaný v § 9 DPFO nebo se bude muset nájem z míst k parkování uvádět ve smyslu §56a odst.1 písm b) ZDPH a uplatnit DPH na výstupu? 

OSVČ provozující maloobchod a poštovní služby prostřednictvím přepážky umístěné ve svých obchodních prostorech (tedy Pošta partner) na základě darovací smlouvy uzavřené mezi OSVČ a obcí, dostává měsíčně finanční dar od obce na udržení veřejných poštovních služeb pro obyvatelstvo. Tento dar za rok překročí částku 15 000 Kč. Bude OSVČ dar danit jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů nebo musí zdanit podle § 7 zákona o daních z příjmů? Podnikatel vede daňovou evidenci.

Společnost chce přispět invalidovi na část invalidního vozíku. Aby šlo o bezúplatné plnění, lze ve smlouvě s invalidou sjednat, že společnost zašle příspěvek na vozík přímo prodejci vozíků a uvést do smlouvy identifikační náležitosti tohoto prodejce? Potřebuje společnost od prodejce vozíků k této transakci nějaký doklad? Jako podklad pro prokázání poskytnutí daru pro daňové účely bude sloužit pouze smlouva s invalidou?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme mít ve svých zásadách FKSP v odstavci Dary (§ 14) toto znění?

„Celková částka na dary může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu za běžný rok a nevyčerpanou část limitu z let minulých (lze tak činit od roku 2002).

Dary jsou poskytovány při:

a) 50 let věku … maximálně Kč 5 000,

 b) při prvním odchodu do důchodu … maximálně Kč 10 000.

Plná výše odměny je podmíněna minimální délkou pracovního poměru u zaměstnavatele v trvání 5 roků. Při kratším trvání pracovního poměru se odměna poměrně snižuje. Dary mohou být peněžní i nepeněžní.“

Nebo je tam vhodnější uvést, že plná výše odměny je podmíněna mimořádnou aktivitou ve prospěch zaměstnavatele nebo něco podobného? 

1) Spolek pořádá ozdravný pobyt pro děti s poruchou autistického spektra. K zajištění některých činností v podobě výpomoci rodičů s dětmi je s dobrovolníky sjednaná smlouva dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Tyto osoby se budou na příslušné místo pobytu dopravovat společně s dětmi, budou ubytovány ve společném místě a budou se také s těmito účastníky stravovat. Tyto výdaje za všechny účastníky bude hradit společně pořadatel této akce - spolek. Na jejich financování přitom používá peněžní dary od individuálních subjektů. Díky vztahu uzavřeného dle Nepojmenované smlouvy tedy nejsou řešeny v tomto případě vůbec cestovní náhrady. Jak ale v této situaci posoudit na straně dobrovolníků fakt, že za ně spolek uhradil jízdné, ubytování a stravu. Je potřeba toto posoudit jako nepeněžní ostatní příjem, jež bude potřeba zdanit, pokud jeho hodnota přesáhne částku 15 000 Kč u jednotlivce viz §10 odst.3 písmeno c) bod 5? Pokud tomuto tak bude, může situaci vyřešit fakt, že by tito dobrovolníci přispěli na výše uvedené výdaje v takovém rozsahu pokrývajícím rozdíl o kolik konečná částka u jednotlivce překračuje oněch 15 000 Kč? Tím by se zbylých 15 000 Kč neuhrazených dobrovolníky posuzovalo jako konečná výše osvobozeného příjmu bez nutnosti podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

2) Spolek pořádá ozdravný pobyt pro děti s poruchou autistického spektra. Spolu s dětmi se tohoto pobytu účastní také rodiče, kteří přispívají určitou částkou za sebe a za dítě. Zbylé výdaje na dopravu, ubytování a stravu hradí za rodiče a děti spolek ze zdrojů vytvořených z peněžních darů jednotlivých subjektů. Jaké jsou případné daňové dopady této situace na straně rodičů a dětí? 3) Spolek na podporu dětí s poruchou autistického spektra přispívá peněžními dary rodičům těchto dětí na financování zdravotních pomůcek. Jaké jsou daňové dopady těchto darů jak na straně spolku, tak na straně rodičů těchto dětí, jež jsou příjemci těchto peněžních darů?

Mateřské škole s. r. o. (vede účetnictví) byly poskytnuty služby auditora formou daru ve výši 15 000 Kč. Na základě jeho požadavku mělo být v s. r. o. účtováno MD 548/D 648. Je tento postup správný? Popřípadě jaké navrhujete zaúčtování?

Soukromé odběrové centrum plasmy (s. r. o.) poskytuje svým dárcům finanční náhradu ve formě peněz (hodnota peněz je v maximální výši, jak ji povoluje zákon, víc už dát firma nemůže). Proto kromě peněz poskytuje dárcům navíc také poukazy na pizzu a benefitní poukázky SODEXO Dárkový Pass (ani jedno není označené logem naší společnosti).

1) Na základě počtu vydaných poukazů na pizzu nám na konci měsíce přijde faktura od pizzerie. Například za 17 poukazů přijde faktura, kde základ daně je 1 773,91 Kč + DPH 15 % 266,09, celkem 2 040 Kč. Účtuji celou částku 2 040 Kč nedaňově na účet 513 Náklady na reprezentaci, kdy na to pohlížím jako na „občerstvení“, tudíž si neuplatním ani DPH. Management si ale stojí za tím, že je to součást finanční náhrady pro dárce, proto by to mělo být daňově uznatelný i s nárokem na odpočet DPH. Kdo má tedy pravdu a jaký je tedy správný postup při účtování? Byl by rozdíl v tom, kdyby poukazy byly označeny logem naší společnosti?

2) Poukázky SODEXO Dárkový Pass v nominální hodnotě 50 Kč nebo 100 Kč obdrží dárci za určitý počet odběrů, kdy mi na konci měsíce zaměstnanci recepce vyjedou počet vydaných poukázek. Je mi jasné, že účtování vydaných poukázek bude na MD nějaký nákladový účet a na DAL odepíšu z 213 počet poukázek. Jaký nákladový účet použít a je to daňový nebo nedaňový výdaj? Poukázky nejsou označeny logem firmy. Opět management firmy tvrdí, že je to součást finanční náhrady dárce a mělo by se na to pohlížet jako na daňový náklad.

OSVČ věnovala v r. 2019 peníze Milionu chvilek z.s. Dále darovala příspěvek Nadaci Via na oživení památkově chráněného objektu a Post Bellum o.p.s. na Paměť národa. Všechny organizace jí zaslaly potvrzení o daru. OSVČ si není jistá, zda dary pro všechny tyto organizace jsou uznatelné do daňového přiznání. Zároveň bychom rádi věděli, zda je někde možno dohledat seznam organizací, pro něž jsou dary uznatelné do daňového přiznání.

Jako plátce dph jsem nakoupila zboží z EU, které jsem následně prodala v ČR. Zboží z EU přišlo s tím, že se jedná o dar a k uvedenému zboží nebude faktura. Jak se účtuje nákup tohoto zboží a je třeba něco vyměřit pro přiznání k dph? 

Jak je to s odvodem DPH při darování nemovitosti? Fyzická osoba, plátce DPH pořídila nemovitost v roce 1991, v roce 2005 nemovitost vyřadila do osobního vlastnictví a dále ji pronajímala v §9. DPH v roce 2005 nebylo vypořádáno, jelikož fyzická osoba zůstala plátcem DPH a pronájem byl uskutečňován s DPH. Při pořízení nemovitosti bylo DPH uplatněno a pak se uplatňovalo i ze všech oprav. Za posledních 10 let nebylo pořízeno žádné technické zhodnocení, které by zvyšovalo vstupní cenu majetku. Všechna technická zhodnocení byla v ceně do 40 000 Kč, tudíž byla účtována do spotřeby, ale DPH bylo vždy nárokováno. Nyní by tato fyzická osoba ráda darovala nemovitost synovi. Bude nutné provádět úpravu odpočtu DPH podle § 78 ZDPH, a bude se muset odvést DPH při darování? Z jaké ceny se bude vycházet? Pokud bude nutné DPH při darování odvést, mohl by syn nárokovat odpočet z tohoto daru, v případě, že by nemovitost začal používat k podnikání nebo například k pronájmům?