Otázky s klíčovým slovem: Daňové a nedaňové výdaje

počet otázek s klíčovým slovem : 1735



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Stavební práce na domě v režimu přenesení daňové povinnosti

ID25755 | | Ing. Matěj Nešleha

Fyzická osoba, plátce DPH, si nechal zhotovit stavební úpravy na svém rodinném domě, který nemá zařazený v obchodním majetku, nemá zde provozovnu, ale má zde trvalé bydliště. Dodavatel stavebních a montážních prací vystavil fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti. Je přípustné zavést tuto fakturu do evidence pro účely DPH, použít režim přenesení daňové povinnosti odběratele, tedy přiznat daň na výstupu, uplatnit nárok na odpočet, ale zároveň nezahrnout do daňových výdajů?

Přefakturace - administrativní práce

ID25620 | | Ing. Matěj Nešleha

V jednom domě sídlí dvě firmy a mají společnou recepci, kde sedí asitentka, která má pracovní smlouvu u jedné z těchto firem (z důvodu žádosti o hypotéku nechce mít dvě pracovní smlouvy ), ale vykonává práci pro obě firmy. Je možno půlku měsíčních nákladů na mzdy vyfakturovat druhé firmě jako provedené administrativní práce ?

Benefit pro zaměstnance - stravenky zdarma

ID25621 | | Ing. Martin Děrgel

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky dle vnitřního předpisu zdarma pokud odpracují alespoň 3 hodiny za den na pracovišti. Do dnešního dne bylo účtováno 55 % stravenky do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele a 45 % do neuznatelných nákladů zaměstnavatele. V optice roku 2020 - 72,10 Uznatelných/58,90 Neuznatelných. A dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jsme u zaměstnanců osvobodili od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění. Dnes se nám dostal do ruky AKTUÁLNÍ názor dlouhodobě publikující autorky z VŠE, kde se uvádí: „Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 72,10 je to u zaměstnavatele daňově uznatelný náklad a u zaměstnance podléhá dani z příjmů a současně podléhá pojištění.“ Přitom ke změně zákona o daních z příjmů nedošlo ke změně § 6 odst. 9 písm. b). CO JE TEDY SPRÁVNĚ? 

Krabičkové stravování zaměstnance - osvobození, daňová uznatelnost

ID25624 | | Ing. Matěj Nešleha

Firma se domluvila se zaměstnancem na HPP, že mu bude místo stravenek poskytovat zdravé krabičkové stravování, které si objedná od externího dodavatele včetně zajištění dopravy na firmu. Krabičkové stravování dostane zaměstnanec pracující 8 denně jen za den odpracované směny. Celková hodnota je 300 Kč/den (snídaně 40 Kč, svačina 30 Kč, oběd 100 Kč, svačina 30 Kč, večeře 100 Kč). Jakou část si firma může dát do daňových nákladů? Je všechno osvobozeno od daně z přijmu (a pojistného) u zaměstnance? Jak to bude s odečtem DPH, pokud firma dostane daňový doklad, může si DPH odečíst?

Zboží zdarma zákazníkům

ID25673 | | Ing. Petra Konderlová

Máme dvě společnosti. Jedna provozuje malý pivovar, druhá společnost provozuje restauraci, ve které prodává výhradně pivo z malého pivovaru. Restaurace koupila od pivovaru pivo v PET lahvích s firemním logem a rozdala ho zákazníkům - konkrétně firmám, které si v restauraci objednaly firemní večírek. Nákupní cena 1 ks piva v PET láhvi je cca 40 Kč, pivo podléhá spotřební dani. Jsou náklady na nákup tohoto piva daňově uznatelné? Kdyby pivo zákazníkům rozdal přímo pivovar jako propagaci vlastních výrobků, byl by jiný pohled na daňovou uznatelnost? 

Soukromé využívání služebního vozidla jednatelem

ID25591 | | Ing. Petra Konderlová

Jednatel a současně společník, který v s. r. o. není zaměstnán a ani nepobírá mzdu na základě smlouvy o výkonu funkce využívá firemní vozidlo i pro soukromé jízdy. V případě, že by byl jednatel zaměstnám, přidaňovalo by se mu 1 % z PC vozidla a odvádělo by se z toho i pojištění. Firma by pak veškeré náklady související s vozidlem měla daňově uznatelné. Jak se ale případ řeší v tomto případě, kdy žádnou mzdu nepobírá?

Náklady na vývoj aplikace před zahájením živnosti

ID25572 | | Josef Rajdl

Občan vyvíjí aplikaci na mobilní telefon, kterou po ukončení vývoje plánuje prodávat zájemcům. Občan zatím nemá živnostenské oprávnění, neboť je v současné době v zahraničí a zajištění ŽL by bylo komplikované. S vývojem aplikace má spojené výdaje, neboť se na vývoji podílí různí programátoři, kterým hradí faktury ze soukromých peněz. Občan se v 4/2020 vrátí do ČR a založí si ŽL. Bude moci považovat výdaje uskutečněné před založením ŽL a které jsou spojené s vývojem aplikace za daňové? A pokud ano, jaký je časový úsek, ze kterého bude moci tyto výdaje před podnikáním považovat za daňové?

Účast na školení

ID25594 | | Ing. Petra Konderlová

Společnost bude pořádat školení o vedení účetnictví. Školení se bude konat v Rakousku. Účastníky školení budou čeští občané, kteří si uvedené školení u naší společnosti zakoupí. V ceně školení bude zahrnuta doprava, ubytování, stravování, školení, pojištění, výlety. Školení bude probíhat 4 hodiny denně. Co bude pro účastníky školení daňově uznatelným nákladem?

Stravování zaměstnanců

ID25503 | | Ing. Matěj Nešleha

Firma se dohodla se společností A, která je vlastníkem výdejny jídel a jídelny, na využívání jídelny pro stravování svých zaměstnanců a spolupracujících osob. Společnost A bude firmě fakturovat poplatek za jednorázové nastavení čipových karet, dále bude fakturovat poplatek za užívání jídelny. Stravné bude fakturovat společnost B, která dodává jídlo společnosti A. Jaké náklady a v jaké výši budou daňově uznatelné v případě zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, zaměstnanců na dohodu o provedení práce a zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti?

Daň z nabytí nemovitých věcí a její uznatelnost v daňových výdajích

ID25442 | | Ing. Jan Kašpar

Jaká je správná cena pro stanovení daně z nabytí nemovitostí - cena pozemku 2 000 000 Kč + ve smlouvě projekt k rodinnému domu 150 000 Kč + poplatek 20 000 Kč - jaké cena bude rozhodná pro stanovení daně z nabytí nemovitostí? Najdu nějaké ustanovení zákona, které toto řeší, zda je to pouze částka 2 000 000 Kč či i ty dvě ostatní? A pokud následně došlo k zaplacení daně z nabytí např. ve výši 30 000 Kč - ale byly dva společníci, tj. pro každého 15 000 Kč a 15 000 Kč, pak si v případě prodeje tohoto pozemku mohou dát dva společníci do daňových výdajů 15 000 a 15 000 Kč? Je v tomto případě podstatné, kdo tuto daň z nabytí platil - zda celých 30 000 Kč zaplatil jeden z nich či daň zaplatila za společníky jejich babička? Bude tak i tak pro společníky byť by tuto daň nezaplatily oni samotní daňově účinná částka 15 000 Kč a 15 000 Kč, při případném zdaněném prodeji pozemku? Jaká bude částka dále v případě prodeje pozemku dle § 10 ZDP daňově účinná - pouze částka za pozemek 2 000 000 Kč nebo i částka za dokumentaci a poplatek?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru