Otázky s klíčovým slovem: Daňové a nedaňové výdaje

počet otázek s klíčovým slovem : 1813



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Účtování škody na majetku

ID27893 | | Ing. Jiří Vychopeň

Zemědělskému družstvu vlivem vichřice vznikla škoda na majetku na konstrukci chmelnice-část chmelnice spadla. Majetek již byl zcela odepsán. Pojišťovna vyplatila pojistné plnění, které jsme zaúčtovali do výnosů. Z poškozené konstrukce nám zůstaly v zemi jen použitelné patky, na které se postaví nové sloupy. Náklady vzniklé odstraňováním spadlé konstrukce - vystřihávání drátů, odklizení sloupů můžeme nechat v daňových nákladech a považovat výstavbu nové konstrukce za opravu? Kromě patek v zemi, není nic ze spadlé konstrukce použitelné. Nebo musíme část spadlé konstrukce vyřadit, náklady na odstranění spadlé konstrukce musí jít do vstupní ceny nové konstrukce, kterou budeme stavět až v příštích letech?

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění

ID27938 | | Romana Smékalová

Může zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění, na které si zaměstnanec šetří již od roku 2002 a výplata je sjednána ve věku 50 let? Je takový příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelný? A z pohledu zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu?

Jednatel - nájemné za kancelář

ID27758 | | RNDr. Libor Fiala

Společník a jednatel společnosti, která má virtuální sídlo, bydlí sám v pronájmu, smlouva je na jméno společnosti, bytový prostor. V bytě skutečně má pracovnu cca 50 % plochy. Může si uplatnit tento poměr nájemného do daňově uznatelných nákladů (služby a energie už ne, pouze nájemné)? Nedaňovou část nájmu vrací měsíčně jako hotovost do pokladny. 

Platba insolvenčnímu správci

ID27607 | | Ing. Jiří Vychopeň

Klient vede daňovou evidenci, je plátce DPH, od roku 2018 je v insolvenci, měsíční poplatek insolvenčnímu správci činí 10 000 Kč. Je tento poplatek daňovým nebo nedaňovým výdajem poplatníka?

Stravenkový paušál a daňová uznatelnost

ID27971 | | Ing. Ivana Pilařová

Limit pro příspěvek zaměstnavatele (s. r. o.) na stravenkový paušál je pro rok 2021 ve výši 75,60 Kč za směnu. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnanci dát příspěvek vyšší, bude rozdíl u zaměstnance dodaňován a bude z něj odváděno SP a ZP.

Bude pro zaměstnavatele v takovém případě daňově uznatelný náklad:

1) Stravenkový paušál v celé poskytnuté výši bez omezení na základě nároku na stravenkový paušál uvedený ve vnitřním předpisu nebo pouze do výše limitu osvobozeného plnění na straně zaměstnance?

2) ZP a SP hrazené zaměstnavatelem ze stravenkového paušálu převyšujícího limit 75,60 Kč?

Vlastní produkt

ID27844 | | Ing. Ivana Pilařová

Firma se zabývá prodejem potravinového produktu. Mimo jiné nakupuje i materiál (potraviny) na vývoj a testování nového potravinového doplňku. Tyto produkty nejsou zatím prodávány, ale testovány, případně rozdávány pro účely zdokonalení. Jak účtovat tento nákup materiálu a spotřebu?

Pořízení auta ze zahraničí a zařazení do obchodního majetku

ID27736 | | Ing. Jiří Vychopeň

Podnikatel OSVČ vedoucí daňovou evidenci pořídil automobil z DE. Pořizovací cena je 27 647 EUR, což je ke dni vystavení dokladu přepočet 695 185 Kč. Podnikatel zaplatil automobil ve výši 27 647 EUR přes účet, kde mu bylo strženo z účtu 708 470 Kč (přepočet). V které ceně zařadí podnikatel automobil do užívání pro odpisy? Pokud v ceně 695 185 Kč, co bude tedy s rozdílem mezi cenou pořízení 695 185 Kč a zaplacenou částkou 708 470 Kč? Jedná se u tohoto rozdílu o daňově účinný výdaj dávaný rovnou do výdajů? Nebo tento rozdíl vstupuje do ceny pořízení, tzn. zařazení do užívání bude v hodnotě 708 470 Kč? 

Nákup souboru pohledávek v aukci

ID27869 | | Ing. Christian Žmolík

Naše společnost vydražila soubor pohledávek v aukci prostřednictvím aukční společnosti. O aukci je veřejný protokol, po zaplacení nejvyššího podání byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Nakoupený soubor pohledávek budeme účtovat dle kupní ceny na účty MD 315/D 325 a úhradu MD 325/D 221. Aukční společnost vyúčtovala poplatek za aukci. Můžeme tento poplatek zahrnout do běžných provozních nákladů, nebo jej máme přidat k ceně pořízení souboru postoupených pohledávek? 

Storna letenek v době pandemie

ID27657 | | Ing. Martin Děrgel

Firma s četnými zahraničními cestami konanými letecky má v době pandemie koronaviru dva typy storna letenek. Zaměstnavatelem vynaložené částky na nerealizovanou zahraniční pracovní cestu jsou tak u zaměstnavatele škodou, kterou je třeba řešit jako škodu vzniklou zaměstnavateli:

1) Let byl zrušen z důvodu vnitrofiremního příkazu v době jarní pandemie – zákaz vycestování na služební cesty byl vydán firmou. Storno nebylo pojištěné, a nedošlo tak k celé vratce nákladů na letenky. Škoda nezpůsobená cizím zaviněním, a navíc neuhrazená nikým cizím, jen zaměstnavatelem - tj. způsobil si škodu sám sobě. Ale je zde na místě otázka, zda by tato škoda nepřevýšila případnou náhradu ze strany zaměstnance, kdyby např. z důvodu vyslání na pracovní cestu se nakazil covid-19 a nedej bože zemřel. Rozdíl bude nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů – manka a škody přesahující náhrady? Náhrada není v plné výši původního nákladu na letenku. Nevejde se firma např. pod § 24 odst. 2 písm. l) tím, že chrání zdraví zaměstnanců, tj. pod text § 24 odst. 2 písm. l) „opatření stanovené zvláštními předpisy“? Zaměstnavatel přece odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců za všech okolností, nejen na pracovišti, ale i na pracovní cestě, a tak si sám musí rozhodnout, jestli je pro něj pracovní cesta tak důležitá, aby riskoval zdraví, příp. život zaměstnanců.

2) Lety zrušily aerolinky samy z důvodu pandemie a nekonání letů a rovněž neuhradily firmě celou částku. Zákaz vycestování firmou již v té době vydán firmou nebyl, neboť byl vydán státem. Nevyplacené rozdíly storna poplatků letenek rovněž firmě nikdo nenahradil. Škoda způsobená cizím zaviněním, ale neuhrazená do plné výše původně vynaloženého nákladu. Lze aplikovat § 24 odst. 2 písm. l), v části dovětku tj. „zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy“?

 

Hmotný majetek

ID27703 | | Ing. Jiří Nigrin

Firma má dle interní směrnice stanoven limit pro účetní dlouhodobý majetek od 40 000 CZK, stejně tak i pro daňový hmotný majetek, tzn. pro účely ZDP a stejný limit je i pro TZ (pro účetní i daňový majetek). Od 1. 1. 2021 je limit pro daňový majetek 80 000 CZK. Naše firma ale nechce na limitech pro hmotný majetek nic měnit, tzn. stále budeme mít pro TZ, DHM i HM limit 40 000 CZK. Je nějaké daňové riziko, pokud si systém nepřenastavíme? Nedovedu odhadnout, zda mohou vzniknout a při jakých situacích chyby při daňových odpisech. 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru