Otázky s klíčovým slovem: Daň z příjmů fyzických osob

počet otázek s klíčovým slovem : 1288



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

OSVČ v pojišťovnictví

ID25810 | | Ing. Martin Děrgel

Rezident pracuje v Polsku v pojišťovnictví. Má vystaveny formulář A1. Musí v České republice vystavit daňové přznání, včetně přehledů sociál. a zdravotního pojištění? Daň v ČR neodvádí (zamezení dvojího zdanění). V příloze 1 daň. přiznání uplatňuje výdaje procentem z příjmů. A v tomto případě musí uplatnit jen 40 % z příjmů? Může uplatnit i 60 %, když nemá vyčíslené jako český pojišťovák, co je příjem, kde uplatňuje 60 %, a co je příjem, kde uplatňuje 40 %?

Vzdělávací program

ID25822 | | Ing. Matěj Nešleha

OSVČV, plátce DPH, vede daňovou evidenci, podnikající v advokaci, vystudovaný právník s titulem JUDr., rozhodl se dolnit studium na Cambridge Business School s. r. o., studium vzdělávacího programu MBA Real estate, mohu toto studium, díky němuž dojde k rozšíření oprávnění k poskytování právnických služeb uznat jako uznatelný výdaj?

Zdanění při ukončení podnikání

ID25850 | | Ing. Petra Konderlová

Fyzická osoba, pojišťovací makléř s licencí k 31. 12. 2019, ukončí svoji pracovní kariéru. Odhlásí se u ČNB s licencí, na OSSZ a ZP jako OSVČ. Příjmy 2019 příjmy zaplacené, jdou do přiznání, OSSZ, ZP. Ale v roce 2020 doběhly příjmy z posledních akcí. Fyzická osoba zdaňuje příjmy zaplacené. Je povinnost do přiznání 2019 zahrnout i příjmy doplacené v roce 2020? Nebo lze příjmy zdanit v roce 2020, ale už není OSVČ, tedy § 7 je nevhodný? Přichází do úvahy § 10 jiné příjmy, ale bez možnosti 40 % paušálu? 

Dodanění při předčasném zrušení životní pojistky - důchodce

ID25851 | | Ing. Vlasta Ptáčková

Manžel (pobírá starobní důchod od září 2018), na výzvu zaměstnavatele uzavřel v listopadu 2018 životní pojistku, na kterou mu přispíval pouze zaměstnavatel. Po roce (podzim 2019) ukončil pracovní poměr, pojistku (předčasně) zrušil. Příspěvek zaměstnavatele v roce 2019 žádný nebyl, v roce 2018 to byla částka 49 000 Kč (částka je uvedena v řádku 15 na Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018). V roce 2019 po ukončení smlouvy pojišťovna vyplatila na účet manželovi částku 40 000 Kč (zdaněno srážkovou daní nebylo). Má manžel povinnost dodanění z této pojistky, i když je starobní důchodce? A pokud ano, jakou částku dodanit za rok 2019? Pouze příspěvky zaměstnavatele (tj. 49 000 Kč z roku 2018)? A co ta (nezdaněná) částka 40 000 Kč, obdržená na účet v rámci konečného vypořádání pojistné smlouvy? Z jiného důvodu povinnost podat daňové přiznání nemá, nicméně má k uplatnění zbytek základní slevy na poplatníka a nějaké daňové odpočty, takže se musí zvážit, zda dobrovolné podání by pro něj bylo nebo nebylo výhodné. 

Žádost o zpětvzetí přiznání k dani z příjmu

ID25823 | | Ing. Ivana Pilařová

Lze požádat o zpětvzetí přiznání k dani z příjmu fyzických osob prosím? Vysvětlení: manželka s příjmem 65 000 Kč (v roce 2019) podala přiznání k dani z příjmu 2019 již v únoru 2020. Manžel zpracovává své daňové přiznání až teď a chtěl by uplatnit plnou slevu na manželku podle § 35 ba odst.1 písm. b), se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti. 

Prodej zasíťovaných pozemků nevložených do obchodního majetku

ID25856 | | Ing. Jiří Vychopeň

Fyzická osoba, působící i jako OSVČ, před více než 5 lety nakoupila pozemky, které jsou nyní zařazeny do územního plánu jako stavební a nyní na nich provádí zasíťování. Pozemky nebyly zařazeny do obchodního majetku, občan je koupil jako FO nepodnikatel a i zasíťování provádí mimo svou podnikatelskou činnost. Bude prodej zasíťovaných pozemků osvobozený od daně z příjmů? Případně bude zdaněný v § 7 nebo § 10 ZDP?

Občan Slovenska a daňové přiznání

ID25803 | | Josef Rajdl

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí...

2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

OSVČ fakturovaná x přijatá částka

ID25723 | | Ing. Martin Děrgel

OSVČ fakturuje určitou měsíční částku např. 20 000 Kč. Vystaví a pošle odběrateli, ale po vzájemné dohodě je jí zaslána na účet proti vystavené faktuře s 20 000 Kč, pouze snížená částka 15 000 Kč. Odběratel si sráží nějaké poplatky za využití prostor atd. Je tento postup zákonný a správný, pokud to mají obě dvě strany upraveno ve smlouvě? Jak by se správně mělo postupovat? A kolik pak OSVČ zdaní těch 15 000 Kč, které jí přišlo na účet? Takto to již OSVČ praktikuje několik let. Děkuji za všechny informace ke zdanění.

Postoupení pohledávky z titulu půjčky fyzickou nepodnikající osobou

ID25736 | | Ing. Martin Děrgel

Fyzická nepodnikající osoba má pohledávku z titulu poskytnuté úročené půjčky. Pohledávka se tak skládá z poskytnuté nesplacené půjčky (jistiny) a úroků. Fyzická osoba se rozhodla tuto pohledávku postoupit. Pohledávka z titulu jistiny bude postoupena subjektu A za cenou jmenovité hodnoty dané nesplacené výše jistiny (tj. za nominální hodnotu). Dejme tomu, že nesplacená výše jistiny činí 1 mil. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 1 mil. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt A. Pohledávka ve výši neuhrazených úroků z poskytnuté půjčky bude postoupena na subjekt B. Dejme tomu, že nesplacená výše úroků z půjčky činí 300 tis. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 300 tis. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt B. Náš první dotaz zní, zda vzhledem k ustanovení § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů, bude fyzické nepodnikající osobě vznikat příjem z titulu postoupení jistiny, když splacení jistiny nepředstavuje pro fyzickou osobu předmět daně? Pokud ano, předpokládáme správně, že se daný příjem bude zdaňovat v § 10 s tím, že daňovým výdajem bude rovněž hodnota nesplacené výše jistiny, a tedy základ daně 0 Kč? (13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen. Co se týče postoupení pohledávky z titulu nesplacených úroků z půjčky, předpokládáme správně, že se daný příjem z postoupení bude zdaňovat v § 10 zákona o daních z příjmů, s tím, že jako daňový výdaj lze dle § 10 odst. 4 daného zákona uplatnit např. uhrazené poplatky právníkovi za sepsání smlouvy o postoupení pohledávky? (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). 

Daňové zvýhodnění na studující dítě v zahraničí

ID25762 | | Ing. Tereza Köppelová, daňový poradce společnosti Mazars s.r.o.

Může si poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na 22 leté dítě, které studuje mimo ČR? 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru