Otázky a odpovědi


Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Mandátní smlouva obchodní zástupce

ID26961 | | Ing. Martin Děrgel

Česká s. r. o. (odběratel, plátce DPH) má s obchodím zástupcem (dodavatelem, neplátcem DPH, FO - OSVČ) uzavřenou mandátní smlouvu. V mandátní smlouvě je sjednán závazek mandanta, že k zajištění splnění závazku zajistí podmínky pro splnění závazku a případné výdaje hradí přímo mandant (ve specifikaci mandátní smlouvy je zajištění vozu, úhrada PHM, ubytování, náklady na pohoštění klientů odběratele - vše ve smyslu rozsudku 6 Afs 5/2004-78). Na úhradu nákladů obdrží dodavatel zálohu. Automobil je dále u odběratele využíván k jiným ekonomickým činnostem, automobil není k dispozici pouze mandatářovi. Platí i v tomto případě, že odběratel poskytuje svůj obchodní majetek částečně bezplatně a z pohledu DPH tuto skutečnost musí řešit, pokud ano, tak prosím jakým postupem? Doklady hrazené obchodním zástupcem jsou vystavovány na jméno, IČ a DIČ odběratele.

Upřesnění dotazu:

České firmě (plátce DPH, s.r.o.) poskytuje služby obchodní zástupce (FO, neplátce) na základě mandátní smlouvy. Jedná se o služby v oblasti zprostředkování dodávek paletizačních strojů, obchodní zástupce svoji činnost vykonává u sebe doma, ale na obchodní cesty (vozí možné klienty do zahraničí na prohlídku strojů, jezdí na výstavy) používá automobil mandanta. Mandátní smlouva obsahuje ustanovení, že mandant (česká firma s.r.o.) pro výkon funkce mandatáře zajistí podmínky a výdaje hradí česká firma. Do výdajů jsou zahrnuty náklady za úhradu PHM, ubytování obchodního zástupce a klientů, pohoštění klienta a zajištění vozu - vše ve smyslu rozsudku 6 Afs 5/2004-78).

Řešíme to, zda zajištění vozidla na náklady české firmy takto formulované ve smlouvě je bezúplatnou zápůjčkou poskytnutou obchodnímu zástupci, i když to takto není ve smlouvě formulováno. Vozidlo je dále v české firmě používáno zaměstnanci firmy k zajištění ekonomické činnosti. Obchodní zástupce tedy automobil nemá svěřen ke své činnosti ve 100% pro sebe a pro svoji činnost. 

Pokud by šlo o bezúplatnou zápůjčku (i přes formulaci zajištění vozidla na náklady české firmy) - co to pro českou firmu znamená a jakým způsobem spočítat povinnost odvést DPH, které bude muset ze změny používání obchodního majetku odvést. Automobil je již odepsaný. 

 

Půjčka firemního automobilu zaměstnanci a fakturace za půjčovné

ID26980 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost s r. o. bude občas půjčovat firemní vozidlo svému zaměstnanci, se kterým má uzavřenou DPP. Tento zaměstnanec je zároveň společník a jednatel firmy. Firma se nechce zabývat dodaňováním 1 % u zaměstnance a výpočty vracení části DPH finančnímu úřadu za soukromě projeté km, ani výpočty kolik DPH na vstupu si může uplatnit ze servisu automobilu. Zároveň se nechce zabývat výpočty, kolik má zaměstnanec zaplatit do pokladny za projeté PHM. Je možné, aby firma uzavřela se zaměstnancem smlouvu o výpůjčce/pronájmu s tím, že za každý den, kdy zaměstnanec použije soukromě firemní vozidlo uhradí firmě částku, na kterou bude vystavena faktura v ceně obvyklé? Ve smlouvě by bylo i ujednáno, že převzetí vozidla bude s plnou nádrží a zaměstnanec musí vozidlo vrátit také s plnou nádrží, k tomu by byly vyhotovovány předávací protokoly. Firma předpokládá, že takto by si mohla na vstupu uplatnit celé DPH z pořizovací ceny auta, ze servisů i PHM a zároveň by do daňových nákladů vstoupily celé odpisy i veškeré částky bez daně uhrazené v souvislosti s vozidlem. 1) Je tento způsob výpůjčky/pronájmu možný? 2) V případě, že by překážkou byla shodná osoba (společník = jednatel = DPP), byl by tento způsob možný s nespojenou osobou?

Poskytnutí náhradního volna na základě hodin odpracovaných nad sjednaný rozsah pracovního úvazku

ID27021 | | JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstnankyně mají sjednány kratší 6 hod pracovní dobu, tj. úvazek 30 hod týdně z důvodu, která odpovídá a je přizpůsobena provozním podmínkám, tj. otevírací době prodejny.

1) Firma nemá směrnici na stanovení této výše pracovní doby, a tak předpokládá, že je pracovním úvazkem 40 hod pracovní doba. Je tento předpoklad správný?

2) Je tudíž správná domněnka, že se jedná o zkrácenou pracovní dobu? Čerpání náhradního volna Zaměstnanci však právě díky otevření prodejny v sobotu mívají téměř každý měsíc hodiny odpracované nad sjednaný rozsah pracovního úvazku, tj. nad 30 hodin týdně. Ovšem po dohodě zaměstnance a zaměstnavatele nedochází k zaplacení těchto hodin nad rámec pracovního úvazku v daném měsíci, kdy byly hodiny navíc odpracovány, a ani za mě není poskytována v daném měsíci mzda. Je poskytována každý měsíc jen mzda za hodiny podle pracovního úvazku. Zdůvodnění: každý měsíc po předložení pracovního výkazu – tj. docházky ze strany zaměstnanců zaměstnavateli, dochází k oboustranné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to ve věci písemné vzájemné dohody o možnosti rozhodnutí se ze strany zaměstnance, zda v případě odpracování hodin nad jejich sjednaný rozsah pracovního úvazku 30 hod., dojde k poskytnutí náhradního volna na další měsíce, či se odpracované hodiny zahrnou do mzdy za příslušný měsíc, ve kterém byly odpracovány. Někdy si ovšem v tom daném měsíci i vybírají náhradní volno, a tak splní výši úvazku 30 hod. U každého zaměstnance je veden přehled, kde je evidován počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnancem a počet hodin zahrnutých do mzdy za příslušný měsíc a počet hodin, za které zaměstnanec může na základě vzájemného souhlasu čerpat náhradní volno. Dále je evidováno kolik hodin zaměstnanci k čerpání zbývá a kdy náhradní volno čerpal. Poskytnutí dosažené mzdy za práci nad rámec sjednané pracovního úvazku je na základě žádosti zaměstnance a po dohodě i ze strany zaměstnavatele, tj. sjednáno oboustranně písemně, přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Zaměstnanci jsou si vědomi, že za náhradní volno v jinak dohodnuté době by jim pak nemusela příslušet mzda a souhlasí tudíž s tím, že mzda jim bude poskytnuta a přenesena až na dobu čerpání náhradního pracovního volna. Jako důvod zaměstnanci uvádí upřednostnění zajištěného pravidelného a stálého měsíčního příjmu. Rovněž se zaměstnanec a zaměstnavatel vždy dohadují o termínu čerpání a poskytnutí náhradního volna, a to buď konkrétně anebo tzv. jinak neboli v jinak vzájemně dohodnuté době a takto je to evidováno jak v docházkách za další měsíce, tak v evidenci vzniku a čerpání tzv. hodin navíc, tj. nad rámec pracovního úvazku, tj. nad rámec 30 hodin.

3) Je tento postup možný i v případě odměňování mzdou a nikoli platem?

4) Vzniká u zaměstnanců práce přesčas, v případě, že zaměstnanec má podle našeho názoru zkrácený pracovní úvazek tj. 30 hod a neodpracují např. navíc 10 hodin a tudíž by nedosahoval 40 hod.? Lze pak tento postup tzv. „přenesení náhradního volna“ na další měsíce v jinak dohodnuté době použít? Nelze jej použít jen u tzv. přesčasových hodin ? Tudíž nad rámec 40 hod.?

5) V případě, že přesahuje zaměstnanec v měsíci 40 hod odpracovaných vzniká práce přesčas u úvazku 30 hod. až nad dobu 40 hod.?

Archivace dokladů

ID26977 | | JUDr. Vlasta Víghová

Firma s. r. o. má zpracovanou archivní směrnici, ve které má uvedeno, že vystavené faktury (daňové doklady) bude archivovat 10 roků. Do firmy nastoupila nová účetní, která obchodnímu oddělení řekla, aby kopie fa netiskly, že jsou v počítači. Nevím, zda je tento postup správný. Můj názor je, že by se měly faktury vydané nějak archivovat. Jak mám dále postupovat: doplnit archivační směrnici, uvést způsob archivace, předat digitální archivaci nějaké externí firmě?

Darování kanalizace z majetku s. r. o. obci

ID26970 | | Ing. Matěj Nešleha

Společnost s. r. o. má ve svém majetku od roku 2014 kanalizaci (umístěnou mimo areál). Nyní ji bude darovat svazku obcí. Daňová zůstatková cena bude zaúčtovaná jako daňově neuznatelný náklad a bude provedena úprava odpočtu DPH, tj. budou vráceny 3/10 uplatněného odpočtu DPH nebo je nutné odvést DPH z ceny obvyklé? Je možné uplatnit takto poskytnutý dar Svazku obcí jako položku snižující základ daně dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? Lze toto chápat jako ekologické účely?

Mzdové dokumenty, kopie nebo posílání emailem

ID26956 | | advokáti s.r.o. Holubová

1) Je možné zaměstnanci zasílat naskenované kopie dokumentů ELDP, zápočtového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel. Případně můžeme si obstarat souhlas zaměstnance s posláním těchto věcí na jeho e-mail, pokud by to bylo vyžadováno?

2) Pokud by e-mailovou cestou toto nešlo, tak je možné zaměstnanci dávat tyto dokumenty pouze jako papírové kopie originálů (tzn. není tam originální podpis účetní nebo jednatele za zaměstnavatele; originál leží u účetní nebo jednatele firmy). Dočetl jsem se, že je možné takto řešit ELDP, ale nevím, zda by to prošlo u dalších dvou zmiňovaných dokumentů.

Náhrada za použití soukromého vozidla

ID26931 | | Mgr. Václav Pikal

Zaměstnanec si pronajme osobní automobil od přítelkyně, používá ho při pracovních cestách. Může si uplatňovat náhradu za ujeté kilometry a průměrnou spotřebu, stejně jako by byl vlastníkem vozidla on?

Úhrada faktur za jinou organizaci

ID26921 | | Ing. Zdeněk Morávek

Náš spolek sdružuje členy se zájmem o podporu vzdělávání v určitých oblastech. Spolek se rozhodl podpořit vydání knihy, která pojednává o těchto oblastech vzdělávání. Knihu bude vydávat vydavatelství, které pak bude i majitelem výtisků a bude zajišťovat distribuci knih. Zisk z jejich prodeje bude ziskem vydavatelství. Náš spolek obdržel dar na podporu vzdělávacích činností. S vydavatelstvím jsme se dohodli, že vydání knihy podpoříme tak, že budeme hradit faktury za činnosti potřebné k vydání knihy (překlad z němčiny, úpravy textů, design knihy apod.). Je v pořádku, že budeme hradit práce pro jinou firmu, ze kterých nebude náš spolek mít žádný hmotný užitek?

Elektromobil používaný zaměstnancem

ID26907 | | Ing. Matěj Nešleha

Jak to bude při stanovení příjmu zaměstnance v případě použití služebního elektromobilu v situaci, kdy vozidlo je nabíjeno i doma na náklady zaměstnance a je využíváno jak pro služební, tak soukromé účely? Po přečtení obou KOOV mi pořád není jasné praktické provedení. Není mi jasné, jaké výdaje si může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelné v případě spotřeby elektřiny, když zaměstnanec nabíjí "z domova". GFŘ v KOOV 561/29.01.20 připustilo referenční cenu dle vyhlášky č. 358/2019. Avšak pokud se bude jednat o vozidlo, kde máme např. smlouvu o výpůjčce z důvodu úvěru, tak podle §24/2/k lze uplatnit pouze výdaje v prokázané výši. A to bude při nabíjení z domova asi problém. Dále mi není jasný praktický postup dle projednaného KOOV č. 561 - jak stanovím výši nepeněžního příjmu zaměstnanci, pokud bude nabíjet na vlastní náklady? Bude muset zaměstnanec tedy doložit cenu, za kterou energii pořídil, zaměstnavatel mu ji na základě např. dokladu o použití proplatí a následně mu stanoví nepeněžní příjem formou váženého průměru nákupních cen z dokladů, které mu doloží zaměstnanec - např. nákupy u dodavatelů, doložená cena za dobíjení doma atd? Pokud zaměstnanec nedokáže prokázat cenu, bude pak možné pracovat s cenou referenční - stanovená vyhláškou? Zajímal by mne hlavně praktický postup. 

Bezúplatný převod nemovitosti z majetku s. r. o. na společníky

ID26904 | | Ing. Jan Ployer

Společnost s r. o. podniká v oboru pronájmu nemovitostí a uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Pronajímaný majetek (bytové a nebytové jednotky) byl získán privatizací obecního majetku v 90. letech. Za tímto účelem byla tehdy založena tato s. r. o. Majetek byl 25 let pronajímán, zhodnocován a odepisován. Nyní se společníci rozhodli vyjmout 1 bytovou jednotku z majetku s. r. o. a převést ji do svého vlastnictví. Lze převést tuto bytovou jednotku na společníky (manželé) bezúplatně – stejně jako se na družstevníky převádějí bezúplatně bytové jednotky z vlastnictví bytových družstev, která tehdy vznikala za stejným účelem, tzn. privatizace obecních bytů? Pokud nelze uskutečnit bezúplatný převod, jaké jsou možnosti pro převod bytové jednotky do vlastnictví společníků?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru