Malé zemědělské s. r. o. má v pronájmu pozemky. Část majitelů využívá možnosti odkoupení obilovin. Fyzicky drobný prodej obilovin není hrazen pokladnou, ale je provedeno jako zápočet proti nájmu. Účetně je však vystaven pokladní doklad na příjem za prodej obilovin, vyčísleno DPH. Současně je vystaven výdajový doklad, kterým je "hrazen" pronájem. Oba doklady jsou ve stejné výši, peníze fyzicky nikdo nevydá, ani nepřijímá. Tento obrat je v řádu stovek korun. 99 % produkce je prodáno na fakturu velkoodběratelům v režimu přenesené DPH. Je nutné tyto "zápočty" vykazovat jako EET pohyby?
Fyzická osoba, původně cizinec, podnikal ca od roku 1998 na území ČR. Vedl podvojné účetnictví. V roce 2015 podával poslední přiznání - bylo nulové a pak živnost přerušil. Nyní má nejen trvalý pobyt na úzení ČR, ale už je i občan ČR. Od dubna 2019 obnovil živnost a rád by vedl daňovou evidenci anebo jen uplatňoval paušál. Může nyní přejít anebo začít vést daňovou evidenci, anebo musí pokračovat v podvojném účetnictví? Pokud by mohl přejít na daňovou evidenci, tak nevím co se zůstatkem na účtu 491. Účet 211 je jasný - bude to počáteční stav pokladny.
Jednatel s. r. o. s názvem A je zároveň zaměstnancem s. r. o. s názvem B, kde každý měsíc vykazuje jízdy pro firmu B cestovními příkazy. Firma A má automobil zařazený v majetku s. r. o. Je možné tento automobil používat i pro firmu B a vykazovat na něj cestovní příkazy? Pokud ne, tak jak nejlépe tuto situaci vyřešit?
Společnost s. r. o., měsíční plátce DPH, poprvé uskutečnila v průběhu roku osvobozené plnění - finanční činnosti podle § 61. Předtím uskutečňovala pouze plnění zdanitelná, bez krácení na vstupu. Po celý tento rok se ponechal zálohový koeficient ve výši 100 %. V prosinci společnost provedla úpravu odpočtu, kdy se koeficient podstatně snížil. Jak vyrovnat plnění, která byla do přiznání po začátek roku uplatňována jako plný nárok a v programu nebylo zadáno plnění krácené? Je nutné podat dodatečná přiznání za všechny tyto předchozí měsíce, z důvodu přeřazení na odpočet krácený, i když se daňová povinnost nezmění?
Můj dotaz se týká nových pravidel pro prokázání osvobození od daně při dodání zboží do JČS po 1. 1. 2020. Prostudoval jsem prováděcí nařízení EU č. 282/2011. V tomto předpise se mimojiné uvádí, že „a) prodávající uvede, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno jím nebo na jeho účet třetí osobou, a má buď alespoň dva důkazy uvedené v odst. 3 písm. a), které si neprotiřečí a které jsou vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli...“. Napadají Vás dva v praxi skutečně reálně obstaratelné důkazy z odst. 3 písm. a) daného nařízení, které by mohl mít prodávající k dispozici, a které by zároveň byly "vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli"? Pro tento příklad počítejme, že zboží přepravuje nezávislý přepravce, například společnost DHL.
Česká společnost, měsíční plátce DPH, si u italského dodavatele objedná v listopadu 2019 zboží v hodnotě 5 000 EUR. Dojde k potvrzení objednávky a na základě toho naše společnost uhradí v témže měsíci italskému dodavateli zálohu na toto plnění v částce 3 000 EUR. Následně italský dodavatel vystaví dokument "Invoice", s datem přijetí zálohy 18. 11. 2019 a na doklad uvede jednoduchý text: záloha na objednávku a částku 3 000 EUR. K fyzickému dodání zboží dojde až v prosinci 2019 a spolu se zbožím, italský dodavatel vystaví a dodá dokument "Invoice" s datem 19. 12. 2019 (odpovídá datu dodání zboží), kde je detailně rozepsáno zboží vč. množství a cen (vše dohromady v částce 5000 EUR), dále je zde odečtena záloha 3 000 EUR a výsledná částka na tomto dokumentu je vypočtena na 2 000 EUR. Dodavatel dodání zboží osvobodil. Na dokladech je nulová sazba a odkaz na zákon/nařízení.
Kdy je pořizovatel zboží, tedy český plátce, povinen přiznat DPH z tohoto plnění? Musí přiznat už i z toho dokladu o záloze nebo až z finálního dokumentu? Má ve stejný okamžik i nárok na odpočet, když splní podmínky a použije plnění pro ekonomickou činnost? Jaká jsou rizika/sankce ze strany FÚ, když by plnění přiznal v jiném čase (měsíci), než mělo být?
Společnost s.r.o., neplátce DPH, plánuje mimo obchodování v rámci tuzemska vyvážet zboží do třetích zemí. Budou plnění do třetích zemí započítávána do obratu pro povinnou registraci k DPH? Domníváme se, že ano. Můžete nám, prosím, napsat na základě jakého § zákona o DPH?
ÚSC, plátce DPH, nakoupí pro účely vzdělávání žáků nové nákladní vozidlo a jeho příslušenství jako stavebnici - v rozloženém stavu. Tyto "díly" předá vlastní příspěvkové organizaci (škole), kde je žáci v rámci výuky smontují. Hotové vozidlo je ihned po smontování vráceno ÚSC, neslouží již dále jako učební pomůcka. ÚSC obratem vozidlo prodá vlastní akciové společnosti. Jaký bude správný postup z pohledu DPH? Uplatnit u nakupovaných dílů a příslušenství DPH a při prodeji odvést daň na výstupu nebo by bylo možné posoudit, že vozidlo sloužilo k výuce, kdy není nárok na odpočet a při prodeji osvobodit. Nebo vůbec nezahrnovat do předmětu daně, neboť hlavním smyslem operace je, aby žáci získali praktické dovednosti, nikoliv ekonomický zájem ÚSC - nejedná v rámci ekonomické činnosti.
Fyzická osoba podnikatel v oblasti finanční činnosti, který není plátce DPH, jelikož provozuje pouze finanční činnosti osvobozené od DPH, chce zprostředkovávat obchodování s kryptoměnou. Je zprostředkování nákupu, prodeje, směny kryptoměn považováno za finanční činnost osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet?
