Otázky a odpovědi

Společnost má automobil na leasing a hradí splátky dle splátkového kalendáře, kde je stanoveno datum úhrady na 15, den v měsíci. V lednu a únoru bohužel splátky neodešly (skončila platnost trv. příkazu), takže se doplácejí se zpožděním. S jakým datem máme splátky zařadit do kontrolního hlášení? Má to být 15. 1. a 15. 2., přestože k úhradě došlo až v březnu?

Objekt jako trvalá stavba byl zkolaudován pro výrobu plastových obalových materiálů. Vlastní výrobní zařízení nemá základ v podlaze objektu, ale je ustaveno do ocelové nosné konstrukce, jejíž cena pořízení je 2 mil. Kč. Nosná konstrukce je pevně spojena s podlahou a stěnami budovy a nese i lávky pro obsluhu tohoto a dalších výrobních zařízení. Jedná se v případě ocelové nosné konstrukce z hlediska účetních a daňových předpisů o: - součást výrobního zařízení pro výrobu obalových materiálů (CZ-CPA: 28.96.10; 2. daňová odpisová skupina) nebo - samostatnou movitou věc – ocelovou konstrukci (CZ-CPA: 25.11.23; 3. daňová odpisová skupina) nebo - technické zhodnocení budovy (CZ-CC: 125111; 5. daňová odpisová skupina)? 

Společnost s r. o. provozuje autodopravu - vozí součástky pro německé automobilky. Nyní však tyto podniky v důsledku koronaviru stojí a není tedy co vozit. V jaké výši je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy svým zaměstnancům? Některým přiděluje práci např. v podobě údržby vozidel, jiní nepracují vůbec. Pokud bude situace trvat déle, tak nebude práce pro žádné zaměstnance. Bude mít případně zaměstnavatel nárok na alespoň částečnou náhradu od státu? 

Jsme základní škola (příspěvková org.) - mohou některé příjmy z hlavní činnosti vstupovat do daňového přiznání PO např. jako příjmy osvobozené, nebo podléhající zdanění? Např. máme výnosy z úhrady školného za družinu v případě, že hospodářský výsledek z hlavní činnosti je nula. A u doplňkové činnosti, zda příjmy z podnájmu školního bytu a výdejny podléhají  osvobození od DPPO jako pronájem statního majetku (jedná se o prostory zřizovatele, což je městská část Praha 5), zisk z této činnosti je převeden v dalším účetním období do rezervního fondu. 

Na dodanění závazků v daňové evidenci jsem četla 2 protichůdné názory. Jeden byl, že fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci dodaňuje veškeré své závazky 30 měsíců po splatnosti s několika výjimkami, druhý názor, který jsem četla zde, je, stručně řečeno, že fyzická osoba dodaňuje jen závazky, které zanikly jinak než započtením, splacením, splněním, narovnáním a také závazky, z jejichž titulu byly uplatňovány výdaje, tj. pořízení dlouhodobého majetku a finančního leasingu. Par. 23 a odst.11 je z mého pohledu také matoucí, v první části se píše, že se toto ustanovení nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj, dále se ovšem píše, že poplatníci mající příjmy dle par.7-9 zvyšují základ daně o neuhrazené dluhy s výjimkou dluhů, které při úhradě nejsou daňovým výdajem. Můžete mi prosím vysvětlit, jak si tento paragraf vysvětlit, a jak to tedy s dodaňováním závazků v daňové evidenci je? Mám na mysli poplatníka vedoucího daňovou evidenci, který neukončuje ani nepřerušuje činnost a neuhrazené závazky jsou závazky, které by při uhrazení byly daňovým výdajem. 

Dle informací jsou od března do srpna odpuštěny zálohy pro OSVČ. Pokud má OSVČ nastaveny trvalé příkazy na tyto zálohy a bude je nadále platit, budou mu pak při podání přehledu za rok 2020 vráceny? Nebo je nutné trvalé příkazy zrušit a zálohy neplatit, jinak k jejich odpuštění nedojde? 

Musí firma zavádět EET, pokud má jen výdajové pokladní doklady v hotovosti, jinak na výrobky se vystavují faktury? Tedy - firma má pokladnu, kam se vybírají peníze z účtu na pokladní výdajové doklady (jako jsou např.: nafta do firemního auta, různé režijní doklady).

Zaměstnanec dostal plnění od pojišťovny za ztížení spol. uplatnění, je toto plnění osvobozeno od daně z příjmů? Nemusí jej uvádět do daňového přiznání? 

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí...

2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

Realitní firma, plátce DPH, vybírá jako zprostředkovatel od klientů rezervační poplatek na zvláštní rezervační účet při uzavření smlouvy o rezervaci a s těmito prostředky zprostředkovatel nesmí nakládat. Teprve v okamžiku, kdy je zprostředkován skutečný prodej nemovitosti a je uzavřená smlouva o prodeji nemovitosti, dojde k převodu tohoto rezervačního poplatku na běžný účet zprostředkovatele a stává se tento rezervační poplatek provizí realitní firmy. Kdy má být odvedeno DPH? V okamžiku úhrady rezervačního poplatku na rezervační účet nebo až v okamžiku, kdy je převedená částka na běžný účet zprostředkovatele a může s ním začít nakládat jakožto se svojí provizí?