S. r. o. zakoupila vstupenky na konferenci, která se koná v Německu místo plnění je v Německu). Uhradila německou DPH a nyní chce přefakturovat náklady na vstupenky jiné české s. r. o. Musí se z této přefakturace odvést česká DPH?
Podnikatel CZ i bazar v Německu jsou plátci DPH, na daňovém přiznání DPH se bude uvádět na ř. 3 nákup zboží nebo na ř. 12 ostatní zdanitelná plnění, v kontrolním hlášení to bude v kolonce A2?
Český plátce (právnická osoba) veze svůj materiál z provozovny v Česku do provozovny slovenského plátce (právnická osoba) na Slovensku. Slovenský plátce materiál opracuje. Český plátce si tento opracovaný materiál (výrobek) následně doveze zpět. Jak bude slovenský plátce svoje služby fakturovat, s přenesenou daňovou povinností nebo se slovenskou DPH?
Společnost je vlastníkem budovy, kterou dále pronajímá. Mimo budovu společnost vlastní také přilehlý pozemek na kterém se nachází skalní masiv. Po zjištění, na základě odborného posudku, je s ohledem na riziko možného poškození budovy a zranění procházejících osob volně padajícími kameny přistoupeno k sanačním pracím. Sanační práce spočívají v odstranění porostu a vegetace ze svahu, provedení očištění od zvětralin a volných kamenů, odtěžení nestabilních částí skalní stěny, zajištění skalní stěny pomocí kotvené vysokopevnostní sítě a vybudování lehkého záchytného plotu v horní hraně skalní stěny. Z pohledu účetních a především daňových předpisů budou sanační práce technickým zhodnocením pozemku, nebo vznikne nový samostatný majetek, nebo se bude jednat o jednorázový daňově uznatelný náklad? Pokud by se jednalo o technické zhodnocení pozemku, nebo samostatný majetek, je možné jej odepisovat? Pokud ano, pak v jaké odpisové skupině?
Je správně, že majetek koupený do 40 000 Kč se nemusí odpisovat a dá se celá částka do vydání? Konkrétně se jedná o starý soustruh a starší vysokozdvižný vozík.
Přes internetový obchod jsem si objednala zboží - nechal jsem si na míru ušít trička. Dodala jsem šířku a délku triček. Do 14 dní mi trička přišla. Ale přišla v jiných rozměrech, než jsem žádala - délka trička je o 2 a 3 cm kratší a šířka o 2 cm užší. Dále jsem chtěla nepatrný výstřih trička a každé tričko má úplně výstřih jiný, tedy nemají stejný střih - chtěla jsem stejný. Trička byla ušita pro malé děti a tak každý cm je znát, trička nesedí a nejsou ušity dle požadovaných rozměrů. 1)Mám jako spotřebitel, který si objednal na zakázku ušití triček nárok na vrácení zboží a peněž, pokud nebyla ušita v souladu s dodanými rozměry a v souladu s objednávkou? 2) Prodávající nechce uznat chybu a chce, abych poslala fotky dětí, jak jim trička padnou. Má prodávající nárok na fotku s dětmi a v případě, že nemá? Jakým ustanovením občanského zákoníku mohu disponovat? Dětské fotky přeci nikomu posílat nemusím, je to tak? 3)Je tedy v kupující v právu a může trička vrátit? Popřípadě dle jakého zákona? Dostal zboží, které nebylo objednáno.
Klient realizuje projekt (vydání knihy o svém dobrovolnictví v Africe) na platformě HIT HIT - na tento projekt se vybralo cca 50 000 Kč od dárců, cca 10 000 Kč klient naopak zaplatí platformě za zorganizování vybrání příspěvků (darů). Klient nemá na tento projekt živnost, je to jednorázová záležitost. Jak bude tato záležitost zdaněna? V rámci paragrafu 10, kdy od 50 000 Kč si může odečíst 10 000 Kč jako náklad + další náklady, které při projektu vynaloží a zdaní rozdíl? Nebo zdaní celých 50 000 Kč?
Fyzická osoba vlastní nemovitost k podnikání, kterou odepisuje. Není plátce DPH. Nyní se rozhoduje, že nemovitost přepíše na dceru. Jaký dopad z tohoto kroku plyne? Co se zůstatkovou neodepsanou hodnotou?
Uskutečňuji streaming na streamovacím serveru: tj. hraji hry on line a dostávám odměny od fanoušků. Jakým způsobem se z těchto odměn platí daň? Musím na to mít živnostenské oprávnění?
V dotazu ze dne 22. 11. 2016 DAUC ID 17255 je v odpovědi JUDr. Marcely Smutné uvedeno, že aby bylo osobní ohodnocení součástí min. zaručené mzdy, musí být stanoveno jako nárokové. V dotaze ze dne 3. 5. 2019 ID 23269 JUDr. Marcela Smutná odpovídá na podobný dotaz, ve kterém uvádí, že "Jiné složky mzdy, například prémie nebo odměny, se do mzdy zahrnují." Zde již není podmínkou, že např. prémie musejí být stanoveny jako nárokové, aby byly zahrnuty do min. zaručené mzdy.
Došlo za tuto dobu k nějakému výroku soudu či změnily se postupy, že dnes jakékoli odměny, prémie, osobní ohodnocení automaticky jsou započítávány do min. zaručené mzdy? Domnívali jsme se, že do zaručené mzdy spadají pouze nárokové složky mzdy.
