Společnost s r. o. vlastní (vykácený) lesní pozemek. Rozhodla se ho zalesnit. Nakoupila stromečky za 30 000 Kč, zaplatila za výsadbu stromečků a za stavbu oplocenek 72 000 Kč. Dále v průběhu roku zaplatila za vyžínání pozemku 25 000 Kč. Jak správně účtovat (dle kterých ustanovení zákona) nákup stromků, výsadbu, stavbu oplocenek a vyžínání?
OSVČ - zemědělec přechází z daňové evidence na paušální výdaje. Musí podat dodatečné DPFO ohledně závazku a musí počítat mezi zásoby také nasušené seno na zimu pro dobytek, které v zimě zkrmí? Seno jen usušil, nenakupoval.
Ve smlouvě o poskytování služeb uzavřené mezi dvěma tuzemskými plátci DPH na období od 1. listopadu 2019 do 31. října 2021 je uvedeno, že zastoupený se zavazuje platit zástupci paušální měsíční odměnu. Odměna bude hrazena zastoupeným ve prospěch zástupce na základě daňového dokladu vystaveného k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc, za nějž bude zástupcem vyúčtována. Na základě této smlouvy je zástupce zmocněn k úkonům uvedeným ve smlouvě na smluvené období. Za měsíc listopad 2019 byl vystaven daňový doklad dne 1. 12. 2019 s datem zdanitelného plnění 1. 12. 2019, je tento postup v souladu se zákonem o DPH?
Máme zaměstnance, který pracoval celý rok 2019, v říjnu 2019 dostal výpověď kvůli nadbytečnosti, zároveň má konkurenční doložku. Od listopadu si měl vyčerpat část zbývají dovolené a poté pobíral náhradu mzdy, jelikož už zaměstnavatel pro něj neměl práci. V prosinci obdržel odstupné a zároveň roční bonus a celý měsíc pobíral náhradu mzdy. Od ledna 2020 má mít vyplacenou konkurenční doložku ve výši 50 % průměrné mzdy za kalendářní měsíc. Jak mám postupovat při výpočtu průměrného výdělku za 4Q. čtvrtletí 2019 - patří do výpočtu náhrada mzdy, nebo nikoliv? Jak se poté počítá konkurenční doložka je to průměrný výdělek * počet pracovních dní (včetně svátků)?
Fyzická osoba (řemeslník) překročil k 30. 11. 2019 obrat a stal se od 1. 12. 2019 plátcem DPH. Lze v prvním DAP k DPH uplatnit nárok DPH ze zásob materiálu k 30. 11. 2019 a drobného majetku pořízeného v předchozích 12 měsících, pokud FO nevedla daňovou evidenci, tudíž nemá záznamy o pořízení tohoto majetku. Má pouze doklady a účtenky. Vedla pouze evidenci příjmů. Dlouhodobý majetek nemá.
Zahraniční firma (Švýcarsko) nechá vyrábět v ČR a požaduje to účtovat při placení přes úvěr mezi výrobcem a odběratelem. Dle našeho názoru účtujeme u firmy v ČR takto: Zákazník uhradí 25 MD 311/D 604 faktura vystavená za 10 MD 221/D 311 zaplacená za 10 MD 221/D 314, 15 je přeplatek a účtujeme ho na zálohu na další fakturu. Zákazník však požaduje přeplatek ve výši 15 zaúčtovat jako úvěr a účtovat úrok do další vystavené faktury. Firmy však nemají uzavřenou žádnou úvěrovou či jinou smlouvu. Je náš názor správný?
V saldokontu nezaplacených vydaných faktur evidujeme i drobné přeplatky faktur. Přeplatek pohledávky z roku 2010 ve výši 580,76 Kč (odběratel a. s.) a přeplatek pohledávky z roku 2013 ve výši 39,80 Kč (odběratel soukromá osoba). Mohu tyto přeplatky, které akciová společnost nevrátila a nebude je odběratelům vracet (odběratelé je nikdy neupomínali) vyřadit z evidence tímto zápisem MD 546/D 311 nebo MD 548/D 311 nedaňově?
Společnost U. s. r.o. je vlastníkem automobilu, ale provozovatel je jiná FO. Společnost U. s. r.o. si tedy může automobil odepisovat a dávat do nákladů servisní práce, pojištění automobilu a např. silniční známku - je to prosím tak? Musí společnost U. nějakým způsobem pronajímat měsíčně automobil provozovateli automobilu? Pokud ano, jde to udělat na základě faktury a bude faktura s DPH anebo bez DPH? Společnost U. s. r. o. je plátcem DPH a FO není - je to soukromá osoba. Pokud by byla FO jednatelem společnosti vznikne jiná situace s pronájmem? S A může si FO (pokud by to byl podnikatel) dávat fakturu do svého účetnictví (myslím fakturu o pronájmu)? Pokud by se napsala nějaká dohoda, že automobil používá jen U. s. r. o., tak je možné dávat do účetnictví i benzin anebo používat paušál? Je možné, aby tedy automobil používala jen společnost, i když je provozovatel někdo jiný, tzn. že by uplatňovala veškeré náklady, včetně nafty?
Právnická osoba se sídlem mimo ČR, nepovinná k dani, kompenzuje náklady na pracovní cestu české firmě, která ji na základě uzavřené smlouvy poskytuje služby. Myslím, že by bylo možné aplikovat § 36 odst. 13, kdy se do základu daně se nezahrne částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet ... Je zde ale problém, že zaslaná částka na úhradu nákladů je jiná než vzniklé náklady, jelikož je stanovena na základě počtu osob, dní a vzdálenosti od místa konání. Může tedy nastat situace, kdy náklady jsou plně pokryty a vznikne zisk, nebo je nutné dofinancovat pracovní cestu z vlastních zdrojů. Lze tuto situaci pojmout tak, že lze postupovat podle § 36 odst. 13 takto: Pokud kompenzovaná částka nepřevýší skutečné náklady, tak DPH nepodléhá, a pokud tyto náklady převýší, tak DPH podléhá rozdíl?
Právnická osoba vlastní silniční motorové vozidlo (do 3,5t). V roce 2019 bylo vozidlo použito jen ve dvou měsících. Musí právnická osoba platit silniční daň za rok rok 2019, nebo jen za dva měsíce, ve kterých bylo vozidlo použito?
