Otázky v kategorii: Účetnictví

počet otázek v kategorii: 4723



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Přijatá platba postoupené pohledávky

ID27158 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost A vystavuje doklady za poskytnuté služby společnosti B. Společnost A má také uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávek se společností C. Společnost B po obdržení faktury předá tuto fakturu společnosti C, která fakturu uhradí společnosti A, ale úhrada je ponížena o 4 % z faktury. Společnost A tak obdrží částku nižší než na kolik je faktura vystavena. Faktura bude zaúčtována MD 311/D 602 + 343 a bude odvedeno DPH. Po obdržení platby a jejím zaúčtování MD 221/D 311 bude stále na účtu 311 nedoplatek ve výši 4 % faktury, který si strhla společnost C při platbě. Jakým způsobem toto řešit účetně a z pohledu DPH u společnosti A?

Splátkový kalendář - uznání dluhu zaměstnance

ID27156 | | Josef Rajdl

Zaměstnanec byl v roce 2019 na školení, výše školení byla 120 000 Kč bez DPH, DPH jsme si nárokovali. Se zaměstnancem byla sepsána dohoda o prohlubování kvalifikace, v roce 2020 dal výpověď. Na základě dohody o uznání dluhu nám bude 2 roky splácet 5 000 Kč/měsíc. Jakým způsobem to celé zaúčtovat? Je pro mne částka 120 000 Kč korun výnos již datem podepsání dohody o uznání dluhu, tzn. v roce 2020 nebo až jednotlivými splátkami? Nejasno mám i s DPH, podléhají splátky DPH? 

Čerpání daru před datem připsání na účet

ID27160 | | Ing. Zdeněk Morávek

Společnost podepíše s dárcem darovací smlouvu na kulturní projekt, přičemž splatnost darované částky je půl roku. Částka je připsána na účet obdarovaného za čtyři měsíce. Mezitím je realizována část kulturního projektu. Je možno náklady na projekt, které jsou uhrazeny před datem připsání částky na účet obdarovaného, zaúčtovat jako čerpání tohoto daru?Nejedná se o podnikatelský subjekt, ale o neziskovou organizaci (OPS), která dar účtuje do fondu 911. Jak je to v případě, kdy je podepsána darovací smlouva, ale částka dorazí na účet až poté, co jsou uhrazeny některé výdaje kulturního projektu. Zda jsou náklady na kulturní projekt čerpané před datem přijetí daru (a současně po podepsání smlouvy), např. z půjčky, uznatelným čerpáním tohoto daru. Konkrétní případ - máme kulturní projekt, máme podepsanou darovací smlouvu, ale víme, že dárce uvolní finance až za delší dobu a potřebovali bychom část projektu realizovat co nejdříve, třeba i z půjčky do doby, než dar dorazí na účet.

Příplatek k základnímu kapitálu dcery

ID26992 | | Ing. Martin Bureš

Společnost s r. o. je společníkem v jiné s. r. o. - podílí se na základním kapitálu 40 %. S. r. o. poskytla dceři peníze jako příplatek k základnímu kapitálu. Jak bude tento příplatek zaúčtován u matky a jak bude zaúčtován u dcery? Pokud bude chtít s. r. o. po nějaké době vrátit, existují u matky nějaká omezení či daňové důsledky?

Plot na najatém areálu, účetní a daňový pohled

ID27053 | | Ing. Jiří Vychopeň

Účetní jednotka je v nájmu v průmyslovém areálu (budova + pozemek). Nájemní smlouva říká, že nájemce může odpisovat provedené technické zhodnocení. Se svolením nechala postavit v tomto areálu dělicí dřevěný plot za 30 000 Kč. Pro účely daňového odpisování využívá ze zákona limit 40 000 Kč (nižší si dobrovolně nezvolila). Limit (účetní) pro drobný majetek (samostatné hmotné movité věci), který účtuje do spotřeby, používá obvyklý ve výši 40 000 Kč (aby byl totožný s daňovým limitem). Účetní limit pro technické zhodnocení hmotného majetku (samostatné hmotné movité věci a jejich soubory) si zatím nestanovila, ale jestli chápu správně, tak by se tento limit měl odvíjet podle limitu na drobný majetek, tzn. měl by být stejný, Jak se ale vypořádat se stavbou dřevěného plotu za 30 000 Kč při výše zmíněných podmínkách, které používá účetní jednotka? Jelikož se jedná o "stavbu" v pronajatém areálu s nižší hodnotou než 40 000 Kč, tak z daňového hlediska by to měl být daňový výdaj v tomto roce. Je možné nastavit účetní pohled na tento plot podobně jako daňový, aby bylo zaúčtování celé do nákladů v tomto roce (a nerozešly se daňové předpisy s účetními) - např. na MD 548(daň)/D 321? Je v tomto případě nutné si zaznamenat další pravidlo do vnitropodnikové směrnice? Vycházím z toho, že vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 47 odst. 4 říká: "Technickým zhodnocením se rozumí .... pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách.... nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby." Dřevěný plot je podle mého názoru stavbou nikoliv samostatnou movitou věcí, takže se nevztahuje zvolený limit 40 000 Kč, ale významná hodnota ve vztahu jednotlivé stavby (pokud by se tady bral celý areál, který je v nájmu, tak by hodnota plotu byla opravdu nevýznamná). Ale je to třeba nějak ve směrnici upravit? Pokud by plot stál již 100 000 Kč, tak bychom jej účetně odpisovali podle ekonomické životnosti a evidovali jako "B.II.1.2. Stavby", a to nikoliv z důvodu, že hodnota překročila 40 000 Kč, ale z důvodu, že se jedná o významnou hodnotu? Daňově by pak bylo odpisováno jako technické zhodnocení ve skupině podle hlavní budovy průmyslového areálu? Je moje úvaha správná, nebo je řešení jiné? 

Rozdílná kupní cena a základní kapitál při koupi dceřiné společnosti mateřskou společností

ID27071 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost s r. o. zakoupila v r. 2016 jinou s. r. o. a stala se jejím 100% vlastníkem - tzn. matkou. Dceru zakoupila za cenu stanovenou odhadcem - 20 mil. Kč. Základní kapitál dcery zapsaný ve VR je ale pouze 200 000 Kč. Účetní zaúčtovala u matky transakci spojenou s koupí na MD 061/D 379. Domníváme se, že zaúčtování nebylo správné, neboť by na účtu 061 měla být částka odpovídající zápisu ve VR. 1) Jak měla být správně koupě zaúčtována? 2) Pokud by jiný způsob účtování koupě měl mít daňové souvislosti (např. zařazení do obchodního majetku s možností odpisů), prosíme o popsání těchto souvislostí včetně zaúčtování a prosíme o informaci, zda by se mohlo začít odpisovat v současném či budoucím období až do výše rozdílné ceny (tzn. že by se neprovedené odpisování považovalo za přerušené).

Bezúplatné pořízení zásob

ID27134 | | Ing. Petra Konderlová

Společonost s r. o. se zabývá servisem strojů a prodejem dílů k těmto strojům. Sklad vedou velmi pečlivě. Výjimečně se ale stane, že stálý odběratel vyřadí nějaký menší levný starý stroj a nabídne nám ho zdarma na díly za odvoz, prostě místo likvidace ho nabídne nám (nechce se s tím dále zabývat), a pokud to je pro nás využitelné, přijmeme to, protože tyto díly bývají i jako použité ještě prodejné, případně se využijí pro servisy za účelem jejich zlevnění (se souhlasem odběratele). Jak ale provést naskladnění takových dílů? Já bych to řešila tak, že bych naskladnila v reproduční pořizovací ceně, ale chybí mi doklad, na základě kterého by se naskladnění provedlo. Dá se to nahradit nějakým dokladem, který bychom si k tomu vystavili sami? Tuším, že správný postup by byl zřejmě, abychom získali od poskytovatele doklad na cenu, která by mohla být i velmi nízká. Ale toto jsou případy, které už proběhly, ke kterým mít externí doklad nebudeme. Dá se to i přesto nějak dodatečně "obhajitelně" vyřešit? Rádi bychom to měli v pořádku pro případ prodeje nebo použití takového dílu. Případně prosím o doporučení postupu pro příště. 

Doplňující otázka:

Jak je to v našem případě, kdy nemáme žádný externí doklad jako podklad pro naskladnění? Tuším, že správný postup by byl zřejmě, abychom získali od poskytovatele doklad na cenu, která by mohla být i velmi nízká. Moje dotazy jsou následující: 1) Co s případem, kdy externí doklad nemáme a mít nebudeme - dá se to i přesto nějak dodatečně "obhajitelně" vyřešit? Je např. možné, abychom si sami vystavili pro naskladnění nějaký interní doklad? Rádi bychom to měli v pořádku pro případ prodeje nebo použití takového dílu. 2) Jaký postup byste doporučila pro příště (pro případ, kdy nám někdo nabídne starý stroj "na díly")? Samotné účtování je mi jasné, jde mi jen o proces naskladnění.

Čerpání daru před datem připsání na účet

ID27097 | | Ing. Ivana Pilařová

Společnost podepíše s dárcem darovací smlouvu na kulturní projekt, přičemž splatnost darované částky je půl roku. Částka je připsána na účet obdarovaného za čtyři měsíce. Mezitím je realizována část kulturního projektu. Je možno náklady na projekt, které jsou uhrazeny před datem připsání částky na účet obdarovaného, zaúčtovat jako čerpání tohoto daru?

Kuchyňská linka a vestavěná skříň v kanceláři

ID27121 | | Ing. Petra Konderlová

Firma vlastní halu, kde skladuje zboží. V této hale jsou v horním podlaží i kanceláře. Do jedné z kanceláře byla zabudovaná kuchyňská linka (nad 40 000 Kč) a vestavěná skříň pro kancelářské potřeby (hodnota do 40 000 Kč). Účetní jednotka používá limit pro DHM a TZ limit 40 000 Kč Nejedná o samostatné nesmontované elektronické spotřebiče nebo volně položený nábytek. Musí se evidovat obě tyto položky jako technické zhodnocení haly, a to jak z daňového pohledu, tak z účetního pohledu? Uvažuji správně, že i nábytek, který je do 40 000 Kč se v tomto případě musí sečíst s kuchyňskou linkou a celková hodnota TZ je nad 40 000 Kč - což je důvodem, že nemůže být účtováno do nákladů?

Úroky z neoprávněného jednání správce daně z plateb odvedených do státního rozpočtu

ID27060 | | Ing. Matěj Nešleha

Finanční úřad nám na základě svého neoprávněného jednání přiznává úrok z důvodů změny platebních výměrů. Na jaký účet budeme tyto přijaté úroky vyplacené od finančního úřadu v účetnictví účtovat? Jsme povinni odvést z této částky daň z příjmů právnických osob?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru