Otázky v kategorii: Správa daní a poplatků

Obdrželi jsme opravný daňový doklad na změnu sazby daně z 15 % na 10 %. Výsledkem je snížení daně na vstupu. Je naší povinností podle daňového řádu vystavit dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost za měsíce květen, červen, červenec?

Zaměstnanec omylem podepsal dvě prohlášení k dani najednou, a proto musí podat přiznání. Celkem měl pouze 90 000 Kč příjmy ze závislé činnost - je to student. Nyní tedy opožděně podá přiznání 1. 9. 2020 a v přiznání mj. bude žádat o vrácení daně v částce 3 000 Kč, protože jeho příjmy byly nízké, a tudíž sleva všechnu daň pokryla. Jaká mu bude vyměřena penále či úrok či nějaká sankce jiná? A bude mu vráceno na účet 3 000 Kč celých nebo v těch 3 000 Kč bude odečtena nějaká sankce?

Jsem OSVČ, plátce DPH. Chci nyní přerušit podnikání na 2 roky. Mám v majetku osobní automobil 3 roky, u kterého jsem odečetl celou DPH. Musím při přerušení automaticky zrušit registraci k DPH? Nebo mám počkat, až mě k tomu vyzve FÚ?

Jsme s. r. o. a zjistili jsme , že jsme do roku 2019 nezaúčtovali předpis daně z příjmů v částce 4 000 Kč, která nám vyšla v sestaveném přiznání k dani z příjmů. Samotné přiznání k dani z příjmů, hospodářský výsledek k 31. 12. (uvedený na ř. 10 přiznání) i výsledná daň je v pořádku, pokud bychom ale zaúčtovali do roku 2019 předpis daně z příjmů na účet 591, změní se tímto čísla v rozvaze i výsledovce. Účetní závěrka ještě nebyla schválena a ani zveřejněna v obchodním rejstříku. Je možné tedy předpis daně z příjmů zaúčtovat ještě do roku 2019 a podat dodatečné přiznání k dani včetně správných čísel v rozvaze a výsledovce nebo podat jen opravenou rozvahu a výsledovku nebo jaké je správné řešení tohoto problému? 

Obracíme se na vás s dotazem o stanovisko k postupu v případě vyměření a zaplacení poplatku za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě po uvedení stavebního díla do užívání. Z důvodu nedořešení a následného opominutí ze strany příslušných orgánů došlo k situaci, že společnost neobdržela výměr za trvalé odnětí zemědělské půdy v průběhu a ani po uvedení do užívání příslušného stavebního díla. Poplatek za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě bude vyměřen a zaplacen až nyní. Dle § 47 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. v platném znění jsou součástí ocenění dlouhodobého majetku mimo jiné i právě výše uvedené odvody, přičemž v tomto odstavci je stanoveno do doby uvedené v § 7, odst. 11. § 7, odst. 11 pak definuje uvedení pořizovaného majetku do stavu způsobilého k užívání (aktivaci) v případě stavebního díla splněním povinností stanovenými právními předpisy (v tomto případě kolaudační rozhodnutí). Kolaudační rozhodnutí a tím i uvedení do užívání již proběhlo, z důvodu nevyměření poplatků za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nemohly být tyto poplatky ve vstupní ceně zohledněny. Aktivují se nyní dodatečně odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě do hodnoty investice (zvýšení vstupní ceny) nebo s ohledem na jejich vyměření a zaplacení až po uvedení stavebního díla do užívání se již účtují do nákladů? Pokud ano, jak je to s jejich daňovou uznatelností? 

OSVČ má dle výpisu z Registru ekonomických subjektů sídlo v Praze 8, avšak trvalé bydliště má v Praze 6. Dle ustanovení daňového řádu se místní příslušnost určuje podle § 13 odst.1 písm. a) - pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu. Je tedy správně, že místní příslušnost finančního úřadu je Praha 6 ?

Daňový subjekt s. r. o. podal elektronicky z datové schránky svého zástupce daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Součástí tohoto podání byly přílohy v pdf souboru - obecná příloha dle vyhlášky č. 500/2020 a žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů právnických osob. Je tato zmiňovaná žádost o vrácení přeplatku platně podaná, když je pouze přílohou formulářového podání daňového tvrzení, nebo měla být podána samostatně jako obecná písemnost? Doplňuji, že zástupce daňového subjektu má neomezenou plnou moc. 

Vyměřovací oddělení Finančního úřadu v Praze, zaslalo firmě (s. r. o.) dne 8. 7. výzvu k podání daňového přiznání za r. 2019 s tím, že zákonná lhůta již uplynula. V poučení je napsané, že se nelze proti rozhodnutí odvolat. Dle mého úřednice na FÚ nepostřehly, že je možno bez sankcí podat DPFO i DPPO do 18. 8. 2020 (nikoliv do 1. 7.). Nejsme si tedy jistí, zda nám nebudou vyměřeny sankce za pozdní podání a platbu od 1. 4. 2020 do dne podání. Jak se nyní máme zachovat - když není možno se odvolat?

Do jaké míry jsou pro poplatníka/účetní jednotku právně závazné zápisy závěrů z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců, například: Dodatek ke stanovisku MF k přepracovanému příspěvku č. 243/17.09.08?

Můj soused přijde jednou ročně, většinou v březnu, abych mu udělala daňové přiznání k DPFO. Při zpracování DP za rok 2019 jsem zjistila, že měl být před rokem plátcem DPH. Na FÚ jsme zaslali žádost o registraci. I když se jedná o stavební práce, zpětně nelze uplatnit přenesenou daň. povinnost. Poplatník musí zaplatit DPH co nejdříve, aby minimalizoval penále. Ihned po registraci vystaví poplatník opravné daňové doklady s aktuálním datem vystavení a se DUZP za měsíce, jak zní smlouva o práci nebo fakturace. Má právo požadovat doplatek k původním fakturám (DPH), když na straně odběratele jsou všichni plátci DPH? Domnívám se, že pokud je uplatnění na vstupu DPH dobrovolné, nemusí odběratel DPH uplatnit, a tedy ani odevzdat. Jak účetně postupovat v této situaci, kdyby odběratel DPH na vstupu neuplatnil a na doplatek faktury nereflektoval?