U fyzické osoby došlo k nesprávnému zdanění příjmu za vydanou fakturu v roce vydání 2018, ačkoliv byla uhrazena až následující rok 2019 (chybné podklady pro účetní). Jak teď dále postupovat? Dodatečné přiznání + opravné přehledy? Jedná se o cca 1/7 z celkového obratu.
Když jsem v roce 2013 začínala pronajímat byt, registrovala jsem na finančním úřadě bankovní účet, na který mi chodil nájem - příjem dle § 9 ZDP. Nyní chci tento bankovní účet zrušit. Nájem mi nájemník hradí hotově, případně vkladem na jiný bankovní účet. V DPFO za rok 2019 mi bude vycházet přeplatek a ten bych si za stávající situace musela nechat vyplatit na registrovaný účet (který bude do konce 2/2020 zrušen). Můj dotaz je - zda mám pouze zrušit registraci účtu nebo musím nahlásit účet nový. Mám příjmy pouze ze závislé činnosti a z nájmu nemovitosti dle § 9 ZDP.
V panelovém domě ve správě SVJ se množí počet uživatelů bytů, kteří jsou v nájmu (smlouva s vlastníkem jednotky) a mají v bytě psa. Má SVJ možnost zakázat pronajímání bytu nájemníkovi, který drží psa v bytě, když pes zjevně používá i společné části domu jako chodba, schodiště nebo výtah? Pokud takové právo SVJ nemá, může se souhlasem schůze SVJ vybírat poplatek na úhradu úklidu prostor a užívání výtahů?
Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.
Máme jednoho zastupitele, který má odměnu schválenou ve výši 1 500 Kč a je s ním uzavřena DPP ve výši 2 500 Kč. Zakládá se povinnost odvádět z toho příjmu zdravotní i sociální pojištění? Sčítají se tyto příjmy?
Plátce DPH přihlásil pohledávky z let 2012 – 2014 do insolvenčního řízení (přihláška z prosince 2014). Asi polovina z těchto pohledávek byla dlužníkem a správcem v přezkumném řízení nicméně popřena. V měsících květen a červen 2015 klient provedl opravu výše DPH ve smyslu § 44 ZDPH v tehdy platném znění (2015) u všech přihlášených pohledávek. Po popření pohledávek podal klient incidenční žalobu a v soudním řízení dosud pokračuje. Je možné nějak stanovit lhůtu, do kdy správce daně může provést kontrolu měsíců, kdy byla oprava provedena? Vztahuje se na danou situaci ustanovení § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu?
Fyzická osoba vlastní pozemek (jak zemědělskou půdu, tak stavební > pozemek) 20 let, pozemek není zařazen do obchodního majetku a ani nikdy nebyl. Bude prodej osvobozen od daně z příjmů, a pokud cena bude vyšší než 5 mil., je povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně?
Podle § 38da ZDP se nově od 1. 4. 2019 mají oznamovat příjmy vyplacené daňovému nerezidentovi (všechny, nejen ty podléhající srážkové dani). Naše společnost nakupuje od nerezidentů služby (nad 100 000 Kč měsíčně) charakteru IT, právní, účetní či jiné poradenské (např. management fee) apod. Týká se těchto služeb s odkazem na § 22 odst. 1 písm. c) ZDP tato oznamovací povinnost správci daně?
Účetní OSVČ nemůže za svého klienta zpracovávat daňové přiznání k dani z příjmů, znamená to i, že nemůže podávat daňové přiznání přes svoji datovou schránku? Týká se to všech daní (silniční, z nemovitostí aj.)? Pokud podává za svého klienta daňového přiznání přes formulář EPO, je zde kolonka, kde se vyplňuje osoba, která podává daňové přiznání odlišná od daňového subjektu (má od klienta plnou moc na zastupování a odesílání daňových přiznání přes svoji datovou schránku u fin. úřadu jako obecný zmocněnec). Jak by to bylo u účetní, která by byla registrovaná jako s. r. o. popř. firma, která má mimo jiné také živnost vedení účetnictví, která ale také nemá daňového poradce, ta také nesmí zpracovávat daňové přiznání svých klientů a případně odesílat přes datovou schránku s. r. o.?
Při platbě daně došlo k chybnému vyplnění variabilního symbolu – místo identifikačního čísla bylo omylem vyplněné identifikační číslo jiného daňového subjektu, který finančnímu úřadu dluží na daních a současně je pro finanční úřad nekontaktní osobou. Jak postupovat v této situaci?
