Otázky v kategorii: Správa daní a poplatků

Otázka se primárně vztahuje na prekluzi práva pro vyměření daně. Důležitou okolnosti je, že tři roky před kontrolovaným zdaňovacím obdobím (2013) došlo k vykázání daňové ztráty, tudíž se postupuje dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Správce daně nyní otevřel daňovou kontrolu za poslední zdaňovací období (2015), čímž mělo dojít k prodloužení lhůty pro vyměření pro všechna předchozí zdaňovací období, jakkoliv už v minulosti daňovou kontrolou (za 2013) dle daňového řádu počala lhůta pro vyměření daně už jednou běžet znovu. Otázkou je, zda správce daně může daňovou kontrolou v posledním zdaňovacím obdobím skutečně prodloužit i lhůty z minulých let (odpověď standardně bývá ano), ovšem zda se tento závěr uplatní i v případě, kde již byla zahájena daňová kontrola v minulosti a mělo dojít k prekluzi? Případně jaké argumenty by se daly použít na podporu názoru, že nelze kontrolou v posledním zdaňovacím období prodlužovat lhůtu dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů ve spojení s § 148 odst. 3 daňového řádu, pro kterou již počala lhůta běžet dle 148 odst. 3 daňového řádu běžet už jednou v minulosti (tedy prodloužení dle § 148 odst. 3 daňového řádu by mělo dojít 2x). 

Podle § 127 odst. 3 písm. c) daňového řádu je registrovaný daňový subjekt povinen předložit správci daně smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření. Platí tato povinnost i u smlouvy o vkladu části obchodního závodu mimo základní kapitál? Případně je jiná povinnost poskytnout tuto smlouvu do určitého data správci daně?

U s. r. o. probíhá kontrola finančního úřadu. Ve Výzvě k prokázání skutečností správce daně uvádí: „V likvidačním protokolu není uveden čas provedení likvidace. Protokol o likvidaci tedy neprokazoval veškeré skutečnosti, které je k prokázání likvidace poplatník povinen předložit dle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů“. Jaký dopad může mít neuvedení konkrétního času (den je uveden) likvidace? Je možné dodatečně dodatkem k likvidačnímu protokolu doplnit čas provedení likvidace? Případně jakým způsobem je možné dodatečně uvést likvidační protokol do bezchybného stavu?

Jak dlouho archivovat přiznání k dani z příjmů právnických osob, přiznání k DPH, kontrolní hlášení - stačí 10 let? Pak lze skartovat?

Pracuji jako účetní na základě plné moci. Výzva FÚ ke kontrole účetnictví Zubní s.r.o. Předmětem činnosti je poskytování zubařské péče v rámci veřejného zdravotního pojištění. Oba roky jsem přivezl osobně v domnění, že proběhne kontrola ze strany FÚ. Byl však připraven protokol o zahájení, poučení a protokol o předání dokladů. Nelze předat doklady položkově, tedy jen zápis o druhu dokladů. Následně výtka klienta, že doklady neměly být ponechány, protože obsahují i rodná čísla ošetřených pacientů - např. v dokladech o laboratoře, která zhotovuje protézy. Jde o proces GDPR. Otázka zní, zda došlo ze strany účetního k porušení, nebo zda FÚ postupoval oprávněně. Nebo zda bylo možné do protokolu při zahájení požádat o jiný způsob kontroly. 

Co znamená reakce finančního úřadu, která dorazila do datové schránky druhý den po podání dodatečného daňového přiznání k DPH a opravného kontrolního hlášení k DPH? Dne 30. 5. bylo podáno k DPH a KH za duben dodatečné přiznání, došlo ke snížení nadměrného odpočtu DPH. Reakce od finančního úřadu je tato: Rozhodnutí Shora uvedený správce daně podle § 141 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), ve věci dodatečného daňového přiznání k DPH za duben, č.j. ...... ze dne 30. 5. rozhodl takto: Řízení se zastavuje Odůvodnění: Správce daně zjistil, že v zahájeném daňovém řízení nastala podmínka pro zastavení řízení podle § 141 odst. 7 daňového řádu. Správce daně tak musel konat ve smyslu zásady oficiality a řízení zastavit. Co toto prosím přesně znamená?

Dle § 160 daňového řádu činí lhůta pro placení daně 6 let. Daní je dle daňového řádu myšleno i příslušenství daně. Stejným způsobem lhůtu upravoval i § 70 zákona o správě daní a poplatků. Dále dle § 148 daňového řádu činí lhůta pro stanovení daně 3 roky. Daní je dle daňového řádu myšleno i příslušenství daně. Dříve byla daná problematika upravena v § 47 zákona o správě daní a poplatků. Nyní obdržel náš klient, právnická osoba, platební výměr na úrok z prodlení. Úrok z prodlení mu byl vyměřen z důvodu opožděné úhrady daně ze závislé činnosti roku 2006, jež byla splatná k 22. 1. 2007. Uhrazena byla 2.3.2007. Úročeno tak bylo 39 dní. (Takto jsem obdrželi platební výměry za každý rok od roku 2006 do roku 2017 včetně, neboť klient hradil vždy daň ze závislé činnosti se zpožděním. Z tohoto důvodu uvádíme odkazy jak na znění příslušných ustanovení zákona o správě daní a poplatků, tak daňového řádu). Je toto vůbec vzhledem k výše uvedeným lhůtám možné? Nebyly přitom zahájeny žádné úkony přerušující běh daných lhůt nebo jejich zastavení a rozběhnutí znovu. Osobně se domníváme, že lhůta pro vyměření a vymáhání těchto úroků z prodlení již uplynula. 

Jsme právnická osoba, plátce DPH. FÚ v červnu 2017 zahájil kontrolu na daň z příjmů za rok 2014 a 2015 a 20.12. 2018 byla kontrola uzavřena s doměrkem daně z příjmů 2014 za dodanění neuhrazeného sociálního a zdravotního pojištění z mezd svých zaměstnanců (dodanění zůstatku na účtu 336 k 31. 12. 2014) . Až teď jsme ale zjistili, že naše firma měla tento zůstatek už z roku 2013. Pojistné se tedy mělo dle mého názoru dodanit už v DPPO za rok 2013? Je možné, a případně jakým způsobem, ještě znovu kontrolu otevřít nebo přezkoumat v souvislosti s tímto zjištěním? Je dodanění pojistného v roce 2014 finančním úřadem správné?

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019:

a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a

b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Poplatník, OSVČ, v dubnu změní trvalé bydliště. Přiznání za něj bude podávat daňový poradce. Nezmění se mu však příslušný FÚ, ten zůstane stejný tedy FÚ pro Liberecký kraj, ale pouze územní pracoviště. Je OSVČ povinna tuto změnu nahlásit na FÚ? A musí nahlásit změnu bydliště daňovému poradci, aby do přiznání uvedl novou adresu, nebo nemusí a poradce bude přiznání podávat se starou adresou? Má tedy OSVČ kontaktovat FÚ, svého poradce či např. i zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení? Pokud by si podávala OSVČ přiznání sama a změnila by adresu ještě nyní v březnu - jakou adresu uvede do přiznání novou nebo starou?