Otázky v kategorii: Správa daní a poplatků

Daňový subjekt, právnická osoba, vykazoval ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob od roku 2007 až do roku 2014 daňové ztráty. Od roku 2015 již vykazuje kladné daňové základy. K jakému datu končí prekluzivní lhůty pro vyměření daně za zdaňovací období let 2007 až 2014? 

Právnické osoby dosud odesílaly závěrku na veřejný rejstřík. V případě, že tak neučinily, vystavovaly se hrozbě, že je soud nejprve vyzve k doplnění do určité lhůty, a pokud tuto lhůtu nesplní, vyměří jim pokutu. Slyšeli jsme, že nyní bude závěrky odesílat do veřejného rejstříku FÚ. Zároveň jsme slyšeli, že může zveřejnění závěrky kontrolovat i správce daně a ten může bez jakékoliv výzvy rovnou udělit pokutu. Spojení těchto dvou informací nám nedává smysl. Co je tedy na těchto dvou tvrzeních pravda?

Fyzická osoba začala podnikat 2. 3. 2020, platí pro ni, že je povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 25. 1. 2021 dle § 136 odst. 4 daňového řádu? Jestliže podá daňové přiznání ještě 1. 2. 2021, dostane postih?

Bytovou jednotku pronajímají 2 spoluvlastníci - sourozenci s podílem 50/50 každý od roku 2010. Předpokládám, že bylo možné, aby jeden uplatňoval paušální výdaje ke svým příjmům a druhý se rozhodl pro skutečné výdaje vč. odpisů. Na odpisy byla použita kupní cena za byt, protože k odpisování došlo do 5 let od koupě bytu. Sourozenec, který využíval zákonné možnosti paušálních výdajů zjistil, že je výhodnější byt odpisovat a případně zahrnout do výdajů další náklady jako např. daň z nemovitosti. Z roku 2019 má znalecký posudek na cenu bytu. V roce 2020 musí odpisovat jako 2. sourozenec z původní kupní ceny, nebo bude odepisovat z ceny znalce, když cena je o dost vyšší? Došlo by totiž u jednoho objektu k různým odpisům jen proto, že sourozenci použili každý z nich jinou metodu uplatnění výdajů. Je možné podat též dodatečné DP za rok 2019 a změnit metodu z paušálních výdajů na skutečné, když jsou skutečné výdaje výhodnější, ale příjem zůstal stejný?  Je možné podat dodatečné DP za rok 2019 s tím, že budou změněny výdaje z paušálních na skutečné? Ani jeden z vlastníků není OSVČ, příjmy mají po celou dobu jen z § 6 (zaměstnání) a § 9 ZDP.

Právnická osoba podnikající v ČR již 15 let má společníky z Velké Británie. Situace na trhu s dárkovým zbožím zaznamenala po roce 2016 klesající tendenci, proto se jednatel rozhodl zboží ve skladu prodat a postupně podnikání utlumit. Zaměstnance nemá od roku 2018. V roce 2019 byl zisk již minimální, navíc nebyly jasné vztahy mezi EU a VB. Firma proto již nepodnikala, závazky měla vypořádané a postupně získané peníze z pohledávek zdanila. K 31.12.2020 již nemá ani majetek, protože auto prodala do bazaru. Se správou daní, sociálním i zdravotním pojištěním má vše vyrovnáno do nuly. V rámci účetní závěrky bude VZZ vykazovat účetní ztrátu s ohledem na nutné výdaje jako např. správní poplatky. V rozvaze zůstávají prakticky jen zůstatky v pokladně a bance a na straně pasiv základní jmění a nerozdělený zisk. Je možné podat DP k DPPO nulové s tím, že účetní ztráta bude z rozhodnutí účetní jednotky považována za daňově neúčinnou? Jak dlouho má správce daně možnost takovou firmu kontrolovat? Za celé období byla firma ve zisku a platila řádně daně, jediným rokem ztráty byl rok 2014, ale ztráta již byla uplatněna. Do kterého roku má firma uschovat v ČR doklady a které již může zlikvidovat, aby měla před odjezdem majitelů do ciziny vše v pořádku?

Občan Slovenska vstoupil do paušální daně. Od počátku podnikání v ČR má občan přidělený od Finanční správy přidělen zvláštní variabilní symbol. Paušální daň se platí pod variabilním symbolem přiděleným FS nebo rodným číslem (slovenským)?

OSVČ (hlavní činnost, roční příjem 500.000 Kč) s paušálními výdaji evidující pouze příjmy a pohledávky. Pro účely daně z příjmů stačí doklady archivovat pouze 3 roky. Pro účely odvodů na zdravotní a sociální pojištění jsem našel, že požadují uchovat účetní doklady 10 let. Ale OSVČ není účetní jednotkou. Jaké lhůty archivace dokladů pro případné kontroly pro ni platí?

Je povinnost u řádného daňového dokladu u názvu a DIČ odběratele uvedení rovněž adresy odběratele, aby byly splněny podmínky § 29 zákona o DPH? Pokud ano, může být touto adresou i provozovna (pronájem nebytových prostor na základě nájemní smlouvy), nikoliv sídlo firmy? Dříve byl ze strany pracovníků FÚ umožněn odběrateli odpočet DPH z daňového dokladu, kde byla adresa provozovny jen za podmínky, že tato adresa byla na FÚ nahlášena formou oznámení.

Je možné podat přiznání k DPH a KH přes EPO a do 5 dnů dodat na FÚ podepsaný tiskopis podnikatelem - OSVČ, když má zřízenou datovou schránku, ale vrátí se do ČR ze služební cesty např. až 27. 10. 2009? 

Fyzické osoby, důchodci, vlastní domek, v němž nebydlí a který na základě nájemní smlouvy pronajímají zaměstnancům místní automobilové společnosti. Mají to jako přivýdělek k důchodu (ne živnost) zdaňovaný dle § 9 ZDP. Úklid si provádějí sami. Nájemníci jsou Češi a Slováci, kteří jsou tam trvale, domů jezdí pouze o svátcích a dovolených, tedy jsou tam déle než 60 dnů, mimořádně jedou domů dříve. Obec vydala vyhlášku o místním poplatku z pobytu na základě § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb. Obec touto vyhláškou zavádí místní poplatek z pobytu. Předmětem poplatku je úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu. Sazba poplatku z pobytu činí 10 Kč za každý den. Jsou majitelé domu povinni tento poplatek platit obci, když pronájem nemají jako živnost, nájemníci tam jsou déle než 60 dnů?