Otázky v kategorii: Správa daní a poplatků

Účetní OSVČ nemůže za svého klienta zpracovávat daňové přiznání k dani z příjmů, znamená to i, že nemůže podávat daňové přiznání přes svoji datovou schránku? Týká se to všech daní (silniční, z nemovitostí aj.)? Pokud podává za svého klienta daňového přiznání přes formulář EPO, je zde kolonka, kde se vyplňuje osoba, která podává daňové přiznání odlišná od daňového subjektu (má od klienta plnou moc na zastupování a odesílání daňových přiznání přes svoji datovou schránku u fin. úřadu jako obecný zmocněnec). Jak by to bylo u účetní, která by byla registrovaná jako s. r. o. popř. firma, která má mimo jiné také živnost vedení účetnictví, která ale také nemá daňového poradce, ta také nesmí zpracovávat daňové přiznání svých klientů a případně odesílat přes datovou schránku s. r. o.? 

Při platbě daně došlo k chybnému vyplnění variabilního symbolu – místo identifikačního čísla bylo omylem vyplněné identifikační číslo jiného daňového subjektu, který finančnímu úřadu dluží na daních a současně je pro finanční úřad nekontaktní osobou. Jak postupovat v této situaci?

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného? 

Subjekt vystaví neomezenou plnou moc na jinou osobu (zmocněnec č. 1). Následně po vystavení této plné moci vystaví další neomezenou (generální) plnou moc na další jinou osobu (zmocněnec č. 2) s tím, že plnou moc na zmocněnce č. 1 nezruší. Je toto jednání v souladu s právním řádem ČR, anebo vystavením plné moci na zmocněnce č. 2 se ruší plná moc na zmocněnce č. 1.

Otázka se primárně vztahuje na prekluzi práva pro vyměření daně. Důležitou okolnosti je, že tři roky před kontrolovaným zdaňovacím obdobím (2013) došlo k vykázání daňové ztráty, tudíž se postupuje dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Správce daně nyní otevřel daňovou kontrolu za poslední zdaňovací období (2015), čímž mělo dojít k prodloužení lhůty pro vyměření pro všechna předchozí zdaňovací období, jakkoliv už v minulosti daňovou kontrolou (za 2013) dle daňového řádu počala lhůta pro vyměření daně už jednou běžet znovu. Otázkou je, zda správce daně může daňovou kontrolou v posledním zdaňovacím obdobím skutečně prodloužit i lhůty z minulých let (odpověď standardně bývá ano), ovšem zda se tento závěr uplatní i v případě, kde již byla zahájena daňová kontrola v minulosti a mělo dojít k prekluzi? Případně jaké argumenty by se daly použít na podporu názoru, že nelze kontrolou v posledním zdaňovacím období prodlužovat lhůtu dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů ve spojení s § 148 odst. 3 daňového řádu, pro kterou již počala lhůta běžet dle 148 odst. 3 daňového řádu běžet už jednou v minulosti (tedy prodloužení dle § 148 odst. 3 daňového řádu by mělo dojít 2x). 

Podle § 127 odst. 3 písm. c) daňového řádu je registrovaný daňový subjekt povinen předložit správci daně smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření. Platí tato povinnost i u smlouvy o vkladu části obchodního závodu mimo základní kapitál? Případně je jiná povinnost poskytnout tuto smlouvu do určitého data správci daně?

U s. r. o. probíhá kontrola finančního úřadu. Ve Výzvě k prokázání skutečností správce daně uvádí: „V likvidačním protokolu není uveden čas provedení likvidace. Protokol o likvidaci tedy neprokazoval veškeré skutečnosti, které je k prokázání likvidace poplatník povinen předložit dle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů“. Jaký dopad může mít neuvedení konkrétního času (den je uveden) likvidace? Je možné dodatečně dodatkem k likvidačnímu protokolu doplnit čas provedení likvidace? Případně jakým způsobem je možné dodatečně uvést likvidační protokol do bezchybného stavu?

Jak dlouho archivovat přiznání k dani z příjmů právnických osob, přiznání k DPH, kontrolní hlášení - stačí 10 let? Pak lze skartovat?

Pracuji jako účetní na základě plné moci. Výzva FÚ ke kontrole účetnictví Zubní s.r.o. Předmětem činnosti je poskytování zubařské péče v rámci veřejného zdravotního pojištění. Oba roky jsem přivezl osobně v domnění, že proběhne kontrola ze strany FÚ. Byl však připraven protokol o zahájení, poučení a protokol o předání dokladů. Nelze předat doklady položkově, tedy jen zápis o druhu dokladů. Následně výtka klienta, že doklady neměly být ponechány, protože obsahují i rodná čísla ošetřených pacientů - např. v dokladech o laboratoře, která zhotovuje protézy. Jde o proces GDPR. Otázka zní, zda došlo ze strany účetního k porušení, nebo zda FÚ postupoval oprávněně. Nebo zda bylo možné do protokolu při zahájení požádat o jiný způsob kontroly. 

Co znamená reakce finančního úřadu, která dorazila do datové schránky druhý den po podání dodatečného daňového přiznání k DPH a opravného kontrolního hlášení k DPH? Dne 30. 5. bylo podáno k DPH a KH za duben dodatečné přiznání, došlo ke snížení nadměrného odpočtu DPH. Reakce od finančního úřadu je tato: Rozhodnutí Shora uvedený správce daně podle § 141 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), ve věci dodatečného daňového přiznání k DPH za duben, č.j. ...... ze dne 30. 5. rozhodl takto: Řízení se zastavuje Odůvodnění: Správce daně zjistil, že v zahájeném daňovém řízení nastala podmínka pro zastavení řízení podle § 141 odst. 7 daňového řádu. Správce daně tak musel konat ve smyslu zásady oficiality a řízení zastavit. Co toto prosím přesně znamená?