Otázky v kategorii: Sociální zabezpečení

OSVČ splní předpoklady a přihlásí se k 1. 1. 2021 k paušální dani. Současně platí i nemocenské pojištění. Co se stane, pokud OSVČ zkrachuje nebo onemocní a zruší živnost? Může během roku ze systému "vystoupit", pokud již nepodniká? (Nebo musí paušální daň platit po celý rok 2021, i když je člověk třeba dlouhodobě nemocný a jinak by nemusel platit zálohy na pojistné?) Z jaké částky se pak bude počítat podpora v nezaměstnanosti?

Zaměstnanec - soustružník, hlavní pracovní poměr, manželka v prosinci porodí dítě, manželka je studentka, nemá nárok na mateřskou dovolenou. Manžel může zřejmě nastoupit na mateřskou dovolenou, jaká je ale možnost při této mateřské dovolené pracovat?

Klient je OSVČ a pobírá výsluhový příspěvek pro bývalého vojáka z povolání. Má nárok na ošetřovné z důvodu epidemie covid-19?

Společnost nakoupila v polovině října vánoční kolekce pro zaměstnance. Chci se zeptat na správnost účtování. Nákup kolekcí byl zaúčtován na účet MD 513/D 211, nedaňový náklad, nebyl uplatněn odpočet DPH. Kolekce jim budou vydávány v prosinci. Firma kupovala 3 druhy kolekcí - cena přibližně 160-180 Kč. Dočetla jsem se, že je nutné zahrnout hodnotu kolekcí do vyměřovacího základu zaměstnanců pro odvod pojistného. Protože nechceme hlídat, kdo má jakou hodnotu kolekce, tak se firma rozhodla dát kolekci + to, co zbyde do 1 000 Kč peněžně, formou odměny. Vyměřovací základ všech zaměstnanců bych tak zvýšila o 1 000 Kč (bude zahrnovat kolekci jako nepeněžní příjem + zbytek půjde formou peněžní odměny). Je moje úvaha správná? 

Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit? 

1) Je možné zaměstnanci zasílat naskenované kopie dokumentů ELDP, zápočtového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel. Případně můžeme si obstarat souhlas zaměstnance s posláním těchto věcí na jeho e-mail, pokud by to bylo vyžadováno?

2) Pokud by e-mailovou cestou toto nešlo, tak je možné zaměstnanci dávat tyto dokumenty pouze jako papírové kopie originálů (tzn. není tam originální podpis účetní nebo jednatele za zaměstnavatele; originál leží u účetní nebo jednatele firmy). Dočetl jsem se, že je možné takto řešit ELDP, ale nevím, zda by to prošlo u dalších dvou zmiňovaných dokumentů.

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Jako zaměstnavatel jsme zrušili dne 7. 9. 2020 pracovní poměr bez udání důvodu zaměstnanci ve zkušební době s určením ukončení pracovního poměru ke dni 30. 9. 2020, přičemž pracovní poměr vznikl 1. 7. 2020 na dobu určitou do 31. 12. 2020 a den 30. 9. 2020 je poslední den zkušební doby. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal 11. 9. 2020. Dne 29. 9. 2020 jsme obdrželi oznámení o počátku pracovní neschopnosti zaměstnance (od něj samého i od lékaře). Za jaké období náleží zaměstnanci náhrada za pracovní neschopnost od zaměstnavatele a kdy je v tomto případě ukončen pracovní poměr?

Má na podporu z programu Antivirus C nárok i firma, která splňuje formální požadavky, ale nebyla žádným způsobem postižena mimořádnými opatřeními vlády a nenesla žádné ekonomické následky? Firma nemá žádné odbytové ani jiné potíže, její obrat během pandemie mírně roste.

Máme uzavřenou DPČ se zněním, že dotyčná odpracuje měsíčně minimálně 40 hodin. Sazba za hod. činí 83 Kč, tzn. že za měsíc to je 3 320 Kč. Když neodpracuje těch zmíněných 40 hod. v daném měsíci a bude mít příjem pouze např. 1660 Kč, jedná se o práci malého rozsahu, nebo musí i z těch 1660 Kč odvést sociální pojistné, protože se nejedná o práci malého rozsahu, když byl ve smlouvě sjednán poříjem za měsíc? Nebo ještě jinak, mohu takto uzavřenou smlouvu brát, že je sjednán příjem za měsíc, tudíž se nejedná o práci malého rozsahu? Nebo ji mám brát tak, že tam není sjednán měsíční příjem a bude to práce malého rozsahu, a pokud bude mít za měsíc příjem nižší než 3 000 Kč, pojistné neodvedu, pokud bude mít příjem vyšší, tak pojistné odvedu?