Otázky v kategorii: Sociální zabezpečení

Z jakého právního předpisu vychází tato možnost: "Učitel v karanténě jak píšeme v manuálu, pokud bude učiteli nařízena karanténa, je možné, aby se dohodl s ředitelem školy na tom, aby vykonával práci z jiného místa; pokud toto možné nebude, je učitel z pohledu právních předpisů v obdobné situaci jako v případě nemoci (Manuál MŠMT)." Takto to vypadá, že jsou dvě možnosti placení karantény. Po dohodě s ředitelem 100 % platu nebo při nedohodě pak dle zákoníku práce (60% jako neschopenka). Učiteli v naší škole byla KHS nařízena karanténa a druhý den přišlo do datové schránky z OSSZ potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti z důvodu karantény pro tohoto zaměstnace. Jakým postupem lze tedy docílit využití možnosti být v karanténě a pracovat z jiného místa a být placen 100 %?

Společnost měla za období březen až červenec v pracovním poměru jednoho zaměstnance (má pracovní smlouvu) a dva členy statutárního orgánu (mají smlouvu o výkonu funkce). Na zaměstnance v pracovním poměru na pracovní smlouvu bylo za období červen a červenec využito snížení pojistného - Antivirus C. K 31. 7. 2020 ukončil činnost jeden člen statutárního orgánu, který byl od roku 2019 na pracovní neschopnosti. Výše vyměřovacích základů pro sociální pojištění tedy v srpnu nepoklesla, snížil se jen počet zaměstnanců. Je správné za srpen započítat do počtu zaměstnanců pouze pracovníka v pracovním poměru na pracovní smlouvu a lze u tohoto pracovníka v srpnu využít program Antivirus C?

 Naše firma výpomoc poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům - důchodcům nebo vybraným rodinným příslušníkům při úmrtí zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka. Výplata výpomoci při úmrtí, tzv. „pohřebné“ se vyplácí dle naší vnitřní směrnice takto: 5 VÝŠE VÝPOMOCI 1. Zemře-li zaměstnanec a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 15 000 Kč. 2. Zemře-li důchodce a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 10 000 Kč. 3. Zemře-li zaměstnanci, důchodci druhý partner, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 4. Zemře-li zaměstnanci, důchodci dítě, o které pečoval, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 5. Zemře-li zaměstnanec, důchodce, který nemá druhého partnera, ani dítě svojí výživou na něm závislé, hradí se prokázané náklady pohřbu tomu, který je nesl, maximálně však do výše 4 000 Kč. Můžete mi prosím poradit, jak je to s daněním, popř. zpojistněním těchto výpomocí. Zda se u bodu 1., 2. a 5. dá použít § 4 odst. 1 písm. k) bod 4. zákona o příjmu. A současně i vyhl. č. 114/2002 Sb. § 11 odst. 1. do maximální výše výpomoci 30 000 Kč. U bodu 3. a 4. se jedná o zdanitelný příjem, tudíž podléhá SZ a ZP. V případě, že ano a jedná se o výplatu důchodci, bývalému zaměstnanci, jaký se použije kód pro SP i ZP? 

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Naše firma zaměstnává 4 zaměstnance a splňuje podmínky na prominutí pojistného dle programu Antivirus C. Za měsíc červenec bylo snížení uplatněno, v řádném termínu jsme podali přehled a zaplatili pojistné ve výši 6,5 % vyměřovacího základu. Po termínu jsem však zjistil, že u jednoho zaměstnance při výpočtu mzdy vypadla z výpočtu dovolená a jeho mzda tak byla spočítána chybně. Jedná se o malý rozdíl a nyní bychom měli podat opravný přehled a doplatit OSSZ pojistné ve výši 44 Kč. Nepřijdeme kvůli tomu o prominutí pojistného, neboť všude se píše, že podmínkou prominutí pojistného je to, aby pojistné, které se počítá ve výši 6,5 % ze mzdy zaměstnance, bylo odvedeno ve správné výši a v termínu do 20. srpna, což v našem případě nebude. Nedaří se mi dohledat zákonnou úpravu. 

OSVČ jako majitelka ochranné známky tuto ochrannou známku licenční smlouvou ze dne 1. 1. 2020 úplatně poskytla k užívání. Roční fakturace byla dohodnuta k 31. 12. 2020 dle prodaných výrobků s OZ. OSVČ k 31. 8. 2020 ukončila podnikání a zrušila všechny své živnosti. Bude fakturace za užití ochranné známky k 31. 12. 2020 podléhat sociálnímu pojištění?

Společnost s r. o. je vlastněna z 60 % německým společníkem č. 1, který je zároveň prokuristou, a z 40 % dalším německým společníkem č. 2, který je jednatelem. Oba společníci pracují pro s. r. o. bez odměny, oba společníci používají firemní automobil a mobilní telefon. Má toto nastavení negativní vliv na nepeněžní příjem na straně společníků nebo na případnou neuznatelnost daňových nákladů aut (odpisy, PHM) na straně s. r. o.? Společník č. 1 žije z pronájmu nemovitostí v Německu a společník č. 2 žije z výkonu zaměstnání v Německu. Společník č. 1 se stal českým rezidentem (trvale žije v ČR, bydlí v majetku s. r. o.), společník č. 2 je rezidentem v SRN. 

Mala rodinná společnost provozuje prodej nábytkového kování. Oba společníci jsou v důchodu, prodejnu mají ve svém domě. Mají oficiální pracovní dobu, ale než živobytí je to láska k celoživotní práci. Nyní řešíme, že stále dobíhá systém pracovní doba, minimální mzda, odvody OSSZ , VZP, daň, Podíl na zisku nula, protože to není supermarket. Lze pro společnost vykonávat práci " v pracovním poměru = prodejní doba = skutečný výkon práce v prodejně" nebo lze jako společník pracovat bez pracovní smlouvy, bez mzdy, bez povinných odvodů zaměstnance?

Zaměstnanci byla vyplacena za 2 měsíce vyšší mzda, než mu náležela. Jednak tím vznikl přeplatek jeho mzdy a jednak přeplatek na zalohové dani. Jak správně účtovat? 

Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?