Otázky v kategorii: Obchodní právo

V květnu 2019 byla založena s. r. o. jedním společníkem s vkladem 100 000 Kč. Společnost nyní žádnou činnost nevykonává, nefakturuje, je zatím "spící". Musí za rok 2019 podat přiznání k DPPO? Vykážou se na všech řádcích nulové údaje? Kromě počátečního vkladu 100 000 Kč žádný výdaje, ani příjmy nemá. Jednatel a zároveň společník není odměňován - může to tak být, že jednatel vykonává funkci bezplatně? Musí být s. r. o. registrované ještě na jiných úřad než je FÚ - kde mělo do 15 dní od svého vzniku podat přihlášku, pokud přihlášku nepodalo, hrozí s. r. o. nějaké sankce? Jaké jsou spojeny se "spící" s. r. o. - např. musí mít datovou schránku, založen účet v bance, musí-li podat přiznání k DPPO za rok 2019 - musí vyplnit i rozvahu a výsledovku, kde budou uvedeny nulové údaje krom vkladu? Toto všechno pak dát obchodní rejstřík? Jak dlouho může být s. r. o. "spící" - řeší to nějak úřady či nikoliv? 

Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?

Firma půjčila fyzické osobě podnikateli úročenou zápůjčku v penězích. Zápůjčka včetně naběhlých úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. Jelikož jde o zápůjčku, firma nemůže uplatnit výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Je to tak? Pokud je zápůjčka po splatnosti již od 30.4.2019 a v této době došlo ke změně repo sazby (1. 7. - zvýšení z 1,75% na 2%). Použije se na výpočet části úroku z prodlení 1,75% + 8% a od 1. 7. 8% + 2%, nebo je důležitá pouze sazba při vzniku zákonného úroku z prodlení a ta platí po celou dobu - tedy jen 9,75% ? 3) Zákonný úrok z prodlení se počítá z jistiny i naběhlých nezaplacených smluvních úroků? Např. bude-li jistina v prodlení 100 000 Kč a smluvní úroky 10 000 Kč, tak zákonný úrok z prodlení se začne počítat prvním dnem z prodlení z částky 110 000 Kč. Přičemž po splatnosti zápůjčky firma neuplatňuje smluvní úrok ze smlouvy souběžně se zákonným úrokem, ale pouze zákonný. Je to správně?

Společnost s r. o. pronajímá bytovou jednotku fyzické osobě nepodnikateli. Je možné sjednat v nájemní smlouvě pouze cenu za nájemné, s tím, že energie by hradil pronajímatel a nájemci by je nevyúčtovával?

OSVČ – kosmetický salon, provozuje svou činnost v pronajatých prostorech. Prostory před provozem musela tato OSVČ nutně vybavit zařízením, tak aby bylo uzpůsobeno k provozu kosmetického salonu. Náklady na toto vybavení si OSVČ uplatnila do daňových nákladů. Tyto prostory dále poskytuje dalším OSVČ k výkonu kosmetických a jiných činností na základě smlouvy o podnájmu. Tyto příjmy od podnájemníků negativně zvyšují obrat OSVČ a z tohoto důsledku by se mohla stát povinným plátcem DPH (obrat 1. mil Kč za 12 měsíců). OSVČ, která je v pronájmu uvažuje o založení nové společnosti s. r. o.. Tato s.r.o. by měla smlouvu s majitelem objektu, kde by si do nákladů dávala veškeré náklady spojené s provozem objektu (pronájem+služby) a následný příjem k tomuto by byl příjem z podnájmu dalším OSVČ včetně OSVČ jež by byla zároveň jednatelkou v novém s. r. o.

Otázka 1: Je možné příjmy OSVČ z podnájmu vyloučit z příjmů, které ovlivňují hranici pro povinnost stát se plátcem DPH? Např. příjmy dle §9 nebo podobně jako příjmy z dotačních programů?

Otázka 2: Je možné založit novou s. r. o., která by byla založena pouze na činnost pronájem a následný podnájem? Nebude pak tato společnost v nějakém střetu? Musela by původní OSVČ prodat majetek který si uplatnila do nákladů nové společnosti s. r. o.? Pokud ano za jakou cenu? Podotýkám, že OSVČ, která následně prostory poskytuje dalším OSVČ, z tohoto nemá zisk, ale příjem jí negativně zvyšuje obrat.

Fyzická osoba - občan chce převést bezúplatně členská práva v bytovém družstvu na svou matku, ta by si chtěla v budoucnu byt převést do osobního vlastnictví. Vzniknou z těchto transakcí nějaké daňové povinnosti?

Přes internetový obchod jsem si objednala zboží - nechal jsem si na míru ušít trička. Dodala jsem šířku a délku triček. Do 14 dní mi trička přišla. Ale přišla v jiných rozměrech, než jsem žádala - délka trička je o 2 a 3 cm kratší a šířka o 2 cm užší. Dále jsem chtěla nepatrný výstřih trička a každé tričko má úplně výstřih jiný, tedy nemají stejný střih - chtěla jsem stejný. Trička byla ušita pro malé děti a tak každý cm je znát, trička nesedí a nejsou ušity dle požadovaných rozměrů. 1)Mám jako spotřebitel, který si objednal na zakázku ušití triček nárok na vrácení zboží a peněž, pokud nebyla ušita v souladu s dodanými rozměry a v souladu s objednávkou? 2) Prodávající nechce uznat chybu a chce, abych poslala fotky dětí, jak jim trička padnou. Má prodávající nárok na fotku s dětmi a v případě, že nemá? Jakým ustanovením občanského zákoníku mohu disponovat? Dětské fotky přeci nikomu posílat nemusím, je to tak? 3)Je tedy v kupující v právu a může trička vrátit? Popřípadě dle jakého zákona? Dostal zboží, které nebylo objednáno.

V roce 2017 akcionář - fyzická osoba realizoval tzv. dobrovolný příplatek mimo základní kapitál do společnosti, v roce 2017 byl jejím jediným akcionářem. V roce 2019 došlo k prodeji přibližně 10 % akcií jinému akcionáři (opět fyzická osoba). Nyní na podzim roku 2019 se uvažuje o vrácení tohoto příplatku mimo základní kapitál - je možné tento příplatek vrátit jen a pouze původnímu akcionáři, nebo je nutné vrátit poměrem akcií jednotlivých akcionářů na základním kapitálu společnosti?

Fyzická osoba je vlastníkem ochranné známky a tuto ochrannou známku používá v rámci své podnikatelské činnosti její s. r. o. Jakým způsobem je možné co nejjednodušeji úplatně poskytnout právo k použití ochranné známky od fyzické osoby na s. r. o.? Bude k tomu nutná pouze smlouva nebo i další administrativní úkony?

Společnost s. r. o. má dva společníky. Oba si půjčili peníze (méně jak 1 mil. Kč) od společnosti. Společnost s. r. o. má zisk a společníci si chtějí zisk rozdělit (každý asi 1 mil. Kč). Je toto možné? Vyplácet si podíl na zisku, i když mají dluh/půjčku od společnosti? (Společnost je na tom finančně dobře, ani dluh ani rozdělení zisku v žádném případě neohrozí její cash flow, či jinak neohrozí chod společnosti). Musí se tento dluh/půjčka danit a jak?