Otázky v kategorii: Obchodní právo

Fyzická osoba, která nemá oprávnění k podnikání, by naučila zástupce společnosti zabývající se gastronomickou činností několik receptů (jednalo by se o ukázku několika jídel), byla by to jednorázová akce, za kterou by dostala odměnu. Je to možné považovat za příležitostný příjem?

Česká společnost s r. o. má dva jednatele a dva společníky, jeden má podíl 70 % a druhý má podíl 30 %. Společnost se zabývá stavební činností. Je možné s osobou, která je zároveň jednatelem a společníkem, uzavřít dohodu o provedení práce s vymezením činnosti provedení prací na dané stavební zakázce a daňově na ni pohlížet jako na dohodu sjednanou s normálním zaměstnancem? Tato osoba se skutečně podílí na fyzickém provedení dané zakázky. Fyzické osoby smlouvy o výkonu funkce sjednány nemají.

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 zákona o daních z příjmů? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

Společnost s ručením omezeným, dva společníci, jeden ze společníků je jediným jednatelem, jednatel nepobírá jednatelskou odměnu a není ani ve společnosti zaměstnán. Jednatel současně podniká jako OSVČ (společenská smlouva obsahuje akceptaci tohoto podnikání). OSVČ provozuje činnosti v oblasti masáží, konzultací v oblasti zdraví, "živých" odborných kurzů. Společnost s r. o. tvoří on-line kurzy obsahově podobné, v čem podniká jednatel jako OSVČ. Je v takovém případě akceptovatelná fakturace ze strany této osoby, kdy osoba (která je současně ve funkci jednatele) dodává společnosti vývoj produktu a za tento vývoj je fakturována částka např. na principu provize z tržeb s nějakým horním finančním stropem? Současně tak na společnost přechází licence k užití produktu (nejedná se o fakturaci za zajištění obchodního vedení společnosti, ale na jiné činnosti – např. vývoj produktu, správa webu apod.). Jedna smluvní strana tedy bude obchodní společnost (zastoupená jednatelem společnosti) a druhá smluvní strana bude dodavatel – OSVČ (formálně se ale bude jednat o tutéž osobu)?

Firma s. r. o. má jediného jednatele a dva společníky, z nichž jeden ze společníků je právě jednatel. Navíc jednatel s. r. o. ještě pracuje jako OSVČ na hlavní živnost. Jako OSVČ mimo jiné pořádá "živé" odborné kurzy, s. r. o. prodává "on-line" odborné kurzy. Jaké jsou možnosti zaměstnání tohoto jednatel a společníka? Předpokládám, že společník nebudeme mít v tomto případě žádné omezení, může se nechat zaměstnat na hlavní PP, DPP, DPČ. Ale co jednatel ? V tomto případě by tedy jakýkokoli pracovní poměr byl sepsán na jedné i druhé straně (jako zaměstnavatel a jako zaměstnanec) jednou a tou samou osobou. Předpokládám, že je vhodné sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, který je zodpovědný za obchodní vedení, buď bez odměny nebo s odměnou, ale je nutné ve firmě dělat fyzickou tvorbu produktů - tvorba videokurzu atp., což již tedy nespadá do práce jednatele. Navíc by jednatelka byla ráda účastna odvodu na sociálním pojištění, tedy předpokládám, že ač by byla možnost práce MR nebo DPP do 10 000 Kč, v tomto by to nebylo řešením.

Společnost žalovala pohledávku u rozhodčího soudu, který verdikt potvrdil a na odběratele byla vyhlášena exekuce. Může si společnost uplatnit do účetnictví daňově opravnou položku k pohledávce (splňuje podmínky dle § 8c zákona o rezervách splatnost delší než 12 měsíců), která by v případě uspokojení pohledávky byla anulována? Účetně: Tvorba OP MD 558/D 391, v případě přijetí pohledávky z exekuce na účet stejné účtování s minusovým znaménkem. Je to takto možné? Pokud ne, kdy je možné tvořit opravnou položku k pohledávce nebo ji daňově odepsat pokud má odběratel exekuci, ale tuto nebude nejspíš plnit, jelikož nemá žádný majetek ani snahu o úhradu?

Klient je FO, plátce DPH, a zároveň je jednatelem a společníkem 50% podílem v s. r. o. Jako FO fakturuje za prodej zboží s. r. o., ale tato společnost faktury nehradí (problém s druhým společníkem). Je možné tyto nezaplacené faktury penalizovat (není nějaká výjimka, že je FO i v s. r. o.?) doplnění - nezaplacené faktury v DE jsou z roku 2009, stále jsou v DE vedeny jako neuhrazený a každým rokem se posílá upomínka o neuhrazení fa. Nemůže v DE dojít k promlčení nezaplacených faktur po určité době?

Klient je FO, plátce DPH, a zároveň je jednatelem a společníkem 50% podílem v s. r. o. Jako FO fakturuje za prodej zboží s. r. o., ale tato společnost faktury nehradí (problém s druhým společníkem). Je možné tyto nezaplacené faktury penalizovat (není nějaká výjimka, že je FO i v s. r. o.?) a pokud tyto svoje nezaplacené pohledávky prodá firmě, která se zabývá vymáháním pohledávek, může tato firma firma penalizovat dle data splatnosti na faktuře nebo až od data odkoupení?

Prosím o radu s výběrem vhodného typu smlouvy pro společníka s měsíční odměnou a možností využívání firemního vozidla pro činnosti firmy. Ve firmě figuruje menšinový společník, který není jednatelem. Tento společník však tráví aktivně čas (cca 50 hodin měsíčně flexibilně bez ohledu na zákoník práce) pro firmu a chce být za to oprávněně odměňován. Jeho působení spočívá v obchodní činnosti a nakupování zásob pro společnost včetně navazování styku s obchodními partnery. Do jiných oddělení jako je marketing, účetnictví, skladový provoz by přístup neměl. Stejně tak vzhledem k jeho statusu společníka se nedá předpokládat, že by měl běžnou pracovní smlouvu jako ostatní zaměstnanci. Ve své činnosti bude bude hodně flexibilní a tato činnost nebude podléhat evidence odpracovaných hodin jako u ostatních zaměstnanců, dovolené atd. Z toho důvodu usuzujeme, že by byla nejlepší obdobná smlouva jako je smlouva o výkonu funkce jednatele s tím, že by nešlo o jednatele, ale o prokuristu. Ve smlouvě by bylo dohodnuto, že může využívat firemní vozidlo. Zdaňování odměny bylo bylo podle par. 6 jako u zaměstnance. Uvažujeme správně, nebo byste navrhovali jinou formu smlouvy a jiné zdanění? Jako další řešení by mohla být smlouva externím o zastoupení, kde by tento společník při výkonu obchodní činnosti vystupoval jako OSVČ, fakturoval by podle § 7 zákona o daních z příjmů podle dohodnutých podmínek. Avšak tady vidíme riziko s použitím firemního automobilu osobou, která není dle daně z příjmu zaměstnancem, a možné (do)danění podle § 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by však jednatel využíval svoje soukromé vozidlo, mohl by být odměňován jako externí OSVČ (obchodní činnost) dle § 7 zákona o daních z příjmů?

Je nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o mlčenlivosti (aby nevyzradil obchodní tajemství) nebo je to jeho povinnost - mlčet a tajemství neprozradit? Na základě jakého zákona? Je tato mlčenlivost nějak časově omezená? Jaké informace obecně podléhají obchodnímu tajemství? Musí být při uzavírání konkurenční doložky sjednány důvody, za kterých je možné od této doložky později odstoupit? Vztahuje se zákaz konkurenčního jednání i na jednatele a společníka?