Otázky v kategorii: Obchodní právo

Společnost s. r. o. má dva společníky. Oba si půjčili peníze (méně jak 1 mil. Kč) od společnosti. Společnost s. r. o. má zisk a společníci si chtějí zisk rozdělit (každý asi 1 mil. Kč). Je toto možné? Vyplácet si podíl na zisku, i když mají dluh/půjčku od společnosti? (Společnost je na tom finančně dobře, ani dluh ani rozdělení zisku v žádném případě neohrozí její cash flow, či jinak neohrozí chod společnosti). Musí se tento dluh/půjčka danit a jak?

Jsem zaměstnán u firmy A a zároveň jsem jednatel firmy B s. r. o. (maloobchod). Ve firmě B nepobírám odměnu za funkci jednatele, ale měsíčně mám dohodu na 10 000 Kč, ze které odvádím srážkovou daň 1 500 Kč. Může mně firma B, kde jsem jednatel, přispívat ročně na penzijní připojištění? A jak to bude u manželky, která je také jednatelem firmy B, momentálně na rodičovské dovolené, z funkce jednatele odměnu nemá, ale má také měsíční příjem z dohody 10 000 Kč čistého? Oba máme dohody na práce v prodejnách.

Čtyři podnikatelé – OSVČ - založili v roce 2010 sdružení bez právní subjektivity. Jeden má většinový podíl 40 %, ostatní 3 mají po 20 %. Podnikatel s podílem 40 % na společnosti (sdružení bez právní subjektivity) se rozhodl založit společnost s ručením omezeným a chtěl by provozovat stejnou činnost jako dosud ve sdružení. Je možné, aby podnikatel podnikal ve stejné či podobné činnosti v s. r. o. i ve společnosti nebo musí jako společník společnosti s ručením omezeným ukončit činnost ve Společnosti bez právní subjektivity? Může do s. r. o. převzít část odběratelů ze společnosti (sdružení) bez právní subjektivity, když nebude mít odběratel námitky? Je k tomu třeba souhlas další společníků společnosti bez právní subjektivity?

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů.

Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit.

Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Jaký je v současné době názor na zdanění s. r. o. x OSVČ. Fyzická osoba - živnostník má v plánu stavět několik rodinných domů, plán je 5 nebo 6 domků. Jakou byste doporučili formu podnikání, zda FO či s. r. o. z pohledu zdanění a např. náročnosti zpracování vedení evidence atd. Jaký typ podnikání v této oblasti odborníci obecně doporučují?

Dva parťáci - živnostníci by si chtěli založit s. r. o. - co je důležitého a potřeba k založení s. r. o. a jakou „formou vedení“ by tito dva mohli svoje s. r. o. řídil? Jako společníci nebo jednatelé? Zdaňuje se stejným způsobem výkon jednatele jako společníka nebo musí mít klasické pracovní smlouvy oba dva? Je nutný nějaký velký počáteční kapitál? A co je nutné udělat, pokud již živnostník vytvořil nějakou činnost a chce na ní navázat do s. r. o. - parťáci mám již zakoupené šicí stroje, pronájem pracovny, zásoby materiálu a mají již ušité oblečení a prodávají. Jak toto všechno převést případně do s. r. o.?

Dceřiná společnost a. s., jejímž 100% vlastníkem je mateřská společnost s r. o., rozděluje odštěpením část svého majetku mateřské společnosti. Konkrétně jde o nemovité věci. Rozhodný den rozdělení je 1. 1. 2018, projekt rozdělení 10. 9. 2018, zápis v katastru nemovitostí k 1. 11. 2018. V účetnictví a.s. byly nemovité věci dosud odepisovány a nemovitosti byly matce pronajímány včetně DPH. K jakému datu budou nemovité věci vyřazeny z evidence a. s.? K 1. 1.2018, tedy rozhodnému dni rozdělení, nebo ke dni zápisu do katastru nemovitostí? Pokud je to datum rozhodného dne, budou se rušit zápisy účetních odpisů a bude se odepisovat v s. r. o.? Bude se rušit nájem včetně DPH a dělat dodatečná přiznání k DPH? Jak to bude s daňovými odpisy?

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů. Nyní, po dalších 6 letech se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit. Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Společnost s r. o. A má jediného společníka, a to s. r. o. B. Mohou společníci s. r. o. B fakturovat své služby do s. r. o. A? Může jednatel s. r. o. A fakturovat své služby do s. r. o. A, anebo je lepší aby pobíral odměnu jednatele? 

Ve firmě s. r. o. máme jako odpovědnou osobu člověka, který tuto funkci vykonává bezúplatně. Tento člověk má ale jako fyzická osoba několik exekucí - je možné, že by se jeho exekuce mohly nějak dotknout firmy, popř. firemního majetku?