Otázky v kategorii: Obchodní právo

Společnost s r. o. pronajímá bytovou jednotku fyzické osobě nepodnikateli. Je možné sjednat v nájemní smlouvě pouze cenu za nájemné, s tím, že energie by hradil pronajímatel a nájemci by je nevyúčtovával?

OSVČ – kosmetický salon, provozuje svou činnost v pronajatých prostorech. Prostory před provozem musela tato OSVČ nutně vybavit zařízením, tak aby bylo uzpůsobeno k provozu kosmetického salonu. Náklady na toto vybavení si OSVČ uplatnila do daňových nákladů. Tyto prostory dále poskytuje dalším OSVČ k výkonu kosmetických a jiných činností na základě smlouvy o podnájmu. Tyto příjmy od podnájemníků negativně zvyšují obrat OSVČ a z tohoto důsledku by se mohla stát povinným plátcem DPH (obrat 1. mil Kč za 12 měsíců). OSVČ, která je v pronájmu uvažuje o založení nové společnosti s. r. o.. Tato s.r.o. by měla smlouvu s majitelem objektu, kde by si do nákladů dávala veškeré náklady spojené s provozem objektu (pronájem+služby) a následný příjem k tomuto by byl příjem z podnájmu dalším OSVČ včetně OSVČ jež by byla zároveň jednatelkou v novém s. r. o.

Otázka 1: Je možné příjmy OSVČ z podnájmu vyloučit z příjmů, které ovlivňují hranici pro povinnost stát se plátcem DPH? Např. příjmy dle §9 nebo podobně jako příjmy z dotačních programů?

Otázka 2: Je možné založit novou s. r. o., která by byla založena pouze na činnost pronájem a následný podnájem? Nebude pak tato společnost v nějakém střetu? Musela by původní OSVČ prodat majetek který si uplatnila do nákladů nové společnosti s. r. o.? Pokud ano za jakou cenu? Podotýkám, že OSVČ, která následně prostory poskytuje dalším OSVČ, z tohoto nemá zisk, ale příjem jí negativně zvyšuje obrat.

Fyzická osoba - občan chce převést bezúplatně členská práva v bytovém družstvu na svou matku, ta by si chtěla v budoucnu byt převést do osobního vlastnictví. Vzniknou z těchto transakcí nějaké daňové povinnosti?

Přes internetový obchod jsem si objednala zboží - nechal jsem si na míru ušít trička. Dodala jsem šířku a délku triček. Do 14 dní mi trička přišla. Ale přišla v jiných rozměrech, než jsem žádala - délka trička je o 2 a 3 cm kratší a šířka o 2 cm užší. Dále jsem chtěla nepatrný výstřih trička a každé tričko má úplně výstřih jiný, tedy nemají stejný střih - chtěla jsem stejný. Trička byla ušita pro malé děti a tak každý cm je znát, trička nesedí a nejsou ušity dle požadovaných rozměrů. 1)Mám jako spotřebitel, který si objednal na zakázku ušití triček nárok na vrácení zboží a peněž, pokud nebyla ušita v souladu s dodanými rozměry a v souladu s objednávkou? 2) Prodávající nechce uznat chybu a chce, abych poslala fotky dětí, jak jim trička padnou. Má prodávající nárok na fotku s dětmi a v případě, že nemá? Jakým ustanovením občanského zákoníku mohu disponovat? Dětské fotky přeci nikomu posílat nemusím, je to tak? 3)Je tedy v kupující v právu a může trička vrátit? Popřípadě dle jakého zákona? Dostal zboží, které nebylo objednáno.

V roce 2017 akcionář - fyzická osoba realizoval tzv. dobrovolný příplatek mimo základní kapitál do společnosti, v roce 2017 byl jejím jediným akcionářem. V roce 2019 došlo k prodeji přibližně 10 % akcií jinému akcionáři (opět fyzická osoba). Nyní na podzim roku 2019 se uvažuje o vrácení tohoto příplatku mimo základní kapitál - je možné tento příplatek vrátit jen a pouze původnímu akcionáři, nebo je nutné vrátit poměrem akcií jednotlivých akcionářů na základním kapitálu společnosti?

Fyzická osoba je vlastníkem ochranné známky a tuto ochrannou známku používá v rámci své podnikatelské činnosti její s. r. o. Jakým způsobem je možné co nejjednodušeji úplatně poskytnout právo k použití ochranné známky od fyzické osoby na s. r. o.? Bude k tomu nutná pouze smlouva nebo i další administrativní úkony?

Společnost s. r. o. má dva společníky. Oba si půjčili peníze (méně jak 1 mil. Kč) od společnosti. Společnost s. r. o. má zisk a společníci si chtějí zisk rozdělit (každý asi 1 mil. Kč). Je toto možné? Vyplácet si podíl na zisku, i když mají dluh/půjčku od společnosti? (Společnost je na tom finančně dobře, ani dluh ani rozdělení zisku v žádném případě neohrozí její cash flow, či jinak neohrozí chod společnosti). Musí se tento dluh/půjčka danit a jak?

Jsem zaměstnán u firmy A a zároveň jsem jednatel firmy B s. r. o. (maloobchod). Ve firmě B nepobírám odměnu za funkci jednatele, ale měsíčně mám dohodu na 10 000 Kč, ze které odvádím srážkovou daň 1 500 Kč. Může mně firma B, kde jsem jednatel, přispívat ročně na penzijní připojištění? A jak to bude u manželky, která je také jednatelem firmy B, momentálně na rodičovské dovolené, z funkce jednatele odměnu nemá, ale má také měsíční příjem z dohody 10 000 Kč čistého? Oba máme dohody na práce v prodejnách.

Čtyři podnikatelé – OSVČ - založili v roce 2010 sdružení bez právní subjektivity. Jeden má většinový podíl 40 %, ostatní 3 mají po 20 %. Podnikatel s podílem 40 % na společnosti (sdružení bez právní subjektivity) se rozhodl založit společnost s ručením omezeným a chtěl by provozovat stejnou činnost jako dosud ve sdružení. Je možné, aby podnikatel podnikal ve stejné či podobné činnosti v s. r. o. i ve společnosti nebo musí jako společník společnosti s ručením omezeným ukončit činnost ve Společnosti bez právní subjektivity? Může do s. r. o. převzít část odběratelů ze společnosti (sdružení) bez právní subjektivity, když nebude mít odběratel námitky? Je k tomu třeba souhlas další společníků společnosti bez právní subjektivity?

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů.

Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit.

Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku?