Otázky v kategorii: Obchodní právo

Klient je FO, plátce DPH, a zároveň je jednatelem a společníkem 50% podílem v s. r. o. Jako FO fakturuje za prodej zboží s. r. o., ale tato společnost faktury nehradí (problém s druhým společníkem). Je možné tyto nezaplacené faktury penalizovat (není nějaká výjimka, že je FO i v s. r. o.?) doplnění - nezaplacené faktury v DE jsou z roku 2009, stále jsou v DE vedeny jako neuhrazený a každým rokem se posílá upomínka o neuhrazení fa. Nemůže v DE dojít k promlčení nezaplacených faktur po určité době?

Klient je FO, plátce DPH, a zároveň je jednatelem a společníkem 50% podílem v s. r. o. Jako FO fakturuje za prodej zboží s. r. o., ale tato společnost faktury nehradí (problém s druhým společníkem). Je možné tyto nezaplacené faktury penalizovat (není nějaká výjimka, že je FO i v s. r. o.?) a pokud tyto svoje nezaplacené pohledávky prodá firmě, která se zabývá vymáháním pohledávek, může tato firma firma penalizovat dle data splatnosti na faktuře nebo až od data odkoupení?

Prosím o radu s výběrem vhodného typu smlouvy pro společníka s měsíční odměnou a možností využívání firemního vozidla pro činnosti firmy. Ve firmě figuruje menšinový společník, který není jednatelem. Tento společník však tráví aktivně čas (cca 50 hodin měsíčně flexibilně bez ohledu na zákoník práce) pro firmu a chce být za to oprávněně odměňován. Jeho působení spočívá v obchodní činnosti a nakupování zásob pro společnost včetně navazování styku s obchodními partnery. Do jiných oddělení jako je marketing, účetnictví, skladový provoz by přístup neměl. Stejně tak vzhledem k jeho statusu společníka se nedá předpokládat, že by měl běžnou pracovní smlouvu jako ostatní zaměstnanci. Ve své činnosti bude bude hodně flexibilní a tato činnost nebude podléhat evidence odpracovaných hodin jako u ostatních zaměstnanců, dovolené atd. Z toho důvodu usuzujeme, že by byla nejlepší obdobná smlouva jako je smlouva o výkonu funkce jednatele s tím, že by nešlo o jednatele, ale o prokuristu. Ve smlouvě by bylo dohodnuto, že může využívat firemní vozidlo. Zdaňování odměny bylo bylo podle par. 6 jako u zaměstnance. Uvažujeme správně, nebo byste navrhovali jinou formu smlouvy a jiné zdanění? Jako další řešení by mohla být smlouva externím o zastoupení, kde by tento společník při výkonu obchodní činnosti vystupoval jako OSVČ, fakturoval by podle § 7 zákona o daních z příjmů podle dohodnutých podmínek. Avšak tady vidíme riziko s použitím firemního automobilu osobou, která není dle daně z příjmu zaměstnancem, a možné (do)danění podle § 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by však jednatel využíval svoje soukromé vozidlo, mohl by být odměňován jako externí OSVČ (obchodní činnost) dle § 7 zákona o daních z příjmů?

Je nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o mlčenlivosti (aby nevyzradil obchodní tajemství) nebo je to jeho povinnost - mlčet a tajemství neprozradit? Na základě jakého zákona? Je tato mlčenlivost nějak časově omezená? Jaké informace obecně podléhají obchodnímu tajemství? Musí být při uzavírání konkurenční doložky sjednány důvody, za kterých je možné od této doložky později odstoupit? Vztahuje se zákaz konkurenčního jednání i na jednatele a společníka?

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. "25" nárok. Současně mám obavu, že nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r.  o. jen proto, že je jednatelem. Jaký máte názor?

Na začátku roku 2020 jsme založili rodinou s. r. o. Dva jednatelé - členové rodiny. Předpokládáme, že i kvůli nouzovému stavu v tomto roce 2020 s. r. o. podnikání nerozjedeme, nebudeme mít žádné příjmy ani náklady. Je nutné mít uzavřenou s jednateli smlouvu o výkonu funkce a je nutné vyplácet nějaké odměny? Jak to v praxi obvykle chodí? Mají mít vždy malé s. r. o. vypláceny odměny za výkon funkce a to i v roce, kdy nebude s. r. o. činnost žádnou vykonávat? Kontrolují toto finanční úřady? A v případ, že je nutné nějaké odměny jednatelům vyplatit, pak to může být jediný náklad s. r. o., a bude tím pádem ve ztrátě, je to tak? Předpokládáme, že v roce 2021 uzavře s. r. o. se svými jednateli klasické pracovní smlouvy na "normální" výkon povolání. 

V květnu 2019 byla založena s. r. o. jedním společníkem s vkladem 100 000 Kč. Společnost nyní žádnou činnost nevykonává, nefakturuje, je zatím "spící". Musí za rok 2019 podat přiznání k DPPO? Vykážou se na všech řádcích nulové údaje? Kromě počátečního vkladu 100 000 Kč žádný výdaje, ani příjmy nemá. Jednatel a zároveň společník není odměňován - může to tak být, že jednatel vykonává funkci bezplatně? Musí být s. r. o. registrované ještě na jiných úřad než je FÚ - kde mělo do 15 dní od svého vzniku podat přihlášku, pokud přihlášku nepodalo, hrozí s. r. o. nějaké sankce? Jaké jsou spojeny se "spící" s. r. o. - např. musí mít datovou schránku, založen účet v bance, musí-li podat přiznání k DPPO za rok 2019 - musí vyplnit i rozvahu a výsledovku, kde budou uvedeny nulové údaje krom vkladu? Toto všechno pak dát obchodní rejstřík? Jak dlouho může být s. r. o. "spící" - řeší to nějak úřady či nikoliv? 

Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?

Firma půjčila fyzické osobě podnikateli úročenou zápůjčku v penězích. Zápůjčka včetně naběhlých úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. Jelikož jde o zápůjčku, firma nemůže uplatnit výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Je to tak? Pokud je zápůjčka po splatnosti již od 30.4.2019 a v této době došlo ke změně repo sazby (1. 7. - zvýšení z 1,75% na 2%). Použije se na výpočet části úroku z prodlení 1,75% + 8% a od 1. 7. 8% + 2%, nebo je důležitá pouze sazba při vzniku zákonného úroku z prodlení a ta platí po celou dobu - tedy jen 9,75% ? 3) Zákonný úrok z prodlení se počítá z jistiny i naběhlých nezaplacených smluvních úroků? Např. bude-li jistina v prodlení 100 000 Kč a smluvní úroky 10 000 Kč, tak zákonný úrok z prodlení se začne počítat prvním dnem z prodlení z částky 110 000 Kč. Přičemž po splatnosti zápůjčky firma neuplatňuje smluvní úrok ze smlouvy souběžně se zákonným úrokem, ale pouze zákonný. Je to správně?

Společnost s r. o. pronajímá bytovou jednotku fyzické osobě nepodnikateli. Je možné sjednat v nájemní smlouvě pouze cenu za nájemné, s tím, že energie by hradil pronajímatel a nájemci by je nevyúčtovával?