Otázky v kategorii: Občanské právo

počet otázek v kategorii: 935



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Zástupce statutárního orgánu v příspěvkové organizaci

ID27831 | | JUDr. Vlasta Víghová

Příspěvková organizace zřízená městem (poliklinika) má jmenovaného ředitele. Pokud by ředitel potřeboval, aby ho někdo zastupoval jako statutární orgán ve všech právech a povinnostech, jak to má právně řešit? 

Rodinný závod

ID27861 | | JUDr. Vlasta Víghová

Je možno považovat za rodinný závod dle § 700 občanského zákoníku spolupráci bývalých manželů (jsou rozvedení, ale žijí spolu a vedou společnou domácnost) s jejich zletilým synem (ten má svoji vlastní domácnost) a rozdělovat z tohoto titulu příjmy syna dle § 13 na matku i otce (15 000 Kč/měsíc)? Oba bývalí manželé mají kromě spolupráce se synem i své vlastní živnosti s příjmy v § 7 a platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Rozdělení pozemku

ID27777 | | JUDr. Vlasta Víghová

Zažádala jsem Státní pozemkový úřad o směnu pozemků. Směna byla schválena, ale byla jsem vyzvána k dodání Geometrického plánu s povolením stavebního úřadu na rozdělení pozemku. Pozemek mnou nabízený do směny je veliký a tak jsem samozřejmě nabídla jen část svého pozemku. Proto to rozdělení. Nyní mám však problém, že pozemek je sice plošně velký, ale je úzký a tak nejde udělat cesta k zadnímu pozemku. Stavební úřad říká, že povolení na rozdělení pozemku může dát jen v případě, že bude na oba pozemky přístupová cesta z veřejné komunikace. V současné době ale stejně na můj pozemek není přístup z veřejné komunikace. část cesty je sice města, ale větší část je dnes již soukromých vlastníků, čili na pozemek, který chci dělit není přístup z veřejné komunikace. Je nějaká možnost, aby dle zákona mi bylo umožněno, za účelem směny pozemků se SPÚ, můj pozemek rozdělit? 

Osvobození od daně z příjmů při vypořádání SJM

ID27689 | | Josef Rajdl

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy z rozšíření rozsahu, nebo vypořádání společného jmění manželů. Není zde u tohoto ustanovení odkaz na žádnou omezující lhůtu ani na občanský zákoník. Občanský zákoník však stanoví, že lhůta na vypořádání SJM po rozvodu je 3 roky. Pokud fyzické osoby (bývalý manžel a bývalá manželka) se na základě dohody o vypořádání SJM vzájemně vyrovnají až po lhůtě 3 let stanovených občanským zákoníkem, má tato skutečnost vliv na předmětné ustanovení daně z příjmů? Čili znamená to, že pokud nedodrželi lhůtu stanovenou občanským zákoníkem, vznikla by jim povinnost po této lhůtě zaplatit daň z příjmů z vypořádání SJM? Jak jsem uvedl, v zákoně o daních z příjmů žádná omezující ustanovení lhůtou není, ani zde není odkaz na občanský zákoník ani v pokynu GFŘ D-22 jsem k tomuto ustanovení nic nenašel. 

Pohledávka

ID27598 | | Ing. Jan Matějka

Společnost chybně poslala peníze na cizí účet (měla zaplatit přijatou fakturu dodavateli, bohužel si spletla účet a zaslala peníze jinam). Tuto chybu oznámila bance a policii, je to ve vyšetřování. Pokud nebudou peníze vráceny, je možno tuto částku např. daňově odepisovat jako pohledávku? (víme, komu byly peníze zaslány, víme částku - cca 250 000 Kč, zřejmě nevymůžeme zpět).

Zápůjčka mezi mateřskou a dceřinou společností

ID27459 | | Ing. Petra Konderlová

Dceřiná společnost zapůjčila v roce 2020 bezúročně peníze do mateřské společnosti. Celkem se jedná o 500 000 Kč, které mateřská společnost použije na běžné provozní výdaje (bankovní poplatky, poradenské služby, atp.). Má tato transakce nějaké daňové dopady, ve smyslu úpravy základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob? A to z pohledu mateřské i dceřiné společnosti?

Technické zhodnocení na najaté nemovitosti

ID27305 | | Ing. Jan Ployer

Provedli jsme technické zhodnocení se souhlasem vlastníka na najaté nemovitosti. Mimo jiné byl také instalován kamerový systém, klimatizace, kotel. Veškeré rozvody těchto systémů jsou přičteny v rámci TZ a budou odepisovány, kamery, klimatizace a kotel jsou vedeny jako samostatný majetek a odepisovány samostatně. Setkali jsme se teď s názorem, že dle § 506 odst. 1 občanského zákoníku jsou také tyto samostatné věci ve vlastnictví vlastníka budovy, protože jsou spjaty s budovou a tvoří s ní jeden celek. Nemáme prý nárok ani na odpisy, protože odpisovat může jen vlastník. Bylo by prý možné využít § 508 občanského zákoníku a zapsat výhradu k těmto věcem do katastru. Setkali jste se prosím s podobným problémem a je tomu skutečně tak, že i když jsme veškerou techniku financovali, tak na ni nemáme okamžikem spojení s cizí nemovitostí vlastnické právo? 

Vozidla společnosti s. r. o. - příslušnost PO či FO k plnění za pojistné

ID27336 | | JUDr. Vlasta Víghová

Společnost s r. o. vlastní několik vozidel, jsou na tuto společnost i zapsána (v TP jakožto vlastník uvedena s. r. o.), vozidla jsou standardně zanesena do majetku firmy, kde se odepisují. Na prac. cesty využívá vozidla jednatel s. r. o. nebo zaměstnanci. Jednatel, který založil s. r. o. smluvně, sjednává u většiny vozidel povinné ručení (u některých i havarijní pojištění) na svoji fyzickou osobu, taktéž toto pojistné hradí ze svého soukromého, nefiremního b. ú. Provádí takto kvůli úspoře, neboť je značná (pokud by pojistil vozidla na PO, tzn. na svoji s. r. o., pak cena za pojištění by byla proti pojištění na FO mnohem vyšší). Logicky se aktuálně neuplatňuje veškeré shora uvedené pojištění do nákladů firmy (když nezní smlouvy k pojistnému na firemní IČ a když jednatel vede/hradí pojistné soukromě). Ostatní náklady za vozidla se z firmy hradí standardně, tedy se i uplatňují do nákladů této společnosti (PHM, opravy...). Otázkou je, jakým se vystavuje firma případně rizikům, když pojistné za vozidla není smluveno a hrazeno za ni? Provotně možná právně-bezpečnostním rizikům? Nejspíš kvůli odpovědnosti z bezp. provozu na pozemních komunikacích, např. v rámci dopravní nehody, kdy nehodu příkladmo způsobí ve firemním voze zaměstnanec s.r.o. - pak by snad měla být uvedena jakožto účastník nehody firma se kterou se dále nehoda bude řešit a dále příp. řidič, který způsobil nehodu, kterým by byl hypoteticky zaměstnanec (řízení ohledně nehody by se tak vedlo s firmou, popř. zaměstnancem, nikoliv tak s FO). Další riziko by nejspíš mohlo vyvstat v rámci účetnictví a daňové agendy s.r.o. - je povinností jednatele, resp. dané společnosti vést a hradit za vozidla firmy pov. ručení (havarijní poj.) z firemních finančních prostředků, když je firma vlastníkem vozidla? Je toto příp. legislativně někde upraveno, že je tato záležitost povinností firmy?

Výživné - exekuce

ID27308 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Ná zaměstnanec má čistou mzdu 22 045 Kč a 3 vyživované osoby. Má hradit výživné 6 500 Kč, ale srážky ze mzdy vycházejí na 4 333 Kč a zbytek mu musí zůstat. Částka 4 333 Kč nepokryje celé výživné. Jak se taková situace řeší? 

Zpracování daňového přiznání účetní

ID27202 | | Ing. Jan Matějka

Zjistila jsem, že účetní - podnikající podle živnostenského zákona, tj. živnost "činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence" nemá oprávnění zpracovat a podávat za klienta žádná daňová tvrzení. Hrozí takové účetní postih ze strany živnostenského úřadu za provozování živnosti bez oprávnění? Může toto živnostenský úřad postihovat, když činnost daňových poradců, kterou musí mít ten, kdo chce podávat daňová přiznání, není podnikáním podle živnostenského zákona? Pokud daňový subjekt dá plnou moc účetní k podání daňového přiznání datovou schránkou účetní, tuto plnou moc finanční úřad přijme, znamená to tedy, že účetní podepisuje a tedy přijímá zodpovědnost za správnost daňového přiznání místo daňového subjektu? Nebo jde pouze o odpovědnost za podání/odeslání přiznání. Jde o přiznání k dani silniční, daň z příjmu fyz. osob a DPH. Účetní podává daňové přiznání jako zmocněnec.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru