Otázky v kategorii: Neziskové organizace

počet otázek v kategorii: 174



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Archivační doba - jednoduché účetnictví

ID26222 | | JUDr. Vlasta Víghová

Jakou dobu musí archivovat zapsaný spolek (sportovní oddíl), který vede jednoduché účetnictví předepsané účetní doklady? Myslím tím především: pokladní knihy, knihy majetku a cenin, knihy závazků a pohledávek, inventurní soupisy, přehled o příjmech a výdajích, přehled o majetku a závazcích. A dále mzdové listy a Dohody o provedení práce, u kterých nevznikla povinnost hradit sociální ani zdravotní pojištění (DPP do 10 000 Kč) - platí zde lhůta 30 let? 

Tvorba fondů z vlastních zdrojů a jejich čerpání

ID26049 | | Ing. Zdeněk Morávek

Jsme církevní organizace. V rámci rozdělení zisku, tj. po účetní závěrce tvoříme fondy z vlastních zdrojů:

1. Fond ze zisku - 931/911x

2. FRIM (Fond reprodukce investičního majetku) - ve výši odpisů (účet 551x) sníženého případně o část, která připadá na pořízení majetku z darů či dotací tzv. "rozpuštění do provozu" (účet 649x) , účetní zápis 901x/911x. Fondy jsou kryty peněžními prostředky. Dle toku položek v hlavní činnosti již v momentě tvoření fondů je zřejmé i splnění Uplatnění případného odpočtu podle § 20 odst. 7 ZDP. Postup:

3. Čerpání fondu při pořízení inv. majetku - účetní zápis 911x/901x. Neovlivňuje základ daně z příjmu.

4. Čerpání fondů na opravy a údržbu majetku vynaložených nákladů zaúčtovaných na účtu 5x - účetní zápis 911x/64x. Ovlivňuje základ daně z příjmu Jedná se o čistý zisk již zdaněný o daň z příjmů a proto částku v daň. přiznání vyloučím dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Děkuji za konzultaci postupu.

Účtování o přidělené dotaci a časové rozlišení přijatého daru

ID25937 | | Ing. Zdeněk Morávek

Jak účtovat o přidělené dotaci a časovém rozlišení daru dle darovací smlouvy? Účtujeme v podvojném účetnictví, spolek má ve svých stanovách poskytování vzdělávacích zdrojů v digitální podobě, bezplatné poskytování těchto zdrojů.

1) Spolek obdržel v červenci 2019 dar ve výši xxx Kč v souladu s darovací smlouvou přesně určenou na čerpání prostředků dle darovací smlouvy. Část těchto finančních prostředků-cca polovina byla vyčerpána v roce 2019. Zbylou 2. polovinu finančních prostředků z výše uvedeného daru jsme zaúčtovali na účet časového rozlišení pro čerpání v roce 2020. Dar jsme zaúčtovali na středisko a zde jsme zaúčtovali jak příjem daru, tak veškeré čerpání v souladu s rozpočtem a jeho čerpáním, vše máme doloženo v účetnictví i mimo účetnictví v tabulkách.

2) Spolek uzavřel smlouvu s další smluvní stranou, která je příjemcem dotace ze státního rozpočtu a část této dotace rozdělí na jednotlivé žadatele. Spolek je tedy příjemcem Nepřímé dotace. Zahájení Čerpání dotačních prostředků dle rozpočtu nákladů v souladu se smlouvou o Partnerství s finančním příspěvkem začíná 1. 1.2 020. ve smlouvě o partnerství je uvedena celková výše finančních prostředků připadající na daného partnera. Dne 30. 12. 2019 spolek (partner) obdržel 1. část dotačního příspěvku – ve smlouvě se hovoří o 1. záloze, a to na výdaje vzniklé při realizaci projektu, který je zahájen 1. 1. 2020. Můžeme ponechat v souladu se smlouvou došlé finanční prostředky na účtu záloh 955? 

 

 

Registrace ke srážkové dani a zrušení registrace

ID26077 | | Ing. Zdeněk Morávek

Obecně prospěšná společnost má v úmyslu zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti pracovníka pro konkrétní projekt. Měsíční hrubá odměna by měla být 2 900 Kč měsíčně, bude z ní tedy odvedena srážková daň. Projekt končí za tři měsíce. Musí se OPS na finančním úřadu registrovat jako plátce srážkové daně (před zahájením projektu?) a po skončení projektu tuto registraci zrušit? Pokud by OPS v budoucnosti realizovala další projekt, musí se opět registrovat jako plátce srážkové daně?

Nezisková organizace - daňový režim - doplnění dotazu DAUCID: 24739

ID25972 | | Ing. Zdeněk Morávek

Před nedávnem jsem zde pokládala dotaz týkající se neziskové organizace, nyní mám ještě doplňující (možná hloupé) dotazy, protože tato problematika mi stále není úplně jasná. Jedná se mi o PO, která je dle svých stanov spolkem, jehož cílem je vytvářet podmínky pro ochranu společných zájmů a rozvoj činnosti svých členů (dříve šlo o sdružení, nyní spolek). Může se tento spolek považovat za veřejnoprávního poplatníka podle § 17a odst.1 zákona o dani z příjmů nebo ne, protože spadá pod § 17a odst. 2 psím. c)? Nebo mohou být členské příspěvky osvobozeny dle § 19 odst. 1 písm. a) bod 1.? Vždyť jde o zájmové sdružení právnických osob a nejedná se o podnikání. Co je důležité pro posouzení, zda se jedná o veřejně prospěšného poplatníka a jaký režim použít? Pokud by šlo o veř. prospěšného poplatníka, tak další problém je, že v roce 2019 jsou výjimečně „omylem“ příjmy z hlavní nepodnikatelské činnosti vyšší než výdaje (v minulých letech byly vždy vyšší výdaje). Znamená to tedy, že příjmy jsou předmětem daně, a proto se základ daně stanoví stejným způsobem jako u podnikatelských subjektů (dle § 23 a násl. zákona o dani z příjmů)? Pokud by spolek patřil pod § 17a odst. 2 písm. c) a nebyl by tedy veřejně prospěšný poplatník, tak by pro něj platila stejná daňová a účetní pravidla jako pro podnikatelský subjekt např. společnost s. r. o.? Nemohl by použít např. ustanovení § 18a odst. 1 psím. a) zákona o dani z příjmů?

Neuskutečnění rekreací částečně hrazených z FKSP a jejich neuskutečnění kvůli opatřením proti Covid-19

ID25864 | | Ing. Zdeněk Morávek

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V letošním roce 2020 jsme z fondu FKSP poskytli našim zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat v současné situaci, kdy jsou rekreace kvůli koronaviru rušeny? Máme po zaměstnancích požadovat vrácení příspěvku? 

Strava při LVK

ID25634 | | JUDr. Marie Salačová

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Naši žáci a učitelé jezdí na lyžařský výcvikový kurz. Pak dostáváme fakturu zvlášť za žáky a zvlášť za učitele za ubytování a stravování na tomto kurzu. Faktury hradí škola. Ale od žáků jsou náklady proplaceny. Máme požadovat i po učitelích, aby částku za stravné na lyžařském výcvikovém kurzu si sami uhradili a my jim po té spočítáme stravné v cestovním příkazu dle u nás stanovené výše? Nebo jaké je správné řešení?

Nadační fond

ID25785 | | Ing. Zdeněk Morávek

Jak rozdělit příjmy nadačního fondu, který je založen na podporu onkologických pacientů? Nadace poskytuje dary onkologicky nemocným pacientům a přístroje do nemocnic, zakoupené z finančních prostředků nadace. V průběhu roku pořádá benefiční akce - jednou ročně dvoudenní zábavné odpoledne, dále pochod na Lysou pro konkrétní pacienty, kterým je založen transparentní účet a výtěžek je vložen na tento účet, metalem proti rakovině. Všechny získané peníze jsou určeny na financování darů. Jsou všechny tyto akce vedlejší činností nadace a jak budou zaúčtovány. Zábavné odpoledne výtěžek 540 000 Kč vloženo na BÚ nadace, metalem proti rakovině výtěžek na vstupném 30000,- - zaúčtování, pochod na Lysou výtěžek vložen na 2 transparentní účty konkrétních pacientů-zaúčtování. Prosím o upřesnění činností a účtování nákladů spojených s akcemi a získané příjmy. Nadaci dělím na středisko 001 hlavní činnost a 002 vedlejší činnost. 

Školné - příjem osvobozený

ID25809 | | Ing. Zdeněk Morávek

Jsme základní škola (příspěvková org.) - mohou některé příjmy z hlavní činnosti vstupovat do daňového přiznání PO např. jako příjmy osvobozené, nebo podléhající zdanění? Např. máme výnosy z úhrady školného za družinu v případě, že hospodářský výsledek z hlavní činnosti je nula. A u doplňkové činnosti, zda příjmy z podnájmu školního bytu a výdejny podléhají  osvobození od DPPO jako pronájem statního majetku (jedná se o prostory zřizovatele, což je městská část Praha 5), zisk z této činnosti je převeden v dalším účetním období do rezervního fondu. 

Poskytnutí kulturních služeb - osvobození od daně bez nároku na odpočet daně

ID25702 | | Ing. Ladislav Pitner

Je založena právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání (obecně prospěšná společnost). Společnost poskytuje kulturní služby (pořádání koncertů, výstav). Poskytování kulturních služeb společnost nemá zahrnuté ve svých stanovách mezi činnostmi, pro které byla společnost založena (hlavní činnosti společnosti). Zároveň však na poskytování kulturních služeb společnost nemá vydané živnostenské oprávnění. Kulturní služby společnost poskytuje pravidelně. Z pohledu uplatňování daně z přidané hodnoty, tj. zda u poskytovaného plnění (kulturní služby) bude - uplatněno osvobození od daně bez nároku na odpočet daně dle § 61 písm. e) zákona o dani z přidané hodnoty či bude - plnění zdanitelné a bude uplatněna snížená sazba daně Je tedy pro posouzení uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet daně rozhodující, zda společnost má poskytování kulturních služeb vyjmenované v činnostech, pro které byla předmětná společnost založena (zřízena) ? Pokud je rozhodující u poskytování kulturních služeb pro uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet uvedení těchto služeb ve stanovách společnosti mezi činnostmi, pro které byla daná společnost založena, jak se postupuje v případě, když společnost má uvedeno ve svých stanovách u poskytováních obecně prospěšných činnosti slovo "zejména".

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru