Otázky v kategorii: Mzdy

počet otázek v kategorii: 1509



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Čerpání náhradního volna za přesčas bez příplatku

ID27170 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Firma s 10 zaměstnanci (rovnoměrná pracovní doba 40 hod/týdně) má sezonní cyklus práce. V letních měsících zaměstnance potřebuje vytížit víc, v zimních méně. Zaměstnavatel chce, aby každý měsíc měli zaměstnanci podobně vysoké měsíční mzdy. Řešení, které jsem našel v učebnicových výkladech a článcích je, že "zaměstnavatel se může se zam-cem dohodnout, že v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v jiném měsíci, než byla práce vykonána, mu (zam-ci) bude v měsíci vykonání práce poskytnuta mzda bez ohledu na práci přesčas a v měsíci, kdy bude čerpat náhradní volno za přesčas, obdrží poměrnou část měsíční mzdy.". Pokud bych nečetl zmiňované odborné články, tak bych nepřišel, že tato možnost je, protože ustanovení zákoníku práce par. 114/1 mi v tomto znění bohužel zní, že náhradní volno je místo příplatku a nikoliv místo samotných odpracovaných hodin nad rámec měsíčního fondu - "(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.". Jsou možné a legální tyto "učebnicové výklady se sjednáním čerpání volna za práci přesčas, včetně možnosti dohody o poskytnutí volnu později než 3 měsíce od nadpracování" a neodporují si zákonu? Tato domluva je nutná např. přímo ve smlouvě nebo jiném oboustranně podepsaném dokumentu, nebo stačí vyřešit vnitropodnikovou směrnicí, se kterou je zaměstnanec pouze seznámen? Firma se díky tomu může vyhnout nerovnoměrně rozvržené pracovní době (která je pro ni nevhodná), protože dopředu netuší, kdy a kolik pro koho práce bude. Práce je přidělovaná cca týden podle situace a odbytu. Náhradní volno chce umožnit čerpat později než do 3 měsíců - a to např. do 6 měsíců ( skrz sezonní cyklus, aby se vybralo v zimě). Je potřeba evidovat v docházce nějak tyto letní přesčasy a zimní deficity, kde si vybírají zaměstnanci náhradní volno, a dle výkladů se nepoužívá PHV, ale nekrácená mzda za odpracované hodiny se tedy eviduje i v evidenci pracovní doby jako odpracovaný den např. v prosinci (není to divné, když skutečně práce byla např. v srpnu?)

Nahodile odpracované dny u rovnoměrné pracovní doby, problémy a řešení

ID27171 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek.

a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu.

b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Započítávání hodin do sjednané práce presčas

ID27173 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Zaměstnanec má rovnoměrnou týdenní pracovní dobu 40 hod (pondělí až pátek), je odměňován měsíční mzdou, která již dle smlouvy obsahuje práci přesčas - a to 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci přesunuta směna z pátku na sobotu (celých 8 hodin). Počítá se pro tento účel, že si zaměstnanec již odpracoval 8 hodin z těchto 150 hodin přesčasů - pokud ano, tak jakým způsobem lze sjednat, aby sobotní směna nebyla vnímaná jako práce presčas? Zaměstnanec již v dřívějším týdnu odpracoval 48 hodin, bylo by možné neodpracovanou směnu v pátek brát jako čerpání náhradní volna za minulý přebytek, pokud by byla sjednaná se zaměstnancem v tomto domluva? Obdobně pokud jeden týden odpracuje 48 hodin a druhý týden 32 hodin, usuzuji, že lze sjednat domluvu, že se jedná o čerpání náhradního volna za minulý týden. A přesčasových hodin bude z pohledu limitu 150 hodin ročně za tyto dva týdny odpracováno 0. Je to tak?

Odebrání osobního ohodnocení

ID27146 | | JUDr. Petr Bukovjan

Jsme příspěvková organizace, divadlo. Potřebujeme poradit, jak postupovat v případě, že u některých zaměstnanců zanikly důvody, při kterých bylo přiznáno osobního ohodnocení. Vedoucí zaměstnanci při kontrole plnění úkolů provedli zhodnocení a chtějí odebrat či snížit osobní ohodnocení. Jak prosím postupovat, abychom se nedostali do problémů? Jak dlouho dopředu musí být zaměstnanec seznámen se skutečností, že mu bude sníženo či odebráno osobní ohodnocení, jelikož pominuly důvody jeho přiznání? Zároveň došlo ke zhoršení pracovních výsledků. Musí být sdělena doba, na jakou dobu je osobní ohodnocení odebráno či sníženo nebo raději neuvádět?

Náhrada mzdy v době vládních nařízeních

ID27126 | | JUDr. Petr Bukovjan

Jaký je správný postup při souběhu překážky na straně zaměstnavatele a státního svátku? Popíšu ho na konkrétním příkladu uzavřené provozovny z důvodu vládních opatření a státního svátku 28. 10. 2020. Zaměstnanec nepracuje z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (uzavřená provozovna z důvodu vládních opatření) od 22. 10. do nejméně 31. 10. Na pracovní den 28. 10. 2020 připadá státní svátek. Otázka zní, zda zaměstnanec nepracuje z důvodu překážky v práci (která trvá od 22. 10. do 31. 10.) nebo nepracuje z důvodu svátku (28. 10.). Nepřítomnost z důvodu překážky v práci započala dříve, než svátek, na druhou stranu svátek byl známý dříve, než vznikla překážka v práci. Konkrétně má toto rozhodnutí vliv na příspěvek z programu Antivirus, protože v tomto programu stát proplatí vyplacené náhrady mzdy. A má stát proplatit i svátek? Například v listopadu může nastat situace, že bude celý měsíc trvat překážka na straně zaměstnavatele, ale v úterý 17. 11. bude státní svátek. 

Zdanění souběžných pracovních poměrů

ID27066 | | Josef Rajdl

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. U nás nepodepsal prohlášení poplatníka z důvodu dalšího příjmu u jiného zaměstnavatele, kde má podepsáno. Nyní jsme uzavřeli se zaměstnancem ještě dohodu o provedení práce za 2 000 Kč měsíčně. Budu nyní odvádět zálohovou daň z hlavního příjmu a srážkovou daň z DPP nebo příjmy vstupují do společného základu? 

 

Výpočet nároku na dovolenou

ID27063 | | JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstnanec měl smlouvu na dobu neurčitou. V lednu 2020 odpracoval celý měsíc. V únoru mu byla vystavena DPN (nešlo o pracovní úraz). Odpracoval pouze 3 dny. Březen, duben, květen - byl na nemocenské. DPN končila 15. 6. 2020, pak neplacené volno. Pracovní poměr končil k 30. 6. 2020 dohodou. Ve firmě je stanoven roční nárok na dovolenou 20 dní. V tomto případě si myslím, že zaměstnanec má nárok pouze na 1/12 roční dovolené. Protože odpracoval pouze leden, tak 1/12 * 20 = 1,67 tj. 2 dny. 

Zavření škol - překážka na straně zaměstnavatele u zaměstnanců pracujících na DPP nebo DPČ

ID27068 | | JUDr. Petr Bukovjan

Jako základní škola prosím o informaci, jak přistupovat k zaměstnancům, kteří mají dohodu o provedení práce (např. práce v kuchyni) v případě zavření škol z důvodu nařízené karantény z důvodu epidemie covid-19. U zaměstnanců na HPP máme překážku na straně zaměstnavatele a vyplácíme 100 % průměrného výdělku. Je možné u dohod o provedení práce proplácet jen skutečně vykonanou práci, nebo pro ně také platí překážka na straně zaměstnavatele a povinnost zaměstnavatele proplatit smluvenou mzdu?

Doplnění dotazu:

Mají na výplatu náhrady nárok i zaměstnanci, se kterými je uzavřena DPP a měsíčně jim není vyplaceno více než 10 000 Kč, tudíž neodvádí sociální a zdravotní pojištění, pokud mají v DPP rozvrženo kdy a kde mají pracovat? Může pak zaměstnavatel požadovat náhradu v rámci programu Antivirus, nebo v jiném vládním kompenzačním programu? 

Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance

ID27038 | | Ing. Antonín Daněk

Dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (dále MVZ) zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, přičemž v poznámce pod čarou 15 je uveden § 127 zákoníku práce. Předpokládám, že se jedná o starý zákoník práce, který v tomto paragrafu mluví o nemoci a ošetřovném – analogicky v dnešní úpravě by se mělo jednat o § 191 zákoníku práce (současného). Avšak pojem „důležité osobní překážky“ je v zákoníku práce popsán také v § 199, případně i v § 200-205. Řadí se mezi překážky, za které se krátí MVZ na poměrnou část, všechny překážky z § 191-205? Pokud ano, nevadí, že jsou tyto překážky zaměstnavatelem placené (např. účast na pohřbu je placená průměrným výdělkem)? Potom může dojít k paradoxní situaci, kdy je zaměstnanci, který pracuje na poloviční úvazek za 14 000 Kč měsíčně, standardně dopočítáván doplatek do MVZ, ale v měsíci, kdy se jeden den účastní pohřbu, již doplatek dopočítán není, neboť MVZ je pro daný měsíc zkrácen, přestože se mzda prakticky nezměnila (nebo je dokonce nižší). Je to tak správně?

Exekuce a odstupné

ID27033 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Jak správně spočítat srážku na exekuci u zaměstnance končícího pracovní poměr s odstupným? Hrubá mzda zaměstnance je 166 632 Kč, vyplácené odstupné 111 015 Kč (1 zákonný průměrný plat + 2 průměrné platy navíc od zaměstnavatele), uplatňuje základní slevu na poplatníka a má jednu vyživovanou osobu, tzn. nezabavitelná částka je 10 362 Kč. Vím, že u odstupného se musí počítat každý měsíc zvlášť, ale jen ze zákonného nároku. Čistá mzda po odečtené nezabavitelné částky a odečtení 2/3 nad hranici 20 740 Kč by měla být sražena bez omezení. Zkoušela jsem výpočet dle vašeho návodu z článku 10/2017 dle druhé varianty.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru