Otázky v kategorii: Mezinárodní zdanění příjmů

počet otázek v kategorii: 162



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Přiznání k DPFO - veterinářka žijící v Kanadě

ID27872 | | Josef Rajdl

Veterinářka, trvalé bydliště v ČR, ale většinu roku žije v Kanadě, poskytuje veterinární služby do zahraničí - Francie, Německa, Kanady atd. Podala DPFO za rok 2020 v Kanadě. Neměla by podat přiznání k dani z příjmů FO 2020 v ČR a zahrnout tam příjmy z Kanady? 

Kindergeld a daňové zvýhodnění

ID27781 | | Josef Rajdl

Otec pracuje v Německu a pobírá tzv. Kindergeld. Matka pracuje v ČR a chce uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Je to možné? Jaké potvrzení musí svému zaměstnavateli matka přinést - od německého zaměstnavatele otce nebo stačí čestné prohlášení otce, že zvýhodnění neuplatňuje?

Roční zúčtování daně občanovi Slovenska

ID27880 | | Ing. Tereza Köppelová, daňový poradce společnosti Mazars s.r.o.

Firma zaměstnává od 1. 10. 2020 Slovenku, trvalý pobyt v SR, v roce 2020 měla pouze příjmy v ČR. Za 01-09/2020 měla příjmy u jiného zaměstnavatele v ČR. Podepsala prohlášení. Může firma, stávající zaměstnavatel, provést roční zúčtování daně této zaměstnankyni?

Provozovna v Chorvatsku

ID27812 | | Ing. Martin Svoboda

Pokud česká s. r. o. vlastní loď, která je umístěna v Chorvatsku a plánuje ji pronajímat fyzickým osobám v Chorvatsku, bude s. r. o. mít povinnost se registrovat v Chorvatsku provozovnu a registrovat k DPH v Chorvatsku?

Vznik stálé provozovny v ČR (SZDZ se Švýcarskem) - provoz skladu

ID27543 | | Ing. Martin Děrgel

Švýcarská obchodní firma hodlá přemístit sklad automotive výrobků ze Švýcarska do Prahy, ze skladu v Praze je hodlá prodávat do celého světa (jak do EU tak i do 3. zemí). Důvodem přemístění skladu ze Švýcarska do ČR je úspora za nájem ve Švýcarsku. Dle čl. 5 odst. 4 pís. b) SZDZ se Švýcarskem nevzniká švýcarské firmě v ČR stálá provozovna, pokud se sklad používá jen k dodání, čili pakliže bychom zaměstnali 1 skladníka pro expedici výrobků anebo najali logistické služby od jiné firmy, nevznikne švýcarské firmě v ČR SP. Stačila by tak jen registrace k DPH. Pokud ale v budoucnu švýcarská firma zaměstná v ČR odbytáře, který bude vyřizovat internetové poptávky z celého světa a bude tak vykonávat aktivní obchodní činnost, SP v ČR vznikne, neboť provoz skladu již tak nebude splňovat pomocný a přípravný charakter. Je to tak možné?

Zahraniční faktury

ID27576 | | Josef Rajdl

OSVČ, neplátce DPH (vedlejší činnost, paušální výdaje), si přivydělává prací (překladatelské služby) pro zahraniční klienty na Upwork (webová platforma registrovaná v USA). Portál sám vystavuje faktury na základě provedené služby. Z vyfakturované částky je strhnuta provize platformy a VAT 20%. Např. příjem za provedenou službu je 80 USD, strnutá provize 16 USD, strnuté VAT 3,36 USD. K vyplacení je částka 60,64 USD. OSVČ si z Upworku pošle peníze na paypal a z paypal na český účet u české banky, kde je díky kurzovních rozdílů opět nižší částka. Jaká částka (příjem) se má zahrnout do daňového přiznání? Částku, kterou má na faktuře 80 USD, nebo částka která je mu připsaná na bankovním účtu daný rok?

Srážková daň z licenčních poplatků v Bulharsku

ID27550 | | Ing. Martin Děrgel

Prodali jsme software as a service do BG, plnění účtujeme do výnosů na účet 602. Bulharská firma nám poslala o 10 % méně, protože odvedla srážkovou daň z licenčních poplatků. V jiné odpovědi jsem tady našla, že máme udělat zápočet této srážkové daně proti české dani z příjmu právnických osob v rámci daňové přiznání. Společnost je ale v tomto roce ve ztrátě. Jakým způsobem máme tedy postupovat? Máme si od zákazníka vyžádat nějaké potvrzení o odvedené dani, kterým bychom tuto skutečnost doložili (pokud ano, jaký dokument by to měl být)? 

Doplňující otázka:

Kam mám oněch 10 % zaúčtovat v letošním (ztrátovém) roce? Mám zaúčtované vystavené faktury na MD 311/D 602, platba 90 % MD 221/D 311 a srážková daň 10 % bude MD 381/D 311? Do jakého obdbí mám zaúčtovat srážkovou daň z faktury, kterou máme vystavenou v prosinci, ale zaplacenou až v lednu? V příštím roce to uplatním jako daňově uznatelný náklad, což ale znamená, že se mi o onu částku sníží základ daně, ne vypočtená daň - chápu to správně? 

Druhá doplňující otázka:

1. Do jakého období patří srážková daň z faktury, kterou máme vystavenou v prosinci, ale zaplacenou až v lednu? Zaúčtovala jsem ji do prosince, nicméně z BG mi psali, že potvrzení bude pouze na částky, které oni odvedli v roce 2020, tzn. částka za platbu z ledna 2021 již bude až na potvrzení pro rok 2021. Mám tedy obecně srážkovou daň účtovat do období dle data úhrady?

2. Společnost předpokládá, že bude ve ztrátě ještě 1-2 zdaňovací období - je možné srážkovou daň započíst vůči daňové povinnosti i v dalších letech?

 

Zaměstnanec pracující pro britského zaměstnavatele v Británii i v ČR

ID27535 | | Josef Rajdl

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Daň zaplacená v zahraničí započitatelná dle SZDS

ID26972 | | Ing. Matěj Nešleha

Jak vyplnit přílohu č. 3 DPFO za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi 1) v ČR 400 200 Kč, 2) v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze 272 600 Kč.  Od zahraničního finanční úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: ř. 321 Kč 272 600 (zdanitelná penze ČR + BEL), ř. 323 Kč 40 890 (15 % z 272.600) a následně vypočítat koeficient zápočtu na ř. 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné přiznání k DPFO? 

Zdanění mzdy lékařky pracující pro Švédskou společnost

ID27442 | | Ing. Matěj Nešleha

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru