Otázky v kategorii: Mezinárodní zdanění příjmů

počet otázek v kategorii: 122



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Občan Slovenska a daňové přiznání

ID25803 | | Josef Rajdl

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí...

2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

Srážková daň, zdroj příjmů mimo ČR

ID25596 | | Ing. Matěj Nešleha

Jako česká firma si koupíme od slovenské společnosti vystavovatelský balíček na výstavu (pronájem plochy, přístup k energiím, pronájem nábytku). Měli bychom z takové faktury odvádět srážkovou daň, bude se jednat o zdroj příjmu na jiném území? Jak by to bylo pokud by nám Slovenská agentura pouze zprostředkovala reklamní prezentaci na výstavě (jednalo by se o reklamní stojany, bannery)? 

Licenční poplatky

ID25595 | | Ing. Christian Žmolík

Pokud platíme licenční poplatky za antivirový program společnosti v Irsku, sazba srážkové daně by měla být 10 % z užití. S dodavatelem je složitější komunikace a musíme jim zaplatit celou hodnotu faktury a my tady odvedeme ještě 10% na srážkové dani, máme pro ně žádat potvrzení o zaplacení daně a byla by takto zaplacená daň ještě nad hodnotu faktury pro nás uznatelným nákladem. Do Polska platíme také licenci za software, tam je také 10% srážková daň? 

Penzijní pojištění vyplácené z EU

ID25559 | | Josef Rajdl

Pokud poplatníkovi (daňovému rezidentovi v ČR) vznikne nárok na výplatu penzijního pojištění z jiného státu EU a v souladu s mezinárodní smlouvou mají být tyhle příjmy zdaněny ve státe rezidence, platí pro něho stejné podmínky, jako pro občana ČR, kterému plyne příjem z českého penzijního pojištění? Nejedná se však o penzijní pojištění, na které by mu přispíval zamestnavatel. Pojištění si po celou dobu platil sám (investuje peníze do penzijního fondu, kde jse mu zhodnocují). Poplatník si má možnost zvolit, zda mu penze bude vyplacená jednorázově, nebo v splátkách po dobu, kterou si stanoví. V případě, že by si poplatník zvolil, že mu penze bude vyplácená po dobu delší než 10 let, byla by možnost oslobození tohoto příjmu dle § 4 odst. 1 písm. l)? V případě, že by se rozhodl jinak, šlo by o příjem dle § 8 odst. 6 ?

Oznamovací povinnost o příjmech plynoucích do zahraničí

ID25535 | | Ing. Jan Matějka

Co vše spadá pod oznamovací povinnost o příjmech plynoucích do zahraničí? Jaké jsou limity a jaký je způsob oznámení na FÚ?

Sazba zdanění licenčních poplatků

ID25476 | | Ing. Christian Žmolík

Jaká je sazba daně uplatněná při zdanění licenčních poplatků, pokud dodavatelem licence jsou společnosti z Polska, Slovenska a Rakouska?

Sleva na vyživované dítě

ID25497 | | Ing. Martin Děrgel

V pracovním poměru máme zaměstnance z Ukrajiny, od roku 2000 žije a pracuje v ČR, státní příslušnost Ukrajina, celý rok žije v ČR, na Ukrajině se zdržuje 1-2 týdny v roce. Je ženatý s Ukrajinkou, dítě se jim narodilo v ČR, pořídili si v ČR byt, splácí hypotéku, mají účet v bance, dítě chodí v ČR do školky. Mají zde středisko životních zájmů - druh povolení pobytu: trvalý pobyt, povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU dotaz: lze u tohoto zaměstnance uplatnit měsíčně ve výplatě slevu na vyživované dítě? Lze provést roční vyúčtování?

Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka

ID25479 | | Ing. Martin Děrgel

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Oznamovací povinnost pro příjmy plynoucí do zahraničí

ID25323 | | Ing. Martin Děrgel

Naše zahraniční mateřská společnost nám přefakturovává poplatky za centrálně poskytované manažerské pojištění; mzdové náklady k nám přiděleného zaměstnance působícího ve statutárním orgánu; a za poskytnuté bankovní záruky, které mateřská společnost nechala vystavit na základě naší žádosti pro naše účely. Tyto bankovní záruky jsou fakticky vystavené bankou v ČR na základě protizáruky, kterou jim poskytla zahraniční banka mateřské společnosti. Podléhají tyto platby do zahraničí oznamovací povinnosti dle § 38da zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů? Zároveň od mateřské společnosti využíváme jednotný účetní software, jedná se tzv. krabicový typ softwaru částečně upravený na naše potřeby, z kterého nám ze zahraničí fakturují poplatky za jeho poskytování a přímou podporu softwaru. Veškeré servery jsou umístěné v zahraničí. Jak se chovat k poskytovanému softwaru a jak je to s fakturovanou technickou podporu softwaru, např. dle našich požadavků úprava cizích měn, reorganizace tabulek po aktualizaci, restart serverů, úprava a rozdělení souborů pro přenos aj. Podléhají i zde tyto platby týkající se softwaru výše uvedené oznamovací povinnosti pro příjmy plynoucí do zahraničí?

Osvobození prodeje obchodního podílu v českém s. r. o. občanem SRN

ID25303 | | Josef Rajdl

Německý občan vlastní od r. 1994 100% obchodní podíl v české s. r. o. Nyní ho chce prodat svým 2 synům - německým občanům. Vztahuje se na něj osvobození tj. časový test více než 5 let držby podílu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP? Platí toto i pro nerezidenty ČR? Nebo převod obchodního podílu v české obchodní korporaci nerezidentem ČR bude u otce podléhat zdanění v ČR § 22 odst. 1 písm. h) ZDP? A pokud ano, bude zde navazující srážková daň, nebo to bude spadat pod § 10 ZDP a podávat se přiznání k dani? Myslím, že úplatný příjem nebude možné zdanit srážkou; kupujícímu vznikne v ČR povinnost podat daňové přiznání k DPFO, kde si může uplatnit jako daňový výdaj - pořizovací cenu obchodního podílu, kterou lze uplatnit maximálně do výše příjmů z jejího prodeje. V § 36 jsem našla k § 22 odst. 1 písm. h) ZDP pouze - případ bezúplatného příjmu, a to nebude tento případ. Pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP spadá příjem z titulu (úplatného i bezúplatného) převodu podílu na straně zcizitele (tj. převodce). Dle v D-22 bod 13: „V případě příjmů (ať již jsou úplatné či bezúplatné) z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, se vždy uplatní, z hlediska stanovení zdroje příjmu, ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., že podmínkou zdroje takového příjmu na území České republiky není skutečnost, že plátcem příjmu je daňový rezident České republiky.“ Ale testuje se časový test držby podílu i u nerezidenta? Mohu tudíž tento příjem z prodeje obchodního podílu osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP, pokud jej nerezident = německý občan drží více, než 5 let? 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru