Otázky v kategorii: Daňový řád

počet otázek v kategorii: 323



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Vyúčtování daně při ukončení registrace

ID25157 | | Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Insolvenční řízení - oprava výše DPH

ID25055 | | Ing. Jan Matějka

Plátce DPH přihlásil pohledávky z let 2012 – 2014 do insolvenčního řízení (přihláška z prosince 2014). Asi polovina z těchto pohledávek byla dlužníkem a správcem v přezkumném řízení nicméně popřena. V měsících květen a červen 2015 klient provedl opravu výše DPH ve smyslu § 44 ZDPH v tehdy platném znění (2015) u všech přihlášených pohledávek. Po popření pohledávek podal klient incidenční žalobu a v soudním řízení dosud pokračuje. Je možné nějak stanovit lhůtu, do kdy správce daně může provést kontrolu měsíců, kdy byla oprava provedena? Vztahuje se na danou situaci ustanovení § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu?

Kontrolní hlášení a daňový doklad se špatně zaokrouhlenou DPH

ID24751 | | Ing. Martin Novák

Plátce DPH obdržel daňový doklad s DUZP 11. 10. 2019 se zaokrouhleným DPH. Toto není v souladu se zákonem. Dle informací zde uváděných by měl příjemce takového daňového dokladu zkoumat, zdali má v případě aplikace zaokrouhlení dle zákona nárok na odpočet v částce uvedené na dokladu. V případě, že částka nároku na odpočet nižší, tak uplatnit pouze tu nižší částku odpočtu dle zákona. Máme doklad na základ 10345 Kč + DPH zaokrouhleno na 2 173 Kč. Dle přepočtu je nárok na odpočet pouze 2 172,45 Kč. Pokud ale upravím nárok na odpočet, tak bude v kontrolním hlášení od plátce poskytujícího plnění DPH ve výši 2 173,00 Kč a u plátce uplatňujícího si odpočet částka 2 172,45 Kč. Nebude pak problém v nesouladu v kontrolním hlášení? Základy budou stejné, ale DPH se bude lišit?

Platba daně - chybné vyplnění variabilního symbolu

ID24778 | | Ing. Jan Matějka

Při platbě daně došlo k chybnému vyplnění variabilního symbolu – místo identifikačního čísla bylo omylem vyplněné identifikační číslo jiného daňového subjektu, který finančnímu úřadu dluží na daních a současně je pro finanční úřad nekontaktní osobou. Jak postupovat v této situaci?

EET a faktury za hotové

ID24694 | | Josef Rajdl

Pokud OSVČ vystaví řádnou fakturu nad 10 000 Kč, forma úhrady hotově, bude se na tento typ dokladu vztahovat EET? Pokud OSVČ bude chtít využít možnost off-line papírové evidence, musí tudíž použít účtenky vydané finanční správou. Jenže zákon zakazuje použít zjednodušený daňový doklad u transakcí nad 10 000 Kč. Jaký tedy bude správný postup?

Plná moc na odklad přiznání k DPFO s omezenou platností

ID24589 | | Ing. Jan Matějka

Podnikatel - OSVČ - uplatnil dne 29. 3. 2019 u správce daně plnou moc udělenou daňovému poradci na odklad daňového přiznání do 1. 7. 2019, která měla platnost do 9. 7. 2019. Přiznání do tohoto termínu se nestihlo podat, bylo podáno až 22. 7. 2019 z datové schránky OSVČ vzhledem k omezené plné moci. Lhůta pro podání přiznání zůstává ke dni 1. 7. 2019 nebo uplynula dnem 1. 4. 2019?

Mobil pro zaměstnance včetně úhrady za hovorné

ID24641 | | Ing. Petra Konderlová

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného? 

Neomezená plná moc - platnost

ID24603 | | JUDr. Alena Koutná

Subjekt vystaví neomezenou plnou moc na jinou osobu (zmocněnec č. 1). Následně po vystavení této plné moci vystaví další neomezenou (generální) plnou moc na další jinou osobu (zmocněnec č. 2) s tím, že plnou moc na zmocněnce č. 1 nezruší. Je toto jednání v souladu s právním řádem ČR, anebo vystavením plné moci na zmocněnce č. 2 se ruší plná moc na zmocněnce č. 1.

Vliv daňové kontroly a daňové ztráty na prekluzi

ID24517 | | Ing. Martin Děrgel

Otázka se primárně vztahuje na prekluzi práva pro vyměření daně. Důležitou okolnosti je, že tři roky před kontrolovaným zdaňovacím obdobím (2013) došlo k vykázání daňové ztráty, tudíž se postupuje dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Správce daně nyní otevřel daňovou kontrolu za poslední zdaňovací období (2015), čímž mělo dojít k prodloužení lhůty pro vyměření pro všechna předchozí zdaňovací období, jakkoliv už v minulosti daňovou kontrolou (za 2013) dle daňového řádu počala lhůta pro vyměření daně už jednou běžet znovu. Otázkou je, zda správce daně může daňovou kontrolou v posledním zdaňovacím obdobím skutečně prodloužit i lhůty z minulých let (odpověď standardně bývá ano), ovšem zda se tento závěr uplatní i v případě, kde již byla zahájena daňová kontrola v minulosti a mělo dojít k prekluzi? Případně jaké argumenty by se daly použít na podporu názoru, že nelze kontrolou v posledním zdaňovacím období prodlužovat lhůtu dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů ve spojení s § 148 odst. 3 daňového řádu, pro kterou již počala lhůta běžet dle 148 odst. 3 daňového řádu běžet už jednou v minulosti (tedy prodloužení dle § 148 odst. 3 daňového řádu by mělo dojít 2x). 

OSVČ ZTP/P

ID24232 | | Ing. Jiří Vychopeň

Kamarád, který je ZTP/P, pracuje jako OSVČ. Podal na Finanční úřad daňové přiznání v řádném termínu, vše potřebné doložil, ale stále čeká na vrácení přeplatku (o který žádal přímo v přiznání) a který činí několik desítek tisíc. Finanční úřad mu ho stále zadržuje s odůvodněním, že musí přezkoumat slevy, které mu plynou z titulu ZTP/P a že na to mají půl až tři čtvrtě roku. Údajně je tato lhůta i v zákoně. Nemám s tímto žádné zkušenosti, proto se obracím na odborníky. Je zadržování přeplatku opravdu oprávněné a kde v zákoně je to uvedeno? Jak se může kamarád domoct co nejdřív svých peněz, popř. co může udělat pro příště, aby k takovému zdržení nedošlo? 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru