Otázky v kategorii: Daň z příjmů

Můj klient si pronajal prodejnu (maloobchod s potravinami). Nájemní smlouva je uzavřena s manželi, jako spolumajiteli nemovitosti. Tito manželé pronajímají část této nemovitosti dle § 9 zákona o daních z příjmů. Nájemné se tedy hradí i bez DPH. V nájemní smlouvě je uzavřen i odstavec, podle kterého se smluvní strany dohodly na ročním vyúčtování zálohových plateb na služby spojené s užíváním prodejny a zálohových plateb hrazených za energie. Bohužel nyní donesl daňové doklady k platbám za energie, které jsou účtovány jejich dcerou, na kterou jsou prý tyto služby a energie účtovány dodavateli. Dcera vše účtuje i s DPH (registrace k DPH je v pořádku). Ovšem s nemovitostí ani s pronájmem nemá nic společného, jen to, že jsou na ní psané faktury za energie, které následně fakturuje mému klientovi. Chystají se to vyřešit Dodatkem k nájemní smlouvě, s tím, že energie a služby budou účtovány výše popsaným způsobem. Je možné takovéto náklady účtovat daňově a uplatnit si následně odpočet DPH? 

Pokud chce jednatel/společník vložit do s. r. o. zboží pro následný prodej (zboží je jeho domácí skladová zásoba), a nezná jeho kupní cenu, jakým způsobem má v ocenění postupovat a jakým způsobem ho může vložit do s. r. o.? Napadají mě 3 možnosti: 1. prodej do s. r. o. - on jako fyzická osoba by příjem z prodeje nemusel danit do 30 000 Kč za rok, 2. vklad do s. r. o. - jednalo by se o zaúčtování na účet 365, ale nevím jak zjistit cenu vkladu, 3. dar do s. r. o. - musí s. r. o. tento dar danit, když bude mít příjem z prodeje tohoto daru? Jaké daňové dopady by měly tyto 3 varianty jak v s. r. o. tak u společníka? 

Ddocházková sada = krabice namontovaná na zdi včetně programu (zaměstnanci zadají čipem příchod, odchod). Jedná se o technické zhodnocení budovy, nebo majetek zatříděný do které odpisové skupiny?

Společnost s r. o. - správa bytů - zakoupila vyvolávací systém k vydání pořadového čísla za 60 000 Kč v přenesené daňové povinnosti. Máme ho zařadit do odpisové skupiny, nebo do technického zhodnocení budovy? 

Poplatník chce uplatňovat odečet úroků na bydlení u dvou bytových jednotek. V jedné trvale bydlí on a ve druhé jeho rodiče. Paní na FÚ mu prý řekla, že to lze. V § 15 je opravdu uvedeno, že "předmět bytové potřeby užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů". Z tohoto znění mi ale jasně nevyplývá, že může za všechny své rodinné příslušníky úroky uplatnit. Myslím, že lze uplatnit úrok pouze z jedné jednotky, ale nenacházím pro to jasnou oporu v zákoně. Jak to teda je? A pokud opravdu lze uplatnit pouze u jedné bytové jednotky, je možné, že uplatní úroky na jednotku, kde bydlí rodiče, a poplatníkova manželka na jednotku, kde spolu s poplatníkem bydlí?

Firma pořádá pro zaměstnance teambuilding. Zaplatila dopravu, pronájem sklípku, ubytování. Lze dát v rámci teambuildingu tyto výdaje jako daňové a uplatnit DPH? Dále mají zaměstnanci k této akci cestovní příkazy, opět prosím o informaci, jestli mají nárok na vyplacení diet.

Firma, česká s. r. o., pořizuje webové stránky (prezentace služeb) a aplikaci pro mobily, ze kterých si budou moct zákazníci službu za poplatek objednat. Mezitím vše účtujeme na účet 041. Blíží se konec pořizování webových stránek a mobilní aplikace. Máme vývoj webových stránek a mobilní aplikace zařadit do jedné majetkové skupiny, nebo jde o rozdílné produkty, které máme zařadit zvlášť a do jaké skupiny - zda 013 či 014?

Dodavatel zboží vystavil v lednu 2020 dva opravné doklady-bonusy za včasnou platbu s datem 3.1. a 6.1.2020, s totožným datem zdanitelného plnění. V souhrnu se jedná o částku přesahující 1 milion Kč. Je zřejmé, že se jedná o platební vztahy v roce 2019, i když na daňových dokladech toto není uvedeno. Jakým způsobem v účetnictví odběratele řešit otázku daně z příjmů právnických osob za rok 2019 a DPH za 12/2019? Je možné celou záležitost ponechat k řešení v roce 2020? S tím souvisí i otázka kontrolního hlášení k DPH.

Naše firma pronajímá nebytové prostory. Na nemovitosti je fotovoltaická elektrárna. Měsíčně chodí faktury na spotřebu el. Energie od Centropolu, my zapisujeme stavy dle odpočtových měřidel nájemníků. Součet odpočtových měřidel je větší než spotřeba uvedená na faktuře od Centropolu, protože část energie si vyrobíme a spotřebujeme díky fotovoltaice sami. Mám tedy např. fakturu od Centropolu na celkem 30 000 Kč. Nájemníkům ale vyjde podle odpočtových měřidel vyfakturovat daleko větší částka, např. v součtu 50 000 Kč. Můžeme takto postupovat? Vím, že se nesmí přeúčtovávat více, než je celkový náklad, pokud nejsme licencovaný dodavateli energií. Nejsem si však jistá, jak postupovat tady, když část energie vyrábíme, tím pádem je fakturovaná částka od dodavatele nižší, spotřeba nájemníků je ale jiná. Co se týká cen, používám na celou naměřenou spotřebu dle odpočtových měřidel ceny uvedené ve faktuře od Centropolu. Mohu ji použít na přefakturaci el. energie vyrobené fotovoltaikou? Tentýž problém se týká spotřeby vody. Část vody odebíráme z vlastní studny a dodává se nájemníkům, část dodává Moravská vodárna Jak postupovat při přeúčtování tady? Odpočty nájemníků jsou zase podstatně větší než na fakturách od Moravské vodárenské, protože jsou zde započteny i dodávky ze studny. Každopádně nelze u jednotlivých nájemníků rozpoznat, kolik vody je ze studny a kolik od Moravské vodárenské.

Společnost vlastní velký pozemek, který nechala na základě vypracovaného geometrického plánu rozdělit na tři menší pozemky. Zároveň byl zpracován další geometrický plán na zřízení služebnosti stezky a cesty na jednom ze tří uvedených pozemků (kvůli přístupu ke všem pozemkům). Pozemky se budou v budoucnu prodávat. Náklady na vypracování geometrických plánů můžeme zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů nebo budou součástí ceny pozemků a do nákladů je zahrneme až při prodeji pozemků? Budeme účtovat o zřízené služebnosti?