Akcionář společnosti poskytl vlastním jménem zápůjčku zaměstnanci ze společnosti a. s. Smlouva o zápůjčce je splatná za "x" let a zápůjčka je úročená "x %" p. a. Smlouva o zápůjčce je uzavřená mezi akcionářem a. s. (fyzickou osobou) a zaměstnancem. Na který účet máme ve společnosti a. s. zaúčtovat dlouhodobou peněžitou zápůjčku? Je to účet 378? Jsou úroky ze zápůjčky hrazené zaměstnancem výnosem společnosti a. s. nebo příjmem akcionáře a. s. (fyzické osoby) podle § 8 zákona o dani z příjmu?
Prosím o vysvětlení problematiky bezúplatných příjmů. Kdy je třeba o bezúplatném příjmu účtovat, kdy postačí pouze zachycení výše bezúplatného příjmu v daňovém přiznání daně z příjmu (na kterých řádcích) a kdy se bezúplatným příjmem z pohledu účetnictví a daní nemusím vůbec zabývat? Co vše by měla smlouva o poskytnutí bezúplatného plnění obsahovat, abychom mohli bezúplatný příjem zachytit v daňovém přiznání, případně o něm účtovat. Jsme veřejná vysoká škola. Většina poskytnutých bezúplatných plnění (zpravidla služeb) je poskytována pro naši hlavní činnost (vzdělávání). Je účel užití bezúplatného příjmu důležitý? Je rozdíl v postupu u bezúplatného příjmu pro hlavní (nehospodářskou) a doplňkovou (hospodářskou) činnost? Jako příklad bezúplatného plnění mohu uvést například služby kameramana, kostymérky nebo herecké výkony do studentských filmů, které jsou tvořeny v rámci výuky studentů na naší fakultě -audiovizuální tvorba. Vedle bezúplatných plnění probíhají i klasické nákupy služeb nutných pro tvorbu filmu. Jelikož jde o tvorbu filmů vlastní činností a nejsou určeny k obchodování, nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek ale přímo do nákladů a zachyceny v podrozvaze. Má být v tomto konkrétním případě účtováno i o bezúplatných příjmech? Pokud ano, jak má být zaúčtováno?
Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?
Společnost poskytla 4. 10. 2020 nepeněžní dar (baterky) nadaci, která spolupracuje se zdravotnickou záchrannou službou. Nadace se zavazuje, že uvedený dar předá pouze této záchranné službě. Je poskytnutí tohoto daru osvobozeno od DPH na základě rozhodnutí ministryně financí o prominutí daně ze dne 26. 10. 2020?
Akciová společnost koupila obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným. Akciová společnost (matka) eviduje v účetnictví na účtu 061 majetkovou účast při pořízení oceněnou pořizovací cenou ve výši 100 mil. Kč. Společnost s ručením omezeným (dcera) má v účetnictví na účtu 411 hodnotu zapsaného základního kapitálu 12 mil. Kč. Je povinnost účetní jednotky Matky provést přecenění účasti na vlastním kapitálu Dcery formou opravných položek, nebo jiným způsobem? Pokud ano, k jakému okamžiku?
OSVČ vede daňovou evidenci, má v obchodním majetku vůz, který používá jak pro ekonomickou činnost, tak i soukromě. Uplatňuje 80 % odpisu jako daňový výdaj a 20 % odpisu neuplatňuje. 20 % nedaňových výdajů/odpisů zapíše do peněžního deníku s druhem JVY (jiné výdaje bez vlivu na zisk)?
Zaměstnanec byl v roce 2019 na školení, výše školení byla 120 000 Kč bez DPH, DPH jsme si nárokovali. Se zaměstnancem byla sepsána dohoda o prohlubování kvalifikace, v roce 2020 dal výpověď. Na základě dohody o uznání dluhu nám bude 2 roky splácet 5 000 Kč/měsíc. Jakým způsobem to celé zaúčtovat? Je pro mne částka 120 000 Kč korun výnos již datem podepsání dohody o uznání dluhu, tzn. v roce 2020 nebo až jednotlivými splátkami? Nejasno mám i s DPH, podléhají splátky DPH?
Fyzická osoba, která nemá oprávnění k podnikání, by naučila zástupce společnosti zabývající se gastronomickou činností několik receptů (jednalo by se o ukázku několika jídel), byla by to jednorázová akce, za kterou by dostala odměnu. Je to možné považovat za příležitostný příjem?
Společnost s r. o., bude vybavovat nové pracoviště PC, monitorem, dokovací stanicí a dalším per. zařízením. Dále bude k tomuto pracovišti dokupovat SW, nepřekročí pořizovací cenu 60 000 Kč. Všechny jednotlivé komponenty nepřevyšují pořizovací cenu 40 000 Kč. Lze odpisovat každý komponent samostatně, v tomto případě rovnou do nákladů, nebo je třeba vše zařadit jako soubor?
Společnost s r. o. je společníkem v jiné s. r. o. - podílí se na základním kapitálu 40 %. S. r. o. poskytla dceři peníze jako příplatek k základnímu kapitálu. Jak bude tento příplatek zaúčtován u matky a jak bude zaúčtován u dcery? Pokud bude chtít s. r. o. po nějaké době vrátit, existují u matky nějaká omezení či daňové důsledky?
