Otázky v kategorii: Daň z příjmů

Dobrovolný hasič mající příjmy ze samostatné činnosti byl vyslán na nařízenou odbornou přípravu. Jakým způsobem vyčíslí náhradu ušlého příjmu k proplacení? Příjem ze samostatné činnosti je velmi kolísavý. Pro účely daně z příjmu je tato náhrada zdanitelným příjmem?

Klient nemá žádné podnikání jen vlastní velkou halu ,kterou pronajímá plátcům a neplatcům DPH. Příjmy z pronájmu daní dle § 9 protože neposkytuje žádné další služby a může si zároveň uplatnovat do výdajů odpisy z nemovitosti? Příjmy jsou 3 mil. Kč za rok ale jedná se o příjmy osvobozené. Je správně, že není plátcem DPH? V případě, že nemovitost prodá, vztahuje se na osvobození příjmu dle § 4 zákona o daních příjmů 5letý test. Považuje se nemovitost za obchodní majetek nebo může použít tento časový test?

Jsme s. r. o., přijali jsme fakturu od dodavatele za překlad a přípravu na ISO v 12/2019. Faktura šla v roce 2019 do nákladů. V 01/2020 jsme zjistili nějaké pochybení ze strany dodavatele a má to dopad nyní v roce 2020 (příprava na ISO). Dodavatel nám vystavil dobropis. Je pro nás daňově účinný v roce 2020 z hlediska nákladů? 

K daňovému přiznání k dani z příjmu právnických osob se přikládá výkaz zisků a ztráty v plném rozsahu před zaúčtováním daně z příjmu roku interním dokladem nebo po zaúčtování?

Česká s. r. o., plátce DPH, přijímá zaměstnance hlavně ze Slovenska. Majitel české s. r. o. je Slovák. S. r. o. si pronajala v Praze 3 byty v paneláku a tam je po 4 lidech do každého bytu umístila. Do těchto bytů nakoupila postele, skříně, ložní prádlo, peřiny, ledničky, televize. Ti lidé, jak přicházejí, tak i rozvazují pracovní poměr a střídají se tam. Jak je to prosím s daňovou uznatelností nákupu vybavení? Je rozdíl, pokud by od těch zaměstnanců vybírala s. r. o. každý měsíc 1 000 Kč jako nájem a vracela by z toho DPH, anebo by nevybírala nic? Dále v době koronaviru se ze Slovenska nemohli dostat zpátky do Čech, a tak tam majitel našel práci na Slovensku na betonování základů kulturního střediska. Protože to bylo v jiném městě, než bydlí, tak těm zaměstnancům na dobu 2 měsíců zaplatil nájem dvou místností v rodinném domě, blízko stavby. Jak toto bude s daňovou uznatelností placeného nájmu? A pak ještě jeden příklad zaměstnávání. Česká s. r. o. má stavby po celé republice a zaměstnává lidi jenom na ty stavby. Takže jim platí nájem na ubytovnách v konkrétních městech, pak když stavba skončí, tak se přemisťují na další do dalšího města na další stavbu a tam jim zase zaplatí ubytovnu. Takže jezdí po celé republice po stavbách a ubytovnách. Jak je to v tomto případě s daňovou uznatelností placených nájmů?

Nájemník uzavřel smlouvu o nájmu, kde má domluveno vyúčtování záloh na služby (otop, voda, elektřina, atd). Ve smlouvě je dané vyúčtování služeb 1x za rok. Nyní pronajímatel chce uhradit po nájemníkovi tyto položky: 1. dlouhodobá záloha na opravy, 2. pojištění domu, 3. poplatek za správu, 4. komíny Je možné tyto položky na nájemníka přeúčtovávat? Jaké položky smí pronajímatel extra zahrnout do výdajů na zálohy služeb – je uveden někde seznam v zákoně? Na vyúčtování služeb se smluvně dohodli 1x za rok a ve vyúčtování figuruje dlouhodobá záloha na opravy – je toto možné? Kdo má přesně platit pojištění domu – pronajímatel nebo nájemce?

Společnost s r. o. provozuje e-shop s výživovými doplňky. Objednané zboží je dodávané logistickou společností, která i inkasuje peníze a pak je poukazuje na účet e-shopu a také zajišťuje osobní odběr v provozovně logistické společnosti. V roce 2019 došlo k situaci, že logistická společnost údajně dělala pořádek a vrátila e-shopu nevyzvednuté zásilky, které měla na skladě a o kterých zřejmě nevěděla, a to zasilky, které byly vyfakturovány e-shopem v roce 2018 a 2017. Zboží bylo vráceno zpět na sklad a následně prodáváno. Jak správně postupovat účetně, jak řešit DPH a jak postupovat při sestavení přiznání k DPPO za rok 2019? Dále bych se chtěla zeptat, jak řešit každoročně v prosinci vyfakturované zboží, které zákazníci vrátí nebo nepřevezmou až v dalším účetním období. Společnost to řeší vystavování dobropisů. Jak správně účtovat a jak postupovat v oblasti daně z příjmu PO?

Společník s. r. o. založil se svým kolegou v roce 2011 společnost s ručením omezeným, kde vlastnil 50% podíl na základním kapitálu. V červnu roku 2019 odkoupil od svého kolegy zbylých 50% takže vlastnil sám celých 100% a stal se jediným společníkem. V září 2019 pak prodal 50% obchodního podílu jinému s. r. o. Celou částku obdržel v roce 2019. Jak bude tento příjem z prodeje zdaněn z hlediska daně z příjmů? Domnívám se, že kdyby prodal celých 100%, tak po změně zákona v roce 2014, použiji pro rozklíčování procenta na základním kapitálu a první část příjmu ve výši 50% bude od daně osvobozena a druhá zdaněna, kdy výdajem bude nabývací cena dokoupeného podílu. Ale nevím jak postupovat, pokud prodal jen 50% ? Bude mít celý příjem osvobozen, protože 50% vlastnil už od roku 2011 a splňuje tedy časový test nebo je třeba i zde použít klíčování a z přijaté částky 50% osvobodit a 50% ( - nabývací cena) zdanit? 

Společnost s ručením omezeným, hodlá využít program Antivirus C - prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Splňuje všechny podmínky pro poskytnutí, ale jde o společnost, u které v souvislosti s opatřeními ani s nákazou COVID-19 nedošlo ke snížení výkonů (tržeb), naopak má ve srovnání s minulým obdobím i s 1. čtvrtletím 2020 výkony vyšší. V důvodové zprávě k přijatému zákonu je uvedeno, že prominutí pojistného se bude týkat menších zaměstnavatelů, tj. zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců v pracovním poměru nepřesahujícím 50 zaměstnanců v pracovním poměru, na které situace související s výskytem koronaviru dolehla zvláště tíživě a kteří se s hospodářskými následky vyrovnávají obtížněji. Může uváděná společnost využít programu Antivirus C, aniž by se vystavila nějakému riziku vracení neodvedeného pojistného a penále při následných kontrolách plnění podmínek tohoto programu? Společnost nehodlá řešit "morální stránku problému". Bude mít snížení podnikového odvodu sociálního pojištění dopad na výpočet superhrubé mzdy jako základu pro zdanění?

Poskytujeme pronájem e-shopů. Než funkční e-shop předáme a začneme zákazníkovi měsíčně fakturovat za pronájem, musíme odzkoušet, zda funguje platební brána a proto naší firemní kartou vždy něco objednáme z daného eshopu, jedná se o zboží v hodnotě 5 Kč s tím, že zboží ani faktura nám nedojde, protože do poznámky uvádíme, že se jedná o test. Můžeme si daňově tyto částky uplatnit do nákladů na základě výpisu z účtu? Ve smlouvě s klienty máme zakomponováno, že součástí smluvního vztahu je i zmíněné testování platební brány.