Otázky v kategorii: Daň z příjmů

Rezident Slovenské republiky má výhradně příjem za zaměstnání v České republice (100 %), jiný příjem nemá. Podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob si v daňovém přiznání nárokuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Dítě má ovšem těžké zdravotní postižení a průkaz ZTP udělený dle předpisů Slovenska. Lze uplatnit daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 7 ve výši dvojnásobku?

Fyzická osoba nepodnikatel vloží do nově vzniklé s. r. o., kde je jediným společníkem, nepeněžní vklad jako příplatek mimo základní kapitál. Majetek, který je předmětem nepeněžního vkladu, neměl nikdy v minulosti v obchodním majetku. Nepeněžní vklad byl znalcem oceněn na 1 mil. Kč, příplatek mimo základní kapitál činí 900 000 Kč, rozdíl 100 000 Kč bude společníkovi vyplacen v penězích. Má samotný vklad do s.r.o. a vrácení rozdílu 100 000 Kč pro fyzickou osobu nějaké daňové dopady v oblasti daně z příjmů? Do 30. 6. 2017 existoval v ZDP § 5 odst. 10 písm. d), dle kterého se navyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácená obchodní korporací jejímu členovi. Aktuálně tam toto ustanovení není, bylo zrušeno bez náhrady nebo se vyskytuje v ZDP na jiném místě?

Policie vnikla do skladu firmy na udání žalujícího a zabavila část zboží (ovladače) z Číny, kvůli tomu, že prodává kopie zboží podléhající patentu. Toto zboží bylo nakoupeno z Číny a řádně procleno. Policie zatím informovala firmu, že o tzv. zabrání věci (§ 101 trestního zákoníku) rozhodne na návrh státního zástupce soud. Teprve až po rozhodnutí soudu budou ovladače zlikvidovány. V současné době se nacházejí v policejním skladu. Podle právníka toto rozhodnutí možná nebude v tomto roce.

1. otázka: Jak má firma postupovat, co se týká daně z příjmů - může to dostat do daňových nákladů a v jakém okamžiku? V letošním roce bylo účtováno metodou B na účet 504 při pořízení a při zabavení bylo přeúčtováno na účet ostatních pohledávek MD 315/D 504 a čeká se na vyjádření finální rozhodnutí soudu.

2. otázka: Firma si ze zboží s odvedením DPH současně DPH nárokovala, jelikož plánovala ekonomické využití - následný prodej zboží. Bude muset DPH vrátit? Na jakém řádku a v jakém okamžiku?

3. otázka: Firma se dohodla se žalující stranou, aby se nesoudili skrz patent dále a dojde k dohodě o narovnání a zaplatí ji drobnou náhradu. Bude tato náhrada daňově uznatelná?

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Jsme společnost zabývající se údržbou zeleně a vlastníme poměrně dost strojů (sekačky, traktory, auta apod.). Z tohoto důvodu zaměstnáváme vlastního opraváře a nakupujeme náhradní díly. Musí se v tomto případě provádět aktivace (mzdy a náhradní díly).

Chtěla požádat o radu ohledně zařazení do odpisové skupiny. Jedná se mi o 2 věci: 1) obytný vůz 2) garáž - přístřešek, přenosná U garáže jsem se domnívala, že by se mohlo jednat o montovanou stavbu, kde ta ze dřeva a plastu by patřila do 2. odpisové skupiny a v případě, že by byla plechová do 3. odpisové skupiny.

Dne 17. 8. 2019 mě náhle zemřel manžel. Podnikal jako fyzická osoba, vedl daňovou evidenci, byl měsíční plátce DPH. V jeho činnosti se rozhodl pokračovat jeho syn. Tuto skutečnost jsme nahlásili na živnostenském úřadě a do ukončení dědického řízení bude pokračovat na IČ manžela. Na finančním úřadě jsem zjistila, že budu podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob za období od 1. 1. - 16. 8. 2019 a od 17. 8. 2019 ke dni předcházejícímu dni skončení řízení o pozůstalosti. Dále jsem tam dostala tyto informace, které potřebuji ověřit. V přiznání od 1. 1. do 16. 8. 2019 si mohu uplatnit základní slevu na poplatníka pouze za 8 měsíců, s čímž nesouhlasím. Myslím, že celou částku Kč 24 840 Kč. Dále mě bylo řečeno, že základ daně nebudu upracovat podle § 23 odst. 8 v žádném daňovém přiznání z důvodu pokračování syna v činnosti. Myslím si, že bych měla základ daně upravit v přiznání za období od 17. 8. do ukončení pozůstalosti. Dále měl manžel s. r. o., byl plátce DPH, a v tomto případě se podávají veškerá daňová přiznání v řádných termínech?

Prosím o radu, jak lze pomoci zaměstnankyni, které zemřel manžel. Manžel byl také náš zaměstnanec, jeho žena má nyní finanční problémy, firma by ji ráda co nejrychleji pomohla jednorázovou výpomocí cca 50 000 Kč. Je nějaká možnost, abychom z toho my ani ona neodváděli daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 

Otázka se primárně vztahuje na prekluzi práva pro vyměření daně. Důležitou okolnosti je, že tři roky před kontrolovaným zdaňovacím obdobím (2013) došlo k vykázání daňové ztráty, tudíž se postupuje dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Správce daně nyní otevřel daňovou kontrolu za poslední zdaňovací období (2015), čímž mělo dojít k prodloužení lhůty pro vyměření pro všechna předchozí zdaňovací období, jakkoliv už v minulosti daňovou kontrolou (za 2013) dle daňového řádu počala lhůta pro vyměření daně už jednou běžet znovu. Otázkou je, zda správce daně může daňovou kontrolou v posledním zdaňovacím obdobím skutečně prodloužit i lhůty z minulých let (odpověď standardně bývá ano), ovšem zda se tento závěr uplatní i v případě, kde již byla zahájena daňová kontrola v minulosti a mělo dojít k prekluzi? Případně jaké argumenty by se daly použít na podporu názoru, že nelze kontrolou v posledním zdaňovacím období prodlužovat lhůtu dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů ve spojení s § 148 odst. 3 daňového řádu, pro kterou již počala lhůta běžet dle 148 odst. 3 daňového řádu běžet už jednou v minulosti (tedy prodloužení dle § 148 odst. 3 daňového řádu by mělo dojít 2x). 

Společnost s ručením omezeným má se zaměstnancem uzavřenu kvalifikační dohodu. Zaměstnanec má se školou uzavřenu smlouvu o studiu - škola posílá zaměstnanci faktury na školné, na těchto fakturách však nikde není uvedeno jméno zaměstnavatele. Může zaměstnavatel i v tomto případě fakturu proplatit? Budou náklady pro společnost daňově uznatelné? Studium zaměstnance je v zájmu zaměstnavatele.