Otázky v kategorii: Daň z příjmů

Společnost s. r. o. by chtěla přímo hradit externím subdodavatelům - fyzickým osobám ve stavebnictví ubytování? Tito subdodavatelé jsou fyzické osoby, které pro společnost fakturují pokládání kamenných dlažeb na území ČR dle dohodnuté ceny s tím, že by jim společnost sro platila mimo tuto fakturaci ubytování v ČR přímo ubytovateli? Lze tento druh nákladu na ubytování zahrnout jako daňový náklad společnosti nebo naopak? 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH používá ke své podnikatelské činnosti automobil.Jelikož výdaje uplatňuje procentem z příjmů, tak u pohonných hmot si uplatňuje pouze odpočet DPH (nikoliv výdaje za PHM, neboť ve výdajích procentem z příjmů jsou zahrnuty všechny výdaje). Výdaje si uplatňuje 60% sazbou. Podnikatel měl s automobilem havárii, byl pojištěn, proto mu pojišťovna výdaje za opravu proplatila. Předpokládám, že příjmy za pojistné plnění od pojišťovny bude muset zdanit. Jak ovšem uplatnit oproti tomu výdaje? 60% sazbou, kterou uplatňuje při svém živnostenském podnikání? Nebo zahrnout pojistné plnění do ostatních příjmů podle § 10 zákona daně z příjmů?

Firma "A" objednala u výrobce "B" materiál, na který vystavil výrobce zálohovou fakturu. Vzápětí si kupující firma A nákup rozmyslela a objednávku zrušila. Zálohová faktura nebyla uhrazena. Jelikož výrobce mezitím již objednaný materiál připravil k expedici (ustřihl kabel na míru), vyžadoval úhradu faktury, s čímž firma A nesouhlasila. Celý spor se dostal až k soudnímu jednání. Na radu právníka firma A (kupující) uhradila firmě B určitou částku jako mimosoudní vyrovnání. Je tato částka vyplacená jako mimosoudní vyrovnání pro firmu A daňově uznatelný náklad a jak ji zaúčtovat?

Bude mít stále nárok kolegyně na daňové zvýhodnění své 25leté dcery, která v červnu 2020 řádně ukončila vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a v září (možná říjnu) začne studovat na Slovensku jinou vysokou školu v bakalářském studijním programu? Bude se stále jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání, když v nové škole bude studovat v nižším studijním programu (Bc.) než už má nyní dokončený (Mgr.)? Pokud ano, bude to bez přerušení (zák. 117/1995 Sb. § 14 odst. 2 písm. c) nebo až od začátku nového studia? Pokud by na další vysoké škole studovala v magisterském stud. programu bylo by to z pohledu daňového zvýhodnění stejné?

 Naše firma výpomoc poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům - důchodcům nebo vybraným rodinným příslušníkům při úmrtí zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka. Výplata výpomoci při úmrtí, tzv. „pohřebné“ se vyplácí dle naší vnitřní směrnice takto: 5 VÝŠE VÝPOMOCI 1. Zemře-li zaměstnanec a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 15 000 Kč. 2. Zemře-li důchodce a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 10 000 Kč. 3. Zemře-li zaměstnanci, důchodci druhý partner, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 4. Zemře-li zaměstnanci, důchodci dítě, o které pečoval, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 5. Zemře-li zaměstnanec, důchodce, který nemá druhého partnera, ani dítě svojí výživou na něm závislé, hradí se prokázané náklady pohřbu tomu, který je nesl, maximálně však do výše 4 000 Kč. Můžete mi prosím poradit, jak je to s daněním, popř. zpojistněním těchto výpomocí. Zda se u bodu 1., 2. a 5. dá použít § 4 odst. 1 písm. k) bod 4. zákona o příjmu. A současně i vyhl. č. 114/2002 Sb. § 11 odst. 1. do maximální výše výpomoci 30 000 Kč. U bodu 3. a 4. se jedná o zdanitelný příjem, tudíž podléhá SZ a ZP. V případě, že ano a jedná se o výplatu důchodci, bývalému zaměstnanci, jaký se použije kód pro SP i ZP? 

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Společnos s r. o., zdravotnické zařízení, vlastní nově dokončenou nebytovou jednotku, ve které bude provozovat lékařskou ambulanci. Nebytová jednotka se nachází ve víceúčelovém nebytovém domě. Majitel ji vybavil vestavným nábytkem nezbytným k provozu takového zařízení, jako jsou regály, skříně či kuchyňská linka. Jednotka byla kolaudována jako komerční prostor - ambulantní lékařské zařízení. Vestavný nábytek byl instalován po udělení kolaudačního souhlasu. Dotaz zní, zda je nutné považovat vestavný nábytek za technické zhodnocení, resp. za součást vstupní ceny jednotky, nebo jej lze považovat za účelové zařízení zdravotnického zařízení, které dle pokynu GFŘ D-22 je samostatnou movitou věcí i přesto, že je pevně spojen s budovou nebo se stavbou, a to s přihlédnutím ke stavebně-technickým parametrům, funkci a účelu budovy. Jsme si vědomi také toho, že pokyn na jiném místě uvádí výslovně vestavný nábytek jakou nedílnou součást stavebního díla. Pro shrnutí uvádíme, že: • Při demontáži nábytku dojde vždy k určitému estetickému i hodnotovému znehodnocení jednotky. • Vestavný nábytek nebyl součástí celkové dodávky nebytové jednotky při výstavbě. Bez problémů však může být nahrazen volně stojícím nábytkem. • Nábytek slouží pouze dané ordinaci. • Vybavení ordinace vhodným nábytkem vyžaduje např. vyhláška 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Nábytek může být i volně stojící, nemusí být vestavný. Je toto důvod, proč považovat vestavný nábytek jako věc umožňující funkci a účel stavebního díla?

Společnost má v majetku 3 osobní vozidla, u kterých uplatňuje paušální výdaj na dopravu. Společnost přestala v červenci jedno z vozidel používat, ale dosud ho neprodala. V měsíci září pořídila 4. vozidlo nové, u kterého by od září chtěla paušální výdaj uplatňovat. Pokud bude i nadále uplatňovat paušál u nepoužívaného vozidla, musí u 4. nového vozidla do nákladů dávat PHM dle skutečnosti. Lze to po prodeji původního auta změnit? Pokud u nepoužívaného auta již nebude používat paušál, může ho používat u nového auta, i když to původní má stále v majetku?

Zákazníkům v rámci marketingové akce podpory prodeje určitého zboží vydáváme při nákupu tohoto zboží zdarma Grand kartu od prodejce PHM v nominální hodnotě 500 Kč. Zákazník tuto kartu pak může použít na jednorázový nákup PHM u tohoto prodejce. Prodej poukázek je nám účtován jako osvobozené plnění dle § 54 zákona o DPH (tj. jak Grand karty samotné, tak poplatek za jejich vydání). Na naší faktuře vůči zákazníkům pak bude fakturováno jednak příslušné zboží v jeho prodejní ceně, tak zmíněná karta v hodnotě 0 Kč.

Doplnění dotazu:

 Grand karta od prodejce PHM lze použít jak na nákup PHM, tak na nákup dálniční známky či provozních kapalin. Po jednorázovém nákupu naším zákazníkem (dle jeho výběru) je mu karta prodejem PHM odebrána. Nákup Grand karet je nám účtován jako plnění, které není předmětem daně, pouze poplatek za jejich vydání jako plnění osvobozené dle § 54 zákona o DPH.

1) Chápeme správně, že naše předání karty zákazníkovi není předmětem DPH, neboť je bezúplatné?

2) Jak by tomu bylo, pokud bychom si za vydání karty vyúčtovali např. 30 Kč, podléhalo by DPH pouze oněch 30 Kč?

V rámci marketingové akce podpory prodeje určitého zboží předáváme zdarma zákazníkům grand kartu na pohonné hmoty prodejce PHM. Zákazník tuto kartu může použít na jednorázový nákup pohonné hmoty u prodejce PHM. Nákup karet účtujeme na účet 213-Ceniny v úrovni nominální ceny karty a poplatku za vydání karty. Lze pak následný výdej a předání karty našemu zákazníkovi účtovat na účet 548 a chápat jej jako daňově uznatelný náklad?