Podnikatel OSVČ, podvojné účetnictví, má v majetku osobní automobil a nákladní přívěs, které nevyužívá každý měsíc. Osobní automobil je určen jako náhradní vozidlo pro zákazníky, kteří mají u podnikatele auto v opravě a nákladní přívěs je určen pro dovoz ojetých aut z EU. Musí platit silniční daň za osobní automobil a za přívěs i v měsících, kdy je celý měsíc nepoužíval? Jak by to následně bylo s daňovou uznatelností odpisů a povinného ručení a havarijního pojištění?
Město hodlá založit společnost, která bude provozovat veřejně prospěšnou činnost – ztrátové sportoviště – jež bude dotovat a dále společnost, která bude provozovat klasickou – ziskovou - podnikatelskou činnost. Nabízí se tři možnosti (jejich existenci jsem si ověřila na obchodním rejstříku): • Příspěvková organizace pro sportoviště a s. r. o. pro ziskovou činnost. • Dvě s. r. o., jedna bude zisková, druhá díky dotacím „na nule“. • Jedna s. r. o., kde zisky jedné činnosti budou pokrývat ztrátovou druhou činnost a případná výsledná ztráta bude dotována. Jde mi hlavně o poslední alternativu. Je možné bez daňových rizik takto postupovat - tedy dotovat ztrátu sportovišť ziskovými středisky? Je možné tyto činnosti daňově kompenzovat? S dopadem, dceřiná společnost města bude ve ztrátě nebo s nulovým základem daně? Je žádoucí dosáhnout alespoň kompromisu - tedy ztrátu sportovišť částečně kompenzovat ziskovými středisky a zároveň poskytnout menší dotaci a tím obhájit „přiměřený“ zisk?
Nezisková organizace příspěvková vede účetnictví. V roce 2019 koupila nový funkční kuchyňský robot v hodnotě cca 80 000 Kč. K tomu ihned dokoupili nové kuchyňské nože v hodnotě cca 5 000 Kč. Do jaké odpisové skupiny zařadit kuchyňský robot a jak zaúčtovát nahrádní kuchyňské nože? Budou součásti pořízovací ceny robotu, nebo je mám vést jako DHM a jednorázově odepsat na účet 551 nebo 501.
Manžel již dlouhodobě pronajímá byty činžovního domu. Příjmy z pronájmu zdaňuje dle § 9 zákona o daních z příjmů a jako výdaje si uplatňuje daňové odpisy. Činžovní dům tedy není a nikdy nebyl zahrnut v obchodním majetku. Manžel se rozhodl činžovní dům prodat své manželce, a to samozřejmě za cenu obvyklou, neboť se jedná o spojené osoby. Znamená to pro manželku, že musí dle § 30 odst. 10 pokračovat v daňovém odpisování po manželovi, nebo vstupní cenou bude v jejím případě pořizovací cena (zejména kupní cena + daň z nabytí) a začne s daňovým odpisováním znovu? Nájmy budou plynule pokračovat dále, jen se změní pronajímatel. Nemůže být v tomto případě manželka považována za právního nástupce ve smyslu zmíněného ustanovení? Byla by situace jiná, kdyby k tomu samému prodeji došlo mezi nespojenými osobami s tím, že by kupující pokračoval s nájmy bytů činžovního domu? Činžovní dům vlastní pouze manžel (tj. předmět prodeje není v SJM).
Společnost s r. o., autodoprava, provedla přestavbu vozidla kategorie N na kategorii SS - samojízdný pracovní stroj. Účel použití se nezměnil (autojeřáb), pouze se snížila provozní rychlost v TP. Cena přestavby bez DPH je 42 000 Kč. Lze tuto přestavbu zaúčtovat přímo do nákladů?
Společnost s r. o. zakoupila na základě faktury vozidlo dne 25. 9. 2019, které od tohoto dne využívá. Změna v registru vozidel na nového vlastníka nastala až 4. 10. 2019. Lze vozidlo zařadit do užívání již 25. 9. 2019? Poplatek za registraci ze dne 4. 10. 2019 je možné v tomto případě zaúčtovat přímo do nákladů?
Společnost je vlastníkem budovy, kterou dále pronajímá. Mimo budovu společnost vlastní také přilehlý pozemek na kterém se nachází skalní masiv. Po zjištění, na základě odborného posudku, je s ohledem na riziko možného poškození budovy a zranění procházejících osob volně padajícími kameny přistoupeno k sanačním pracím. Sanační práce spočívají v odstranění porostu a vegetace ze svahu, provedení očištění od zvětralin a volných kamenů, odtěžení nestabilních částí skalní stěny, zajištění skalní stěny pomocí kotvené vysokopevnostní sítě a vybudování lehkého záchytného plotu v horní hraně skalní stěny. Z pohledu účetních a především daňových předpisů budou sanační práce technickým zhodnocením pozemku, nebo vznikne nový samostatný majetek, nebo se bude jednat o jednorázový daňově uznatelný náklad? Pokud by se jednalo o technické zhodnocení pozemku, nebo samostatný majetek, je možné jej odepisovat? Pokud ano, pak v jaké odpisové skupině?
Je správně, že majetek koupený do 40 000 Kč se nemusí odpisovat a dá se celá částka do vydání? Konkrétně se jedná o starý soustruh a starší vysokozdvižný vozík.
Klient realizuje projekt (vydání knihy o svém dobrovolnictví v Africe) na platformě HIT HIT - na tento projekt se vybralo cca 50 000 Kč od dárců, cca 10 000 Kč klient naopak zaplatí platformě za zorganizování vybrání příspěvků (darů). Klient nemá na tento projekt živnost, je to jednorázová záležitost. Jak bude tato záležitost zdaněna? V rámci paragrafu 10, kdy od 50 000 Kč si může odečíst 10 000 Kč jako náklad + další náklady, které při projektu vynaloží a zdaní rozdíl? Nebo zdaní celých 50 000 Kč?
Fyzická osoba vlastní nemovitost k podnikání, kterou odepisuje. Není plátce DPH. Nyní se rozhoduje, že nemovitost přepíše na dceru. Jaký dopad z tohoto kroku plyne? Co se zůstatkovou neodepsanou hodnotou?
