Rezident pracuje v Polsku v pojišťovnictví. Má vystaveny formulář A1. Musí v České republice vystavit daňové přznání, včetně přehledů sociál. a zdravotního pojištění? Daň v ČR neodvádí (zamezení dvojího zdanění). V příloze 1 daň. přiznání uplatňuje výdaje procentem z příjmů. A v tomto případě musí uplatnit jen 40 % z příjmů? Může uplatnit i 60 %, když nemá vyčíslené jako český pojišťovák, co je příjem, kde uplatňuje 60 %, a co je příjem, kde uplatňuje 40 %?
Dosud zaměstnavatel rozdával svým zaměstnancům stravenky, které nakupoval od jednoho dodavatele. Zaměstnancům dával stravenky (dle rozhodnutí firmy v hodnotě 120,00 Kč) ve více kusech - tzn. denní hodnotu jedné stravenky pokryl dvěma kusy stravenek - ( nominální hodnota 80,00 + 40,00 Kč). 1) je možné, aby denní hodnota jedné stravenky byla pokryta více stravenkami v různých hodnotách? 2) Zaměstnavatel uvažuje o dvou dodavatelích stravenek s tím, že by jeden zaměstnanec dostával určitou část stravenek od jednoho dodavatele a zbytek od druhého. Je toto možné?
Prosím info ke vstupní ceně drobného hmotného majetku – musí se do ní započítávat poplatky na doručení a další poplatky související s dodáním z EU? Znejistila jsem, protože pokud ano, překročil by tento majetek 40 000 Kč a musel by se odpisovat. Někde v paměti mám, že vedlejší náklady se u DKP nezahrnují do vstupní ceny, ale nevím jistě a nemůžu dohledat.
Účetní jednotka vytvořila v roce 2018 opravnou položku k pohledávkám z roku 2015 dle § 8a. V tu dobu pohledávky nebyly promlčené. Tato opravná položka nebyla nikdy zrušena a je stále v účetnictví. Je možné ji k 31. 12. 2019 zrušit a pohledávky, které jsou již promlčené, daňově odepsat? Je nutné opravné položky k pohledávkám z minulých účetních období vždy na začátku nového účetního období zrušit a vytvořit nové, nebo pokud nedojde k žádné změně je možné tyto opravné položky nerušit, ale nechat je v účetnictví do doby, než dojde k odpisu pohledávky?
OSVČV, plátce DPH, vede daňovou evidenci, podnikající v advokaci, vystudovaný právník s titulem JUDr., rozhodl se dolnit studium na Cambridge Business School s. r. o., studium vzdělávacího programu MBA Real estate, mohu toto studium, díky němuž dojde k rozšíření oprávnění k poskytování právnických služeb uznat jako uznatelný výdaj?
Jsme s. r. o., v letošním roce jsme vybudovali kanalizační přípojku a budeme ji letos prodávat VaK. Náš soused-firma s. r. o. nám na vybudování této přípojky přispěla částkou 100 000 Kč (vyfakturováno). Jak máme o této částce účtovat?
V únoru 2020 bylo podáno řádné přiznání k DPPO za rok 2019. V březnu 2020 ještě poplatník obdržel doklad časově a věcně patřící do roku 2019. Může ještě poplatník otevřít účetnictví 2019, doúčtovat tento doklad? Do konce března 2020 podat opravné přiznání k DPPO za rok 2019 včetně opravené závěrky?
Fyzická osoba, pojišťovací makléř s licencí k 31. 12. 2019, ukončí svoji pracovní kariéru. Odhlásí se u ČNB s licencí, na OSSZ a ZP jako OSVČ. Příjmy 2019 příjmy zaplacené, jdou do přiznání, OSSZ, ZP. Ale v roce 2020 doběhly příjmy z posledních akcí. Fyzická osoba zdaňuje příjmy zaplacené. Je povinnost do přiznání 2019 zahrnout i příjmy doplacené v roce 2020? Nebo lze příjmy zdanit v roce 2020, ale už není OSVČ, tedy § 7 je nevhodný? Přichází do úvahy § 10 jiné příjmy, ale bez možnosti 40 % paušálu?
Manžel (pobírá starobní důchod od září 2018), na výzvu zaměstnavatele uzavřel v listopadu 2018 životní pojistku, na kterou mu přispíval pouze zaměstnavatel. Po roce (podzim 2019) ukončil pracovní poměr, pojistku (předčasně) zrušil. Příspěvek zaměstnavatele v roce 2019 žádný nebyl, v roce 2018 to byla částka 49 000 Kč (částka je uvedena v řádku 15 na Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018). V roce 2019 po ukončení smlouvy pojišťovna vyplatila na účet manželovi částku 40 000 Kč (zdaněno srážkovou daní nebylo). Má manžel povinnost dodanění z této pojistky, i když je starobní důchodce? A pokud ano, jakou částku dodanit za rok 2019? Pouze příspěvky zaměstnavatele (tj. 49 000 Kč z roku 2018)? A co ta (nezdaněná) částka 40 000 Kč, obdržená na účet v rámci konečného vypořádání pojistné smlouvy? Z jiného důvodu povinnost podat daňové přiznání nemá, nicméně má k uplatnění zbytek základní slevy na poplatníka a nějaké daňové odpočty, takže se musí zvážit, zda dobrovolné podání by pro něj bylo nebo nebylo výhodné.
1. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti - strana 1. počet zaměstnanců - podle mzdových listů k poslednímu dni kalendářního měsíce příslušného roku. 05 Počet zaměstnanců podle § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"). Zahrnují se zde i zaměstnanci na mateřské dovolené a zaměstnanci celý měsíc v pracovní neschopnosti?
2. POČET ZAMĚSTNANCŮ ke dni 1. 12. 2019 - Zahrnují se zde i zaměstnanci na mateřské dovolené a zaměstnanci celý měsíc v pracovní neschopnosti?
