Otázky v kategorii: Clo

počet otázek v kategorii: 29



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Změna JSD

ID24579 | | Ing. Ladislav Pitner

Společnost vykázala dovoz zboží na základě JSD v 1/2019. Následně zjistila, že k proclení nebyly deklarantovi doloženy všechny faktury za zboží, které obsahovala zásilka. Po zjištění chyby deklarant požádal celní úřad o opravu JSD. Celní úřad po doložení této skutečnosti vyhověl a dne 30. 7. zaslal rozhodnutí a platební výměr, kde doměřil DPH (což je běžný postup, protože chybějící faktura nebyla doložena v okamžiku dovozu, ale později). Deklarant nám toto DPH vyúčtoval k úhradě.

1. Je vyúčtování DPH od deklaranta nákladovou položkou pro naši firmu?

2. Jakým způsobem vykázat změnu JSD v DPH? Opravou DPH 1/2019 nebo dnem vydání rozhodnutí, tedy 7/2019?

3. Je platební výměr od celního úřadu daňovým dokladem, na jehož naše společnost jako plátce může nárokovat DPH zpět? A pokud ano, nárokuje se tato vratka pouze interním dokladem a v kontrolním hlášení se uvádí v oddílu B3? A je případné vrácení DPH účtováno minusově do nákladů?

Vývoz výrobku

ID24551 | | Ing. Ladislav Pitner

Jsme česká firma, plátci DPH, zabývající se montáží speciálních LED svítidel. Nyní jsme obdrželi objednávku na zhotovení vzorku svítidla. Objednatel je firma ze třetí země, ze Spojených arabských emirátů. Cena za vzorek je 290 EUR. Objednatel si zajistí přes přepravní společnost vyzvednutí vzorku u nás v sídle společnosti a následné doručení k nim do třetí země. Jelikož se s touto obchodní transakcí vývozu do třetí země setkáváme poprvé, zajímal by nás postup, co všechno musíme učinit předtím, než zboží předáme přepravci. Musíme vyplnit nějaké speciální formuláře nebo hlásit celním úřadům? Na zhotovení vzorku bude vystavena řádná faktura. Můžeme osvobodit od DPH? 

Zboží objednané podnikatelem mimo EU a rozeslané koncovým klientům v rámci EU a mimo EU

ID24416 | | Ing. Ladislav Pitner

Kanadská firma (podnikatel) si u české firmy (plátce DPH) objedná výrobu šanonů a rozesílku jejich koncovým klientům (občanům) - 95 % zásilek v rámci EU, 5 % do zemí mimo EU. To znamená, že šanony vyrobíme a přepravcem zašleme ke konečnému spotřebiteli (občané). Půjde o vývoz zboží osvobozené od DPH a v přiznání k DPH to bude na řádku 26 a v kontrolním hlášení se neuvádí? A jak to bude s DUZP - bude to datum uvedené na přepravním dokladu z pošty?

Kanadské firmě (podnikateli) jsme za zboží zatím žádnou fakturu nevystavili a není registrovaná k dani v rámci EU. Nabývá vlastnictví ke zboží v momentě, kdy je předáno přepravci, který zajišťuje předání zboží konečnému spotřebiteli.

Ještě pro upřesnění, vyrobili jsme 300 šanonů. Těchto 300 šanonů jsme odeslali 300 koncovým spotřebitelům (70 % do České republiky Českou poštou, 25 % na Slovensko Slovenskou poštou, 5 % mimo EU Českou poštou. Podací archy z pošty jsme předali kanadské firmě, hlídají si doručení sami.

A jak by to vypadalo, kdybychom zajišťovali jenom dopravu bez výroby šanonů? Šlo by v tomto případě o službu osvobozenou od DPH?

Dovoz ze Švýcarska

ID24421 | | Ing. Ladislav Pitner

Dovezli jsme pomocí spediční dodávkové firmy zboží ze Švýcarska. Na vyžádání jsme obdrželi "Steuerbescheid", zásilka byla propuštěna do volného oběhu v Německu. Na potvrzení je uvedeno pouze "vertreten durch DE28635610000. Bohužel nevím, je-li to jejich EORI nebo neúplné DIČ. Kdo v tomto případě hlásí celnímu úřadu, platí clo a odvádí DPH? Jak to máme hlásit my, jako dovoz ze 3. země nebo odvést daň - reverse charge?

Jsme německá firma GmbH a máme společné EORI pro Německo a pobočku v ČR (ale každý má jiné DIČ/VAT), přepravní firma materiál proclila v Německu na naše EORI na německou adresu. Materiál, ale doručili až do ČR, k nám na pobočku.

Faktura od švýcarského dodavatele byla vystavena na naši německou firmu GmbH, jako zasílací adresu uvedli ČR. Myslím si, že nám přepravní firma zašle ještě fakturu (přefakturaci) s vyčísleným DPH a clem, bohužel zatím jsem fakturu neviděla. Tuto fakturu by účtovali kolegové v Německu, aby si mohli DPH nárokovat.

Domníváme se, že správný postup je tento:

-          fakturu od švýcarského dodavatele zaúčtují naši kolegové v Německu

-          zaúčtují také případnou fakturu s vyměřením cla a DPH

-          naskladní u nich v Německu

-          poté udělají přemístění k nám do ČR

-          my nahlásíme na jejich německé DIČ

Vývoz zboží bez úplaty - reklamace zboží

ID23646 | | Ing. Zdeňka Hušáková

Společnost reklamuje u svého dodavatele ze třetí země zboží, které je tomuto dodavateli také odesláno (propuštěno do režimu vývoz). Pro celní účely je vystaven doklad, kde je uvedena cena, daňový doklad však vystaven není. Po obdržení zboží a vyhodnocení reklamace je dodavatelem vystaven dobropis na původní plnění (případně posláno jiné zboží). Je takový vývoz vůbec předmětem daně (tj. byť dojde k vystopení zboží z EU a je vystaveno celní prohlášení), pokud za něj nenáleží úplata?

Vývoz vína do Číny

ID24207 | | Ing. Martin Novák

Český plátce DPH zakoupí víno na Slovensku. Toto víno vyveze přímo ze Slovenska do Číny. Jaké daňové povinnosti mu z této transakce plynou?

Aktivní zušlechťovací styk

ID24074 | | Ing. Ladislav Pitner

Od našeho zákazníka z USA se nám vrátilo zboží na opravu v rámci celního režimu 5100 (AZS) bez vyměřeného cla, k tomu byl vystaven dovozní doklad (JSD). Budu to prosím uvádět v přiznání DPH na řádku č. 7 a 43?

Nákup potravin z Ukrajiny

ID24155 | | Ing. Martin Novák

OSVČ neplátce si chce nechat zasílat z Ukrajiny drobné cukrovinky a v rámci svého podnikání prodávat drobným spotřebitelům. Jedná se o částky zhruba do 5 000 Kč měsíčně. Jak správně postupovat - clo, DPH a jak se vyhnout zbytečným problémům?

DPH při dovozu zboží ze třetí země

ID23870 | | Pavla Hadrabová

Firma ve Švýcarsku nám bude vyrábět přístroj za 60 milionů korun. Platit budeme postupně, nyní jsme obdrželi první fakturu (nikoliv zálohu) na 19 milionů korun. Můžeme DPH přiznat až při převzetí přístroje a jeho proclení nebo máme každou platbu zahrnout zvlášť do DPH a uvést jako dovoz zboží nebo jinak?

Dožádání doplňujících podkladů z účetnictví celní správou

ID23887 | | Ing. Martin Děrgel

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru