Otázky v kategorii: Cestovní náhrady

počet otázek v kategorii: 471



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Cestovní náhrady - stravné

ID27864 | | JUDr. Marie Salačová

V pracovních smlouvách máme uvedeno místo výkonu Kladno a Středočeský kraj. Pravidelné pracoviště nemáme sjednáno - sídlo firmy je Kladno. Když zaměstnanec pojede vykonávat práci v rámci Středočeského kraje, má nárok na stravné?

Práce přesčas o víkendu a stravné

ID27907 | | JUDr. Marie Salačová

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Cestovní náhrady - použití kurzu při vyúčtování záloh

ID27803 | | Ing. Zuzana Pšeničková

Zaměstnanec dostal zálohu 100 EUR 10. 1. 2021. Na pracovní cestu nastoupil 11. 1. a vrátil se 14. 1. Má nárok na 135 EUR za zahraniční stravné. Směrnicí jsme si stanovili jako den uskutečnění účetního případu den, kdy se vrátí ze služební cesty. Vyúčtování služební cesty tedy vyúčtuji kurzem ze dne 14. 1. 2021, tj. 26,19 * 135 = 3535,65 bude zaúčtováno na MD 512/D 333, ale jakým kurzem zúčtuji zálohu v účetnictví? Kurzem ze dne poskytnutí zálohy nebo kurzem vyúčtování? 

Náklady na jízdné taxi bez cestovního příkazu

ID27544 | | Ing. Zdeněk Morávek

Zatím jsem vždy účtovala náklady na jízdné (kromě firemních vozů s knihami jízd) v rámci vyúčtování pracovní cesty na 512. Mám teď doklady od klientky, která využila taxi službu pro cesty po Praze. Místo výkonu práce je Praha. Nejedná se tedy o služební cestu. Lze zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů bez vyúčtování pracovní cesty? Stačilo by případně vypsat tabulku s datumy jízd taxi a účelem cesty - např. vypsat jednotlivá jednání nebo návštěvu pobočky banky apod.? Jako obdobu knihy jízd? DPH neřeším, je neplátce, jen daňovou uznatelnost nákladů. Jedná se o neziskovou organizaci, ale to by asi na odpověď nemělo mít vliv. 

Místo výkonu práce

ID27507 | | JUDr. Petr Bukovjan

Je možné sjednat více pravidelných pracovišť pro účely cestovních náhrad, např. Jablonec a Liberec s tím, že bude specifikováno, ve kterých dnech v týdnu bude pro zaměstnance rozhodující to které pravidelné pracoviště (např. pondělí a úterý Jablonec a zbývající pracovní dny Liberec? Dva dny pracuje doma a tři dny dojíždí na firmy. 

Vyslání zaměstnance na Slovensko

ID27384 | | JUDr. Vlasta Víghová

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy?

1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou.

2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku?

3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit?

4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?

 

Cestovní náhrady za cestu z domova do firmy

ID27371 | | JUDr. Marie Salačová

Existuje možnost, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci cestovní náhrady za cestu z trvalého bydliště do sídla firmy?Zaměstnanec pracuje 2-3 dny doma a zbývající dny dojíždí pracovat do firmy. Je možné stanovit v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště zaměstnance jeho bydliště a pak mu platit cestovní náhrady?

Cestovné

ID27269 | | Josef Rajdl

Jak je dnes nutné prokazovat cestovní náhrady? Dříve byl tiskopis "Cestovní příkaz", kde se uváděly údaje o tom, kam se jede, proč, časy, dopravní prostředek a počítaly se podle toho cestovní náhrady. Jak je to dnes - musí být stále cestovní příkaz? Nebo by stačil údaj z elektronické docházky zaměstnance, kde by byl uveden čas, kdy odjel na služební cestu a čas kdy se ze služební cesty vrátil, podle toho by se stanovilo stravné v nejnižší zákonné výši a bylo by to takto dostačující pro obhájení nákladů na stravné jako daňově účinného nákladu zaměstnavatele? Pokud by to takto nestačilo, kde je napsáno, jak se musí cestovné prokazovat pro účely daně z příjmu zaměstnavatele, výpočet podle zákoníku práce nám je znám. 

Elektroinstalace do Německa - nemovitosti v Německu

ID27203 | | Ing. Martin Děrgel

Do Německa vycestuje provádět elektroinstalace jednatel, který je zároveň zaměstnanec své české s. r. o. (tato firma je plátcem DPH v ČR). S jednatelem pojede pracovat ještě jeden zaměstnanec této české firmy. Nemovitosti na kterých se budou práce (služby) provádět jsou umístěny v Německu (místo plnění by tak mělo být v Německu). Česká s. r. o. jede provádět dvě na sobě nezávislé zakázky, kdy bude za práci fakturovat poprvé německému občanovi, podruhé něměckému plátci DPH (firmě). Jak postupovat v obou případech v rámci daně z příjmů a v rámci DPH? Mj. v jakém režimu fakturovat německému občanovi a naopak firmě-německému plátci DPH? Německému plátci DPH-firmě by se mělo fakturovat nejspíše v rámci reverse charge, co se týká DPH a dále v ČR klasicky odvést českou daň z příjmů ze základu daně? U fakturace občanovi by se nejspíš musela česká s. r. o. poskytující elektroinstalace registrovat v rámci daňového režimu Německa a řešit předmětné zdanění zde? Dále - jak postupovat v rámci zaměstnanecké agendy, tzn. co do cestovních náhrad, dále tzv. dokumentu A1 apod.? Co ještě prosím popř. v rámci shora uvedeného v rámci Německa (EU)/ČR neopomenout co do povinností firmy/zaměstnanců v rámci intencí shora uvedených pracovních cest?

Přefakturace cestovních nákladů OSVČ společnosti s.r.o., pro niž vykonává zakázku

ID26938 | | Ing. Petra Konderlová

Společnost s. r. o. si pro plnění svých zakázek sjednává služby u různých OSVČ, které fyzicky tyto sjednané služby potom vykonávají. Je možné, aby tyto OSVČ přefakturovávaly svoje cestovní a ubytovací náklady (spojené s plněním sjednaných zakázek) zadávající s. r. o.? A to i formou samostatné faktury (na faktuře není uvedena současně i vykonaná služba, příp. materiál s ní spojený, ale jenom cestovní náklady). Před mnoha lety jsem se při kontrole na FÚ setkala s názorem, že s. r. o. nemůže platit jízdné či ubytování za jinou osobu než svoje zaměstnance. 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru